Fokus: Dají nám testy založené na školních znalostech nebo testy IQ dobrou představu o kvalitách žáka?

ilustrační foto: by Thompson Rivers University (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 8.prosince, obsahují například tato témata: jakou roli bude hrát otevřené vzdělávací prostředí v proměnách školy, jak využívat mobilní telefony a online technologie při výuce a jaké inovace ve vzdělávání můžeme očekávat v roce 2015. 

  1. Mobilní telefon jako nástroj vzdělávání
    Mobilní telefon má dnes v kapse nebo v tašce téměř každé dítě a učitelům dá velkou práci jejich používání ve škole omezit a kontrolovat. V 1800 veřejných škol v New Yorku však zrušili zákaz mobilních telefonů, což otevírá učitelům mnoho nových možností pro výuku a učení. Existují aplikace, které umožňují využití mobilních telefonů v hodině. Jsou to např. Socrative a Poll Everywhere pro kvízy a hlasování a pro zobrazování a analýzu výsledků nebo Remind a Celly pro komunikaci žáků s učitelem a připomínání úkolů. Mobilní telefony lze využít k fotografování a filmování. Podle výzkumů jsou mobilní telefony důležité zvláště pro minority, žáci však potřebují být vedeni k tomu, aby telefony využívali pro vzdělávání a ne pouze pro zábavu. Mobilní telefon je jedním ze zařízení, které může být ve škole využíváno v rámci přístupu BYOD/T – přines si vlastní zařízení/technologii. Využití mobilních telefonů pro vzdělávání se rozvíjí v mimoškolních klubech. V rámci programu „Do Now“ mohou žáci rozvíjet dovednosti digitální gramotnosti a občanské angažovanosti na Twitteru.odkaz 
  2. Kognitivní i nekognitivní dovednosti lze rozvíjet
    OECD zveřejnila pracovní dokument „Fostering and Measuring Skills. Improving Cognitive and Non-cognitive Skills to Promote Lifetime Success.“, který přináší přehled současné literatury o rozvíjení a měření kognitivních a nekognitivních dovedností. Testy založené na školních znalostech ani testy IQ nepodávají dobrou představu o kvalitách žáka, nevypovídají nic o jeho charakteru, motivaci a cílech. Dokument se zabývá způsoby spolehlivého měření nekognitivních dovedností a ukazuje, že kognitivní i nekognitivní dovednosti jedince nejsou neměnné, mohou se v různých fázích života rozvíjet. Pro rozvoj dovedností je nejvhodnější raný předškolní věk, v období dospívání mají lepší výsledky opatření zaměřená na rozvíjení nekognitivních dovedností. Dokument přináší příklady řady intervencí pro různý věk žáků a nabízí čtyři obecné závěry o sledovaných programech: 1. Programy pro děti předškolního věku a mladšího školního věku obvykle počítají s následným dlouhodobým sledováním a vyhodnocením výsledků, u programů pro dospívající často dlouhodobé sledování výsledků schází. 2. U podpůrných programů je třeba sledovat jiné indikátory než IQ, protože IQ se vyvíjí pouze při intervenci od nejútlejšího dětství, zatímco podpora nekognitivních dovedností přináší dobré výsledky a šanci na dobré uplatnění v dalším studiu a v dospělosti. 3. Nejúčinnější jsou programy pro předškolní a mladší školní věk dětí, programy pro dospívající nemají stejnou účinnost, efektivnější je prevence než pozdější náprava nedostatků. 4. Pro dospívající z málo podnětných prostředí se jako nejúčinnější jeví programy na rozvíjení nekognitivních dovedností spojené s mentoringem a praktickou přípravou.odkaz 
  3. Hledá se ideální forma zapojení technologií do výuky
    Americké Středisko pro národní vzdělávací politiku (National Education Policy Center) zveřejnilo zprávu o výsledcích využívání online výuky v americkém základním a středním vzdělávání. Počítače a další digitální technologie jsou už dnes součástí téměř každé třídy a učitelé spolu s odborníky ve vzdělávání si mnoho slibovali od jejich využití v rámci personalizované výuky, tj. výuky připravené na míru jednotlivým žákům. Autor zprávy poukazuje na to, že pod označením personalizovaná výuka se skrývá řada různých systémů a přístupů k jejich využití. Podle zprávy nejsou výsledky personalizované výuky přesvědčivé, její přínos je minimální nebo nulový (k slabým výsledkům online vzdělávání na základních a středních školách v USA více viz zde). Jako nejefektivnější se jeví tradiční výuka se zapojením online prvků, tedy výuka kombinovaná (blended instruction), která je ovšem dražší než výuka tradičními metodami. Autor uvádí, že je třeba přehodnotit zapojení technologií do výuky, nevyužívat počítač pro přímé vyučování, ale pro vytvoření nových příležitostí k poznávání. V doporučeních pro tvůrce vzdělávací politiky a pedagogy zdůrazňuje, že přístupy označované jako personalizovaná výuka nejsou jediným možným způsobem využití technologií ve výuce, že programy je třeba vyvíjet se zapojením pedagogů a odborníků a nelze jen přebírat komerční produkty. Dalším doporučením je poskytnout učitelům důkladné další vzdělávání ve využití technologií (k personalizaci výuky podrobně zde).odkaz 
