Hospodářské noviny: Co si představit pod technickou dovedností a jak ji učit ve školách?

ilustrační foto. by PROSon of Groucho (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 4.8. v Hospodářských novinách pod názvem Zlaté české ručičky v době 3D tiskáren (ZDE). K tématu technického vzdělávání si můžete přečíst rozhovor s Prof. Dr. Friedrichem Hubertem Esserem, předsedou „Spolkového institutu pro odborné vzdělávání a přípravu“ (BIBB) v Bonnu, který hovoří o tom, jak funguje propojení školství a průmyslu v Německu ZDE.

Bývalý ministr školství Marcel Chládek toužil po návratu dílen do škol. Politicky je Chládek už na pravdě boží, a jeho myšlenky bychom tak mohli nechat ležet ladem jako nápady někdejšího tělocvikáře. Jenže argument, že české ekonomice zoufale chybí manuální zručnost kdysi „zlatých českých ručiček“, se do debat o školství stále vrací. Ano, šikovných mladých lidí není nikdy dost. Zásadním problémem však je, co si propagátoři této myšlenky představují pod moderní technickou dovedností.

Schopnost ovládnout technické nástroje totiž už znamená něco úplně jiného než práci s vrtačkou nebo s pájkou. V době smartphonů a tabletů je už těžko býti radioamatérem, málokdo už si sedne ke svému tranzistorovému rádiu, aby odstranil šumy a naladil dlouhé vlny. V době, kdy v nejmenovaném obchodě s nábytkem pořídíte jakýkoliv kus vybavení domácnosti levněji, než byste byli schopni jej sami vyrobit (nejste-li majitelem nábytkářské firmy), málokoho napadne vyrábět si třeba postel nebo stůl. A tak dále a tak dále.

Je možné, že se tento svět někomu nezamlouvá a na protest vývoj ignoruje, nebo se alespoň ze sentimentu oddává rukodělným koníčkům. To je v pořádku. Co v pořádku není, je ordinovat světu zpětný chod, když civilizační mechanismus evidentně není takovou funkcí vybaven. Není možné se jednoduše vracet k dlátu, hoblíku a pilníku, ačkoliv práce s nimi má svůj smysl a je možné v ní najít zalíbení.

Dnešní svět definitivně spěje k revoluci ve výrobě. Nastupuje 3D tisk, který pravděpodobně velmi rychle nahradí tradiční cyklus specializovaných výrobců a spotřebitelů. I když běžné 3D tiskárny dnes pracují převážně s plastem, některé umí opracovávat dřevo, ve zdravotnictví se experimentuje s 3D tiskem biologických tkání a ve slévárenství se pravděpodobně blíží historický zlom, 3D tisk kovů. A vše je otázkou už jen pár let.

Než se ale dostane do českých škol 3D tisk, to možná budou české silnice brázdit Google auta. Přitom právě 3D tisk může vést děti k podpoře manuální zručnosti. Když si dítě vyrobí součástky na 3D tiskárně, bude mít větší motivaci z nich následně něco zajímavého složit. Experti z 3D labu Fakulty informačních technologií ČVUT už nabízejí kurzy, v nichž si 3D tiskárnu postavíte, naučíte se s ní pracovat a odnesete si ji domů. A než našim dětem dopřávat model dílen z 80. let, mělo by ministerstvo přemýšlet, jak do takových kurzů dostat co nejvíce školáků.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

12 komentářů k "Hospodářské noviny: Co si představit pod technickou dovedností a jak ji učit ve školách?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 14 days ago
Naprostý nesmysl. jak se slučuje rozvoj technologií s tím, že nemusíme umět dělat rukama.Tak ať se autor podívá na různé tzv. „babské“ portály, jako je třeba Fler. Ty ženy si tím přivydělávají, ale také to mají jako koníčka. A mnoho lidí se raději koupí ručně dělaný svetr nebo šperk než ve statisících nasekané konfekce čehokoli.A mnoho lidí se dnes vrací ke svým dovednostem nebo se je učí.Pletení, háčkování, korálkování, truhlaření,vyřezávání… Také se vracejí s takovému tomu „udělej si sám“, protože to velmi zlevní výstavbu domu a další.Co je špatného na tom umět dělat rukama? Tady na Eduinu se propaguje co… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 14 days ago

Ja souhlasim s tim, ze budoucnost je ve schopnosti vysoce abstraktniho mysleni. Ale otazka je co s temi, kteri ho proste nejsou schopni. Zda z nich vyrabet kecalky, kteri budou otitulovani a budou prznit i exaktni vedy svymi komentari, politikou a tvorbou smernic a narizeni, nebo zda nenapachaji mensi skody jako sikovni remeslnici, zednici, kadernici, maseri, apod. Rekl bych, ze doba kdy nas budou holit a masirovat stroje je precejen jeste hodne daleko a i kdyby nebyla, domnivam se, ze blbce bez schopnosti abstraktniho mysleni je efektivnejsi zivit na podpore, nez z nej udelat otitulovaneho kecalka.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 13 days ago

