Novinky.cz: Odpor k inkluzi zaplatíme všichni

foto: archiv autora

Publikujeme komentář Daniela Prokopa, který vyšel 3.2. pod názvem Úvod do praktické sociologie: Odpor k inkluzi zaplatíme všichni na webu Novinky.cz (ZDE). Autor v něm shrnuje socioekonomické důsledky segregačního přístupu ve školství a upozorňuje na nedostatečné investice českého státu do vzdělávání.

Debata o nerovnostech v Česku se často redukuje na jejich stav a ignoruje mobilitu – tedy např. nakolik se může člověk vymanit z nuzných podmínek, pokud se v nich narodí. Zde hraje výraznou roli vzdělání. Oproti zbytku Evropy u nás dosud několikanásobně silněji předurčuje, zda bude člověk v dospělosti trpět chudobou a nezaměstnaností. Problém je, že zároveň patříme mezi země, kde vzdělání a výsledky v testech kompetencí nejsilněji závisí na socioekonomickém zázemí jednotlivých žáků. Školství v takovém případě vstupní nerovnosti často reprodukuje, spíš než aby šance dorovnávalo.

Detailní analýzy se většinou shodují, že jedním z důvodů je diverzifikující charakter českého vzdělávání. V porovnání se zbytkem světa jsou u nás velké rozdíly ve výsledcích vzdělanostních testů mezi školami a menší v rámci škol. Přičemž k třídění žáků dochází do 15 let hned několikrát – při nástupu na základní školu, odchodu na víceletá gymnázia a při výběru středních škol, které svou specializací silně ovlivňují šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání bez ohledu na vstupní kompetence. Vzdělanostní dráhy se tak větví ve chvílích, kdy nerozhodují jen děti a jejich talent, ale přímo či nepřímo jejich sociální okolí a rodiče.

Nedávný výrok prezidenta Zemana o tom, že hendikepovaní by se měli vzdělávat „mezi svými“, se toho zdánlivě netýká. Mluvil přeci o mentálním postižení (jak upřesnili jeho apologeti), které jakožto biologická danost s chudobou a sociálním prostředím nesouvisí.

Jenže v tom vězí ten háček a jeden z nejdiskutovanějších problémů českého školství minulých let. Na potíže s diagnostikou lehkého mentálního postižení (LMP), které je nejčastějším důvodem zařazení do praktických (kdysi zvláštních) škol, ukázala i nedávná analýza České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Výskyt mentálního postižení mezi dětmi by se jako biologická danost neměl příliš měnit v čase. V Česku však i kvůli tlaku proti nadužívání této diagnózy mezi lety 2009 a 2014 poklesl o 40 procent. Kritikové dodávají, že to mj. znamená, že vzdělanostní dráhy tisíců dětí byly v minulosti zásadně poškozeny. Pokud by bylo LMP biologickou daností, nemělo by se také výrazně regionálně lišit. V Ústeckém kraji je takto i dnes diagnostikováno téměř třikrát více dětí než ve Zlínském. Pokud se podíváme na jednotlivé okresy, procento dětí s LMP nejvíce koreluje s počtem praktických škol. Existuje tedy podezření, že kapacity a snaha o jejich naplnění mohou ovlivňovat přísnost, se kterou jsou mentální schopnosti dětí posuzovány.

Výskyt diagnózy LMP geograficky souvisí i s výskytem sociálně vyloučených oblastí. Nelze to ale číst nutně jako biologickou danost. Výzkumy už před lety ukázaly, že i výsledky dětských kognitivních testů, které jsou považovány za kulturně nezatížené, jsou ovlivněny znalostmi z předškolní doby. Konkrétně tím, nakolik jsou děti zvyklé na řešení úkolů, didaktické hračky, práci s obrázky apod. Romské děti ze sociálně vyloučených domácností dopadají hůře kvůli jiným rodinným zvykům a nižší docházce do předškolních zařízení. Pokud je dítěti poskytnuta šance hendikep z výchovy částečně dohnat, v testu se většinou zlepšuje. Školství by jako nástroj socializace mělo rozdílné vstupní sociální podmínky překonávat, segregace v prvních stupních však vede k opaku.

Bez ohledu na to, zda si je Miloš Zeman sociálních aspektů svého výroku vědom, přihlásil se k tendencím, jež vedou k posilování nerovností a sociálního vyloučení. To se přitom v důsledcích netýká jen vylučovaných, ale celé populace, z níž podle zářijového výzkumu CVVM zhruba třetina podporuje oddělené vzdělávání Romů.

