Tisková zpráva: Odvolávání ředitelů škol bez udání důvodu je cesta špatným směrem

Velmi pravděpodobně by došlo na snížení autonomie škol a posílení politizace výběru ředitelů.

Praha, 1. března 2016 – Poslanec hnutí ANO Matěj Fichtner předložil návrh na novelu školského zákona, která by umožnila odvolávat ředitele škol regionálního školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ) bez udání důvodů. Podle předkladatele by taková změna měla zvýšit pravomoc zřizovatelů. Za současné situace, kdy se otevřeně mluví o probíhající politizaci při výběru ředitelů, by takový návrh mohl ještě více tento trend posílit.

V roce 2013 poukázal místopředseda Asociace ředitelů ZŠ Pravoslav Němeček na fakt, že politizace v souvislosti s výběrem ředitelů není teoretická, ale reálná hrozba. Ředitelé škol jsou jmenováni zřizovatelem (obec či kraj) a je tedy možné zneužívat tohoto právního vztahu k vytváření osobních či politických vazeb.

Současný návrh předpokládá, že by bylo možné ředitele odvolat bez udání důvodu, což by mohlo být zneužito v situaci, kdy ředitel nemá dobré vztahy se zřizovatelem, aniž by zároveň bylo prokázáno, že selhal ve vedení školy. Podle současné právní úpravy přitom může být ředitel školy odvolán pro hrubé porušení povinností, tudíž v případě takového selhání je možné ředitele nahradit.

Místo takové změny školského zákona by bylo prospěšnější prosadit do tzv. konkurzní vyhlášky, aby byla v komisích, které doporučují kandidáty ke jmenování ředitelem, více posílena nezávislost prostřednictvím členů mimo daný samosprávný celek (obec, kraj). Bylo by možné lépe vyvažovat možné lokální osobní a politické vazby.

Mirek Hřebecký, bývalý ředitel gymnázia a odborník EDUin na danou problematiku, řekl: „Odvolávání bez udání důvodu by z ředitelů udělalo zcela podřízené loutky v rukách zřizovatelů, snížilo by zájem kvalitních osobností o tyto posty, dalo průchod politikaření a v důsledku by to vedlo ke snížení kvality veřejné služby, kterou školství je. Prodělali by především zákazníci – žáci, učitelé, rodiče, prarodiče, v podstatě celá společnost. Pro školství mnohem prospěšnější by bylo iniciovat změnu konkurzní vyhlášky tak, aby v ní zasedlo více odborníků zvenku. Nyní v ní většinu obsazuje zřizovatel a zástupci zevnitř školy, tedy často z logiky věci lidé s partikulárními, často předem jasně danými zájmy. Jediný člověk “zvenčí”, profesionál se zkušeností a soudností, bývá v konkurzní komisi zástupce ČŠI.“