Co chcete vědět o finském školství I. – Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému

foto: Senát PČR (C)

Finské školství je už několik let opakovaný vzor, na který se odvolávají politici i odborná veřejnost. Ve skutečnosti je u nás minimum těch, kteří zažili skutečné vyučování ve finské škole, či alespoň viděli živého finského učitele. Chvályhodně se to pokusil napravit senátor za ČSSD Marcel Chládek, když v dubnu 2013 uspořádal v Senátu veřejný seminář Možnosti aplikace finského vzdělávacího systému v ČR, na který pozval nejrůznější představitele finské vzdělávací politiky, aby o podstatě jejich vzdělávacího systému informovali zdejší odbornou veřejnost. Jedinou chybou semináře bylo, že z něj neexistoval  přepis jednotlivých vystoupení. Po dohodě s kanceláří Senátu jsme tento překlad a přepis pořídili a nabízíme ho veřejnosti spolu s prezentacemi jednotlivých vystupujících. Ty budeme postupně uveřejňovat celkem ve třech příspěvcích.

Přeložili a přepsali jsme tři hlavní vystoupení semináře. Nejde o doslovný přepis, snažili jsme se ve stručnosti přehledně zaznamenat hlavní myšlenky vystoupení.  K dispozici jsou ke stažení i prezentace vystupujících. Stručnou informaci a fotogalerii ze semináře najdete na stránkách Senátu ZDE.

Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému:

Vystoupení obchodního rady finského velvyslanectví v ČR  (Matti Lilja, nahrávka 13 minut, poslechněte si ZDE)

  • Máme nejkratší školní docházku ze všech zemí OECD a nejmenší rozdíly mezi jednotlivými školami – rodiče proto nemusí složitě vybírat školu pro své děti, prostě je zapíší do té nejbližší. A paradoxně jsme zároveň mezi nejlépe hodnocenými zeměmi ve výzkumech PISA, přitom to vše děláme s rozpočtem, který je průměrný nebo dokonce podprůměrný v poměru k ostatním zemím OECD. Jak je to možné? O tom se právě dnes budeme bavit.
  • Reforma finského školství během posledních pětadvaceti let byla vedena výběrem mezi dvěma směry. Tradiční systém založený na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole jsme si ve Finsku nevybrali. Vybrali jsme druhou cestu založenou na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů.
  • Často se mluví o tom, že děti se musí učit obstát v soutěživém mimoškolním prostředí. Ve vědeckých výzkumech se ale prokazuje, že toho lze lépe dosáhnout ve škole, kde panují rovné podmínky pro všechny, než tam, kde vládne soutěživost a kontrola.
  • Vysoce výkonné vzdělávací systémy, které můžete najít mezi zeměmi OECD, jsou takové, které kombinují principy rovnosti a kvality. Abychom toho ve Finsku dosáhli, museli jsme se zaměřit na investice do vzdělávání. Museli jsme se zaměřit na to, z čeho můžeme čerpat v našem specifickém prostředí.
  • Neměníme vzdělávací politiku po každých volbách, ale zaměřujeme se na dlouhodobější cíle. Zakládáme své změny na vědeckých důkazech, ne na ideologii.
  • Našli jsme shodu, kterou podporují všechny politické strany. Ty se podporují navzájem, protože cíl je v oblasti vzdělávání pro všechny stejný.
  • Systém je založený na důvěře: rodiče věří školám, školy učitelům, učitelé žákům a žáci přebírají zodpovědnost za to, že se učí co nejlépe. Školy informují rodiče o tom, co se v nich děje, prostřednictvím online databází a systémů.
  • Nemáme žádné národní srovnávací zkoušky, pouze po střední škole, po gymnáziu.
  • Cílem není školy kontrolovat, ale podporovat je, aby dosáhly svého vzdělávacího cíle.
  • Učitelství je jednou z nejvíce ceněných profesí ve Finsku, protože učitelé vědí, že mají volnost a svobodu v tom, jak budou pojímat svou práci.
  • Uvědomujeme si, že vzdělávání je investice do budoucnosti. Proto se zaměřujeme už na předškolní vzdělávání.
  • V našich školách chceme mít více spolupráce a méně soutěživosti, více důvěry založené na zodpovědnosti a méně testování a kontrol, protože když se soustředíte na národní testování, chcete dosáhnout pouze nejlepších výsledků v testování, ale už se nezabýváte výsledky učení.
  • Soustředíme se na učitele a učení, nikoli na rozvíjení školského managementu. Učitelé jsou zodpovědní za učení a nacházení způsobů, jak učit, a školský management je má v jejich úsilí podporovat, nikoli kontrolovat.
  • Všechny děti jsou integrované pohromadě ve stejných třídách a těm, co to potřebují, dáme podporu – tento přístup máme podložený vědecky, neděláme žádné experimenty na dětech.

