ČOSIV: Co přinese novela školského zákona v praxi?

21050618108_dfcb4ddcaa_z

Publikujeme tiskovou zprávu ČOSIV (České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání), která přináší detailní rozbor toho, jaké změny na jaké typy škol přinese novela školského zákona, která mění přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Původní zprávu, která byla publikovaná 28.1., najdete ZDE.

V poslední době se v médiích objevuje mnoho dezinterpretací novely školského zákona. Týká se to zejména nepravdivého informování o dopadech zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s lehkým mentální postižením (LMP), která sice jako samostatný dokument bude zrušena, nicméně očekávané výstupy z jednotlivých předmětů pro žáky s LMP budou uvedeny přímo v rámcovém vzdělávacím programu. Rozhodně se tedy nestane, že žáci s LMP budou muset dosahovat stejných výsledků, jako žáci bez tohoto postižení.

Nepravdivá je např. i informace o tom, že o zařazení žáka s lehkým mentálním postižením do základní školy praktické v současné době rozhoduje pouze rodič. Již od roku 2005 platí, že podmínkou přijetí do základní školy praktické je doporučení poradenského zařízení a rozhoduje o něm ředitel školy.

Velmi bychom ocenili diskuzi založenou na pravdivých informacích. Níže proto uvádíme skutečné dopady novely školského zákona a zrušení přílohy pro žáky s LMP na mateřské, základní a střední školy. Uvedené články vycházejí z analýzy novelizovaných legislativních a kurikulárních dokumentů. Vyhlášku č. 27/2016 Sb. si můžete přečíst např. zde.

Aby byl text pro čtenáře přehledný, je rozdělen do částí dle typů škol, tak, aby si každý mohl přečíst třeba pouze ten typ školy, který ho zajímá. Některé informace se tedy u všech typů opakují, neboť se týkají všech úrovní škol.

Běžné mateřské školy

Mateřské školy, které vzdělávají děti se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tyto děti stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu. V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být dítěti poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná. I přesto bude mít ředitel, resp. ředitelka, školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám dítěte a jeho rodiče s tím budou souhlasit.
Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) dětí. Rodiče před udělením souhlasu bude třeba prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb dítěte učitelkami MŠ. Pokud učitelka dojde k přesvědčení, že dítě potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější dopomoci při nácviku sebeobsluhy či rozvoji grafomotoriky, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitelku školy, se kterou návrh projedná. Ředitelka školy pověří učitelku (může to však udělat i sama) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání dítěte podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitelka školy seznámí rodiče, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Mateřské školy zřízené pro děti se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat mateřské školy pro děti s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání dětí ke vzdělávání v těchto mateřských školách bude probíhat obdobně jako doposud. Dítě bude do vzdělávání v MŠ zařazeno na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení. ¨

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v MŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školního vzdělávacího programu (včetně předmětů speciálněpedagogické péče),
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření a dopadech vzdělávání v MŠ na pokračování ve vzdělávání.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

Nově bude upraven podíl dětí s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je MŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % dětí s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. Bude však třeba vždy individuálně posoudit, zda je zařazení dítěte s konkrétním druhem zdravotního postižení skutečně vhodné a zda vzdělávání v dané škole pro něj může být přínosné. I nadále platí, že ve škole zřízené pro děti s mentálním postižením nesmí být vzděláváno dítě bez mentálního postižení. Děti s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v této MŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné mateřské školy, budou i mateřské školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona dětem poskytovat podpůrná opatření uvedená v doporučení školského poradenského zařízení. V případě těchto dětí se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné mateřské školy.

Počty dětí jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 dětí. V případě, že dítě bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláváno v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 dětí (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro děti s těžkým zdravotním postižením).

