Pokud se zamyslím nad všemi změnami, kterými prošlo naše školství za dvacet let, tak mám pocit zmaru. Za zásadní omyly považuji především přenesení řízení škol na kraje a obce, zavedení švp bez širší diskuse s pedagogickou veřejností, chaotické testování a státní maturity, které mají být měřítkem kvality škol. Připojuji se tedy k petici, protože každá změna z ministerstva školství u mě vyvolává „alergii.“

Reakce na Karla Mifka:
Myslím, že je to myšlené tak, abychom my, studenti, nebyli připravováni na svět, který byl, ale na svět, který je, protože ten starý se neosvědčil (1948 – 1989). Přesněji to ale asi nepopíšu, nežil jsem v té době a těžko mohu soudit. To se ale rozhodně nevylučuje s tím, že se musíme učit ze své minulosti, to je dle mého názoru velmi důležité!

Vzdělání pro budoucnost není používání logaritmického pravítka a vlastně už ani tabulek logaritmů. Ale je to pochopení principu logaritmů a poznání oblastí, kde a jak se dá této znalosti využít.

Komenského „obecná porada o nápravě věcí lidských“ neznamená debatu matematiků v kabinetě jedné školy o velké přestávce, které učivo vynecháme, ale širokou diskusi pedagogů všech oborů a všech stupňů vzdělání o obsahu a způsobech vzdělávání na jednotlivých jeho stupních. Za pozorného naslouchání hlasů z oblasí vědy, průmyslu, politiky, atd.

Základní škola má poskytovat základní vzdělání. Vystavět první stupeň pyramidy, na kterém pak bude budováno vzdělávání další.

Svobodu učitelské práce spatřuji ve volbě forem a metod výuky. Nikoliv ve volbě toho, zda své žáky naučím či nenaučím složené zlomky nebo Ohmův zákon.
V tomto smyslu je současný koncept RVP-ŠVP příliš bezbřehý.
Potvrzují to i první konfrontace vzdělávacích programů základních škol se vstupními požadavky škol středních.

Nutnost stanovit rozsah požadovaných znalosti minimálně na úrovni 5. a 9. třídy, ideálně pak v každém ročníku je zřejmá.

Nemohu tedy dost dobře podpořit snahu o zachování systému, který již v tak krátké době prokázal svou reálnou nepoužitelnost.

V čem ale s autory petice souhlasím, to je nepřijatelnost úřednického diktátu bez ohledu na názory učitelů z praxe.
Koneckonců právě způsob zavádění ŠVP demonstroval naplno jak škodlivý je to přístup.

Což takhle převzít spoluzodpovědnost za vzdělávací systém země a založit Pedagogickou komoru, kolegové?