Pokračování přepisů: Co chcete vědět o finském školství II. – O vzdělávání z hlediska perspektivy rovnosti a spravedlivosti 

Co chcete vědět o finském školství III. – Jak se vzdělávají finští učitelé

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

11 komentářů k "Co chcete vědět o finském školství I. – Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Renata Štulcová
Renata Štulcová
2 years 10 months ago

Zapomněli jste dodat, že měsíční příjem finského pedagoga je 3 500 euro, zatímco příjem českého pedagoga na základní škole je kolem 1000 euro. Pokud se tady nepohne odměňování, učitelé víc než devět hodin denně pracovat nebudou. Už nyní pracují více, než v jiných odvětvích za mizernou mzdu.

Feřtek
Feřtek
2 years 10 months ago

Úplně nezapomněli, je to v reportáži, která bude pokračováním tohoto „finského seriálu“. A tam jsou aktuální čísla – 950 euro plat českého učitele a 2 500 plat finského učitele. S těmi penězi máte pravdu, ale pořád mám pocit, že i tak je dobré vědět podrobněji, jak to funguje ve vzdělávacím systému, o kterém se v poslední době tolik mluví. Ostatně v té reportáži, která srovnává postavení českého a finského učitele, autorka konstatuje, že čeští učitelé si víc než na nedostatek peněz stěžují na nedostatek respektu.

Pavel Himl
Pavel Himl
2 years 10 months ago

Když pominu to, že mluvit o penězích, zejména vlastních, se v české společnosti nenosí („ještě by si nedejbože někdo řekl, že i učitel má vlastní hmotné zájmy, třeba dovolit si hypotéku jako bankovní úředník“), tak platové ohodnocení, mimojiné vyjádření toho, jak si stát učitelů – třeba ve srovnání se soudci – váží, je přece součástí utváření onoho respektovaného postavení – učitel pak nemusí mít druhé zaměstnání, může aspirovat na vyšší sociální status, není z něj „urvaná a hysterická socka“ apod. To vše samozřejmě v rámci kariérního řádu, který umožní další vzdělávání, zpětnou vazbu a perspektivu vzestupu.

Ondřej Hausenblas
2 years 10 months ago
Když se bude psát o penězích, myslím, že by to chtělo nějaké jiné vyčíslení než výše platu. Ve Finsku je děsně draho, tj. i pro tamní Finy. Ale neumím porovnat, jak je draho u nás pro nás, a jak je draho u nich pro ně. Máte-li, Tomáši, někoho, kdo to umí vyjádřit nebankovním jazykem, uvítám. Vícero mezinárodních zkoumání ukazuje, že výše platu není spolehlivým průvodcem kvality vzdělávání – mají ji i v zemích, kde se učitelům platí málo. Ale zase: potřeboval bych vědět, jak moc si v těch chudých zemích učitelů lid váží! Slyšel jsem, že v chudé Arménii je… Více »
Radek
2 years 10 months ago

Výše platů je jen součástí většího balíku – kolik celkově dává stát na školství. Kromě platů učitelů sem patří i to, kolik peněz mají školy na pomůcky, kolik dalšího personálu (kromě učitelů) ve školách pracuje (asistenti, psychologové, speciální pedagogové…), kolik je dětí ve třídě apod. Ve Finsku jde do školství skoro 2x víc peněz v poměru k HDP než u nás.

