Jak by mohly vypadat kvalitní maturity…

V krátkém textu komentuje Radek Sárközi současnou podobu státní maturity ve vztahu k požadavkům Rámcových vzdělávacích programů a nabízí možné varianty toho, jak by mohla modernější závěrečná středoškolská zkouška vypadat.

 

S rámcovými vzdělávacími programy přišlo do všech středních škol nové pojetí výuky zaměřené na klíčové kompetence, očekávané výstupy a průřezová témata. Učivo již není hlavním cílem výuky, ale stalo se prostředkem k jejich dosahování. Měla by se změnit i maturitní zkouška? Určitě!

 

Maturity a RVP

Stávající pojetí maturit (ve společné i školní části) zatím nijak nezareagovalo na kurikulární reformu, která přišla se školními vzdělávacími programy. Zkouší se hlavně znalosti, méně pak dovednosti. Na středních odborných školách je sice součástí maturity i praktická zkouška, ale na gymnáziích nikoliv.

Zkoušet žáka pouze ze zvládnutí učiva ve vybraných vyučovacích předmětech už dávno nestačí. Pokud jsou oficiálním cílem vzdělávání na středních školách klíčové kompetence, je třeba míru jejich osvojení hodnotit u maturity. Navíc se chystá revize RVP, kde by ke klíčovým kompetencím přibyly ještě tzv. gramotnosti, tedy matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost (případně i gramotnost informační, finanční, počítačová či mediální…).

Jak by se tedy maturitní zkouška měla proměnit, aby byla kvalitnější a komplexnější? Aby v ní absolventi středních škol prokázali, jak si osvojili klíčové kompetence a tzv. funkční gramotnost? Především by se musela rozrůst o novou část! Na některých základních školách (např. ZŠ Londýnská v Praze) už nyní probíhají na konci 9. ročníku tzv. „malé maturity“. K maturitám, jak je známe ze středních škol, ale mají tyto malé maturity daleko – jsou totiž mnohem praktičtější…

 

Veřejná obhajoba absolventské práce

Žáci si nejprve sami zvolí téma (teoretické či praktické), kterému se chtějí věnovat (mohou to být třeba „éčka“ v potravinách, zrakové klamy, konkrétní bitva, elektrárny či jakékoliv téma z jakéhokoliv oboru…). Následně se dohodnou s učitelem, který jim práci povede a se kterým budou moci konzultovat problémy. Výsledkem jejich práce musí být vytvoření prezentace v PowerPointu (či jiném prezentačním programu), která bude splňovat všechna předem stanovená kritéria (např. rozsah, začlenění obrázků do textu, čitelnost pro diváky, použitou literaturu a zdroje nebo resumé v angličtině). Žáci nakonec tyto své prezentace obhajují před komisí, která je tvořena učiteli, žáky z 8. ročníku, případně hosty či odborníky odjinud. Diváky těchto obhajob mohou být spolužáci, rodiče apod.

Tento model by se dal celý převzít a začlenit do maturitní zkoušky v její školní části. Student SŠ by si ve 3. ročníku vybral téma, které bude během celého 4. ročníku zpracovávat. Měl by k němu konzultanta ze své školy, případně externistu. Nakonec by musel svou práci veřejně obhájit před komisí tvořenou učiteli z dané školy s předsedou z jiné školy. Podívat se na obhajoby by mohl kdokoliv. Její součástí by byla prezentace s resumé v angličtině (v psané i mluvené formě) a dále nutnost zodpovědět otázky hodnotitelů i hostů. Práce by se odevzdávala i v písemné formě (jako taková „malá bakalářská práce na VŠ). Absolventské práce, prezentace i jejich hodnocení podle předem daných kritérií by škola musela zveřejnit na svých internetových stránkách.

Absolvent, který by takovouto zkouškou prošel, by byl určitě lépe připraven pro další studium na VŠ i pro zaměstnání, než je tomu dosud. Tato podoba maturit by měla vliv i na změnu ve způsobu výuky na středních školách. Studenti by se totiž museli naučit spoustě praktických činností jako je veřejné vystupování, obsluha počítače, vyhledávání informací, psaní textů, angličtině apod.

