Má ministr školství představu o tom, jak se vytvářejí testy?

Záměry ministerstva školství na realizaci testování v 5. a 9. třídách ZŠ vzbuzují řadu nezodpovězených otázek. Pokud myslí ministerstvo svůj záměr vážně, musí na ně umět (odborně) odpovědět.

 

Ministerstvo školství zveřejnilo na tiskové konferenci v úterý 2. 2. 2011 konkrétnější představu o tom, jak by mělo být realizováno testování v 5. a 9. třídách na základních školách (tisková zpráva zde). Zveřejněné informace ukazují realizaci celého projektu v dost podivném světle. Citujeme z tiskové zprávy MŠMT (zvýrazněno pro potřeby tohoto textu):

 

Pro měření znalostí žáků v 5. a 9. třídách základních škol vzniknou tisíce modelových otázek, na kterých chce MŠMT spolupracovat se samotnými učiteli. Na tiskové konferenci na téma ‘standardy‘ to oznámil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš.“

 

Ministr školství k tomu dodává:

„‘Vyzveme učitele, aby za určitou odměnu sami navrhovali úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny. Speciální komise pak bude zjišťovat, zda jsou použitelné při testech. Otázky tak budou přímo z praxe. Budou jich tisíce, takže děti sedící při testech vedle sebe dostanou každý jiné otázky.‘

(…)

Velkým úkolem pak je dovybavit školy počítači tak, aby testování mohlo probíhat on-line.“

 

Chápeme, že podobné návrhy mohou vzbuzovat pozitivní ohlas médií a laické veřejnosti, nicméně z odborného hlediska je takový způsob vývoje testů minimálně nestandardní. Chce-li ministerstvo školství vytvořit skutečně kvalitní testy, které mají dokonce sloužit jako hodnotící kritérium v přijímacím řízení na střední školy, musí zodpovědět následující nejasnosti:

 

1) Jak musí být vybaven tvůrce úloh?

Dlouholeté zkušenosti společnosti Scio ukazují, že každý tvůrce úloh musí projít minimálně dvoudenním školením, aby jeho úlohy byly v testování použitelné. Pro které učitele (a pro kolik) plánuje MŠMT taková školení?

 

2) Kritéria pro výběr úloh budou jaká?

Podle ministra školství bude navržené úlohy posuzovat „speciální komise“. Společnost Scio, která standardy tvorby testů aplikuje, termín „speciální komise“ nezná. Každá úloha musí projít několikanásobným a opakovaným posouzením, pretestací a pilotáží. V tomto procesu je nutné zjistit o úlohách potřebné statistické parametry, aby bylo zřejmé, zda je úloha do testu vhodná, či nikoliv. Domnívá se MŠMT, že tento proces lze nahradit „speciální komisí“? Kteří odborníci na educational measurement budou v komisi zasedat?

 

3) Jakou metodu použije ministerstvo, aby „děti sedící vedle sebe při testech dostaly každé jinou otázku“ a aby testy byly zároveň porovnatelné pro přijímací řízení?

Testování online, kdy každý žák dostane jinou otázku, je v mnoha ohledech lákavý systém, který už v mnoha zemích i v ČR existuje, vyžaduje ovšem mj. že každá testová otázka projde rozsáhlým pilotováním a je opatřena solidními statistickými parametry. Dále předpokládá poměrně náročné programové vybavení a solidní znalosti z oblasti educational measurement, např. znalost Item Response Theory (IRT) a od toho odvozené aplikace metodou Computer Adaptive Testing (CAT). Disponuje tím ministerstvo či jemu podřízené organizace? Pravděpodobně ne – před časem MŠMT zadalo analýzu, ze které ale vyplývá, že připravit takové testování není v silách odborných ústavů MŠMT (více na str. 17 zprávy z realizace projektu Kvalita). Změnilo se něco za tu dobu?

 

4) Jak MŠMT zajistí, že budou výsledky použitelné v přijímacím řízení, když se bude testovat pouhé „minimum“?

Z debaty o „standardech“, podle nichž by měly vzniknout testy na hodnocení toho, zda žáci jednotlivých standardů dosáhli, se mění na debatu o „minimech“. To je jistě legitimní postup, nicméně jak bude moci být testování stanoveného “minima“ použito v přijímacím řízení na SŠ? Testy nastavené na zjišťování „minima“ nemohou postihnout rozdíly mezi uchazeči o studium na SŠ. Takové testy by musely být připraveny po obsahové stránce úplně jinak (jako testy srovnávací, nikoliv jako testy ověřující dosažení určité úrovně, navíc minimální). Takový test bude v přijímacím řízení nepoužitelný, jak chce MŠMT dosáhnout opaku?

 

Nabízejí se i další otázky, které by zasloužily zodpovědět. Jakou má ministerstvo školství představu o časovém harmonogramu příprav? Kolik času bude vyčleněno na tvorbu úloh a jak bude probíhat další práce s nimi? Jak vzniknou testy, pokud zájem učitelů bude nízký? Využití výsledků v přijímacím řízení vyžaduje zabezpečení high-stake testování (testování s vysokou participací testovaných na výsledku), jak to MŠMT udělá, když se bude testovat na základních školách, které budou chtít svým žákům pomoci?

 

Ministerstvo školství by mělo umět na tyto otázky velmi přesně odpovědět (za odpověď se nedá považovat např. to, že „ve speciální komisi budou odborníci“ nebo že „na CAT se dlouhodobě pracuje“:).

 

Dotazy přivítáme.

 

bohumil kartous | www.scio.cz, s.r.o.

Pobřežní 34, 186 00 Praha 8

tel.: 234 705 542, gsm: 607 727 370
e-mail: bkartous@scio.cz