Fokus: Ředitel by měl být profesionál a umět rozlišovat mezi účinnou podporou a familiárností

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 10. listopadu, obsahují například tato témata: učení historie formou stolních her, které si žáci sami navrhnou je účinnější, než psaní testů; řídit třídu a přistupovat ke všem s otevřeností není pro učitele snadné; učitelé rádi využijí osvědčené materiály kolegů.

1. Historie jako hra, kterou žáci sami vytvoří. Učitel singapurské dívčí střední školy (obdoba šestiletého gymnázia) využívá při výuce historie stolní hry, které si žačky jeho třídy samy vytvoří. Takové hry považuje za vhodnější než komerční produkty, protože při tvorbě hry mohou žačky uplatnit svůj přístup k problému, hra odpovídá více jejich myšlení, projeví se jejich způsob uvažování a řešení problémů. Tvorba hry zahrnuje následující kroky: 1. téma – žačky si vyberou malý omezený úsek historického období z probírané látky, 2. typ hry – žačky určí, zda jako předlohu zvolí např. Člověče, nezlob se nebo piškvorky apod., 3. výzkum – žačky prozkoumají, proč lidé hrají zvolený typ hry, napíší na něj recenzi, 4. design – žačky zasazují zvolený obsah do herních prvků, 5. pilotáž – hru hrají spolužačky a upravuje se podle potřeby, 6. otázky – učitel v různých stádiích zjišťuje, jestli práce úspěšně probíhá. Žačky mají na tvorbu hry dva týdny. Žačky pracují ve skupinách a snaží se, aby hraním hry ostatní lépe porozuměli zvolenému tématu z historie (zde uvedena např. japonská okupace). Při tvorbě hry rozvíjejí kritické myšlení, schopnost spolupráce a učí se nahlížet historické události z úhlu pohledu různých účastníků (zde Japonci, Britové, místní obyvatelé). Důležitý je proces tvorby hry a propojení herních prvků s historickou látkou. Učitel K. W. Tan říká, že vytvoření hry je pro žačky obtížnější než klasický test (o pěkném příkladu deskové hry ve škole viz zde).
2. Učitelé by se měli vyvarovat stereotypního přístupu k žákům. Řada průzkumů v amerických školách ukázala, že mnoho učitelů považuje za velký problém ve své práci otázku řízení výuky ve třídě. Odborníci, kteří se zabývají vzděláváním, přípravou a vedením učitelů v praxi, se shodují na základních problémech, s nimiž se učitelé v praxi potýkají: 1. potřeba stanovit jasná a přiměřená očekávání pro žáky, včetně postupných kroků jednotlivých úkolů a rutinních zadání – u řady úkolů potřebují žáci jasné kroky, „technický návod“ k zadání, což učitelé často podceňují, žádoucí postupy je třeba opakovat a upevňovat, 2. kontrola třídy – tato snaha je často přehnaná a učitel pak podrážděně reaguje na jakýkoli podnět, naopak by měl žáky pouze směrovat a vést, docílit spolupráce, 3. pozorné sledování každého žáka a jeho projevů – žáci, kteří cítí péči pedagoga, se více snaží, učitel by měl znát projevy každého jednotlivého žáka a vyvarovat se stereotypního přístupu k žákům a skupinám žáků. Úlohou odborníků na vedení učitelů, „výukových koučů“ (instructional coach), je rozebrat s učiteli situace ve třídě a pomoci jim uvědomit si příčiny problémů, se kterými se setkávají. Při analýze problémových situací jim pomáhá např. videozáznam ze třídy.  