K předešlým komentářům – obvzláště k „poste restante“

Princip celé školské reformy podle mého názoru, který jsem si ověřil praxí na naší škole, spočívá skutečně ve změně metod výuky avšak nejen v tom. Celá reforma má druhou rovinu a ta by se dala velice krátce shrnout toto větou: „Učivo není cílem, učivo je nástrojem k dosažení cíle“. Cílem pro každou školu je absolvent disponující určitými postoji, dovednostmi a znalostmi (v RVP se tomu říká nevím proč „klíčové kompetence“). Každá škola si tento cíl musí stanovit, chce-li být úspěšná a svoje žáky potom vhodnými metodami k tomuto cíli vést. K tomu žádná škola nepotřebuje, aby jí někdo z ministerstva sděloval, v kterém ročníku má učit žáky počítat do sta a kolik hodin tomuto procesu má věnovat – to že ja má naučit počítat do 100 je popsáno v RVP.
Pokud se někomu zdá být RVP „bezbřehý“ je to jeho názor – v předmětech, které učím já, mi bezbřehý nepřipadá, ale jsem ochoten o tom vést diskuzi a také MŠMT má možnost ten RVP ovlivňovat, dle potřeby ho konkretizovat, nebo naopak uvolnit.
Všichni, kdo jste pracovali na ŠVP dobře víte, že je to komplexní dokument popisující všechny parametry školy – tedy zdaleka nejen to, jestli se bude nebo nebude učit Ohmův zákon (mimochodem nedovedu si představit školu, která by ho neučila – takovou mi ukažte, taková snad nemůže existovat). Do takového ŠVP nelze dost dobře vimplementovat jakýsi cizí návrh „osnov“ nějaké ho předmětu – není to možné ani po technické ani po logické stránce.
Pan ministr, který sám sebe vidí vysoko, sliboval vzorový ŠVP pro školy, kterým se nepodařilo si svoje vzdělávací programy dobře nastavit a uvést je do praxe. Souhlasím, je jich nemálo a určitě hrozně rády sáhnou po ministerském vzoru, ale prosím kompletním – nepotřebují jen vytržené solitery nekolika předmětů. Ty školy, na kterých se práce daří (a já mám to štěstí v takové pracovat), nechme a nenuťme jim nekoncepční nesmysly.
A ještě si dovolím poznámku ke klesající úrovni žáků. Málo kdo ví, že ty PISA testy se porovnávali s rokem 1995!!! Nedivte se, že úroveň ZŠ šla níže, když vám z každé ZŠ po prvním stupni odejdou všechny nadané děti na osmiletá gymnázia a v každé třídě máte minimálně 3 až 5 jedinců, kteří by před 15 či 20 lety automaticky navštěvovali zvláštní školu. Realita dnešní školy je integrace postižených (a já s touto koncepcí souhlasím), ale pak se to musí projevit na výsledcích testů PISA.
Na samotný závěr – i v dobách, kdy existovaly jednotné osnovy, se na mnohých školách učilo hnabným stylem „podle učebnice“. Co bylo v učebnici, učitel přepapouškoval žákům, udělal jim z toho výcuc, nadiktoval jim to do sešitu a to pak zkoušel u tabule – tenhle nešvar českého školství neodstarní znovuzavádění povinných osnov prostě proto, že se to dělo i za jejich existence.

Téma výrazy se zlomky polovina dotazovaných základních škol neprobírá.
Většina středních škol je má mezi požadavky k přijímacím testům.

Máte pro tento stav lepší název, nežli bezbřehost?

V našem kraji bylo zřizovatelem „důrazně doporučeno“ všem středním školám přijímací zkoušky provést.

Argument o tom, že ještě nepřišli na střední školy žáci vyučovaní celých 9 let podle ŠVP slýchám často.
Musíme tedy dopadnout až na dno propasti, abychom se přesvědčili o faktu, že jsme předtím padali?

Prosím, nechte mě už konečně učit! Za posledních cca deseti letech mám pocit, že neustále pouze „tvořím a tvořím“ – neproduktivní stohy papíru a tisíce liter počítačových stránek. Nejprve jsem desítky a desítky hodin seděla a tvořila ŠVP. Zdarma, na úkor svého osobního života. Na úkor skutečné práce, kterou bych mohla svou pedagogickou práci zlepšovat. Proč? Aby bylo možno jej zrušit? Nyní desítky a desítky hodin sedím u počítače a vytvářím pracovní listy pro ústní část státní maturitní zkoušky. Zdarma, na úkor svého osobního života. Místo toho, abych vymýšlela, jak motivovat své žáky, jak je přivést k oblibě a úctě k rodnému jazyku, k hrdosti nad tvorbou našich autorů. Proč? Aby se příští rok zjistilo, že státní maturita nesplnila očekávání a byla proto reformována do podoby předchozí?
A ještě ke vzdělávání pro svět budoucí: vzdělávala jsem se ve „světě, který už byl“. Ještě dnes, v téměř 45 letech, tvoří moje všeobecné vědomosti a znalosti úroveň, které nedosahuje 95 % dnešních maturantů! Mělo by to být naopak. Radím návrat k systematičnosti a zdravému selskému rozumu!

