Tisková zpráva: Třetina rodičů není spokojena s českým školstvím a požaduje zásadní změny

Zveme Vás na tiskovou konferenci pořádanou u příležitosti zveřejnění průzkumu zaměřeného na postoje rodičů ke vzdělání jejich dětí, která se koná v pondělí 31. srpna 2015 v 11:00, Skautský institut, Staroměstské nám. 4, Praha 1 (podloubí vlevo od Staroměstské radnice).

Více než tisíc rodičů předškoláků a žáků prvního stupně ZŠ odpovídalo v červnu na otázky, jak hodnotí důležitost vzdělání svého dítěte, kolik toho základní škola do života dala, dává a mohla by dát, i jak podle nich vypadá ideální škola pro jejich dítě.

Z průzkumu např. vyplývá, že 30 % rodičů považuje systém školství za špatný a požaduje změny i že celá polovina rodičů nezná alternativy ke klasické škole a neumí se v případné nabídce dobře zorientovat. Téměř polovina rodičů by preferovala věkově smíšené třídy, kde by žáci byli rozděleni podle zájmu a znalostí, nikoli podle věku. Průzkum také ukazuje velké odhodlání rodičů se finančně zapojit – více než polovina rodičů je ochotna platit tisíc a více korun měsíčně za lepší vzdělání pro své dítě. Rodiče se také vyjadřovali i k otázkám, zda dnešní škola umí připravit děti na život, který je čeká za 20 let, nebo nakolik by měly mít děti v budoucím povolání prostor rozvinout svůj specifický talent a dělat, co je baví.

Detailní výsledky průzkumu budou představeny na tiskové konferenci, kde budou také připraveni odpovídat na otázky zástupci organizací, které se na přípravě průzkumu se podílely a dlouhodobě se zabývají vzděláváním v České republice: EDUin, Scio, Společnost Montessori, Unie center pro rodinu a komunitu a neformální sdružení pro individualizaci vzdělávacího procesu Vysněná škola.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

31 komentářů k "Tisková zpráva: Třetina rodičů není spokojena s českým školstvím a požaduje zásadní změny"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
vittta
vittta
No skvělé. Konečně!!!!! „Průzkum také ukazuje velké odhodlání rodičů se finančně zapojit – více než polovina rodičů je ochotna platit tisíc a více korun měsíčně za lepší vzdělání pro své dítě. “ ——– Já dodám, že pokud na to mají. A trh je trh, kvalitní státní školy tržní prostředí jen kazí. Soukromá škola potřebuje, aby státní školy byly co nejhorší, protože jen tak budou rodiče ochotni platit za školy soukromé. A státní školství rozloží inkluze a multikulturní žáci, neovládající český jazyk, velice spolehlivě. V soukromých ovšem žádní inkluzivní žáci nebudou, to bych se chtěl vsadit, leda nějaké potěmkinovské, dotované neziskovkami,… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Když se dívám na tvůrce průzkumu, výsledky mě ani neudivují. Uvidíme (snad), koho a jak se vůbec ptali.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

A jakou roli hrají v nespokojenosti rodičů eduinské masáže veřejnosti?

Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký

ČR vydává na školství dvě třetiny průměru vyspělých zemí (podíl HDP). Učitelé berou asi polovinu toho, co jiné vysokoškolské profese. Máme extrémně liberální právní prostředí, v němž děti nic nemusí, rodiče mohou všechno a učitelé nesmějí nic. Někdo má tu drzost po tomto zdevastovaném resortu požadovat výkony a kvalitu?

blanka
blanka

reakce na komentář vitta:
suneme se k cíli a značně tomu napomůže výzva č. 02_15_007 Inkluzivní vzdělávání v prioritní ose 3 OP VVV. Inkluzívní vzdělávání a rovný přístup je součástí tzv. akce KLIMA, která je soustavou aktivit jdoucích napříč všemi specifickými cíli Prioritní osy 3 OP VVV. KLIMA je akronym shrnující podstatné složky kvality škol – Kultura učení, Leadership, Inkluze, Metodická podpora učitele (Mentoring), Aktivizující formy učení. Posláním akce KLIMA je úspěch pro každé dítě.

podrobnosti na
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/msmt-vyzva-c-0215007-inkluzivni.html

700 000 000 Kč to je pěkné sousto.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Paní Blanko, suma 700 milionů je jen první třešničkou.Následovat budou další dvě. Povšimněme si, že inkluze v první výzvě se týká především sociálně slabých dětí. Což takhle dát ty peníze spíše rezortu sociálních věcí,protože tam by to bylo smysluplné. Nikdo mi také dosud nevysvětlil, jak poznám sociálně slabé dítě. Je to to ušmudlané, hubené holátko nebo ten vypaseny kluk tam vzadu,co chodí do školy akorát dva dny v měsíci? Já ,jako učitelka, odmítám rozlišovat děti tímto způsobem. Pochybuji, že PPP poradny na to budou mít metodiku a žaludek. Nebo jim to někdo přikáže. To je nejpravděpodobnější varianta. Kde bude hranice?… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Ještě dodám, že tyto tři (dvě zatím nezveřejněné výzvy) extrémně finančně zajímavé sumy JSOU DŮVODEM PRO NÁSILNÉ PROTLAČOVÁNÍ INKLUZE PRO VŠECHNY DĚTI BEZ OHLEDU, ZDA JE PRO NĚ PROSPĚŠNÁ.
Víte co bude sranda? Až ty prachy dojdou? A že dojdou a rychle, to si pište. Co pak? A koho to zajímá, že. Pak se v tom školy plácejte, my (úředníci) jsme své už odvedli).

Hana Svatošová
Hana Svatošová

Vážená paní Karvaiová, můj syn již absolvoval ve věkově smíšené třídě tzv. státní alter školy (která je ze své podstatu inkluzivní) – první stupeň coby integrované dítě. Nyní na doporučení odborníků nastupuje na podobný druhý stupeň soukromé tzv. alter školy.
Inkluze funguje – na některých státních i soukromých školách – již léta, a není to o peněnzích – je třeba změnit postoj pedagogů, poraden i veřejnosti. Protože tato zařízení nám všem ukazují, že to jde. Naopak, že společná výuka dětí ve věkově smíšené skupině dětí nadaných i tzv. znevýhodněných je prospěšná pro všechny.

Hana Svatošová
Hana Svatošová

A jak se pozná sociálně slabé dítě? Věřte tomu, že pracovníci neziskovek, které dlouhodobě pracují v terénu, to vědí.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Paní Svatošová, inkluze není o penězích? Tak proč jsou na ni teď alokovány 2 miliardy? Asistenci, speciální pedagogové, dělené třídy… To vše není o penězích?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Paní Svatošová,je to o druhu postižení. Pro některé děti je inkluze nevhodná, dokonce škodlivá. Nejde o to, zda dítě inkludovat či ne. Jde o to, aby to bylo rozhodnutí rodičů a ne řídících orgánů školství. A v tom tkví největší problém.Vím o tom, že mnoho dětí postižených prošlo tzv. hlavním proudem vzdělávání. Nevím, jaké postižení má vaše dítě. Svět není černo bílý. Má mnoho odstínů šedi. Co je pro jedno dítě best of je pro druhé je mučení. Poznatek z dlouholeté praxe.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

A ještě k sociálně slabým – nevšimla jsem si v návrhu zákona, že by neziskové organizace rozhodovaly o zařazení dětí a o jejich vzdělávacích plánech. Představujete si to tak, že neziskovky budou určovat sociální slabost nebo sílu? Že budou chodit do škol, a podle podobných prazvláštních metod (jakými jsou rozeznáváni Romové) budou řediteli určovat, kdo je a není vhodný na podpůrná opatření? V zákoně žádná zmínka.

vittta
vittta
Paní Svatošová, co tím vlastně chcete konkrétně říci? Že bez blábolení neziskovek by váš syn byl umístěn do Zvláštní školy (s vaším souhlasem) nebo někam rovnou do ústavu? Inkluze samozřejmě funguje, ale jak píše paní Karvaiová, jak pro koho a jak kdy. A co myslíte, kdyby „odborníci“ vašeho syna nedporučili na II.stupeň, tak co by se vlastně dělo? Vy píšete trošku z cesty, protože na soukromou školu, za kterou zřejmě platíte, vám „odborník“ doporučí každého, je ale otázka, jestli to k něčemu bude. Je dost nechutné, když tady paní Karvaiové, která má 30 let praxe ve speciálním školství píšete o… Více »
Hana Svatošová
Hana Svatošová

Paní Karvaiová, já si stojím za tím, že inkluze je především o změně přístupu ke vzdělávání. Systém s frontální výukou a hodnocením-porovnáváním dětí je nevhodný, a to nejen pro inkluzi, ale naprostou většinu dětí. To, že se do stávajícího systému nasypou peníze problém přístupu neřeší.

