Český rozhlas: Kolik by stálo zvýšení učitelských platů?

by Hellebardius (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme článek, který vyšel 28. března na webových stránkách Českého rozhlasu pod názvem Zahrajte si na ministra: Kolik by stálo zvýšení učitelských platů? (ZDE). Jak jsou na tom učitelé s platy? Srovnání ukazuje, že v Česku berou učitelé 94 procent průměrné národní mzdy. V loňském roce se zvýšily platy ve školství v průměru o 3,5 procenta, ministerstvo školství chce v navyšování učitelských platů, podle slov jeho mluvčí Kláry Bílé, pokračovat.

Je to dlouhodobá bolest českého školství. Pokud někdo chce učit, musí být nadšenec. Za výuku si nevydělá tolik jako učitelé v západních zemích. Podle srovnání zemí OECD ovšem platy českých učitelů dosahují 94 procent národního průměru, podobně jako v Rakousku, Finsku či Belgii. Zahrajte si na ministra financí a vyzkoušejte si v naší aplikaci, kolik by zvýšení učitelských platů stálo.

Janě Nedělové je dvacet šest let. Mezi kantory tak patří mezi nováčky. Usměvavá blondýnka původně vystudovala přírodovědeckou fakultu. Před bádáním v laboratořích ale nakonec dala přednost učitelství. Na pražské Základní škole Na Smetance tak zasvěcuje žáky do tajů přírodopisu a chemie. Za výuku bere 21 tisíc korun hrubého.

„Učím zhruba půl roku. Někdy mám slabší chvilky, někdy mě děti nabijí energií. Vesměs jsem spokojena. Mám fixní nástupní plat. I když vykonávám funkce navíc, ty jsou pouze za poděkování. Na vyšší ohodnocení asi nejsou prostředky,“ říká učitelka a pokračuje:

„Praha je na životní podmínky náročnější, je tady dražší nájem. Mám štěstí, že žiju s partnerem, takže dáváme dvě výplaty dohromady. Kdybych ale žila sama a musela utáhnout celý nájem, žila bych od výplaty k výplatě.“

Její kolegyně, učitelka matematiky Helena Paďourová, stojí před tabulí už 37 let. A ohodnocení? Měsíčně bere 26 tisíc korun hrubého.

„Spokojená nejsem. Vždy s očekáváním vyhlížím další volby, protože školství mají všichni jako prioritu, ale pak je po volbách a opět to sklouzne do stereotypu, který říká, že ve školství musí proběhnout velké změny, ale peněz je na to málo. A že budeme muset čekat. Tak čekám už asi 20 let,“ stýská si Paďourová.

Když nedávno ministerstvo školství přidávalo na platy pedagogů, polepšila si o 1300 korun.

„Nevím, jestli je pro někoho dostatečné přidání 1300 korun před zdaněním, když jsem v poslední platové skupině. To je tak na to, jít s kamarádkou pětkrát na kafe.“

Ani odměny za práci navíc nejsou nijak závratné. Nikdy ale neuvažovala o tom, že by odešla do soukromého školství, kde jsou vyšší platy.

Podle ředitelky Základní školy Na Smetance Hany Vítové jsou mzdy českých učitelů trvale podhodnocené. A pro vysokoškolsky vzdělané lidi nedůstojné:

„Navyšování platů učitelů bylo vždy problém. Většinu času jsme byli až ti poslední v řadě, kterým se přidávalo. Vždy to bylo v souvislosti se státní správou.“

Díky tomu, že je škola příspěvkovou organizací, dokáže ředitelka více ušetřit i na odměny pro učitele.

„Nějakým způsobem mohu ještě dotvářet takzvanou doplňkovou činnost, kde si mohu posilovat fond odměn a díky němu mohu posilovat nenárokové složky platů kolegům, kteří pracují nadstandardně. Kdybych ale tuto možnost neměla, tak bych samozřejmě nenárokové složky, které mohu dávat těm, kteří si je zaslouží, nižší,“ vysvětluje.

Zahrajte si na ministra financí: Kolik by stálo zvýšení učitelkých platů?

Statistiky ukazují, že například v Norsku berou tamní učitelé 75 procent průměrné národní mzdy. V Česku je to 94 procent. Zdánlivě tedy v takovém srovnání vycházejí tuzemští učitelé lépe. Je však nutné dodat, že ve skandinávské zemi si lidé vydělají podstatně více než v Česku a mají lepší životní úroveň.