Poste restance: „My ale přece nepotřebujeme žádné externí testy či výzkumy. Ony jen potvdily to, co ví každý učitel sloužící déle nežli 5 let.“ Z toho ale opět vyplývá, že propad ve vzdělávání nezpůsobil RVP, problém je zjevně starší a hlubší.
Opravdu si myslíte, že návrat k jednotné škole bude jeho řešením? Myslím, že právě o tom je tato petice.
Podívejte se, kam nás vede jednotná státní maturita. V dějepisu budou maturanti jen papouškovat hlouposti. Další sjednocování na základní školy číhá v podobě tzv. plošných testů. Už nebude potřeba učit, stačí jen drilovat správná řešení (jako v autoškole, před chvílí v debatě o maturitách poznamenal jeden student).

Nedá mi, abych ještě jednou nepřispěl do této diskuze.
A začnu příkladem – a není až tak nereálný. Řekněme, že v rámci jistého předmětu chci s se žáky uvařit svíčkovou na smetaně. A teď prosím pozor – musím si položit otázku proč to valstně dělám. Ti kantoři, kteří odpoví „proto, aby uměli uvařit svíčkovou“ nepochopili smysl školské reformy. Ti, kteří ho pochopili ví, že tu svíčkovou vaří pro to, aby se žáci nučili krájet cibuli, osmažit něco na oleji, rozpoznat hovězí maso od vepřového, poznat různá koření, naučit se stolovat, naučit se spolupracovat (protože to dělají třeba ve skupinkách), naučit se řešit problém (když se něco nedaří) ….atd. Jinými slovy platí ten základní postulát UČIVO NENÍ CÍL, UČIVO JE NÁSTROJ K DOSAŽENÍ CÍLE.

A co chce nyní udělat ministerstvo? Chce ně kantorovi nařídit, že to vaření nebudu dělat v 6.třídě, ale v 7. pokud možno v 15.října a že nebudu vařit svíčkovou, ale že mám vařit guláš. Čili ministrstvo mi chce nařizovat, jaký nástroj použiju k dosažení cíle (který je v RVP definován – viz klíčové kompetence a oty především jde). Co dělám já? Logicky se bouřím a podepisuji petici, protože než jsem k tomu poznání došel, stálo mě to hodně sil a než se to podařilo přivést do praxe, stálo to síly další a teď bych to měl spláchnout do WC?
Tady někde zaznělo „nechte mě už konečně učit!“. Položil si někdo otázku co učit a proč to učit, zamyslel se někdo nad tím, co má být cílem, jak by měl vypadat žák, který opouští 9.třídu?
Já tvrdím, že by se měl umět učit, pracovat s učebnicí s textem, umět se vyjadřovat, umět řešit problémy, být dostatečně odpovědný a samostatný, ale také má být schopen spolupracovat v týmu. Zatímco někteří z vás tvrdí, že musí by měli znát zpaměti Ohmův zákon, převody do dvojkové soustavy a úpravy lomenných výrazů. Taky názor. Jen si prosím přečtěte inzeráty firem hledajících na různé pozice zaměstnance a uvidíme, kdo z nás je blíž realitě.

Já si prostě nemyslím, že cesta z marasmu našeho školství vede tak, že z žíků vycházejících ze ZŠ uděláme jakési polotovary a by se do nich na SŠ mohly pohodlně nalévat další faktografické kýble. Pokud vaši žáci k něčemu potřebují převod do dvojkové soustavy, jistě se to pod vaším vedením velice rychle naučí (budou-li mít víše uvedené charakteristiky). Opravdu nechápu, proč by se to měl učit kluk, který bude dělat kuchaře.