Běžné základní školy

Běžné základní školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tito žáci stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu. V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být žákovi poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná.
I přesto bude mít ředitel resp. ředitelka školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám žáka a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) žáků. Rodiče před udělením souhlasu bude třeba prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb žáka učiteli či pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog či školní psycholog). Pokud některý z pedagogických pracovníků školy dojde k přesvědčení, že žák potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější podpory žáka při samostatné činnosti, zařazování relaxačních aktivit do výuky, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitele školy, se kterým návrh projedná. Ředitel školy pověří pracovníka (může to však udělat i sám) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání žáka podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitel školy seznámí rodiče, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Jako metodickou podporu a zdroj inspirace pro aplikaci podpůrných opatření mohou pracovníci školy využít Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. K určení míry závažnosti tzv. nezdravotních překážek v učení (jedná se např. o nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, nedostatečnou spolupráci rodiny žáka se školou apod.) lze využít Posuzovací schéma uvedené v Metodice ke Katalogu podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory z důvodu sociálního znevýhodnění.

Jak to bude se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?

Základní školy zřizované samosprávami mají, stejně jako doposud, povinnost přijmout k plnění povinné školní docházky všechny žáky ze své spádové oblasti, pokud nemají naplněnou kapacitu nebo pokud zákonný zástupce pro své dítě nevybere jinou školu. Tato povinnost platí od roku 2004 a vztahuje se na všechny žáky tedy i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

V září 2016 nedojde k žádnému masivnímu přesunu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ze speciálních (včetně ZŠ praktických) do běžných škol. Stejně jako doposud bude záležet na volbě zákonného zástupce a vyjádření školského poradenského zařízení.

Změny pro běžné základní školy, které vzdělávají žáky s lehkým mentálním postižením

Nezávisle na novele školského zákona se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy CŘ rozhodlo zrušit přílohu k Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Zrušení této přílohy neznamená, že by tito žáci měli mít stejné očekávané výstupy ze vzdělávání jako žáci bez LMP. Očekávané výstupy odpovídající svou náročností výstupům přílohy se staly minimální úrovní očekávaných výstupů v RVP ZV – u každého předmětu (vzdělávací oblasti) jsou popsány standardní a minimální očekávané výstupy.

Národní ústav vzdělávání dopracovává metodické materiály včetně doporučených obsahů vzdělávání pro jednotlivé předměty zpracované na této minimální úrovni. Pracovní verzi upraveného RVP ZV zveřejněnou Národním ústavem pro vzdělávání naleznete zde.

Příklad očekávaných výstupů ve vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura (Komunikační a slohová výchova, 1. stupeň) z pracovní verze upraveného RVP ZV:

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy – 1. období
žák
ČJL-3-1-01 plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
ČJL-3-1-02 porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
ČJL-3-1-03 respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
ČJL-3-1-04 pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
ČJL-3-1-05 v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
ČJL-3-1-06 volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních
i mimoškolních situacích
ČJL-3-1-07 na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
ČJL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
ČJL-3-1-09 píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje
vlastní písemný projev
ČJL-3-1-10 píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
ČJL-3-1-11 seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
ČJL-3-1-01p čte s porozuměním jednoduché texty
ČJL-3-1-02p rozumí pokynům přiměřené složitosti
ČJL-3-1-04p,ČJL-3-1-05p,ČJL-3-1-06p dbá na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání
ČJL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
ČJL-3-1-09p píše písmena a číslice – dodržuje správný poměr výšky písmen ve slově, velikost,
sklon a správné tvary písmen
ČJL-3-1-09p spojuje písmena a slabiky
ČJL-3-1-09p převádí slova z mluvené do psané podoby
ČJL-3-1-09p dodržuje správné pořadí písmen ve slově a jejich úplnost
ČJL-3-1-10p opisuje a přepisuje krátké věty
Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, 2016

Zrušením samostatné přílohy pro vzdělávání žáků s LMP došlo ke sjednocení učebních plánů a minimálních hodinových dotací pro jednotlivé předměty (vzdělávací obory) mezi RVP ZV a jeho přílohou pro žáky s LMP. Pro běžnou základní školu bylo v minulosti mnohdy obtížné sestavit rozvrh pro žáka s LMP, který se vzdělával podle přílohy. Často se stávalo, že tzv. výchovy musel navštěvovat s žáky jiných ročníků, a tak putoval z kolektivu do kolektivu.