V naší aplikaci si můžete pohybem myši po vodorovné ose vyzkoušet, kolik by státní rozpočet stálo zvýšení učitelských platů, aby na tom byli ve srovnání s celou populací podobně jako v Německu, kde mají kantoři 124 procent národního průměru, v Lucembursku, kde berou 198 procent národního průměru nebo v Mexiku, kde díky celkově nižší životní úrovni a vysokým investicím do školství dosahují dokonce víc než dvojnásobku průměrné mzdy.

Zdroj dat: OECD

Na druhé „tabuli“ si můžete podobným způsobem vyzkoušet, kolik by státní rozpočet stálo snížení počtu žáků na jednoho učitele na úroveň jiných zemí – případně kolik by se dalo zvýšením tohoto parametru ušetřit.

Zdroj dat: OECD

Ministerstvo slibuje zvýšení platů

Ministerstvo školství teď slibuje, že platy učitelů porostou ještě víc, popisuje mluvčí úřadu Klára Bílá:

„Platy pedagogických i nepedagogických pracovníků jsme v loňském roce zvýšili v průměru o 3,5 procenta. Ministr chce platy pedagogům navyšovat kontinuálně, a to i v návaznosti na kariérní řád. Zároveň počítáme i se zvýšením počtu tarifních pásem z pěti na sedm. Všechny tyto kroky vedou k tomu, aby se zvyšovaly odměny za kvalitu.“

Průměrný plat učitele za loňský rok byl podle údajů ministerstva školství vyšší, než uvádí OECD – přesně 26 397 korun. Do průměru se ale počítají také mzdy ředitelů, které výslednou částku navyšují.

„Kontinuální navýšení platů je jednou z hlavních finančních priorit ministra Chládka. A to například spolu s inkluzí, či se změnou financování regionálního školství. Všechny tyto kroky vedou k tomu, aby průměrný plat pedagoga byl 28-30 tisíc korun,“ dodává Bílá.

Loni šlo na platy učitelů v regionálním školství celkem 47 miliard korun. Celkem školy zaměstnávaly více než 147 tisíc pedagogů.

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Český rozhlas: Kolik by stálo zvýšení učitelských platů?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
l.snirch
l.snirch
1 year 5 months ago
A to je nutné k těm 47 miliardám přidat 34 % na soc. a zdr. pojištění, tedy dalších 16 milých Jard. Tak si lehce spočtěte, kolik musí ministr získat z rozpočtu, aby všem přidal tisícovku měsíčně včetně odvodu. A pochopíte snadno sliby před volbami a realitu po nich. Změnu financování reg. školství sliboval ministr v souvislosti s přijímačkami, přijímačky již mají novelu v připomínkovém řízení (i když o dost jinou, než ministr původně chtěl – jednotné testy, státem určené hranice úspěšnosti – z toho vycouval), ale o reformě financování reg. školství nic slyšet zatím není – ono to bude znamenat… Více »
vittta
vittta
1 year 5 months ago

To jsou tabulky…už ten průměr 14 žáků se mi moc nezdá.
I když…ředitel nebo zástupce nemá žádného…většinou.
Ale když by se počet žáků zvýšil na 18, mohli by 26539 učitelů propustit a úspora by byla 10 116 136 020 Kč.
Vida, jak nám to pěkně vychází.
Pokud si ovšem všichni najdou práci, jinak se toho moc neušetří, protože se zase musí nezaměstnaným něco zaplatit, že?
Také se obávám, že odvody, do úspor započítané není tak úplně úspora, protože se to odvádí státu, který pochopitelně nic nedostane..když učitele vykopne.
To je tabule jako z EDUinu….

L.snirch
L.snirch
1 year 5 months ago

Ten průměr 14 žáka na učitele asi sedí, na jednu třídu je zhruba dle úvazku 1,5 učitele, tedy v průměru třída 21 žáků – což asi sedí. Ředitele a zástupci mají méně hodin úvazku.
Pokud čtu dobře, kalkulují odvody 37 %, jsou 34 %.
Porovnání států – muselo by se vědět, kolik je v průměru žáků ve třídě, kolik má učitel týdenní úvazek, kolik mají v průměru žáci týdně hodin výuky, kolik mají asistentů atd. na práce, které u nás dělá učitel atd.
Vizuálně je to hezky zpracované, ty výpočty beru s obrovskou rezervou. Ale pro tu nejhrubší představu stačí.

wpDiscuz