Zeptali jsme se expertky: Jak hodnotíte přínos státní maturity z cizího jazyka?

ilustrační foto. ZeLIG School (flickr.com)(CC BY-NC-ND 2.0)

Přinášíme rozhovor s Martinou Hulešovou, odbornicí na jazykové testování. Ptali jsme se jí hlavně na to, jak hodnotí kvalitu a přínos státní maturity z cizího jazyka. Podle M. Hulešové maturitní zkouška dobře ověřuje praktickou znalost jazyka, větší problém je v nastavení úrovně zkoušky. Na ukázku maturitních testů z angličtiny se můžete podívat ZDE.

 Jdou podle vás maturitní zkoušky z cizího jazyka správným směrem?

Určitě. Ale máme před sebou ještě dlouhou trať a v cestě stojí některá ne vždy smysluplná a promyšlená politická rozhodnutí.

Připadá vám náročnost maturity z cizího jazyka přiměřená?

fotka-MH
Martina Hulešová

Jak pro kterou školu. Po zrušení vyšší úrovně maturitní zkoušky z cizího jazyka je podle mého názoru zkouška na základní úrovni obtížnosti (přibližně B1) pro gymnázia příliš snadná. Naopak pro odborné školy a učňovské obory s maturitou je to horní hranice toho, čeho mají a zřejmě i mohou dosáhnout. Maturitní zkouška z cizího jazyka musí odpovídat platným Katalogům požadavků a ty zase kurikulu pro gymnaziální a odborné vzdělávání (RVP). Problém je v tom, že kurikula stanovují očekávané výstupy na konci střední školy různě. Gymnázia očekávají v prvním cizím jazyce úroveň směřující k B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), ve druhém cizím jazyce úroveň B1, zatímco odborné školy mají definovány úrovně očekávaných výstupů na B1 a A2.

Jak hodnotíte podobu maturity z cizího jazyka? Domníváte se, že dokáže ověřit prakticky použitelné jazykové znalosti?

Myslím si, že ano, i přes omezení daná praktickými hledisky (proveditelnost, finanční a lidské zdroje apod.). Od standardizované zkoušky nemůžeme čekat, že ověří vše, co by měl žák umět, ale z mého pohledu je do velké míry autentická z hlediska toho, co by žák mohl využít i mimo testovou situaci. Máme dokonce ve zkoušce zahrnuty čtyři řečové dovednosti, což ne každá evropská maturitní zkouška z cizího jazyka obsahuje.

Nakolik se proměnila podoba maturity z cizího jazyka po zavedení státní maturity?

Od doby, kdy student dostal 25 témat, v horším případě i obsah, který se k tématům musel naučit zpaměti, aby to poté přeříkal u zkoušky, jsme se posunuli ke komunikativnímu způsobu zkoušení. Ten koneckonců i více koresponduje s výukou. Výuka na školách se od 90. let posouvala směrem ke komunikativní metodě a zahrnutí všech řečových dovedností, kdežto maturita zůstávala poměrně pozadu a akcentovala znalosti, monolog a reálie. Tady je tedy zřejmý posun k lepšímu, nová podoba maturity je komplexnější a zahrnuje všechny řečové dovednosti, což má i pozitivní dopad na výuku .

Vzala si naše maturita poučení z certifikovaných mezinárodních zkoušek? Nakolik se jim podobá?

Ano, systematický vývoj maturity z cizího jazyka začínal analýzou těchto zkoušek a porovnáním toho, co a jak ověřují, s tím, co je specifické pro Českou republiku. Mezinárodní zkoušky, například Cambridge ESOL zkoušky, jsou ale zkoušky placené, nenavázané na konkrétní kurikulum, nýbrž na externí standard. Oproti tomu maturitní zkouška je vázána i tím, co předepisuje české kurikulum, tedy RVP. Zároveň byla v počátku koncipována tak, aby se pozitivně projevila i ve způsobu výuky, učení se a hodnocení na školách.

Myslíte, že se to podařilo? Že způsob ověřování jazykových kompetencí u státní maturity změnil způsob výuky jazyků na školách?

V případě cizích jazyků a v globálním měřítku určitě ano. Jde to ale ruku v ruce i s tím, jak se proměňují výukové materiály a přístup učitelů. Už snad není například tolik učitelů, kteří zadávají žákům úkoly jako například písemná práce na téma Můj největší zážitek, protože pochopili, že jejich hodnocení pak nemusí být validní a spravedlivé. Celkově si myslím, že maturita a diskuze kolem ní významně napomáhají k tomu, že se zvyšuje povědomí o tom, co znamená spravedlivé testování. Do budoucna je ale třeba rozvíjet i další oblasti, jako zvyšování povědomí o smysluplné interpretaci výsledků, a provádět systematický monitoring výsledků.

Mgr. Martina Hulešová, M.A. vystudovala hispánskou filologii na FF UK a postgraduálně obor Language Testing na Univerzitě v Lancasteru. Působí jako vyučující španělského jazyka. V letech 2001 až 2011 pracovala v CERMATu v oblasti vývoje evaluačních nástrojů, metodiky testování a vzdělávání v oblasti testování (předmětová koordinátorka, metodička cizích jazyků a hlavní metodička). V současné době pracuje též jako konzultantka pro státní i soukromé organizace zabývajícími se testováním, jako lektorka DVPP a autorka výukových materiálů (Klett, Akcent Třebíč). Je členkou AMATE a předsedkyní AJAT ČR.M.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

31 komentářů k "Zeptali jsme se expertky: Jak hodnotíte přínos státní maturity z cizího jazyka?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz