Tisková zpráva: Vzdělávání není vítězem krajských voleb

Vítězství Hnutí ANO a druhá pozice ČSSD nedávají příliš velkou naději na rozvoj vzdělávání v krajích s vizí, kterou budoucnost v závislosti na nepředvídatelnosti technologického a společenského vývoje přinese.

Praha, 10. října 2016 – ČSSD ztratila velkou část pozic, které v krajích posledních osm let držela. Premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka prohlásil, že strana musí hledat nové programové cíle. Jedním z nich by mělo být i vzdělávání, které tvoří ve volebním programu do krajských voleb, v sociálnědemokratické vizi 2030, druhořadou roli. Ve většině krajů zvítězilo Hnutí ANO, jehož program pro vzdělávání nese některé důležité návrhy k řešení urgentních problémů, ale chybí v něm důležitý přesah do budoucnosti, na kterou má vzdělávání zcela zásadní dopad.

Výsledky voleb do krajských zastupitelstev ukazují relativně malý zájem voličů o tuto oblast samosprávy. Voleb se zúčastnila třetina oprávněných voličů a zůstává otázkou, do jaké míry voliči zohledňují programy stran a do jaké míry jde o projev dlouhodobé přízně založené na jiných než programových prioritách.

Ve většině krajů zvítězilo Hnutí ANO a na druhém místě se nejčastěji umístila ČSSD, která zároveň ve dvou krajích zvítězila. V jednom kraji zvítězila KDU-ČSL, v jednom Starostové pro Liberecký kraj (STAN). Dalšími relativně úspěšnými stranami jsou KSČM a ODS. V některých krajích získali významnější podporu Starostové a nezávislí (STAN) a nad hranici 5 % se většinou dostala populistická Svoboda a přímá demokracie – Strana práv občanů. Nabízíme průnik programů těchto stran a pravděpodobnou shodu na vzdělávací politice:

  • Podpora odborného a technického vzdělávání. Hnutí ANO, ČSSD, KSČM, ODS i Starostové pro Liberecký kraj akcentují na předních místech svého programu podporu odborného (technického) vzdělávání na středoškolské úrovni. K témuž tématu se více či méně vyjadřují všechny úspěšné strany. V žádném z těchto programů ale není zmínka o tom, že je potřeba se v prvé řadě zamyslet, jak odborné střední školství dostat na úroveň 21. století. V některých programech (např. ANO, ODS) je uveden otevřený požadavek po provázání odborného školství s podnikovou sférou. V žádném programu není uveden požadavek po zvýšení úrovně všeobecné gramotnosti absolventů těchto škol.
  • Podpora kvalitních učitelů. Většina úspěšných stran v krajských volbách zmiňuje ve svých programech podporu učitelů, nejčastěji v souvislosti s výší jejich odměňování a jejich kvalitou. Jde o projekci celostátní vzdělávací politiky. Kraje nicméně mají doposud výrazný vliv na financování škol ve své decizní sféře, ovlivňují výši tzv. krajského normativu, na němž je částečně závislý plat učitelů. Nerovnost, která tímto vzniká, je však jedním z důvodů, proč vláda připravuje reformu financování regionálního školství. Tím pádem by vliv krajů na odměňování či jakékoliv ovlivňování kvality učitelů klesl na minimum. Lze tedy předpokládat, že tento politický cíl je z hlediska krajů chybný, kromě konkrétního příslibu navýšení odměňování učitelů přímo z prostředků kraje.
  • Podpora výstavby mateřských škol. Tento bod se objevuje ve volebních programech v oblasti vzdělávání či podpory rodiny. Jde o vzdělávací politiku příslušející obcím, které jsou zřizovateli MŠ. Je pravděpodobné, že podobná politika je jednoduše srozumitelná, a proto se ve volebních programech objevuje. Reálný vliv krajů je v tomto směru ale malý.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Samotné politické programy jsou spíše zklamáním, ať už z hlediska vytčených cílů, nebo z hlediska promyšlenosti návrhů na změny. Čest výjimkám. Výsledky voleb a předpokládaný dopad na vzdělávání v krajích neslibuje příliš významný pokrok, nicméně je pravděpodobné, že s ohledem na různé poměry politických sil v různých krajích bude i vývoj v následujících čtyřech letech více různorodý než v předešlých dvou volebních obdobích.“

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments