Fokus: Matematika bez aritmetiky a s programováním

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 10. březnu, obsahují například tato témata: mentoring mezi žáky, alternativa k nesmrtelné Bloomově taxonomii a přežívající důležitost titulů co málo znamenají.

1. Matematika bez aritmetiky? Estonsko bude první pilotní zemí na světě v novém způsobu výuky matematiky bez aritmetiky. Program je založený na využití počítače pro výpočty s tím, že žákům zbude více času na to, aby se naučili využívat matematiku pro řešení reálných problémů. Program zaměřený na výuku statistiky a pravděpodobnosti bude testován ve 30 školách u žáků ve věku 13–14 let a 16–17 let. V rámci dalšího zkušebního programu se učí sedmileté děti programovat. Podle autora programů C. Wolframa se v matematice postupuje ve čtyřech krocích: formulace správné otázky, vyjádření této otázky matematicky, výpočet a ověření odpovědi. Výpočet nemusejí dělat žáci, udělá ho počítač a žáci se nepotřebují učit nazpaměť složité vzorce. Je přesvědčen, že tento postup je budoucností pro výuku matematiky. Estonští žáci dosáhli velmi dobrých výsledků v mezinárodním testování PISA.
2. Deváťáci mentorují páťákům. V rámci projektu Digital Youth Network 100 žáků 12. ročníku (poslední ročník SŠ) kalifornské střední školy mentoruje 200 žáků 6. třídy v Chicagu při psaní textů. Žáci 12. ročníku v rámci hodin literatury a skladby tráví jednu hodinu týdně v počítačové laboratoři a komentují písemné práce šesťáků. K nim mají přístup prostřednictvím platformy iRemix, která umožňuje nastavit různé možnosti sdílení. Každý žák 6. ročníku může získat připomínky od několika mentorů. Žáci 12. ročníku potom mezi sebou online diskutují o svých zkušenostech s mentorováním. Starší žáci si uvědomují svou odpovědnost za to, aby jejich připomínky byly věcně správné a pomohly při zlepšení kvality textu a současně byly podané tak, aby je mladší žáci přijali. Ti je totiž často přijmou lépe než od učitele či rodiče. Iniciátorka projektu mentorování uvádí čtyři podmínky, které musí být splněny pro to, aby úspěšně fungoval: 1. geografická vzdálenost – zamezí kontaktům mentorů a mentorovaných mimo školu a zároveň vyvolává zvědavost a zájem, 2. školní kultura – taková, která podporuje vzájemnou pomoc a spolupráci, 3. čas – zejména u starších žáků je důležité, aby tato práce nekolidovala se zkouškami a testy, 4. přístup k technologiím – za ideální považuje práci v počítačové laboratoři pro možnost lepšího soustředění.
3. Alternativa k Bloomově taxonomii? Autorka článku představuje svůj přístup ke klasifikaci vzdělávacích cílů pro účely výuky a hodnocení jako alternativu k Bloomově taxonomii. Metoda spojuje získávání znalosti postupů a poznatků, jež jsou potřeba pro provedení úkolu. Znalost postupů je neverbální, umožňuje provedení úkolu a lze ji časem zautomatizovat. Znalostní prvky (pojmy, fakta, procesy a principy) mohou být verbalizovány, lze s nimi argumentovat, lze je aplikovat v nových situacích. Při stanovení cílů pro provedení úkolu lze využít tabulku sloves, jako je např. „sestavit“ (sestavit kolo), „rozhodnout“. Znalostním prvkům, bez kterých nelze úkol vykonat, také odpovídají příslušná slovesa (např. „pojem“ – klasifikovat, určit, odlišit…). Potom, co jsou stanoveny vzdělávací cíle, je možné sestavit mapu jednotlivých kroků: z jakých kroků sestává prezentace a z jakých procvičení a hodnocení zvládnutí daného cíle. Například „pojem“ je v rámci prezentace definován, jsou uvedeny jeho atributy, jsou uvedeny příklady i to, co příkladem není. V rámci procvičování nebo hodnocení do části postupu patří klasifikace, identifikace příkladů, rozlišení příkladů různých konceptů. Do vysvětlující (deklarativní) části pak patří vysvětlení, proč daný příklad patří do určité kategorie, vysvětlení rozdílů mezi pojmy.
4. Deset aktuálních témat pro technologie ve vzdělávání. V texaském Austinu se konala minulý týden konference SXSWEdu zaměřená na technologie ve vzdělávání. Konference nastolila následujících deset témat, která jsou důležitá pro vzdělávání s využitím technologií: 1. personalizované systémy učení – technologie umožňují shromáždit data jako podklad pro personalizovanou výuku, 2. BYOD (Bring your own device=Přines si vlastní zařízení) – vlastní zařízení může zvýšit zapojení studentů, ale ne všichni k němu mají přístup, 3. smíšené, kombinované (blended) vyučování – označení pro řadu postupů, pro které je společná nově definovaná role učitele, 4. mobilní vzdělávání – zaměření na využití tabletů, 5. nově vyvíjené technologie – představení nových společností a produktů, 6. velké soubory dat – možnosti jejich využití na postsekundární úrovni, 7. podnikavost, podnikatelství (entrepreneurship) – představení nových obchodních modelů ve vzdělávání a problémů, na něž podnikatelé narážejí, 8. MOOC (masově otevřené online kurzy) – očekává se, že rok 2013 bude významný pro jejich další rozvoj, 9. učení založené na hrách, 10. třídy v „oblaku“ (cloud) – otázky ukládání obsahů, využívání online výuky a učení mimo školní třídy (o nových technologiích ve vzdělávání v uplynulých 10 letech podle Horizon Report zde).
5. Nová americká centrální databáze pro správu škol/y. Na konferenci SXSWEdu byl představen projekt rozsáhlé databáze pro základní a střední školy. Projekt je financován nadací Billa a Melindy Gatesových a spolupracuje na něm newyorská Carnegie Corporation a školské úřady. Infrastrukturu poskytuje společnost Amplify, která je součástí NewsCorp R. Murdocha (o působení Amplify na trhu vzdělávacích technologií více zde). Databáze má sloužit ke shromažďování údajů o žácích – od školní docházky po výsledky testů, případná znevýhodnění, nebo i koníčky, postoj ke škole a psaní domácích úkolů. Údaje budou využity k větší personalizaci vzdělávání a zaměření výuky podle potřeb každého žáka. Dodávat údaje do databáze se dosud zavázalo sedm států USA, využití databáze je zatím bezplatné. Řada rodičů se postavila proti zapojení škol do databáze z obavy, že data mohou být zneužita obchodními společnostmi. Obhájci projektu poukazují na to, že centrální databáze je bezpečnější než data uložená v jednotlivých školských okrscích nebo školách, a od integrace velkého množství dat si slibují lepší identifikaci problémů žáků i učitelů ve výuce. Firmám mohou informace pomoci při vývoji přesně zacíleného softwaru. Otázkou zůstává, zda integrace velkého množství dat a na ně navázaný software mohou přinést transformaci ve vzdělávání. Jak říká F. Catalano z konzultační společnosti Instrinsic Strategy: „Technicky zaměřená média operují s představou, že vzdělávání je technický problém, který může být vyřešen pomocí technologií. To je podle mého názoru velmi naivní a destruktivní pohled.“
6. Jak se lépe učí kreativci? V projektu University of Kansas se výzkumnice zaměřily na zkoumání životopisů, pohovorů a školních záznamů studentů, kteří později vynikli jako tvůrčí osobnosti. Cílem výzkumu je identifikovat rysy, kterými se tvůrčí jedinci vyznačují v 16 letech. Výzkumnice stanovily pět oblastí kreativního nadání: verbální a jazykové dovednosti, matematika, přírodní vědy, prostorové a vizuální dovednosti, interpersonální a emoční dovednosti, hudba a tanec. Řada kreativně nadaných studentů má ve škole problémy s chováním, jejich výsledky v testech nejsou mezi nejlepšími a nejsou považování za dobré studenty, mj. i proto, že veškerou pozornost věnují pouze jednomu nebo několika zvoleným předmětům. Studentům vybraným na základě profilu kreativně nadaného studenta lépe vyhovovala možnost samostatné práce.
7. Titul se stále počítá, ale není to záruka dovedností. Podle nedávného průzkumu američtí zaměstnavatelé u absolventů-uchazečů o zaměstnání přihlížejí k tomu, zda dokončili čtyřleté vysokoškolské studium a mají diplom bakaláře. Diplom je pro ně dnes důležitější než před pěti lety. Zároveň však poukazují na to, že absolventi nejsou dobře připraveni pro praxi. Nedostatky nevidí v jejich technických dovednostech, ale v oblasti psané a ústní komunikace, rozhodování, analytických a výzkumných dovedností. Ačkoliv jsou tyto dovednosti ve škole pěstovány, absolventi je neumějí použít v praxi. Společnost Boeing např. vytvořila interní hodnocení vysokých škol podle toho, jak připravení absolventi z nich přicházejí. Zástupci vysokých škol argumentují, že úkolem zaměstnavatelů je absolventy zacvičit, některé podniky však očekávají, že absolventi přijdou připraveni zapojit se rovnou do práce. Pro zaměstnavatele je bakalářský diplom znakem toho, že uchazeč je vytrvalý a chce něčeho dosáhnout (signální teorie, viz Výběr). Vysokoškoláci mají proto větší šance na přijetí než středoškoláci, ačkoliv na některá místa není vysokoškolské vzdělání nutné a pracovníci jsou příliš kvalifikovaní. Bakalářský titul je méně než před pěti lety ceněn ve vzdělávání a zaměstnavatelé hodnotí online vysoké školy jako nejméně žádoucí.