← Články

Fokus: Samořízené vzdělávací prostředí a „školy v oblacích“

15. 3. 2015

EDUin

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 26.ledna, obsahují například tato témata: Jak na tvorbu kurikula zkoumá 60 britských škol, co chystá Sugata Mitra a role digitálních médií v životě 8 až 16 letých.

Čas strávený před obrazovkou se prodlužuje
Podle studie australských výzkumníků, kteří sledovali více než 2000 dětí ve věku 8–16 let, tráví děti u obrazovky mnohem více času než dvě hodiny denně doporučené Americkou akademií pediatrů. Výzkumníci poukázali na to, že čas u obrazovky zdaleka neznamená jen sledování televize. Studie se zaměřila na celkový čas s jakoukoli obrazovkou, neboť děti tráví stále více času u počítačů nebo s mobilními zařízeními, jako jsou tablety a telefony. V mladším věku tráví u obrazovky více než dvě hodiny denně až 46 % chlapců ve 3. ročníku a jen 43 % dívek, ale v 9. třídě už je to 90 % dívek a 70 % chlapců. Pediatři upozorňují na to, že dlouhý čas trávený u obrazovky v mládí může přinést závažné zdravotní problémy v dospělosti, výzkum v této oblasti však pouze začíná a bude vyžadovat dlouhodobé sledování. Pediatři trvají na doporučených dvou hodinách denně maximálně, ačkoliv časté používání digitálních zařízení s obrazovkou je neodmyslitelnou součástí moderního života. Důraz kladou na vyvážení aktivit dětí a na to, aby byly vedeny k zodpovědnému využívání digitálních technologií (více o vlivu technologií na děti viz zde).
Nová laboratoř vzdělávání Sugata Mitry
Profesor S. Mitra působí na Newcastle University v oboru vzdělávacích technologií. Jeho jméno je spojeno s experimentem nazvaným „hole-in-the-wall“, kdy zpřístupnil počítač dětem v indickém slumu, které neuměly anglicky, mnoho jich ani nechodilo do školy a neměly s digitální technologií žádné zkušenosti, ale postupně se samy a ve vzájemné spolupráci naučily s počítačem pracovat (více o experimentu viz zde). V roce 2013 získal cenu TED za své úsilí o propagaci moderních forem vzdělávání v rozvinutém i rozvíjejícím se světě. Prof. Mitra použil získané prostředky na vybudování „škol v oblacích“ (schools in the cloud), které poskytují kreativní online prostředí, kde mohou děti získávat informace, zabývat se problémy nejen svých komunit, ale spojit se se svými vrstevníky po celém světě, a to vše pod vedením zkušených online pedagogů. Pro školy v oblacích vyvinul prof. Mitra koncept SOLE (Self organised learning environment) – „Samořízené vzdělávací prostředí“, založený na přirozené dětské zvídavosti (o metodice SOLE a jejím využití v českých školách viz zde). Součástí projektu je i program „Granny Cloud“ – „Babička v oblaku“, který zapojuje převážně penzionované učitele do učení indických dětí angličtině a mentorování prostřednictvím Skype. Prof. Mitra na začátku ledna slavnostně zahájil fungování poslední „laboratoře učení“ pod názvem Area Zero v Západním Bengálsku. Kapacita centra je 48 dětí u 12 až 15 počítačů a bude zde probíhat i výzkum metod a postupů vhodných pro samořízené vzdělávání.
Kurikulum podle žáků
Učitelé L. Rutherford a N. Wilson na novozélandské Ross Intermediate School (přibližně ekvivalent 2. st. ZŠ) vyvinuli systém, který pracuje s kurikulem vytvořeným žáky a flexibilním vyučováním. V letošním školním roce, který na Novém Zélandu začal v lednu, budou učit společně jako tým třídu 40 žáků. K dispozici mají velkou třídu s odpočinkovým prostorem a kuchyňkou a plánují výuku přenést i mimo školu. Žáci si sami stanoví své úkoly podle individuálních zájmů a silných stránek. Jako odměnu za dobrou práci mají možnost volného pohybu po školním areálu, žáci se mohou učit navzájem a pracovat v týmech. Učitelé působí jako rádci a moderátoři, případně pracují s menšími skupinkami slabších žáků. L. Rutherford a N. Wilson si jsou vědomi toho, že jednotlivé individuální plány je třeba skloubit s požadavky školního kurikula, tento školní rok budou nový systém ověřovat. Jejich cílem je, aby žáci chodili do školy rádi.