Výzkum Rozvojového programu OSN, který v roce 2011 probíhal v sociálně vyloučených oblastech, ukazuje výraznou souvislost absolvování zvláštní školy a uplatnění na trhu práce. Romové, kteří vychodili „speciální“ školu či třídu, mají oproti romským absolventům klasických základek zhruba poloviční šanci, že budou pracovně aktivní. A pokud v době výzkumu nějak pracovali, jednalo se oproti absolventům hlavního proudu vzdělávání výrazně častěji jen o občasné, sezónní a často i smluvně nezakotvené práce. Smluvně podloženou práci mělo v létě 2011 přibližně jen 10 až 15 % dospělých Romů, kteří v minulosti navštěvovali praktické a zvláštní školy. Mezi mladými jsou tato čísla ještě horší. Výsledky se přitom příliš neliší u těch, kteří do těchto škol dle svých deklarací chodili kvůli diagnóze mentálního postižení, a těmi, kteří do nich byli umístěni z jiných důvodů (což bylo v minulosti možné). To naznačuje, že na uplatnitelnost mělo negativní vliv samo zařazení do zvláštní školy.

Učitelé obávající se inkluze „zanedbaných“ dětí oprávněně upozorňují, že s ní musí být spojeno posílení předškolního vzdělávání, investice do podpory pedagogů, odborných asistentů či zmenšování tříd. Možná by stačilo, kdyby Česko nepatřilo v rozvinutém světě mezi státy s nejmenšími investicemi do žáka v primárním vzdělávání (měřeno podílem na HDP na hlavu). V tomto ukazateli jsme zhruba 30 % pod průměrem EU a OECD.

Významné ekonomické náklady má ale i sociální vyloučení, k němuž neinkluzivní školství pomáhá. Ve vyplácených podporách a snahách o integraci, v únicích peněz do byznysu s chudobou, dohledu nad protiromskými pochody (jeden větší přijde město na víc než půl miliónu) či v řešení různých sociálně patologických jevů. Nabízí se tak otázka, zda prezident paušálními odsudky inkluzivního vzdělávání neargumentuje v protikladu k zájmům svých voličů, kteří často vyjadřují rozhořčení nad orientací sociálního státu na problémy prekariátu na úkor nižší střední třídy.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

52 komentářů k "Novinky.cz: Odpor k inkluzi zaplatíme všichni"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jakub

„zda prezident paušálními odsudky inkluzivního vzdělávání neargumentuje v protikladu k zájmům svých voličů, kteří často vyjadřují rozhořčení nad orientací sociálního státu na problémy prekariátu na úkor nižší střední třídy“ – Myslím, že tito voliči vidí cestu k prosazení tohoto svého zájmu poněkud přímočařeji než si autor představuje a to v zatrhnutí finančních toků (vyjma té represe) a jejich posílení jinde.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Romové, kteří vychodili „speciální“ školu či třídu, mají oproti romským absolventům klasických základek zhruba poloviční šanci, že budou pracovně aktivní. …..
PROČ?
Byl v tomto výskytu zahrnut faktor, který odlišoval děti, později dospělé, které pracovat chtějí a které stejně pracovat programově nebudou? Pokud ano, je to špatné. Pokut tuto kategorii výzkum nezahrnul, nebrala bych ho vážně.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Místu výskytu má být výzkumu