V diskuzi výše zaznělo „učitel vystaven napospas žákům“. Cesta ven vede přes přesná písemně stanovená kriteria hodnocení a bodový systém hodnocení – máme ověřeno praxí, je to naprosto super a děcka makají jak švýcarské hodinky. A zase, co nám to umožńuje zavést – mechanismus šklního vzdělávacího programu (a také to máme v ŠVP dobře ošetřené – papíry jsou holt potřeba, protože až na vás nespokojený rodič pošle inspekci, moooc mooc se vám hodí – zase praxe ).

A na závěr – není pravda, že není nikde dáno, co má žák umět, když jde z 9.třídy – je to součástí RVP pro střední školy a střední školy by na to měli navazovat. Nemělo by se tedy stávat, že by se v přijímacích zkouškách vyskytovaly lomenné výrazy, protože to bylo MŠMT, které rozhodlo, že tato látka bude až na SŠ. Nebojte – kvůli takovým středním šklám máme v 9.ročníku speciální seminář z matematiky pro žáky, kteří budou psát přijímačky. Uniká mi sice smysl, proč to tam některé SŠ dávají, no ale my už se s tím nějak popereme – a proč nezkusit rovnou logaritmus.

Aáá teď už jsem jízlivý – omlouvám se, nejvyšší čas přestat. Za problémy, které tady někteří prezentujete nemůže ŠVP, nijak je neovlivňuje a nepomohou vám jednotné osnovy. Zkuste místo nalévaní faktů začít vzdělávat.

Nepotřebuji ŠVP, osnovy Národní školy, Obecné školy a Základní školy k tomu, abych dobře učil. A mohu to porovnat, podle všech jsem učil. Jelikož jsem učil, a stále učím v malotřídní škole, tak skupinová práce, vyhledávání informací, pracovní listy a další, jsou formy, které jsem používal a používám (bez ohledu na to, podle kterých „ŘÁDŮ“ učím. Jednu poznámku. Jestli byl učitel špatný, tak mu nepomůže ani „svěcená voda“, pokud je učitel dobrý, bude dobrý podle všech papírů. Jen se chci zeptat? Naučí tyto papíry žáky vyjmenovaná slova, násobení a dělení, cizí jazyk? Tak nechte učitele učit a neotravujte jim život příkazy, vyhláškami a dalšími … politicky vymyšlenými doporučeními.

Velmi, velmi děkuji všem přispěvatelům do diskuze k textu petice!
Zdá se mi, že možná to nejpodstatnější, co petice přinesla, je otázka, jež je jaksi všem na očích – Co teď s tím vším?

Četl jsem nejen zde ohlasy prudce nesouhlasné, vlažné i souhlasné. Ohlasy, kde pisatelé zjevně netuší, co je uvnitř RVP a k čemu to vlastně je. Ohlasy plné vzteku nad hloupou a arogantní generací nevzdělavatelných hlupáků přirostlých k mobilu (jen na okraj – mně pomáhá si představit, že jsou to moje děti, a také myslet na to, že žijí v absolutně jiném světě, než jaký znají, řečeno s nadsázkou, „ti nad dvacet“, nemá smysl ptát se, zda je lepší nebo horší než svět těch druhých, je prostě jiný). Četl jsem ale také ohlasy v nejlepším smyslu slova kritické, které přesně ukazují na vážný problém; ať už k tomu došlo jakkoli, učitelská veřejnost není zdaleka jednotná, pokud jde o identifikaci s kurikulární reformou. To je celkem banální zjištění, já vím. Jenže tu vznikl pokus MŠMT vstoupit do té věci novelou § 5 školského zákona, a to je principiálně nebezpečné. Toto s tím ne, protože bianco šek na další vstup do jednoho každého školního prostoru mimo stav zachycený v zákoně už ministerstvo nesmí dostat. Nesmí být umenšen prostor, který mají učitelé a školy hledající svoje cesty.

