Rodiče podporující inkluzi a neziskové organizace poslali otevřený dopis premiérovi

ilustrační foto. by BayernSPD Landtagsfraktion (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme otevřený dopis aliance Rodiče za inkluzi a zástupců neziskových organizací týkající se aktuálně projednávané novely školského zákona (ZDE), který byl v pátek zaslán premiéru Bohuslavu Sobotkovi. Signatáři dopisu vyjadřují svoji podporu celkovému směřování novely vycházející z principů inkluzivního vzdělávání, ale nesouhlasí s § 16a odst. 5, který rozšiřuje kategorii mentálního postižení.

Vážený pane premiére,

obracíme se na Vás jako zástupci neziskových organizací a rodičů v souvislosti s
novelou školského zákona, která bude brzy projednávána Poslaneckou sněmovnou ve
třetím čtení. Rádi bychom tímto vyjádřili podporu nastoupenému směru ve vzdělávání
dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, protože upouští od jejich rozdělování na
zdravotně postižené, zdravotně znevýhodněné a sociálně znevýhodněné podle
současného školského zákona a přechází k systému podpůrných opatření. Od
navržených změn očekáváme zlepšení situace všech – dětí, jejich učitelů i škol, kteří se
dnes potýkají s mnoha problémy, jakými jsou nedostatek financí, metodické podpory,
individuálního přístupu nebo rozdílná úroveň diagnostiky. Jsme si zároveň vědomi, že na
aktuální novelu musí navázat další kroky podporující inkluzivní vzdělávání (reforma
financování regionálního školství, změny vyhlášek č. 72/2005 Sb. a č. 73/2005 Sb.).

Přes tento správně nastoupený směr návrh novely obsahuje i problematickou část
týkající se diagnostiky mentálního postižení. Jedná se konkrétně o §16a, odst. 5, podle
něhož “posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy
vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v
souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“

Navrhovaný přístup jde, bohužel, proti smyslu celé reformy vzdělávání dětí se
speciálními vzdělávacími potřebami, protože se opět vrací k zaměřování se na
diagnostiku, a to pouze jediné lékařské diagnózy, na místo kladení důrazu na individuální
potřeby dítěte. Takto stanovená „školská“ definice mentálního postižení je v rozporu s
mezinárodní klasifikací nemocí (MKN – 10), která je závazná pro Českou republiku jako
lege artis postup pro stanovování nemocí.

K největším obavám ze zavedení nového postupu pro stanovení lékařské diagnózy
mentálního postižení (diagnostiky) patří možnost jejího různého výkladu. Podle takto
stanovené diagnostiky lišící se od lékařské definice mentálního postižení hrozí, že za
mentálně postižené bude dítě označeno v rozporu s lékařskými postupy. V důsledku
toho může dojít k nárůstu neoprávněně a zbytečně zařazovaných dětí do speciálního
školství, za což byla Česká republika kritizována (rozsudek D.H. a ostatní vs. Česká
republika u Evropského soudu pro lidská práva). K přetrvávajícímu problému se nedávno
rozhodla vyjádřit i Evropská komise, když s Českou republikou zahájila řízení pro
porušení povinnosti (porušení směrnice o rasové rovnosti 2000/43/EC) kvůli diskriminaci
romských dětí.

Kvůli výše zmíněným obavám bychom Vás chtěli požádat, aby se Vaše vláda zasadila o
vypuštění problematické části novely školského zákona (§16a, odst. 5) během třetího
čtení v Poslanecké sněmovně. S vypuštěním sporného ustanovení se ztotožňuje ve
svém stanovisku i Veřejná ochránkyně práv.

Předem děkujeme za pozornost věnovanou této důležité záležitosti.