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Jan Černý – ČvT Přejmenování praktických škol Úterý, 10.Února 2015, 13:16:4 A když už je řeč o dění za oponou, proslýchá se, že je na stole varianta dalšího přeznačkování praktických škol, tentokrát na školy pro žáky vyžadující podpůrná opatření. Tímto tahem je možné se vyhnout zákazu podpory systému praktických škol ze strany evropských prostředků a zároveň zachovat status quo. Velmi praktický nápad. ….Napsal Jan Černý v diskusi pod jedním článkem. Takže je dalším cílem zrušení Praktických škol. No hezké.O tom se nemluvilo. Lehce mentálně postižení budou na základkách. Tak upřímnou soustrast kolegové ze základek. Fakt vám to nezávidím. Při dnešních… Více »
vittta
vittta
Zajímavý článek. Hned v úvodu jsem se dozvěděl, že je u nás chodoba a nezaměstnanost. Za 25 let budování rozvinuté kapitalistické společnosti je to celkem smutný závěr. Dále je patrné, že hodně nezaměstnaných jsou Romové. Autor vidí problém v tom, že byli vzděláváni v praktických školách. Jinými slovy,zaměstnavatelům nevadí, co kdo umí, nebo jakou chuť má pracovat, ale jakou měl základní školu. Osobně se mi tomu nechce věřit, také si tak úplně nemyslím, že se na to někdo ptá..řekněme u pomocných prací. Také je mi divné, jak souvisí výskyt LMP se zařazováním do praktických škol, měl jsem za to, že… Více »
l.snirch
l.snirch
Pane Vittto hranice chudoby je definována vzorcem a jako vždy musí nějaká vyjít, stejně jako vždy má někdo podprůměrnou a nadprůměrnou mzdu, to vychází z matematické definice (pokud není 100 % nivelizace mezd, pak ale průměrná mzda nemá smysl). U nás je chudoba jedna z nejnižších (procentně) v Evropě. Snad to pochopíte a nebudete zatěžovat statistické vzorce a jejich definice ideologickými bláboly. Nezaměstnanost byla a bude vždy, i za komunismu (pan Doležel mi napíše, že u nás komunismus neexistoval), akorát se to maskovalo tím, že člověk skoro nic nedělal, skoro nic nebral, ale byl každý zaměstnán, za to skoro nic… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Já vidím problém v tom, že byl přijat zákon, který nebude dostatečně finančně podpořen. Když si počtete ve Strategii o sociálním vyloučení, tak náklady na inkluzi jen sociálně slabých tu byly vyčísleny na zhruba 4 – 6 miliard korun navíc. A tyto peníze by nutně musely jít pouze a jen ze státního rozpočtu. Protože je jasné, že plnění takového úkolu zabere mnoho let. Pokud se někdo dnes rozhodl, že peníze budou čerpány pouze z fondů EU, bude to nejspíš katastrofa. Asi jako když doma něco rozděláte a leží to tam ještě za rok pohozené v koutě. Jenže současný systém již… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
Pane Snirchu, je zajímavé, že právě vy, který zde jindy pořádáte doslova politická školení, ideologii nemilosrdně vykazujete. Ono asi nepůjde o ideologii/politiku, ale spíše o ty správné názory. Ovšem procentní míra chudoby se dá nastavit podle toho, jak se to komu zrovna hodí do krámu. Myslím, že právě autor článku, pod nímž teď diskutujeme, kdesi vysvětloval, jak mohou pánové Kalousek a Keller dojít k razantně odlišným závěrům u týchž čísel. Stejně se dá pouhou „optimalizací nástrojů“ snížit míra nemocnosti, nebo dokonce míra invalidity (a to v tomto případě člověk opravdu nevěřil svým očím). Podobně to bude například s mentálním postižením:… Více »
l.snirch
l.snirch
Pane Soukale diskutujeme o článku pana Prokopa, který píše: „Debata o nerovnostech v Česku se často redukuje na jejich stav a ignoruje mobilitu – tedy např. nakolik se může člověk vymanit z nuzných podmínek, pokud se v nich narodí. Zde hraje výraznou roli vzdělání. Oproti zbytku Evropy u nás dosud několikanásobně silněji předurčuje, zda bude člověk v dospělosti trpět chudobou a nezaměstnaností.“ Psal jsem o vzorci, podle kterého se počítá definice chudoby – to nemá s panem Kalouskem ani s režimy nic společného, prostě ten vzorec je nějak definován, kdo chce, si jej najde. To co uvádí pan Prokop je… Více »
l.snirch
l.snirch

A o inkluzi jsem nic nepsal, neznám praxi na ZŠ a neumím porovnat, jak a kde je zneužíváno, jak a kde je využíváno, jaká míra inkluze je přínosem, kde je už spíše na škodu, kolik stojí a kde je hranice, to jsou opravdu hodně komplikovaná témata.
Ale že se nedaří překovávat jakoukoliv formou to prvotní začlenění, tedy, kde se dítě narodilo, a že rozdíly věkem spíše narůstají, vidíme asi oba. A že na to poté společnost jako celek doplácí.
Řešení neznám.

l.snirch
l.snirch

A ještě považují za zločinné všechny rasismy, fašismy, nacismy, nejen komunismy kdekoliv, tedy režimy a ideologie, která negarantují základní svobody a práva pro všechny stejně – aby jste si Vy či kdokoliv nepřeložil jednostranně. Pro jistotu.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
„Psal jsem o vzorci, podle kterého se počítá definice chudoby…“ Toto je prvotřídní blábol, který bych od exaktně vzdělaného člověka nečekal. Jak se může, pane Šnirchu, definice počítat podle vzorce? Jak se vůbec definice může počítat? Přepočteno paritou kupní síly je hranice chudoby v různých zemích různá. Ten, kdo je chudý v Německu podle německé definice, je u nás pomalu vyšší střední třída. V ČR je chudoba jedna z nejnižších v Evropě pokud jí definujeme jako příjem pod hranicí 40% mediánového příjmu. To ale nevypovídá nic o kupní síle, pouze o rozdělení příjmu v populaci. Pokud se podíváme, jaký tato… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel

Oprava: V ČR je chudoba jedna z nejnižších v Evropě pokud jí definujeme jako podíl počtu osob s příjmy pod hranicí 40% mediánového příjmu.

l.snirch
l.snirch
Pane Doležele sám jste vzorec definice pojmu hranice chudoby (ne chudoby, ať to máte exaktně a nejste pobouřen), napsal, takže jakápak blbost. Sám jste se musel exaktně opravovat, to bych od exaktně uvažujícího člověka opravdu nečekal :-) O kupní síle této hranice v různých státech jsem nepsal, pochopitelně v každém státě je jiná. Přepočítávat to na Eura nemá z principu věci logiku. Co takhle to přepočítat na nějakou africkou měnu, aby Vám vyšlo, že jsme boháči? Dostáváte plat, důchod, ale i utrácíte v Kč. „Musíte se, pane Šnirchu, rozmyslet, jestli chcete společnost individualistickou, nebo rovnostářskou.“ Chci společnost vzdělanou – to… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
Dovolím si ve svém příspěvku vyjít z toho, co uvedl pan Snirch: „… že se nedaří překovávat jakoukoliv formou to prvotní začlenění, tedy, kde se dítě narodilo, a že rozdíly věkem spíše narůstají…“ Najít formu překonání případného sociálního znevýhodnění je skutečně obrovský oříšek. Dle mého soudu inkluze řeší problém jen v těch případech, kdy rodina inkluzívního dítěte má zájem o začlenění dítěte do běžného vzdělávacího proudu a je vnitřně motivována své dítě podporovat. Naprosto nerozumím tomu, proč za každou cenu mají být inkludována do běžných tříd děcka z rodin, které programově vedou své ratolesti k odporu ke vzdělání (často sdruženo… Více »
vittta
vittta
Pane Snirchu, co jste mě a ostaním chtěl říci, to jsem skutečně nepochopil vůbec. Nebo jsem to pochopil špatně, protože v vašich textů vyplývá, že považujete „komunismus“ za zločinný, socialistické školství za elitářské zejména v kontextu ke školství současnému, které dává šanci všem. Dále pak ale vidíte jakýsi ne moc dobře definovaný problém v tom, že chudí tak úplně tu šanci rovnou nemají, z čehož jejich chudoba následně vyplývá. Následně tak trošku zamotáváte můj text tvrzením, že „Když někdo práci nezíská, ne nutně musí někdo práci ztratit,…“ což jsem tedy já psal přesně opačně. Vy ovšem razíte názor, že větší… Více »
vittta
vittta
Přesně tak, Paní Kadlecová. Kdo se chce vzdělávat, ať dostane šanci. Učitel, když uvidí, že žák je slabý a klidně i s LMP ale má snahu se něčemu naučit, tak s velkým osobním nasazením tomuto žákovi pomůže, alepoň moje paní, která je učitelka to takto podává a radost z malých úspěchů má i ona. Ale když dítě programově kašle nejen na učení, ale i na docházku, narušuje výuku ostatním a ještě má v tomto podporu své rodiny, nebo je to jeho rodině lhostejné, tak takový žák do ZŠ nepatří a myslím, že je pro takového škoda i školy praktické, byť… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
Pane Šnirchu, musím se přiznat, že mi také vaše vyjadřování připadá nekonzistentní. Socialistické školství bylo elitářské v čem? Myslíte, že takový profesor Holý, profesor Pirk, profesor Pafko, profesor Beneš, nebo v matematice profesor Vopěnka, profesor Hájek, a spousta dalších lidí, kteří jsou, nebo byli součástí intelektuálních elit našeho národa a vystudovali vesměs v socialistickém školství, jsou nějací protekční spratci? Podívejte se na dnešní elity: doktor Janoušek, inženýr Vodrážka se svou VŠFS přes prázdniny, magistr Harangozzo, bývalý chomutovský taxikář, který vystudoval plzeňská práva za dva a půl měsíce, doktor Jan Ruml, který byl přijat ke studiu plzeňských práv přesto, že neudělal… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel

Oprava: „ve mně dřímá“ nikoliv „ve mě dřímá“.

l.snirch
l.snirch

Pane Vittto,
„Když někdo práci nezíská, ne nutně musí někdo práci ztratit,… – to se omlouvám, mělo být „Když někdo práci získá, ne nutně musí někdo práci ztratit,… .
Jinak vzdělanost a inkluze jsou opravdu 2 jiné pojmy, nevím, proč je směšujete.
O inkluzi psát nebudu-již jsem psal proč.
Hodně jste pochopil správně, něco jste neuvěřitelně popletl, na invektivy nereaguji, o Zemanovi psát nebudu. To jak mě kdo hodnotí je každého věc, já za to nenesu odpovědnost.

l.snirch
l.snirch

Pane Doležele
elitářské ve smyslu, že studovala velmi úzká skupina obyvatelstva, často nerozhodovaly jen kvality uchazeče, ale politické kádrování studenta a celé jeho rodiny.

Kdo studoval nebyl většinou protekční spratek – to nemyslíte ani chvíli vážně – z čeho plyne takový Váš šílený názor? To nebudu komentovat.

To, že si dneska někteří kupuji diplomy, kritizuji taky, to nemá s požadavkem vzdělání nic společného.

Zbytek jsem už vysvětlil, více vysvětlovat nebudu.

vittta
vittta
Pane Snirchu, já pojmy VZDĚLÁNÍ a INKLUZE směšuji proto, že mají dle mého k sobě překvapivě blízko. Že se tomu říká v mainstreamu jinak nemusí moc znamenat. Inkluzí se nazývá to, že se dětem, které nedosahují parametrů pro docházku na ZŠ, tato docházka zákonem umožní bez ohledu na to, jestli to má nebo nemá reálný přínos pro společnost. Že to „někdo“ tvrdí, ještě neznamená, že to tak je. Jak se nazývá jakési „zmaturitování“ mládeže a následné „zvysokoškolštění“, to nevím. Myslím si, že to žádný konkrétní název nemá. Ale fakticky je to také inkluze. Není jednoduše možné, aby měl kde-kdo maturitu… Více »
l.snirch
l.snirch

Pane Vittto
ze spojení vzdělání a inkluze Vám vycházejí pozoruhodné závěry, jsem se zasmál.
Škola nikdy 100 % nezajistí, že jedničkář bude dobrý v praxi a naopak. Démonizace jedniček a diplomů k ničemu nevede.

vittta
vittta
No vidíte, pane Snirchu. Vy se sem chodíte smát, já diskutovat. Diskuze je o hodně těžší…myslím. Škola nezajistí, že jedničkář bude dobrý v praxi a naopak, píšete. To je skutečně pozoruhodná a převratná myšlenka. Pokuste se to nějak rozvést, jmenovitě k tomu, co jsem psal. Tady se nemám čeho chytit, nemohu vést žádnou polemiku. Snad to můžete myslet tak, že úkol školy je dát žákům různým způsobem „nálepku“, tedy vyučen, maturant, magistr, inženýr atd… a praxe si to už nějak přebere… Tomu rozumím, ale o tom se také už delší dobu bavíme. Protože jakkoliv je to logické, tak nějakou reakci… Více »
l.snirch
l.snirch

Pane Vittto
úkolem školství je vzdělávat, ne selektovat, jak o tom píšete. Všechno ostatní se odvíjí od tohoto zcela odlišného chápání vzdělávání u mě a u Vás. Vámi popisované selekce považují pro společnost za škodlivé (dochází k nim v 11 letech, v 15 letech) a mělo by se s nimi zacházet velmi opatrně ne jako dnes.
Vzdělávání není o snižování nároků, ale o možnosti se vzdělávat. To nezaměňujte. Nikdy jsem nepožadoval snižování nároků. Proč k tomu přesto dochází – systém placení škol je tak nastaven.

Pavel Doležel
Pavel Doležel

„Kdo studoval nebyl většinou protekční spratek – to nemyslíte ani chvíli vážně – z čeho plyne takový Váš šílený názor? To nebudu komentovat.“

Abych se přiznal, vzhledem k vašemu poněkud fajnovějšímu používání interpunkce, si nejsem jist, co vlastně nemám myslet vážně.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Já vím jak to myslíte,p.Snirchu. Dát všem šanci. To chápu. Pak je nastolen problém. Jak dlouho a jak budu zkoumat, jestli ten daný človíček své šance využil a zda už nemá tzv.strop pro své vzdělávání. Chápete to? Jestliže se někdo jako pomalý a nechápavý projeví už na základní škole (má snížený intelekt, ostatní věci by tomu neměly vadit). Nebo nechat všechny jít na gympl – rovné příležitosti- a poté nějak začít vyhazovat? Protože jak říkáte, laťku nelze snižovat. Takže kolik takových lidí by z gymplů odpadlo… A kam potom? To už přece je určitá selekce. Ale to není diskriminační selekce.… Více »
l.snirch
l.snirch

Paní Karvaiová
nepíšu nikdy o inkluzi na ZŠ, neznám z praxe.