Zda jde o společnost slušnější, než je naše, to nedokážu posoudit. I ve Finsku občas někdo střílí ve školách jako v USA apod. Takové excesy u nás naštěstí nemáme…

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 9 months ago
Docela by mě zajímalo, zda se konají podobné výzkumy o jiných profesích. Jsou vyšší platy spolehlivým průvodcem kvality zdravotnictví? Vmetl by někdo tento argument do tváří soudců zuřivě bránících své platy? Jakmile někdo napíše o tom, že učitelské platy jsou nízké, ozvou se ihned mnohé hlasy potřebu vyšších učitelských platů zpochybňující (protože výše platu není průvodcem kvality) a odvádějící pozornost od platů někam jinam. Jako bychom se měli za mzdové požadavky dokonce stydět (jako v zemích, kde se myslí hlavně na platy). Je mi proto jedno, jak to mají učitelé v Barmě nebo Pakistánu (to jsou ty odbočky), ale teď… Více »
Ondřej Hausenblas
2 years 9 months ago
Snažil jsem se říct, že pro požadavek zvýšení učitelských platů není argumentem to, že by to přineslo lepší výsledky žáků – průzkumy ukazují, že tohle není spojité. Ale neřekl jsem, že se nemají žádat lepší platy! Dobrým argumentem pro takové zvýšení je určitě to, že vyšší plat by dal učitelům větší respekt, například u zpovykaných žáků ze zbohatlických rodin, ale i obecně. Zdá se mi však dost zřetelně, že naše kultura je právě tou, která myslí předně na příjem peněz. A v jiných kulturách se respekt vyvolává jinou kvalitou, třebas uvážlivostí a informovaností, což prostý člověk často nemá, a potřebuje… Více »
Radek
2 years 9 months ago
To je myslím chybná úvaha. Nejde o to, koho si vybíráme my jako pacienti či žáci, ale o to, kdo si vybírá danou profesi. Proč je ve školství minimum mužů? Protože panuje názor, že muž má zajistit rodinu, ale ve školství dostane nízký nástupní plat a mizernou perspektivu jeho zvýšení, pokud vydrží učit do důchodu. Jestliže budou platy ve školství vyšší, budou se o tuto profesi zajímat i finančně gramotní lidé, kteří chtějí zajistit svou budoucí rodinu. Schopnější lidé se budou rozhodovat spíše pro to působit ve školství než jinde. Bude to tedy mít vliv i na zlepšení kvality školství.… Více »
JŠ
2 years 9 months ago
Tak pokud má učitel v opěvovaném Finsku (které rád nemám vzhledem k ideologizaci jeho vzdělávání a zaměření na výchovu dětí – odbočím, ale nemohu nezmínit rozpaky z průzkumu, který jste před časem dělali, kde dvě nejčastější očekávání rodičů vůči škole byla „vychovat jejich děti v lepší lidi“, což mě trochu vyděsilo, své děti bych si raději vychoval sám) 2.500 euro, má vzhledem k místním cenám stejně jak učitel český. To by mě potěšilo, protože jsem přesvědčen, že platy klíčový problém českého školství nejsou. Naopak bych je v TUTO CHVÍLI nezvyšoval, neboť nám pouze ve školství přibudou učitelé, kteří svůj status… Více »
Michaela Němcová
Michaela Němcová
2 years 9 months ago
Učila jsem ve státní základní škole a otázku platu jsem neřešila, protože mi připadalo, že řešitelná není. Zvažovala jsem tehdy, jestli chci učit, co mi to přináší, zda mám prostor pro mou tvořivost, duševní naplnění. Dost energie k práci mi dodával pocit smysluplnosti z toho, že se podílím na provázení dětí jejich vývojem. Pak jsem pracovala v soukromé škole, kde se ode mne očekávalo mnohem více práce v tom, jak reflektovat svou práci, jak ji plánovat, jak ji před svými kolegy nebo v rozhovoru s ředitelkou hodnotit. Třeba dodat podklady ředitelce pro rozhovor o dalším mém profesním směřování a vlastní… Více »
Alexandra Luhanová
Alexandra Luhanová
2 years 9 months ago
Dobrý den, strávila jsem jeden rok prací ve finské základní škole, byla to škola speciální. Tedy taková, do které chodí pouze děti s svp. Proto tvrdit, že „všechny děti jsou integrované pohromadě ve stejných třídách“, je poněkud zavádějící. Systém integrace je v podstatě podobný jako u nás. Existují speciální školy, dále skupinová integrace (speciální třídy v běžných základních školách, třídy s větším počtem integrovaných žáků) a integrace individuální. Všechny děti s svp mají určitě větší podporu než v českých školách – ve třídách jsou k dispozici asistenti, případně i dva učitelé. Veliký rozdíl vidím v prostupnosti obou systémů – žák,… Více »
wpDiscuz