 

Další části maturitní zkoušky

Byly by po zavedení obhajob absolventských prací nutné i další části maturit, jak je známe dnes? Myslím si, že už nikoliv… Státní maturity by se obešly bez společných didaktických testů dvou úrovní i oprav slohových prací externisty. Pokud by ale stát trval na zachování současných pravidel maturit, nevadilo by to…

Didaktické testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka by mohly být zachovány. Měly by se ale zaměřit na gramotnosti (tedy dovednosti využít naučené v praxi), nikoliv na pouhé znalosti jako nyní.

Také slohová práce by mohla zůstat. Jen bych nabídl ke zvážení, zda mají maturanti psát o přípravě palačinek, jak tomu bylo letos… Není to téma spíše pro základní školu? Neměli by maturanti prokázat ve slohové práci jistou úroveň myšlení? Proč by měli maturanti prokazovat, že zvládnou napsat vypravování či úvahu nebo referát či reportáž? Jazyk je především nástrojem myšlení! Studenti by tedy u maturit měli prokázat, že umějí formulovat své myšlenky a že umějí své názory podpořit pádnými argumenty. Proto se pro maturitní sloh hodí spíše tzv. argumentační esej. Povídky, ať si píší studenti ve volném čase… K tvorbě referátů a dalších odborných textů nemají studenti při psaní slohové práce podklady, takže stěží mohou v časovém presu vzniknout kvalitní texty. (A navíc to popírá celý způsob vědecké práce založené na studiu pramenů a odborné literatury!) Odborný text budou přece studenti psát právě pro obhajoby svých absolventských prací, nemusí ho tudíž tvořit znovu… Studentům můžeme zadat při slohové maturitní práci psaní reportáže či zprávy, ale opět tím popíráme podstatu práce novináře, což je špatně! Reportér má psát o události, u které byl (a jedinou události, u níž je aktuálně maturant, je právě psaní slohové práce, může si tedy nanejvýš něco vymyslet, což je v přímém rozporu s etickým kodexem novináře, jak ho zformuloval Syndikát novinářů ČR…). Nemluvě o zprávě, kde je třeba ověřovat informace z různých zdrojů, což bez možnosti použít telefon či internet maturant při psaní slohové práce nemůže nikdy udělat. Výsledkem podobných zadání je pouze „hra na funkční styly a jejich pravidla“, navíc spíše než o hru, jde o podfuk – a k němu přece maturanty vést nechceme! Vlastně dnes s nostalgií vzpomínám na zlaté časy „nestátních maturit“, kdy jsem studentům na gymnáziu mohl svobodně připravit téma v podobě citátu od T. G. Masaryka či z Bible, a lituji současné studenty, kteří absolvují státní maturity zbavené veškerého étosu – rozhodují se, zda budou psát o přípravě palačinek s tvarohem či špenátem… Tomu říkám totální devalvace maturit!

Zbývá ústní zkoušení. I to můžeme zachovat, ale není už spíše přežitkem? Vždyť kultivovanost vyjadřování i vystupování můžeme zjistit právě při obhajobách absolventských prací…

Učitelům cizích jazyků se určitě bude zdát, že resumé v angličtině je málo. Proto bych byl pro zachování zkoušky z cizího jazyka přibližně v současné podobě. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o zkoušku mezinárodně uznávanou. Stát by studentovi zaplatil ale pouze první pokus. Všechny další pokusy už by si student musel hradit sám. To se týká i opakování ostatních částí maturit…

 

Závěrem

Přijde vám mnou nastíněná nová podoba maturit lepší, než je ta současná? Pokud ano, můžete obhajoby absolventských prací začlenit do školní části maturitní zkoušky již nyní. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o povinnou součást maturit a jejich základ!

 

Autor je šéfredaktorem vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

30 komentářů k "Jak by mohly vypadat kvalitní maturity…"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz