Ministr vyzval školy, aby si stanovily priority a myslely při plánování výuky i na rodiče. Dal jim ale jen málo informací k tomu, jak to mají udělat.
Praha, 23. března – Obrysy pro to, jak se letos odehrají maturity a přijímací zkoušky a jak bude vypadat závěr školního roku, představil dnes na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga. Vycházejí z předpokladu, že se školy otevřou do 1. června. Přijímací zkoušky mají následovat 14 dní po otevření škol, maturity o týden později, a to bez písemných prací. „Jde o logický krok, hodnocení písemných prací je časově nejnáročnější,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Tady jsou 4 otázky, na které zatím neznáme odpověď (a měli bychom ji znát):
- Má ministerstvo plán pro přijímací zkoušky pro případ, že se školy do 1. června neotevřou?
Na rozdíl od maturit ministr pro přijímací zkoušky žádný plán B nepředstavil. „Tato nejistota je o to nepříjemnější, že plán ministerstva u přijímacích zkoušek s ohledem na časovou náročnost ruší druhý pokus. Příprava na přijímací zkoušku je opravdu dlouhodobá záležitost, jak upozornil během tiskové konference ministr Robert Plaga, důvody, proč jeho úřad zavedl dvoukolové přijímací řízení – tedy aby rozhodnutí o budoucnosti dítěte nestálo na výsledku jednoho testu, budou ale v letošním roce ještě platnější než jindy,“ říká vedoucí komunikace EDUin Radka Hrdinová. - Jak mají školy žáky klasifikovat?
Podle ministra je na rozhodnutí, co se týká závěrečné klasifikace, ještě dost času. Minimálně u maturitních oborů tomu tak ale rozhodně není. „Ministr by měl vyzvat ředitele středních škol s maturitními obory, aby s vyučujícími co nejrychleji sestavili zásady klasifikace tak, aby ji mohli uzavřít do týdnů po návratu do škol. Než žáci budou moci jít k maturitám, je třeba uzavřít maturitní ročník,“ upozorňuje Miroslav Hřebecký. Nejde ale jen o maturitní obory, i zejména na středních školách se budou muset v červnu vypořádat nejen s klasifikací, k níž zatím ministerstvo nic konkrétnějšího neřeklo, ale také s posunutými termíny přijímacích zkoušek a maturit. Přitom je otázka, jak se školám například podaří zorganizovat do konce školního roku zkušební komise pro ústní zkoušky, které by se měly podle představeného plánu konat v týdnu, kdy se běžně rozdávají vysvědčení. - Co ministerstvo od distanční výuky očekává? A jak školám s přechodem na online výuku pomůže?
Web, který ministerstvo spustilo velmi rychle po uzavření škol, byl dobrý první krok, neměl by ale být poslední. Především by ministerstvo mělo jasně pojmenovat, co od škol v příštích měsících očekává. První týdny ukázaly, že jejich výklad nové situace se v řadě ohledů liší. Týká se to i výuky a její podoby. Školy, které se v problematice obtížně orientují, potřebují adresnější a také dlouhodobější pomoc, než jakou zprostředkují například webináře SYPO, k nimž se dostanou zejména ti aktivní. - Je distanční vzdělávání z hlediska školského zákona plnohodnotnou alternativou klasické prezenční výuky? Co musí školy (i formálně) udělat pro to, aby mohly plnohodnotně učit online?
„To není otázka teorie, ale aktuální školní praxe. Z terénu přicházejí hlasy například o tom, že rodiče zpochybňují distanční zadávání úkolů, výuku nového učiva či závaznost hodnocení a klasifikace online s poukazem, že nejsou explicitně zmíněny ve školním řadu, školním vzdělávacím programu atd. Zdravý rozum občas nevítězí a bez jasného výkladu ze strany ministerstva budou mít tyto nejistoty přímý vliv na plánování online výuky pro příští týdny,“ upozorňuje analytik EDUin Karel Gargulák.
Plagovo řešení je velmi neprofesionální: http://blog.aktualne.cz/blogy/josef-soukal.php?itemid=36224