Hana Svatošová
Hana Svatošová

Paní Karvaiová, pracuji jako dobrovolník v terénu pro znevýhodněné děti. Ve školství stále dochází k diskriminaci těchto dětí, více či méně skryté, ze strany školských zařízení. Neziskovky pracují s těmito dětmi, jsou prostředníky mezi školou a rodinami a dlouhodobě s nimi pracují. Dokonce mají své vlastní inkluzivní zařízení.

Hana Svatošová
Hana Svatošová

Pane vitto, syn navštěvoval jak státní, tak nyní bude navštěvovat zařízení soukromé. V mém okolí jsou další dvě státní školy, jedna soukromá a jedna církevní, které jsou již dlouho tzv. inkluzivní.
Odborníkem je PhDr. Dana Krejčířová (kterou jistě paní Karvaiová zná).

vittta
vittta

Paní Svatošová, chcete tím říci, že máte sice osobní zkušenosti se státními školami špatné, ale ve vašem okolí jsou dvě státní, jedna církevní a jedna soukromá škola, kde je vše v naprostém pořádku, v konetxtu s vaším dalším sdělením, co se přístupu týká?
Já vám moc nerozumím.
Tak peníze nejsou třeba, je třeba změnit přístup.
Přístup změní učitelé, protože si asi něco uvědomí, že je inkluze vlastně dobrá věc.
Neziskovky pracují v roli prostředníků…z jakého titulu?
Jak vlastně víte, že současný systém je špatný?
A co si představujete pod pojmem „znevýhodněné dítě“?
Mohla byste mi říci, nějaký typický příklad úspěšné inkluze?

Iva Švarcová
Iva Švarcová

Pani Svatošová, odkud víte, že: „Systém s frontální výukou a hodnocením-porovnáváním dětí je nevhodný, a to nejen pro inkluzi, ale naprostou většinu dětí.“ ??

Hana Svatošová
Hana Svatošová
Pane Vitto, vy nečtete pečlivě mé komenty – mám dobrou zkušenost i se státní školou. A příklad inkluze? stačí se začíst do článků zde, např.: http://www.eduin.cz/clanky/inkluze-je-o-tom-ze-vam-deti-nastavuji-zrcadlo/ Dále odpovídám: „Zdravotním postižením se rozumí mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním se rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka… Více »
Hana Svatošová
Hana Svatošová

Paní Švarcová, plně se ztotožňuji s názory paní Nováčkové, která je publikovala již před lety, viz ukázka zde: http://www.respektovani.com/index.php?obsah=5&sub=19&idc=25#25

Iva Švarcová
Iva Švarcová

Paní Svatošová, já nazory paní dr. Nováčkové znám, ale neztotožňuji se s nimi.

vittta
vittta
Ale paní Svatošová, já právě to píšu. Máte dobré zkušenosti právě z těch dvou státních škol ve vašem okolí. Jinak ale…žádná sláva. Jinak byste nemohla napsat“ „Ve školství stále dochází k diskriminaci těchto dětí, více či méně skryté, ze strany školských zařízení. “ To jsou vaše slova. Díky za typický příklad úspěšné inkluze. Já jsem jen rodič, ale moje paní je učitelka a ta z praxe plošné inkluzní úspěchy vylučuje. I zdejší přispěvatelé jsou učitelé, a mají značnou praxi ve svých oborech, které jsou problematice inkluze leckdy velice blízké. Nezdálo se mi, že by v inkluzi viděli úspěšnou budoucnost. A… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
Promiňte, že vstupuji do této diskuse. Přečetl jsem si odkaz na článek paní Nováčkové a mám řadu pochyb, že jsou jedny „mýty“ nahrazeny druhými. Např. „Děti nemohou ve škole dělat jen to, co je baví.“ Znamená to, že mají dělat jen to, co je baví? Dá se něco naučit tím, že to, co mne „nebaví“, přeskočím nebo vynechám? „Všechny děti se musí učit totéž.“ Znamená to, že se nemusí nebo nesmí učit totéž? A kde je hranice toho, co smí a co nemusí? Zlomky? Psaní i/y? „Dítě se musí naučit poslouchat.“ Znamená to, že dítě nemusí poslouchat? Učitel nesmí zneužívat… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Dvouletý seminář paní Nováčkové jsem absolvovala již před lety. Takže mám větší povědomí o tom co dělají. Jenže oni tam nerozdávají rady, jak 100% pracovat se všemi dětmi. Učí metody, které mohou(ale občas také nemusí) fungovat při výchově dětí. Že tyto metody hodně fungují jsem se přesvědčila při výchově vlastních dětí i těch svěřených mi ve škole. Ale i kolektiv kolem paní N. ví, že nic není samospásné a vždy to zdůrazňovali.Např. celá jedna kapitola byla věnována tzv. nálepkování. A zase, šlo o to, čemu se říká v životě „zasednout si“ v dobrém či špatném slova smyslu. Nešlo o to… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Ještě k sociálně slabým. Uvedu příklad neromské rodiny. Mají cca 10 dětí. Celá léta škola řeší jejich permanentní absence, pozdní příchody do školy, kašlaní na školu. Žádná organizace typu, jaký jste uvedla, nám nepomohla. Nefungují.Mají jen krásné řečičky. Jednou něco zkusili, nevyšlo to dle jejich idealistických představ, tak toho nechali. Naposledy došlo k frašce s názvem Případová konference. Poté, co se do vedlejšího městečka kvůli této rodině sjelo hafo lidí a ŘEŠILI tuto rodinu, přišly druhý den děti o dvě hodiny déle, že jim nezvonil budík a ještě si museli nutně skočit pro sváču. Rodiče vysmátí. Proč taky ne, že?… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Rodiče se také vyjadřovali i k otázkám, zda dnešní škola umí připravit děti na život, který je čeká za 20 let……… Chybně zadaná otázka. nelze se ptát, co budou potřebovat děti za dvacet let. Jak je připravit. je třeba je připravit na život jako takový. Nikdo, opakuji, nikdo dnes neví a nikdy nebude vědět, co budoucnost přinese.lidé vždy myslí pozitivně a myslí si, že bude lépe. To nemusí být pravda. Děti je třeba připravovat na ŽIVOT. A ten je někdy pěkně krutý. 1/Rozhodně se život nepřizpůsobuje mě. 2/Musím si umět poradit s překážkami a někdy to bolí. 3/Nepotkávám se se… Více »
vittta
vittta