14 principů pro tvorbu kurikula
Britská Royal Society for Arts (RSA) ve spolupráci s Institute of Education na University College London nastartovala projekt Grand Curriculum Designs, který má podpořit 60 škol při vytváření vlastního kurikula přizpůsobeného specifickým podmínkám každé školy. Účastnické školy v průběhu projektu dospěly k formulaci 14 principů pro tvorbu vlastního kurikula: 1. Uvědomte si, čeho chcete dosáhnout – cíle výuky, vize školy. 2. Nejprve zapomeňte na národní kurikulum – začněte od hodnot a cílů školy a od toho, co je důležité a zajímavé podle rodičů, žáků a učitelů, pak hledejte, jak zapojit národní kurikulum. 3. Definujte jasně, co je úspěch – uvažujte, jak vypadá úspěšný žák a co by se jak měl učit. 4. Soustřeďte se na kompetence – nejen na znalosti, ale na to, co žáci dovedou. 5. Učte se od ostatních škol – poučte se v zahraničí nebo v jiných místních školách, hledejte nové nápady. 6. Pracujte s místní komunitou – zapojte ji do práce na kurikulu. 7. Ptejte se na názor žáků – žáci nebudou pasivní, budou cítit svůj podíl. 8. Zapojte místní prostředí – poznávání prostředí mimo školu. 9. Nespěchejte – dobře všechno promyslete, dejte si čas na nápravu případných omylů.10. Zapojte rodiny – rodiče se budou víc zajímat o vzdělávání svých dětí a mohou mít dobré nápady, 11. Vytvořte propojení mezi předměty. 12. Buďte inovativní – ve prospěch vzdělávání žáků. 13. Sledujte výsledky – sledujte reakce žáků i učitelů na nové prvky kurikula. 14. Nezastavujte se – žáky je třeba připravovat na neustále se měnící svět, proto je potřeba být stále připraven na změnu.
Jak vypadá scéna MOOC, počet online kurzů se zvyšuje
Webová stránka Class Central shromažďuje údaje o všech nabízených kurzech MOOC (masově otevřené online kurzy) od poskytovatelů z celého světa. V závěru roku 2014 byl na Class Central zveřejněn přehled rychlého nárůstu počtu kurzů v uplynulých třech letech a pohled na scénu s MOOC v roce 2014. MOOC jsou v nabídce 400 univerzit, včetně 22 z 25 nejlepších univerzit v USA. Největší zájem je stabilně o humanitní vědy, počítačovou vědu a business, existují kurzy ve 13 jazycích. Více než polovinu trhu ovládá pět největších platforem: Coursera, edX, Udacity, MiriadaX a FutureLearn. Class Central zaznamenala několik trendů spojených s fungováním MOOC v roce 2014: 1. Nástup osvědčení – každá ze tří velkých platforem zavedla certifikáty za poplatek a placené kurzy, které se staly významným prvkem v generování zisku. 2. Investice do kvality produkce – poskytovatelé čelí kritice nízké kvality kurzů, do tvorby kurzů proto začaly plynout větší investice. 3. edX se stal nejoblíbenější volně přístupnou platformou – Open edX je nejčastěji využíván organizacemi pro vytváření vlastních MOOC. 4. Posun k nepřetržitému fungování – ústup od přesně vymezených termínů kurzů k možnosti studia podle individuálního tempa každého účastníka. Zpráva předpokládá, že univerzity budou dále rozvíjet MOOC s vyhlídkou na to, že vytvořený vzdělávací obsah využijí i v rámci kombinované výuky v tradičních kurzech nebo pro kurzy celoživotního vzdělávání.