Hospodářské noviny: Digitalizace maturit a podpora formativního hodnocení, to jsou plány ministerstva

Publikujeme komentář Luboše Kreče, který vyšel 9.4. pod názvem Velké plány ve vzdělávání: Maturity na počítači, učni budou studovat dva jazyky v Hospodářských novinách (ZDE). Autor v něm shrnuje základní změny, které chystá MŠMT ve školském systému, jako je digitalizace maturit, podpora technického vzdělávání a formativního hodnocení ve školách.

Až v květnu odstartují státní části maturit, jejich průběh bude tradiční – stohy formulářů do škol rozvezou dodávky a žáci je budou vyplňovat tužkou. Od příštího roku by ale papírové šanony a propisky měly začít nahrazovat počítačové monitory a klávesnice. Je to jeden z plánů ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), který je součástí rozsáhlé analýzy, již právě poslal do vlády. Dá se z ní sestavit celkem plastický obrázek toho, jak si vlastně kabinet Bohuslava Sobotky představuje budoucnost vzdělávání v Česku.

Důvodem rozjezdu e-maturit není ani tak snaha o větší zapojení IT technologií ve školství, jako spíš potřeba ušetřit. Distribuce papírových formulářů, jejich vytištění a zpracování totiž každé jaro vyjdou státní kasu na více než 150 milionů korun. Digitální va­rianta slibuje nižší náklady.

V tomto směru s Chládkem souhlasí i analytik think-tanku EDUin Tomáš Feřtek: „Elektronizace maturity není špatný trend, například u testů je to u nás relativně vyzkoušené a funkční v podání České školní inspekce. Orientoval bych se hlavně podle toho, zda by tento systém administrace byl levnější než ten současný.“

Skládání závěrečných zkoušek na počítači se přitom nemá týkat jen maturitních oborů, ale i písemné části těch učňovských. A budou se psát na počítačích i gymnaziální slohové práce? „To je zatím předčasná otázka, je to součást debat a analýz,“ dodává ministr školství Chládek.

Dvojjazyční učni

Celými 107 stranami dokumentu prochází kontrast mezi všeobecně zaměřenými školami a těmi odbornými. Počty těch prvních by se do budoucna neměly zvyšovat, speciálně pak víceletých gymnázií. „Nutno zachovat souhrnnou oborovou kapacitní bilanci šesti a osmiletých gymnázií v každém kraji,“ stojí ve spisu. I z přiložených tabulek přitom vyplývá, že zrovna gymnaziální absolventi jsou ti nejméně ohrožení nezaměstnaností, naproti tomu učňové jí trpí nadprůměrně – nejvíce pak ti z gastronomických oborů, kterých byla loni pětina bez práce.

Z Chládkovy koncepce je patrné souznění s průmyslovými podniky, které si dlouhodobě stěžují, že mají málo technicky vzdělaných a kvalitních lidí. V plánu proto je, že by se i v učebních oborech děti učily dva světové jazyky. Chládek se dokonce minulý týden sešel s velvyslanci Německa a Rakouska a bavili se mimo jiné o tom, jak motivovat střední odborné školy, aby více a lépe vyučovaly němčinu.

Dále ředitelé dostanou možnost upravit rozvržení praktických lekcí tak, aby byly intenzivnější v posledním roce studia a naopak jich ubylo v „prváku“. Ve hře je i to, že v rámci reformy financování regionálního školství, která se připravuje, nabobtná ve výuce počet hodin odborné praxe.

O tom, jak upravit všeobecné studium, se ale v tabulkách naopak moc nepíše, výjimkou je jen zavádění matematiky jako povinného maturitního předmětu, zřejmě od roku 2019. Právě přílišný důraz na technické vzdělávání, jeho obrodu a větší provázání oborů s tím, co chtějí firmy, je věc, kterou Chládkovi vyčítají jeho kritici.

„Patříme mezi vyspělými zeměmi k těm, kde je nejnižší podíl lidí ve všeobecném vzdělávání. Přitom právě lidé se všeobecným vzděláním pořád shánějí práci nejsnáze. Firmy opravdu nemají lidi na technické pozice, ale jeden z důvodů je, že uchazeči mají nízkou úroveň všeobecných kompetencí,“ říká Tomáš Feřtek z EDUinu.

Slova místo známek

Školy, a to jak ty střední, tak ty základní a mateřské, by se měly do budoucna připravit také na nové formy hodnocení – a to jak své činnosti, tak žáků. Od roku 2016 se za katedrami začne mnohem více využívat takzvané formativní hodnocení, tedy nikoli známkování, ale slovní posouzení toho, jak si student vedl, co dělal špatně, co dobře. Česká školní inspekce má připravit manuál pro učitele, aby věděli, jak tuto odborníky oceňovanou, ale minimálně v českém prostředí nepříliš rozšířenou metodu zavádět.

Zároveň se má zpřehlednit hodnocení škol jako takových. Mimo jiné vzniknou kritéria, podle nichž se budou orientovat rodiče i inspektoři – třeba podle toho, jak je škola otevřená novým trendům nebo jak zapojuje rodiče. K dispozici budou též data z pravidelných, každé čtyři roky opakovaných testování žáků 5. a 9. tříd. To vše by mělo být veřejné. Že by z toho ale vznikly žebříčky lepších a horších gymnázií či učilišť, není pravděpodobné. „Nic takového není v plánu,“ tvrdí Marcel Chládek.

Změny se chystají i pro pedagogický stav – mají vzniknout posty asistentů kantorů či mentorů pro učitele začátečníky.