Co s tím ano – brát vážně diskusi o formulovaných standardech vzdělání a překousnout fakt, že měla být v pořadí první. Nepodivovat se situaci, kdy mnohé školy uvítají vzorové osnovy vystavené MŠMT (jako podpůrný materiál, nikoli jako (pod)zákonnou normu). Brát za věc neutrální, když se k nim školy přihlásí (ano, vím, co počít se složitou a pro mnohé denervující agendou a slovníkem ŠVP?). A proč by se nemohli ti, kteří považují přijetí (ročníkových) osnov za nanejvýš žádoucí, angažovat ve školních radách, poslaneckých kancelářích, ministerských pracovnách?
Přesně chápu pocit těch, kteří vědí, že nakonec je tu vždycky třída, žáci a učitel a že o to jde a že chtějí přece hlavně učit a nebýt trápeni nesmysly „shora“. Jenže, bohužel (?), ta třída je napojena na školu a ta škola na obec, kde jsme všichni přítomni, proto se musíme dohodnout. Maně mě napadá, co by to bylo za rachot, kdybychom začali uvažovat nad „přátelským“ prostředím, které vytvářejí školám jejich zřizovatelé…

A jedna aktualita závěrem. Reportér TIME se rozjel z USA do Finska, aby se podíval, jak to ta hvězda mezinárodních srovnávacích testů dělá v základní škole. 11. dubna o tom vydal v TIME článek Finnishing school. Kromě mnoha jiných zajímavých věcí se tu dočteme, že učitel je ten, kdo rozhoduje o podobě a cestách vzdělávacího procesu. Učitel není a ani nemůže být součást stroje na prefabrikované produkty (jako v U.S., přidává reportér). Centrální školní úřad vydává toliko rámcové kurikulum (pro matematiku zrovna jeho rozsah vzrostl takřka na deset stran z dřívějších tří a půl). Jen drobnost úplným závěrem – r. 2008 se
k pětiletému (sic!) magisterskému studiu, jež umožní stát se učitelem na základní škole, hlásilo 1258 absolventů bakalářských oborů. Přijato bylo 123 (9,8 %). Absolvent obdrží titul kasvatus (ve finštině slovo znamenající také „matka vychovávající dítě“). Takové pětileté studium je velice drahé, říkají Finové, ale učitelé jsou pak velmi respektovaní a uznávaní.
Pracují 190 dní v roce; jejich průměrný příjem se pohybuje mezi 40 000 – 60 000 dolary.

Zdá se, že Finové hrají dobře nejen hokej.

Rosťa Novotný

Tak trochu nechápu, jak můžete současně obhajovat ŠVP a současně souhlasit s kolegou Jenerálem, který tvrdí, že žádný ŠVP (ani jiný program) nepotřebuje.

Vaše jízlivost vůči středním školám by byla namístě, pokud by byla podložena znalostí RVP jednotlivých oborů středních škol.
Mimochodem byli to učitelé středních škol, kdo upozorňoval už před cca 3 lety na nesrovnalosti, rozpory a ztrátu návaznosti mezi RVP základních a středních škol. Tenkrát byli oslyšeni. Prý, proč by ZŠ redukovaly učivo, které budou jejich absolventi potřebovat. Rok se s rokem sešel a pravda se ukázala.

Co ale vůbec nechápu je postoj ve stylu, my (ZŠ) a vy (SŠ).
Nejde náhodou o hlavně o žáky?
Neměli bychom hledat, co v systému je špatně a jak to odstranit, bez ohledu na to, na kterém stupni chyba vznikla?
Bez pocitů ukřivděnosti a vzájemných jízlivostí?