S pozdravem

Robert Basch, výkonný ředitel, Nadace Open Society Fund Praha
Veronika Doležilová, členka koordinačního výboru, Rodiče za inkluzi
Zuzana Durajová, statutární zástupce spolku, Liga lidských práv
Magdalena Karvayová, Jolana Šmarhovyčová, Miroslav Klempar, organizátoři komunit v
Ostravě a skupina romských rodičů proti segregaci
Radek Laci, výkonný ředitel, Vteřina poté
Klára Laurenčíková, předsedkyně, České odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání
(ČOSIV)
Mark Martin, ředitel, Amnesty International Česká republika
Maroš Matiaško, Mental Disability Advocacy Centre (MDAC)
Marta Pečeňová, předsedkyně, Za sklem
Silvie Pýchová, výkonná ředitelka, Stála konference asociací ve vzdělávání (SKAV)
Zdeněk Ryšavý, ředitel, Romea
Jelena Silajdžić, výkonná ředitelka, Slovo 21
Zdeněk Slejška, výkonný ředitel, EDUin
András Ujlaky, výkonný ředitel, Evropské centrum pro práva Romů (ERRC)
Veronika Vaňková, zástupkyně ředitelky, IQ Roma servis
Kumar Vishwanathan, ředitel, Vzájemné soužití
Petr Vysuček, prezident, Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel
(ASNEP)

V Praze dne 5. února 2015

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

23 komentářů k "Rodiče podporující inkluzi a neziskové organizace poslali otevřený dopis premiérovi"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

Dotaz na Eduin:
Jak se mentální postižení diagnostikuje v jiných evropských zemích?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago
Pro komparaci následuje vymezení mentální retardace podle dalších dvou nejvlivnějších autorit v dané oblasti – DSM-IV a AAMR (American Association for Mental Retardation, nedávno transformované na AAIDD – American Association on Intellectual and Developmental Disabilities). DSM-IV: Mentální retardace je diagnostikována u jedince s inteligencí sníženou pod arbitrovanou úroveň a to v době před dosažením dospělosti. Adaptibilita takovéhoto jedince je snížena v mnoha oblastech. Diagnostická kritéria mentální retardace:  snížení intelektových funkcí (IQ 70 a méně),  souběžný deficit v oblasti adaptibility jedince a to nejméně ve dvou z následujících oblastí: komunikace, sebeobsluha, život v domácnosti, sociální a interpersonální dovednosti, využití… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

Citovala jsem ze studie provedené na objednávku ministerstva školství k diagnostice mentálního postižení u žáků romských ,sociálně zanedbaných.
Citace se týká toho, že určení mentálního postižení souvisí s výše vyjmenovanými hendikepy.
Daná studia uvedla, že používaná diagnostika není nijak diskriminační.
Jen jste nějak opomněli komentovat můj dotaz a tak ho zopakuji:
jak se diagnostikuje mentální postižení v jiných státech Evropy?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 3 months ago

Ředitel, předseda, ředitel, předseda, jenom támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí prezident.

ERRC, EDUIN, ČOSIV, MDAC, SKAV, Za sklem, Vteřina poté, IQ Roma Servis, …

To si snad někdo dělá SRA, NDU, ne? Kdo to platí?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago
Pokud vím, tak pro účely škol mentální retardaci neurčuje psychiatr. Určuje ji poradenské pracoviště, kde je psycholog a speciální pedagog a standardizovanými testy, zaměřenými na více složek než je IQ určí, zda je žák mentálně postižený či není. Proč do toho začal někdo tahat psychiatry, to nevím.Problém v tom nastal asi ve chvíli, kdy se začalo chtít, aby mentální retardace byla určena jako diagnoza onemocnění(včetně mezinárodního kódu). Protože psychologická škála mentální retardace byla sice nastavena jako Např. 50 – 69, ale bylo zde i pásmo podprůměru nebo pásmo hraniční. Takže do zvláštních (tehdejších) škol mohly být zařazeny i děti v… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