3. Jak být skutečný profesionál – deset rad pro ředitele. Zpravodaj americké asociace pro učitele, ředitele a řídicí pracovníky ve školství ASCD Edge nabízí 10 rad začínajícím ředitelům podle zkušeností J. Borelli, která už 20 let vykonává funkci ředitelky školy. 1. Rozlišujte mezi spojenectvím a přátelstvím – učitelé potřebují podporu a mentora, ale ne ředitele-kamaráda, 2. nechte si čas na rozmyšlenou – je v pořádku, když obtížná rozhodnutí a odpovědi neděláte na místě, požádejte rodiče a učitele, aby se vám připomněli, 3. spoléhejte na své vedoucí učitele (předmětoví vedoucí, ročníkoví vedoucí), nikdy nemůžete komunikovat se všemi učiteli tak, jak byste chtěli, 4. v průběhu prvního roku dělejte minimální změny a soustřeďte se na budování vztahů, 5. pořádejte pravidelné schůzky s učiteli, dobře se na ně připravte, 6. rozzlobené rodiče odkažte nejdříve na příslušného učitele, 7. neustále se vzdělávejte, buďte členy profesionálních organizací a komunikujte s kolegy, sledujte novinky v oboru, 8. pravidelně pište krátká ocenění práce jednotlivých učitelů – za uskutečnění projektu apod., pomůže při pozdějším souhrnném hodnocení učitelovy práce, 9. rozlišujte mezi podporou a bezvýhradnou podporou – pomozte napravit problematickou situaci, ale nekryjte nevhodný nebo neprofesionální postup, 10. riskujte, ale s mírou – ředitel musí být připraven zkoušet nové věci tak, aby při neúspěchu nebyl ohrožen chod školy.  
4. Sdílení příprav pomůže učitelům víc, než prefabrikované pracovní listy. Americká společnost Teachers pay Teachers poskytuje učitelům platformu, díky které mohou online prodávat své výukové plány a přípravy na hodiny. Výukové materiály učitelů z praxe jsou často užitečnější a zajímavější než výukové materiály komerčních společností. Společnost vznikla v roce 2006 a dnes registruje okolo 40 000 prodávajících a asi 800 000 těch, kdo někdy koupili některý materiál. Obrat během podzimu činil více než milión US dolarů týdně. Podle tvůrce společnosti je pro učitele důležitý nejen zisk, ale i to, že někdo jejich materiály používá, že mohou dále sloužit. Společnost dostává 30 % z každého prodeje a nejvíce žádané materiály mohou být prodávány za vyšší cenu.  
5. MOOC  se propojují s dalšími institucemi, jako jsou muzea či Světová banka. Minulý týden jsme ve Výběru uvedli zprávu o partnerství platformy Coursera s vládou USA při nabízení masově otevřených online kurzů (MOOC) mimo území USA a vytváření „učících center“, která by mohla představovat alternativu k budování klasických „kamenných“ univerzit. Poskytovatelé MOOC vstupují do partnerství i s dalšími subjekty, jako jsou muzea, technologické společnosti i Světová banka. Projekty jsou často zaměřeny na kurzy určené pro vzdělávání učitelů. Následující instituce spolupracují s poskytovateli MOOC: 1. Světová banka + Coursera – kurzy jsou zaměřeny na rozvoj a odstranění chudoby a jsou určeny praktikům v oblasti rozvojových záměrů a projektů, 2. Americké muzeum přírodních věd + Coursera – nabízejí se kurzy v přírodních vědách pro učitele od předškolní výchovy až po střední školu (K-12), 3. Vzdělávací trust Commonwealthu + Coursera – kurzy jsou nabízeny učitelům ve více než 50 zemích Commonwealthu a soustředí se na učitelskou praxi – kurikulum, plánování výuky a hodnocení žáků, 4. AT&T a další + Udacity – společnosti AT&T, Google a další vytvořily spolu s Udacity Open Education Alliance a nabízejí kurzy zaměřené na technologie, 5. Google + edX – společně vytvořili novou platformu MOOC.org, která je otevřena pro univerzity, společnosti, instituce, vlády a učitele, kteří zde mohou vytvořit a nabízet své kurzy (více o fungování tohoto systému viz zde), 6. Muzeum moderního umění + Coursera – nabízejí kurzy pro učitele, které jim mají pomoci naučit žáky vnímat umění, a následné kurzy pro praktické aktivity v oblasti umělecké výchovy.