Představujeme druhou z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.
Praha, 26. září – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Druhou vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost otevřít školy vnějšímu světu, aby došlo k účinné konvergenci vzdělávání s potřebami a očekáváními světa, do nějž absolventi škol vstupují. To se týká zejména učitelské profese, pestrosti škol v systému, rozhodovací autonomie ředitelů, úzkého vztahu s neformálním vzděláváním a budování potřeby občanské participace v demokratické společnosti.
České školy jsou dodnes relativně konzervativním prostředím, v němž částečně kvůli kontinuitě uvnitř vzdělávacího systému a částečně kvůli kontroverzním regulacím dochází k nespojitosti vzdělávání s potřebami rychle se měnícího světa okolo. Nejde o to podřídit vzdělávání aktuálním potřebám pracovního trhu, nýbrž o to snažit se prostřednictvím větší otevřenosti škol vyvolat aktivnější interakci a následný progres. To vše pod kontrolou a rozhodovací pravomocí rodičů a škol.
Zákon o pedagogických pracovnících do značné míry znemožňuje vstup absolventů VŠ do učitelské profese, což je při stávajícím – a stále se prohlubujícím – nedostatku učitelů významný a velmi pravděpodobně dlouhodobý problém.
Současná politika MŠMT omezující vznik neveřejných škol povede v konečném důsledku k menší pestrosti v rámci vzdělávacího systému. Jakkoliv je otázka možného rozpadu systému pod tlakem příliš velkého množství takových škol na místě, za současné situace a počtu žáků v neveřejných školách (výrazně pod 2 %) je taková politika zbytečně restriktivní.
Politický vliv na jmenování ředitelů škol a jejich podřízenost při rozhodování o rozvoji škol politickým zájmům zřizovatele vede ke snížení potenciálu rozvoje škol bez nutnosti změny vzdělávací politiky.
Stále více vzdělávání se odehrává mimo formální vzdělávání. Hledání cest, jak propojit formální a neformální vzdělávání může v konečném důsledku pomoci školám udržovat krok s vývojem okolního světa.
Vzdělávání a výchova k občanství v demokratické společnosti jsou v současném vzdělávacím systému významně potlačeny. To je třeba změnit, v individuálním i společenském zájmu.
Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Vztah školy a společnosti je zcela zásadní pro samotnou legitimitu škol jako sociálních institucí. Jinými slovy, pokud škola nezačne reflektovat změny v okolním světě, může relativně rychle pozbýt svou společenskou důležitost a s tím i oprávnění na existenci. Takový vývoj může mít velmi závažné společenské důsledky. “
Současná politika MŠMT omezující vznik neveřejných škol povede v konečném důsledku k menší pestrosti v rámci vzdělávacího systému.
Tož a jak je to v mýtickém Finsku s tou pestrostí? KOlik soukromých škol a kolik VG tam je?