Jestli tedy Eduin může, mohl by poté, co si nastuduje materiály ,napsat článek o diagnostice mentální retardace v jiných zemích Evropy. Já vím že se opakuji, ale je to určitě důležité. Že bychom byli Češi tak ,s prominutím, blbí a měli špatnou a jinou diagnostiku?
A proč to opakuji, protože na tom se zasekává onen stále zmiňovaný paragraf.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 3 months ago
Pokud vím, tak se k určení intelektu používá Wechsler, Ravenovy matice a Test struktury inteligence (I-S-T). Vše je v kompetenci psychologa a je standardizované, i když si nejsem jist, jestli i speciálně pro českou populaci, ale předpokládám, že ano. Zmíněným prezidentům, předsedům a výkonným ředitelům ovšem evidentně nejde o nějakou odbornou diskusi, ale o to, aby se oligofrenie nediagnostikovala vůbec. Nejde nám přeci o diagnostiku, ale o začleňování, ne? Tak k čemu diagnostikovat? Myslím, že tady je třeba rázně říci: „Tak dost.“ Kdyby v zákoně bylo něco o pitomcích, dementech, nebo idiotech, tak bych tu angažovanost snad dokázal (ovšem s… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

Bavíme se o napadání diagnostiky mentální retardace poradnami.
Bavíme se o paragrafu 16.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago
…..Věra Pokorná, metodička projektu COGITO, upozornila na to, že učitelé by měli být schopni do značné míry sami stanovit, jakou podporu jednotliví žáci potřebují a podle toho jejich vzdělávání přizpůsobit. Jako jednu z vhodných metod v přístupu k dětem, které vykazují sníženou míru vzdělavatelnosti, zdůraznila metodu Reuvena Feursteina, která jim pomáhá poznávat, třídit a organizovat informace, plánovat, ovlivňovat chování. Inteligence není podle Feuersteina neměnná struktura, je plastická…….. Samostatné diagnozi jsou schopni především speciální pedagogové. Učitelé běžných škol nejsou zasvěceni do diagnostiky jednotlivých onemocnění,tedy přístupu k nim. Speciální pedagog vychází z toho, co má dítě v „papírech“ a z dialogu s… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

Oprava – diagnózy

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

….Bavíme se o napadání diagnostiky mentální retardace poradnami….
Ano to se děje. Poradny jsou napadány za to , že jsou svázány se speciálními školami a nějak „zaonačují“ testy tak, aby děti „vycházely“ jako retardované a byly přeřazovány do praktických škol. Že si tím naplňují židličky – myslím takhle to někdo napsal.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 3 months ago

A proto by mě zajímalo, jak to řeší jinde, chápete?Jak diagnostikují mentální retardaci v Německu,Norsku,GB apod.I tam jsou totiž speciální školy nebo třídy či skupiny. Protože podpůrná opatření jsou hezká, ale diagnozu jako učitel znát musíte.Jinak pracujete s dítětem s dysfázií, jinak s tupozrakostí, jinak s Aspergerovým syndromem, jinak s mentální retardací.

blanka
blanka
1 year 3 months ago
Slávina
1 year 3 months ago

Přidat komentář

Slávina
Slávina
1 year 3 months ago

Ve výčtu těch 17 spravedlivých vševědů není nikdo s pořádnou praxí na speciální a nebo i déle působící inkluzivní škole .
Je to směšné – bohužel – o paradoxy není u nás nouze .

karvaiova
karvaiova
1 year 3 months ago

Me by zajimalo oboji.Protoze o diagnostice se vede sporTedy jak napr. v Nemecku diagnostikuji MR aby to bylo nezpochybnitelne.Kdo to diagnostikuje.A jake informace dostavaji ucitele.Pokud vim, pusobi tan sp.pedagogove ve velkem jako poradci a mentori.Docela by me zajimalo,zda se s tim pocita v tak vysoke mire i u nasProtoze jsem se zatim nesetkala s tim,ze by napr. za sp.pedagogem z prakticke skoly nekdo chodil jako za mentorem.Teda me se to stava,ale jen v soukromi,ptaji se rodice i ucitele.Oficialne nikoli.

wpDiscuz