To je přesně ono, Paní Karvaiová.
Jmenovitě ten bod 1.
To děti, vychované inkluzivním přístupem nechápou a i v životě se pak snaží, aby se svět přizpůsoboval jim, protože na to mají „pravo“.
A co na to svět?
Přizpůsobuje se.
Ale jen těm nepřizpůsobivým.
Přizpůsobové smete!

Hana Svatošová
Hana Svatošová
Pane Votrubo, Píšu v zastoupení. Sice toho vím o mnoho míň, ale prý umím líp diskutovat. Ve skutečnosti jenom VÍM, že máte pravdu. Jenže: …dělat jen to, co je baví. Prý už Komenský věděl, že „zábavné“ věci se učíme daleko snáz, než věci nudné. Je věcí učitele (říkám já), aby ta daná věc děti ne snad bavila, ale aby ji aspoň považovaly za potřebnou. Ve škole ještě hluboko socialistické jsme byli vylákáni z lavic a seřazeni do řad. Příklad, kdo spočítal první, šel si sednout, druzí přeřazeni na konec řady. Bylo vzrůšo, každý počítal jak ďas (pomalejší víckrát) a až… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Moje hodiny a třída: 4. a 7 . ročník,už tak je to organizačně náročné, měla jsemi 4třídku.Několikrát. Pokyny: máte prac. list, každý udělá ,co zvládne Franto, Pepa potřebuje pomoci, půjdeš k němu? Hodnocení: děti si opravují vzájemně opravuji já a na tabuli společně rozebíráme a na tabuli anonymně rozebíráme proč a jak A tak podobně. jenže taky i vyučuji frontálně, vůbec to nikomu nevadí. Soutěžíme a taky nesoutěžíme. odměněni jsou všichni.Určitý stupeň kázně musí být. Kdyby mi tam všichni lítali, byl by úraz.O to nestojím. Hlásit se nemusí,klidně můžou vykřikovat – u pomaleji myslících dětí skoro nic jiného nezbývá. Učit… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Co je poslouchat? A co je dobrovolně?

„Práci tudíž koná dobrovolně“ Ale tím, že ji dělá, kdy chce, ještě vůbec neznamená, že ji dělá dobrovolně!

Iva Švarcová
Iva Švarcová

V podstatě jde o to, aby děti měly pocit, že nic nemusí a všechno dělají dobrovolně.
Některé dítě na to slyší a některé ne.
Všechny děti si musí zvyknout na to, že občas (dost často) něco musí.
Pokud je přesvědčujeme, že ne, pácháme na nich podvod, na který časem ( brzy) doplatí.
(Seznam toho, co příští týden musím vykonat, by byl hodně dlouhý, a to se považuji za dost svobodného člověka.)

wpDiscuz