Píšu dát možnost studovat na SŠ skoro všem (v žádném případě to není všem, jako dlouho dotyčný vydrží – pokud dostane pomoc individuální konzultace, pracuje na sobě, většinou zvládne, jinak končí po roce. Tady je to jednoduché.

Nemluvil jsem o studiu na gymplu všem – to ani většina studentů nechce a nemá to smysl – je to všeobecná (neodborná) přípravka na VŠ. Existují odborné střední školy či odborná učiliště s maturitou.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Gympl jsem dala jako příklad.
Nechápu, proč dnes tak všichni propadají hrůze, že by někdo měl jít na učňák. To jsem třeba myslela. Že je spousta středních škol nějak zaměřených,, to vím. Jenže se píše, že náš systém je moc selektivní a to i ve vztahu víceletých gymnázií a poté SŠ již s určitým zaměřením. To snad přece není selekce, když jde někdo na zdravotku už v 15 letech a někdo chce být traktorista,tak jde na zemědělský učňák. Jenže takto to často bývá prezentováno- jako předčasné selektování dětí.

vittta
vittta
Pane Snirchu, vy nikdy nic, vy muzikant. Požadoval jste snižování nároků a velice agresivně. Velice vás rozčilovala státní maturita, konkrétně matematika. Tu by dle vás neměli mít všichni, někdo jí přece nebude potřebovat. A proč sem vlastně píšete? Tohle je článek o inkluzi a vy pořád zdůrazňujete, že o inkluzi nepíšete. A dle vás je úkolem školy vzdělávat, ne selektovat. Pak v klidu napíšete, že byste dal možnost studia na SŠ SKORO všem. Nač ta opatrnost? Když VŠEM, tak VŠEM, protože jinak chtě nechtě škola selektuje. Jen se vymlouváte, nedovedete svoje názory ani specifikovat, natož si je obhájit. Co znamenalo… Více »
l.snirch
l.snirch

Když chce na učňák, to mu nikdo nebrání, o tom snad není řeč.
Spíš je problém, když ten tlak na selekci a směrování na učňáky prosazuje nějaký svaz průmyslu. A taky učňáky by měly poskytovat částečné všeobecné vzdělání, to je vlastně v 21. století nezbytnost žití občana ve společnosti.
Problém je někdy kvalita učňáku.
Problém vidím i v množství víceletých gymnázií.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
„Úkolem školství je vzdělávat, ne selektovat, jak o tom píšete.“ Ne, úkolem školství, zejména pak veřejného, zdaleka není pouze vzdělávat, ale také poskytovat určitou garanci úrovně vzdělání. Navíc veřejné školství musí být efektivní. Nelze si dát za cíl pouze vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat, aniž bychom měli zpětnou vazbu o tom, jestli se náhodou za dvakrát vyšší cenu nesnažíme nalít litr do půllitru. Povinností řádného hospodáře s cizími prostředky je ujišťovat se, že stejnou službu nelze mít ve stejné kvalitě levněji. Takže přístup některých učitelů (třeba pana Šnircha), vzdělávejme kolegové, jak jen to půjde ať to stojí, co to stojí, a nejdéle… Více »
l.snirch
l.snirch
Pane Vittto to, že nebudou dělat všichni JEDNOTNOU maturitu z matiky, není snižování nároku, ale logická úvaha o motivaci. Jednotná je pro gymply demotivační, pro učňáky těžká. Až bude více úrovni (povinných), jak už navrhuje i pan ministr, budu spokojen. Dotace hodin na různých školách z matiky je někde poloviční. Nevím, jestli vidíte rozdíl mezi slovy agresivně či rozčilovat a argumentovat. Já jo, máte zvláštní výrazivo, které podsouváte jiným. Zapomněl jsem ukončit závorku, to máte pravdu: “(v žádném případě to není všem). Individuální konzultace po vyučování nabízí doufám každá škola (učitel má jako součást náplně práce a platu), o tom… Více »
l.snirch
l.snirch

Pane Doležele
ať to stojí co to stojí – to jste si vymyslel, nic takového jsem nikdy nepsal (doložte)
Jde mi vždy dát možnost studovat a zároveň o kvalitu vzdělávání, což lze skloubit. Patří k tomu odpovědnost studujícího.