Nová úprava přináší větší jednotnost časové dotace předmětů, zároveň však pro žáky s LMP přináší vyšší počet hodin disponibilní časové dotace, tak aby škola mohla zařadit či posílit předměty, které jsou pro daného žáka nejvíce přínosné. Konkrétně bude možné nahradit obsah určitého předmětu (např. dalšího cizího jazyka) obsahem jiného předmětu. Běžné školy, které vzdělávají žáky s LMP (v uplynulém školním roce jich bylo téměř 900) získají tak lepší podmínky pro vzdělávání svých žáků s touto diagnózou. Zároveň bude možné uzpůsobovat skladbu předmětů potřebám žáků s LMP (např. zvýšením časové dotace určitého předmětu, zařazením předmětu speciálně pedagogické péče či jiné formy pedagogické intervence).

Základní školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat základní školy pro žáky s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání žáků ke vzdělávání v těchto ZŠ bude probíhat obdobně jako doposud. Žák bude do vzdělávání v základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona zařazen na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení.

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v ZŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školného vzdělávacího programu,
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření
– dopadech vzdělávání v tomto druhu školy na možnosti navazujícího vzdělávání.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

I nadále bude v případě základních škol či tříd zřízených podle § 16 odst. 9 zákona existovat limit 25 % dětí s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. I nadále také platí, že ve škole zřízené pro děti s mentálním postižením nesmí být vzděláváno dítě bez mentálního postižení. Děti s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v této ZŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné základní školy, budou i základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. V případě žáků těchto škol se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné základní školy.

Počty žáků jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy zřízení podle § 16 odst. 9 je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že žák bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláván v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením).

Běžné střední školy

Běžné střední školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tito žáci stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu.

V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být žákovi poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná.
I přesto bude mít ředitel resp. ředitelka školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám žáka a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) nezletilých žáků, zletilí žáci budou udělovat souhlas sami. Rodiče (zletilé žáky) bude třeba před udělením souhlasu prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb žáka učiteli či pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog či školní psycholog). Pokud některý z pedagogických pracovníků školy dojde k přesvědčení, že žák potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější podpory žáka při samostatné činnosti, více času na vypracování úloh, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitele školy, se kterým návrh projedná. Ředitel školy pověří pracovníka (může to však udělat i sám) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání žáka podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitel školy seznámí rodiče nezletilých žáků resp. zletilé žáky, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče (zletilí žáci) neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Jako metodickou podporu a zdroj inspirace pro aplikaci podpůrných opatření mohou pracovníci školy využít Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR.

Střední školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat střední školy pro žáky s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání žáků ke vzdělávání v těchto SŠ bude probíhat obdobně jako doposud. Žák bude do vzdělávání ve střední škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona zařazen na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení.

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v ZŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školného vzdělávacího programu,
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření
– dopadech vzdělávání v tomto druhu školy na možnosti navazujícího vzdělávání a profesního uplatnění.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

Nově bude upraven podíl žáků s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je SŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % žáků s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. Bude však třeba vždy individuálně posoudit, zda je zařazení žáka s konkrétním druhem zdravotního postižení skutečně vhodné a zda vzdělávání v dané škole pro něj může být přínosné. Zároveň je třeba zvažovat i potřeby ostatních žáků ve třídě a případné negativní dopady skladby žákovského kolektivu.

I nadále platí, že ve škole zřízené pro žáky s mentálním postižením (praktická škola jednoletá a praktická škola dvouletá) nesmí být vzděláván žák bez mentálního postižení. Žáci s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v těchto SŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné střední školy, budou i střední školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. V případě žáků těchto škol se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé či poradenští pracovníci školy (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné střední školy.

Počty žáků jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy zřízené podle § 16 odst. 9 je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že žák bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláván v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením).

Podpůrná opatření spočívají v:

a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,
b)úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,
c)úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob11a), Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,
f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
g) využití asistenta pedagoga,
h) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených, nebo
i) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "ČOSIV: Co přinese novela školského zákona v praxi?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pěnice Skalicová
4 months 27 days ago

Přinese zmatek a diskriminaci rodičů postižených dětí, kteří si inkluzi nepřejí.

wpDiscuz