  4. Inovace ve vzdělávání proudí přes sociální sítě
    Britská Open University vydala už třetí v řadě zpráv o tom, které inovace ve vzdělávání můžeme očekávat v roce 2015 (o zprávě z minulého roku jsme referovali zde – 7). Zpráva zdůrazňuje významnou roli sociálních sítí pro vzdělávání. Nastupující (a v řadě případů již existující v praxi) trendy a postupy jsou následující: 1. MOSL (Massive Open Social Learning) – masově otevřené sociální učení – sdílení poznatků a diskuzí na sociálních sítích, 2. analýza výsledků vzdělávání a na ní založený design výuky – postupy výuky se přizpůsobují potřebám žáka, 3. převrácená třída – žák se seznamuje s látkou online mimo výuku a čas ve třídě je věnován rozvoji kritického myšlení a diskuzi, 4. BYOD (bring your own device) – přines si vlastní zařízení – učitel už není zdrojem informací, ale průvodcem a manažerem učení, 5. učit se učit – proces zaměřený na reflektování vlastního učení a hledání efektivních způsobů řešení problému, 6. dynamické hodnocení – hodnocení a intervence se navzájem doplňují, učitel při hodnocení hledá cesty k doplnění nedostatků, 7. učení v rámci události (event-based learning) – organizace projektových dnů, výstav a prezentací, 8. učení prostřednictvím příběhů – žáci se učí začleňovat jevy a situace do kontextu, pochopit úhel pohledu, 9. „prahové“ (threshold) koncepty – při osvojení myšlenky získá učící se nový pohled na realitu, 10. bricolage – způsob kreativního tvoření a přetváření materiálů (jiné označení pro makers movement – hnutí tvůrců). Zprávy OU jsou určitou obdobou zavedeného přehledu o technologických trendech ve vzdělávání Horizon Report. O poslední zprávě pro základní a střední školy pro rok 2014 jsme referovali zde (1), podrobně viz zde.odkaz 
  5. Vliv „otevřených vzdělávacích prostředí“
    Britský odborník na inovace ve vzdělávání D. Price přináší na svém blogu hlavní myšlenky svého vystoupení před australskými vedoucími činiteli ve vzdělávání. D. Price hovořil o vývoji nového vzdělávacího ekosystému, který by měl reagovat na měnící se podmínky práce a zaměstnanosti. Předpokládá se, že téměř polovina obyvatel USA, UK a Austrálie bude do šesti let pracovat na volné noze, současné školy však žáky na nezávislou práci bez zaměstnaneckého poměru nepřipravují. Mladí lidé musejí být připraveni na globální konkurenci, na získávání pracovních dohod, nikoli zaměstnání, a v tom jim nepomůže dobrý výsledek v testu PISA, ale schopnost podnikavého a kritického myšlení, kreativita a komunikační dovednosti (o pracovních místech ohrožených automatizací viz zde). D. Price uvádí, že mladí lidé by se měli vzdělávat v otevřených vzdělávacích prostředích (open learning environments), která charakterizuje takto: 1. Vztahy v rámci vzdělávání jsou mnohem širší než jen učitel – žák, zahrnují obchodníky, zástupce komunity, rodiče, mentory – komunikace s širokým okruhem lidí pomáhá budovat komunikační dovednosti. 2. Škola je základnou pro učení, ale ne jediným prostředkem – žáky je třeba zapojit do reálných projektů a života za zdmi školy. 3. Důležité je nadšení, účast a vědomí smyslu toho, co se žáci učí – mohou využít své poznatky v rámci své komunity, místního podnikání. 4. Globální propojení učících se a učitelů prostřednictvím sociálních sítí a technologií. 5. Zapojení rodičů do vzdělávací diskuze. 6. Odmítnutí řízení cestou příkazů a kontrol – vzdělávání je proces růstu.odkaz
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Fokus: Dají nám testy založené na školních znalostech nebo testy IQ dobrou představu o kvalitách žáka?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jiri Janecek
Jiri Janecek
1 year 7 months ago

Z tech manazerskych blabolu ‚implementovanych do segmentu vzdelavani‘ na mne pada chandra… I kdyz teda inovace „analyza vysledku vzdelavani“ mne trochu pobavila.
Trochu to ukazuje, jak je akademicka sfera odtrzena od praxe. Navrhuju, aby na pedagogickych skolach ucili pouze lide, kteri predtim ucili deset let na zakladni skole…

wpDiscuz