Hospodářské noviny: Školy posune, když žáci budou hodnotit učitele

FOTO: Anna Routová, ČSU

Publikujeme komentář Jana Záluského, který upozorňuje na pozitivní dopady hodnocení učitelů žáky a studenty. Text vyšel 11. 12. v Hospodářských novinách.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že písemné hodnocení učitelů žáky může sloužit jako jedinečný nástroj na vylepšení výuky. Větší demokratičnost v tuzemských školách prosazuje studentka Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie.

Ohledně inovací ve vzdělávání se mluví o potřebě větší demokratizace školství. Jak je na tom Česko?

Pozitivní je, že ve veřejném prostoru debata o školství probíhá a vstupuje do ní řada subjektů. Paradox se ale skrývá uvnitř samotných škol, které by sice měly vést k demokratickému smýšlení, ale v nichž o probíhajícím dialogu můžeme mluvit jen málokdy. Vstup nedospěláků do diskuse o podobě jejich vlastního vzdělávání je stále výrazně nepopulární. Zdá se, že negativní pocity dětí, které výuka nebaví a budují si k ní postupně čím dál větší averzi, jsou vnímány spíše jako nutná součást procesu vzdělávání, a nikoliv jako legitimní podnět ke změně. A to i přesto, že žáci jsou schopni přinést náměty i konstruktivní zpětnou vazbu, pokud jim k tomu dá škola příležitost a k dovednosti řešit problémy je aktivně vede.

Jak jsou čeští učitelé mentálně připraveni na hodnocení od žáků?

Česká středoškolská unie v minulém roce přišla s návrhem, aby se s žákovskou zpětnou vazbou pracovalo přímo v systému dalšího vzdělávání pedagogů. Mezi přínosy žákovského hodnocení jsme vyzdvihovali především jeho komplexnost. Nikdo totiž nemá o průběhu výuky za zavřenými dveřmi třídy takový přehled jako právě žáci. Hospitace v porovnání s nimi pokryjí pouze nepatrný zlomek vyučovacích hodin. Rozsáhlý zahraniční výzkum navíc poukazuje na to, že přínos odpovědí v dobře sestaveném dotazníku může být pro učitele naprosto jedinečný a sloužit by měl jako nástroj pro reflexi učitelské praxe. Té je v českém školství pomálu, ať už jde o pedagogy v terénu, nebo studenty pedagogiky. Po našem návrhu se vzedmula vlna nevole, někteří učitelé se obávali zneužití dotazníků nebo velké administrativní zátěže. Přitom cílem bylo přenést teorii z papíru do praxe. Stejně jako u jiných změn potřebuje i učitelská veřejnost čas, změny ale probíhají pomaleji, než by bylo pro dnešní rychlý svět vhodné. Našli se naštěstí ale i tací, kteří se ptali: „Vy to ještě neděláte? Já se žáků ptám na výuku už 20 let.“

V čem se Česko může inspirovat u vzdělávání pedagogů v zahraničí?

Vzdělávání pedagogů staví například v Anglii nebo ve Finsku na mnohem rozsáhlejší praxi. Budoucí učitelé tráví ve výuce mnohdy až desetkrát více hodin než studenti pedagogických fakult u nás. Necítím se být dostatečně kvalifikovaná na hodnocení vzdělávání pedagogů v Česku ani v cizině. Po maturitě však odjíždím díky podpoře nadace Bakala Foundation studovat specifický obor Education Studies do Velké Británie. Nejde ani tak o učitelský obor, jako spíše komplexní pedagogickou vědu. Ta se totiž v Británii těší mnohem větší popularitě než u nás. Velkým přínosem studia v zahraničí je současně diverzita studijního prostředí, kde se střetávají studenti ze vzdělávacích systémů napříč desítkami zemí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Hospodářské noviny: Školy posune, když žáci budou hodnotit učitele"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších