Průzkum: Romské ženy chtějí pro své děti plnohodnotné vzdělání, ne praktické školy

Publikujeme závěry ze sociologického průzkumu, který realizovala nevládní organizace Slovo 21 s podporou Open Society Foundations – Roma Initiatives Office a Fakulty humanitních studií UK. Výsledky vyvracejí předsudky o tom, že Romové nepovažují vzdělání za důležité. Romské matky většinou chtějí, aby děti dosáhly na SŠ vzdělání, každá šestá preferuje VŠ vzdělání. Většina romských dětí nicméně zažila nějakou formu diskriminace v procesu vzdělávání. Průzkum vyvrací i další rozšířené předsudky, např. o preferovaném počtu dětí nebo o neochotě hledat zaměstnání. Kompletní průzkum najdete ZDE.

Průzkum zaměřený na postavení romských žen v ČR probíhal od září 2013 do května 2014 metodou osobního sběru dat. Průzkumu se zúčastnilo 600 romských žen z 23 měst ČR. Návratnost dotazníků byla 100 %, a to zejména díky zapojení romské komunity. Pro tyto účely bylo vyškoleno 20 tazatelek. Obsah průzkumu zahrnul i témata navržená členkami romské ženské skupiny Manushe. Odbornou analýzu dotazníků a fokusních skupin zpracoval expertní tým z Fakulty humanitních věd Univerzity Karlovy v Praze.  Kromě otázek týkajících se vzdělání průzkum zahrnoval i témata spokojenosti se životem, pohlavní (ne)rovnosti, vztahů, rodinného života a komunity, zaměstnání, zdraví a reprodukce, bydlení, účasti na veřejném životě, životních priorit a komunikace.

Z průzkumu vybíráme pasáže týkající se vzdělávání. Většina respondentek měla základní vzdělání. Pro romské ženy je vzdělání jejich děti velmi důležité: 61 % si myslí, že rozhodně ano, 26 % se přidává k odpovědi spíše ano. Pouze 6 % si myslí, že není důležité a 6 % neví. Největší procento respondentek považuje pro své děti za dostačující ukončené střední vzdělání s maturitou (40 %), následuje střední bez maturity (27 %) a vysokoškolské (16 %). Praktickou školu volilo pouhé 1 % a 2 % nechce pro své dětí vzdělání žádné. V souladu s důležitostí vzdělání pro děti romských matek by 85 % respondentek podpořilo své děti v dalším vzdělávání, negativně odpovědělo pouze 6 %. V případě nutnosti volby mezi synem a dcerou by respondentky vybraly koho podpořit podle studijních výsledků, následovala odpověď oba, nevím a syna. Z důvodů, které si vybraly respondentky, které by podpořily syna, nejčastější odpovědí bylo, že syn bude živit rodinu a to, že je syn průbojnější. Nicméně zdá se, že romské matky v případě vzdělání svých dětí nerozlišují podle pohlaví.

Pro romské ženy je vzdělání jejich děti velmi důležité: 61 % si myslí, že rozhodně ano, 26 % se přidává k odpovědi spíše ano. Pouze 6 % si myslí, že není důležité a 6 % neví. Největší procento respondentek považuje pro své děti za dostačující ukončené střední vzdělání s maturitou (40 %), následuje střední bez maturity (27 %) a vysokoškolské (16 %). Praktickou školu volilo pouhé 1 % a 2 % nechce pro své dětí vzdělání žádné.

Pokud jde o téma vzdělání ve fokusních skupinách, opakovaly se názory, že vzdělání je v dnešní době klíčové jak pro získání pracovních příležitostí, tak i pro zvyšování sebevědomí. Respondentky často uváděly, jak litují toho, že se vzdělání nevěnovaly dostatečně v příslušném období a jak moc by nyní byly ochotné ten nedostatek dohnat. Téměř všechny by nyní využily příležitost rekvalifikace nebo dalšího vzdělání, pokud by jim to finanční situace dovolila.

Pro další vzdělávání se Romky zkouší přihlásit na rekvalifikační kurzy na úřadech práce, ale až na jednu respondentku, žádná nemá zkušenost, že by jim nějaký kurz byl zpřístupněn po vyplnění formuláře. Občas se jim daří absolvovat kurz nabízený neziskovými organizacemi, většinou v oblasti znalostí práce s počítačem. O další ucelené vzdělání mají zájem, ale buď nevědí, že existují stipendia vyhrazená pro členy/ky romské komunity, nebo je nechtějí využívat z důvodu, že jim přijde ponižující podmínka nutnosti přinést potvrzení o romském původu.

Všechny respondentky upřednostňovaly smíšené třídy oproti třídám pouze romským, nebo kde jsou Romové výraznou menšinou. Většinou proto, že smíšené třídy umožňují lepší školní výsledky, naučí děti společně spolu vycházet, žít a budují vztahy v širší komunitě (děti se znají ze školy a v menších městech se potkávají i jako dospělí).

Situace se mění k horšímu, pokud jde o zkušenosti se vzděláním dětí respondentek. Ačkoli se objevuje stejné nadšení a touha po vzdělání, většina respondentek hlásí, že děti zažily nějakou formu diskriminace, konfliktu nebo vyloučení během procesu vzdělávání. Zkušenost se však liší od případu k případu a některé Romky mají pozitivní zkušenost, kdy učitelky jejich děti podporovaly a nedovolily, aby byly přeřazené do praktické školy. Všechny respondentky upřednostňovaly smíšené třídy oproti třídám pouze romským, nebo kde jsou Romové výraznou menšinou. Většinou proto, že smíšené třídy umožňují lepší školní výsledky, naučí děti společně spolu vycházet, žít a budují vztahy v širší komunitě (děti se znají ze školy a v menších městech se potkávají i jako dospělí). Některé respondentky však souhlasily s přeřazením svých dětí do praktických škol, hlavně z důvodů obav z bezpečnosti nebo kvůli poklesu sebevědomí dětí. Odmítaly však, že by nález psychologů/žek o lehkém postižení dětí byl pravdivý, šlo jim však o výše uvedené důvody. Objevily se i kritické hlasy vůči romským rodičům, kteří děti dávají do praktických (zvláštních škol), které Romky vnímají jako nekvalitní a nedostačující. Vyskytoval se i názor, že někteří romští rodiče nepodporují vzdělání svých dětí, protože sami nezažili, jaké výhody to přináší.

Kompletní průzkum najdete ZDE.