Milý pane Doležele. Tisíce let se životem pohybovali i ti s nevysoce abstraktním myšlením. A velmi,velmi přispívali ku prospěchu lidstva.Vět se kvůli ni´m nehroutil a nebude ani dnes. Všichni jsme potřební a tak by to mělo být.
Kontrolní otázka: kdo by dnes přežil po kolapsu elektr. sítí, komunikačních sítí, obchodu a pod.? Kdo by byl schopen se rychle přizpůsobit?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 13 days ago
Vzdy byli na svete lide bez schopnosti vysoce abstraktniho mysleni. Ale v dobe pred nastupem politicke korektnosti a pred nastupem technologii, ktere umoznuji lidem venovat se z velke casti jine cinnosti, nez manualni, tito lide nedelali komentatory, medialni poradce, kouce, mentory, psychology, politiky, kulturni antropology, … Spolecnosti by hodne prospelo, kdyby VS vzdelani bylo vazano alespon na povinnou maturitu z matematiky a to nejen u nas. Aby ten, kdo chce ostatni ucit, vychovavat, vzdelavat, koucovat, ridit, musel mit alespon minimalni abstraktni mysleni. Ja kdyz dnes vidim ty pitomce z EU, co plodi za myslenky a divam se pak na jejich… Více »
vittta
vittta
1 year 13 days ago
Pane Doležele, mě se protáčejí panenky už nyní. Kam to může dospět, to mi doslova a do písmene běhá mráz po zádech….. A podle mě to všechno z prací „rukama“ souvisí. V Vyrobit blbé krmítko pro ptáky vyžaduje představivost. Nebo…ta technika také ubíjí. Dneska sedne do auta vopice a řídí. Ještě před 25 lety člověk musel umět nastartovat, (každé auto mělo svojí fintu) sledovat teplotu a tlak oleje a věčně se “ v tom“ hrabat… Blahobyt a 3D tiskárny je pěkná věc, ale pěkně něco za něco. Získáme tohle, a ztrácíme sebe. To vzdělání to samé. Když bude mít každý… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 13 days ago

A kde pan Kartous bere jistotu, že bychom měli zavádět dílny podle modelu 80. let? Budou mít také skautíci na táborech 3D tisk? Budou ho mít i lesní školky?

vittta
vittta
1 year 13 days ago

Pane Sotoláři, skautíci budou mít rovnou 3D tábory.
On-line!

Bořivoj
1 year 9 days ago

Pro dílny jakéhokoli typu existuje velmi prostý argument. Učí pozitivní vztah k práci a poznání, že k cíli nelze dospět bez delšího usilovného snažení. A to je kompetence pro dnešní digitální svět stále stejně potřebná. Dělat se samozřejmě dá i ve světě digitálním, jen je třeba si dát v roli učitele pozor, aby za výukovou činností byla skutečná práce – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19783/. Je zřejmé, že moderně pojaté praktické činnosti by asi měly vypadat jinak, než jak si je představoval pan ministr Chládek. Jen je, prosím, šmahem nezavrhujme.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 9 days ago

A jak jinak a moderněji chcete děti učit dělat s nářadím, popřípadě ruční práce s dívkami či práce v kuchyni. To máme místo budek stavět raketoplán? Je dnes tolik nápadů, že když si každý rok připravím práci na rok, tak stejně během roku nacházím spoustu nových nápadů třeba na Pinterestu apod. Jediný problém je sehnat(většinou doslova vysomrovat) materiál od truhlářů, fabrik s výrobou kovů a drátů, apod. Začít děla t rukama se musí od začátku a tam není moc velký prostor k inovacím. Takže kolík na záhon, plátovaná podložka, zásobník na tužky , stojánek na ubrousky…….

Vit
1 year 9 days ago
Můj dojem z článku pana Kartouse je, že vyjadřuje velmi povrchní pohled na věc, na kterém se možná podepsalo i to, že sám má také deficit kvalitní technické složky všeobecného vzdělání. Kdyby takovou prošel, věděl by – jen například – že její manuálně-dovednostní část, krom toho, že (již zatraceně dlouho známým) stimulováním soustavy oko-ruka účinně rozvíjí různé složky myšlení (prostorovou představivost, zas jen například), také přímou konfrontací s různými materiály, takříkajíc „na vlastní kůži“, dává jeden ze základů onomu obecně technickému myšlení, které, kdyby jím pan Kartous byl vybaven, by mu umožnilo pochopit, proč to s těmi 3D tiskárnami není… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 9 days ago

„Učí pozitivní vztah k práci a poznání, že k cíli nelze dospět bez delšího usilovného snažení.“

Ale to přece není doménou pouze dílen. My v češtině také pracujeme, usilujeme a snažíme se.

Sofia
11 months 27 days ago
Já asi také nejsem schopna tak vysoce abstraktního myšlení jako Bob – a protože působím na 1.stupni, napíšu to hlavně z této perspektivy. Asi už bude zbytečné učit děti látat ponožky, ale práce s jehlou bude třeba vždycky, ne? Pro mne jsou pracovní činnosti ve škole prostředek 1.ohmátání si prostoru, materiálů je jejich možností, 2.doplněk naukových předmětů (když díte pracuje z krabičkou, pochopí, že kvádr není obdelník – netušíte, jaký je to problém), 3.relaxace 4.možnost vyniknout a prokázat „jiný typ inteligence“, 4. ano – i přípravu na život. Možná to tak nevypadá, ale mnozí z nás si nějak vaříme, udržujeme… Více »
wpDiscuz