Více na Vámi vymyšlené nemá cenu doplňovat.

vittta
vittta

Já mám problém s pochopením vašeho textu, pane Snirchu.
Snad bychom to mohli zkusit krátce a konkrétně.
Proč byste neumožnil studium SŠ všem, ale pouze skoro všem?
Mám vtíravý pocit, že je to selekce.
Jako matematik byste mi mohl navíc přihodit v odpovědi matematické vyjádření slova „skoro“.
Abych si mohl udělat představu, jak velkou část byste ze studia na SŠ chtěl vyselektovat.

vittta
vittta

A ještě trošku obecně.
Dle vás je maturita demotivační na gymnáziích,pro učiliště těžká.
Navrhnul bych maturitu na učilištích vypustit (je těžká) a zavést jí formou nástavby pro ty, pro které by těžká nebyla, případně založil speciální 4 leté maturitní třídy v konkrétních oborech.(ano, něco jako tady bylo v minulém špatném režimu)
Pokud pak je státní maturita demotivační pro gymnazisty, mohu jim doporučit studium odborných učilišť.
Není mi jasné, proč nerozporujete panu Doleželovi jeho argument, že škola by měla garantovat vzdělání, resp. jeho úroveň. Mě by to také zajímalo a pan Doležel o tom mluví už opravdu dlouho.

l.snirch
l.snirch

Pane Vittto,
existuje síť SŠ, každá má zřizovatele a ředitele, probíhá přijímací řízení v kompetenci ředitele, jsem pro povinné přijímací zkoušky. Pokud se vyřeší problém financování SŠ (ne na hlavu), myslím, že bude definováno prostředí pro studium SŠ.

Škola definuje v souladu s RVP a garantuje úroveň vzdělání na škole, co na tom mám rozporovat, když to je i můj názor?

vittta
vittta
Pane Snirchu, tak teď jsem z toho tedy doslova jelen. Vždyť pokud chcete povinné přijímací zkoušky, pak zároveň podporujete selekci. Tak trochu nevím, co si o tom mám myslet. Jinak…garantovat úroveň ŠKOLY není to samé, co garantovat úroveň srovnatelných škol. To může být náhoda, jak jste to napsal, ale je to něco, co inkluzí (nebo tím, co inkluzí nazývám na SŠ a VŠ já) vzniká. Není potom škola jako škola a maturita ze školy XX může mít úplně jinou „tržní“ cenu, jak ze školy XY. Tedy na trhu práce může být velký zájem o absolventy školy XX, zatímco o absolventy… Více »
l.snirch
l.snirch
Pane Vittto „Optimální by přece bylo, aby každý dostal šanci dle svých schopností.“ Optimální je, aby každý dostal šanci, podporu společnosti se vzdělávat a dle svých schopností ji využil (nebo zahodil). Vy zaměňujte rovnoprávnost dostat šanci se vzdělávat s rovnoprávnosti, aby se měli všichni stejně, stejný papír a to mi neustále neúspěšně podsouváte. Nerozhoduje papír, ten je možná předpokladem, ale nikdy ne jistotou, i z prestižní školy může vyjít člověk, kterého je lepší nepotkat, a naopak. Rozhoduje vzdělání, schopnosti, dovednosti a hodnoty člověka – a to Vám žádný diplom nezměří. Podle toho si solidní a úspěšní zaměstnavatelé vybírají. Pokud chcete,… Více »
vittta
vittta

Já se s vámi snažím diskutovat.
Neúspěšně.
Bohužel nečtete co píšu já ale sníte si pouze svůj sen.
Vaše představa školství pak není z tohoto světa. Motáte dohromady filosofické hodnoty s politikou a sám sebe mimoděk pasujete na toho hodnotného, mimo téma čas od času nadhazujíc vaše politické hodnoty, které považujete za univerzálně správné.
Cokoliv dalšího myslím nepatří na tyto stránky.

l.snirch
l.snirch
Pane Vittto pokud rozumíte textu, víte že: 1. O pasování sebe sama na hodnotného nepíšu, dokonce si to ani nemyslím, znám své chyby minulé i současné, ale pracuji na sobě. Píšu jen o svých názorech – to je rozdíl. 2. O svých politických hodnotách nepíšu – krom té základní – odpor ke všem režimům, potlačující svobody a práva, ať je to rasismus, nacismus, terorismus, komunismus, fašismumus,… 3. Klidně mě považujte za UFO, když máte potřebu mě neustále hodnotit a dokonce jste mě vyřadil z toho světa, mě to nevadí. Bod 3 považuji za hodnotné shrnutí naší diskuse, na které se… Více »
vittta
vittta
Pane Snirchu, proč píšete, že je štěstí, že ani vy, ani já svět podstatně nezměníme? To mluvte za sebe, já sám za sebe myslím, že svět tak dokonalý není, aby nebylo potřeba ho měnit a také si myslím, že bych dokázal najít určité recepty…především proto, že bych si nejprve nechal poradit od těch, co v některých oblastech vědí víc jak já. To každý neumí. A tyhle řeči….jaké máte základní hodnoty…teď vypisujete ideologie, které považujete za univerzálně špatné. Řízení společnosti je obtížné ale nekonečně možností k tomu není. Tedy v praxi je každý systém kombinací různých ideologií, vámi jmenované nevyjímaje. Celá… Více »
l.snirch
l.snirch

Pane Vittto,
svět není dokonalý, to jsem nepsal – nevím, proč mi to zase podsouváte, je třeba ho měnit. Jen vím, že ho já a asi ani Vy podstatně nezměníme – to jsem napsal.
Zbytek Vašeho komentáře nekomentuji, to si posoudí sami čtenáři.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
„Optimální je, aby každý dostal šanci, podporu společnosti se vzdělávat a dle svých schopností ji využil (nebo zahodil).“ Nevím, jestli to je optimální, ale připusťme, že je to žádoucí. Tedy alespoň podle vás. A já tvrdím, že na začátku všichni tu stejnou šanci mají. Každý má právo nastoupit na základní školu a předvést, co v něm je. Otázka tedy ani ve vašem světě, pane Šnirchu, není, zda selektovat, či nikoliv, ale kdy. Já tvrdím, že když někdo nezvládá abecedu a sčítání, nemá smysl mu dávat šanci pochopit kvadratické rovnice, analytickou geometrii, či Newtonův integrál. Nejsem proti celoživotnímu vzdělávání, takže pokud… Více »
l.snirch
l.snirch

Pane Doležele,
chápete rozdíl dělat přijímačky (nutnost) a v rámci přijímacího řízení přijímat podle kritérií jednotlivých odborných škol, které jsou logicky odlišné na zdravce, umělecké škole či gymplu?

l.snirch
l.snirch

Včera vyšel článek v Týdnu, jak ministerstvo uvažuje udělat přijímačky na SŠ s nepodkročitelnou hladinou podle percentilu.
To je teprve zajímavá myšlenka. Už ani nerozhoduje co umím, ale doslova do písmene play off soutěž.
Snad to nedotáhnou do konce (tedy neprojde přes Parlament jako registry učitelů).

vittta
vittta

Pane Snirchu, co do toho zase taháte ostatní čtenáře?
Ať si to posoudí….to oni si posoudí,příp. neposoudí i bez vaší rady.
Posuďte to vy, vám jsem to psal, a jestli to posuzovat nehodláte, tak se k tomu nevyjadřujte.
Ovšem vy to posuzujete, jenže po vašem.
Já nic, já muzikant, já nic nenapsal, ale je to cosi nepřijatelného, co ten vittta napsal, no jen se podívejte a odsuďte ho!

vittta
vittta

A k tomu ostatnímu.
Děláte to zbytečně složité, pane Snirchu.
Používejte češtinu a budeme si rozumět na první pokus.
Nač nazývat přijímačkami talentové zkoušky?
A play-off soutěž…takhle to dopadá, když se pořád medituje (ne diskutuje) nad selekcí a rasismem a co řekl prezident, místo aby učitelé třískli do stolu a řekli:
Dost s tím žvaněním, je třeba jednat!
Jenže..tak svobodná tahle společnost zase není, co myslíte, pane Snirchu?
On by pak mohl leckdo přijít o práci.

l.snirch
l.snirch

Pane Vittto
posuďte a odsuďte, vidíte v tom rozdíl?

Pavel Doležel
Pavel Doležel

„Pane Doležele, chápete rozdíl dělat přijímačky (nutnost) a v rámci přijímacího řízení přijímat podle kritérií jednotlivých odborných škol, které jsou logicky odlišné na zdravce, umělecké škole či gymplu?“

Chápu, ale selekce to je tak jako tak.

wpDiscuz