Petr Hlava: Malá, nebo velká škola?

zdroj. http://www.zschvalkovice.cz/cz/fotogaler/

Publikujeme text Petra Hlavy, ředitele Základní školy a Mateřské školy Chvalkovice (ZDE), ve kterém se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami malé školy. Jako výhodu malé školy vidí možnost poznat lépe své žáky, navázat s nimi pevnější vztahy a věnovat jim tím pádem větší pozornost. Petr Hlava na webu EDUinu už dříve publikoval svůj blog o zavádění digitálních odznaků jako další z možností hodnocení ve škole (ZDE).

Jako ředitel malé venkovské školy se často setkávám s rodiči, kteří své děti raději vozí do velké městské školy, neboť tam prý mají větší prostor k seberealizaci, lepší učitele, více moderních pomůcek atd. Jiní rodiče to vidí přesně naopak. Ze své pozice budu samozřejmě obhajovat to, že malá škola se plně vyrovná té velké a v mnoha ohledech ji i předčí.

Tady jsou některé argumenty. Dunbarovo číslo. Pro mnoho lidí neznámý pojem. Jedná se o omezení, které našemu mozku brání, aby si zapamatoval a udržoval mezilidské vztahy s více jak sto padesáti lidmi. Myslí se tím takové vztahy, v nichž jedinec každého zná a ví, jaký ten druhý má vztah k ostatním členům skupiny. Toto omezení má svůj původ ještě v dobách, kdy jsme žili v prvotních tlupách. Na celé situaci nic nezměnila ani existence sociálních sítí. Ačkoliv můžeme najít u některých lidí na jejich facebookovém profilu i několik set lidí, dotyčného s nimi nepojí silnější citové pouto. Zkrátka, co se týče uzavírání blízkých sociálních vztahů, stále jsme omezováni našim vědomím na úrovni pralidí. Jak toto souvisí se školstvím? Ředitel, potažmo učitel, který vyučuje větší počet dětí, nemůže nikdy své žáky lépe poznat. Co je nejhorší, mohou se stát pouhými čísly v tabulkách odesílaných výše postaveným úřadům. Tím narážím na další věc, kterou každý ředitel řeší, a to je finanční efektivita. Čím více dětí ve třídě, tím větší finanční efekt. Efektivita lidský vztahů versus finanční efektivita, to je neustálý zápas.

K druhému argumentu mě přivedla kniha Lukáše Kovandy: Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou a muži ano. Trojice švédských ekonomů pracujících na Stockholmské univerzitě ve své studii Long-term effects of class size poukázala na fakt, že děti, které jsou vyučovány v prostředí menší třídy, vydělávají v pozdějším věku více než žáci vzdělávaní ve velkých kolektivech. Důvod je jediný, snadno uhodnutelný, v menším kolektivu se učitel může svému svěřenci více věnovat.

Třetí argument, práce v malé škole, po nás žádá umění improvizace. Musíme ovládat několik předmětů, protože na aprobace se zde moc nehraje. Musíme hledat vedlejší finanční zdroje, oslovovat sponzory a vypisovat žádosti o granty. Prostředky státu stačí tak na udržování stávajícího stavu. Každou korunu obracíme dvakrát a snažíme se ji utratit s maximálním efektem, to znamená asi toto: „Pane prodejce, a nebyla by sleva?“ Za mnoho věcí, které děláme navíc a ve svém volnu, ani nečekáme finanční odměnu. Ale slova ocenění od žáků i rodičů nás vždycky potěší.

Pracujeme vždy s vědomím, že budujeme školu, na níž můžeme být pyšní. Máme dlouhodobé cíle, které chceme postupně naplňovat, a myslím si, že se nám i daří. Nejcennější je pro nás důvěra, a to nejenom ta, kterou máme k sobě navzájem, ale i důvěra našeho okolí v nás.

Pokud bych si měl tedy odpovědět na svou vlastní otázku, tak u mě vyhrává jednoznačně menší škola. Je místem, které se může proměnit nejen ve vzdělávací instituci, ale též v oázu klidu, porozumění a relaxace. Dobrému učiteli o to jde vlastně v první řadě. Učit se bez toho, abychom všichni cítili pohodu, dost dobře nejde. Dítě si spíše než seznam spisovatelů a chemických vzorců zapamatuje člověka, jenž mu byl příkladem do života. Ve vzpomínkách si odnese někoho, kdo mu kromě vědomostí dal také něco navíc – lidský rozměr. Být člověkem je prvořadé. Role učitele je stále jen rolí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Petr Hlava: Malá, nebo velká škola?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 1 month ago

„Trojice švédských ekonomů pracujících na Stockholmské univerzitě ve své studii Long-term effects of class size poukázala na fakt, že děti, které jsou vyučovány v prostředí menší třídy, vydělávají v pozdějším věku více než žáci vzdělávaní ve velkých kolektivech. Důvod je jediný, snadno uhodnutelný, v menším kolektivu se učitel může svému svěřenci více věnovat.“
Co na to propagátoři zavádějících srovnání prof. Hanusheka?

Dominik Dvořák
1 year 1 month ago

V sociálních vědách, a tedy i v pedagogice, je normální, že k jedné otázce existuje více studií, které docházejí k různým výsledkům. Pak jsou dvě možnosti. První je rozdělit studie na ty, jejichž výsledky se nám líbí, a na ty, které jsou zavádějící. Zdá se mi, že tak argumentuje pan Soukal. Druhá možnost je udělat metaanalýzu: shromáždit všechny studie na dané téma (bývají jich desítky) a porovnat je. V roce 2009 provedli metaanalýzu k otázce velikosti školy např. Leithwood a Jantzi.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 1 month ago

Pane Dvořáku,

opravdu se vám jenom cosi zdá. Nejde o to, co se mi líbí a nelíbí, ale o to, s jakými argumenty se pracuje. Už proto jsou některé studie prostě nesrovnatelné.

vittta
vittta
1 year 1 month ago
Pane Dvořáku, ještě je třetí možnost. Vůbec tyhle stupidní studie nedělat, protože jsou úplně zbytečné. Pokud pak někdo má potřebu zjišťovat, jestli je lepší malý nebo velký kolektiv, jestli je lepší mít školy jednopatrové nebo vícepatrové, jestli je lepší učit žáky chytré, nebo hloupé, jestli je lepší učitelka nebo učitel a jiné doslova hovadiny, které se nekonečně zkoumají, ať si to výzkumničení každý zaplatí sám a ušetřené peníze by mohly skončit v kapsách učitelů, ať už kvůli motivaci, nebo prostě jenom proto, že učitelování je psychicky etremně náročné a lepší ohodnocení si zaslouží. Ale nikdo, zdůrazňuji NIKDO normální by na… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 1 month ago

Třetí možností je selský rozum: 45 minut děleno x žáky. Abychom věděli, kolik individuální pozornosti může každý žák získat. Např. když se učí číst a psát. Nebo počítat. Na to není potřeba nějaká velká věda.

wpDiscuz