Rosťa Novotný:…vnucování jedině správného pohledu na vzdělávací proces,…

Ano: reforma (= RVP ZV) byla mizerně připravena, chyběla skutečná informační kampaň, do prázného prostoru vnikaly fámy z dílen našich mediálních pisálků, chyběla metodická podpora… Ale: jediné, co nám RVP doslova vnutil, byla povinnost vytvořit vlastní ŠVP. Zároveň s tím nám však nabídl zatím největší svobodu v pohledu na vzdělávací proces. Volbu vlastních strategií, větší variabilitu učebních plánů, možnost vytvářet nebo spojovat předměty, učit podle vlastních osnov. (Copak jsme léta nenadávali na jednotné osnovy??? Tak rychle jsme zapomněli???) Samozřejmě: výhody za cenu práce navíc. Kdo nechtěl, mohl vesele opisovat program Základní škola, nebo si nechal ŠVP napsat. Svobodně. Naopak vzorové = jednotné osnovy (plížící se pod pláštíkem §5), nebo plošné testy a maturity, to jsou skutečné nástroje vnucování toho jednotného (určitě správného) pohledu. To už tu bylo.

Zdeněk Sotolář

Citace:
Kdo nechtěl, mohl vesele opisovat program Základní škola, nebo si nechal ŠVP napsat. Svobodně.
Konec citace

Děláte si legraci?
Přeloženo to znamená: Můžeš si svobodně napsat co chceš, ale napsat to MUSÍŠ.
Tak proč to teda vůbec musím psát?
Nestačilo NECHAT ty nepřesvědčené UČITELE PROSTĚ UČIT, podle těch starých hloupých a stokrát zatracených osnov, které pak stejně jenom opsali?
Proč nemohli dělat něco užitečnějšího, místo toho, aby překládali program Základní školy do reformního newspeaku?

Kolega Jenerál píše, že dobrý učitel žádné programy nepotřebuje a špatnému ani ŠVP nepomůže. A já s ním do značné míry souhlasím.

Já Vás chápu.
Říkáte mi, že „katolická víra je ta nejlepší“ a když evagelíky rekatolizujeme, pak budou všichni svobodní.

Ale zkuste mi místo kázně odpovědět na mé otázky.

Anebo alespoň na tu nejzákladnější.
Proč muselo tento experiment povinně absolvovat celé české školství?
Když je koncept ŠVP tak skvělý, tak proč nemohl prokázat své kvality v přímé konkurenci ostatních programů?

Zdeněk Sotolář
Souhlasím, že současná posedlost testy má silnou tendenci dovést systém vzdělávání k nácviku „křížkování“ bez znalosti logiky a souvislostí.

V dobách, kdy učivo bylo pouhým cílem, dosahovali žáci lepších výsledků i znalostí. Tak nějak mimochodem.

Newspeak?
To není žádná účelově hledaná hůl, ale integrální součást.
Cílem je udělat blbce z těch, kdo nepoužívají správný slovník a následně slovník vnutit všem, přičemž reálný obsah pojmů se tím skryje a rozplizne.
Proč máme kompetence a ne způsobilosti, proč autoevaluace a ne sebehodnocení? A proč v TV reklamách jsou asi nové „formule“ a ne vzorce či složení?

Souhlasím, že RVP má ambice být „jediným správným“.
Jen si dovoluji připodotknout, že jeho správnost nebyla prokázána a zkušenost svědčí spíše o opaku. (Případnou argumentaci zahraničím si odpusťte. Jsou i rigidně svázané systémy, které dosahují excelentních výsledků. Jen se nehodí do krámu zastáncům „víry pravé“.)

Ale na mé otázky jste stejně neodpověděl.

Otázka č.2: Téma výrazy se zlomky polovina dotazovaných základních škol neprobírá. Většina středních škol je má mezi požadavky k přijímacím testům.
Máte pro tento stav lepší název, nežli bezbřehost?

Čí bezbřehost? Proč mají střední školy mezi požadavky k přijímacím testům něco, co základní školy neučí? Proč se tak často učitelé středních škol dožadují učiva, které na základní škole není povinné? Že by setrvačnost? Že by nezájem se vůbec o výstupech RVP ZV informovat?

Zdeněk Sotolář
Bývala by stačila odpověď na otázku, proč nemohou staré programy a RVP koexistovat.

Otázka na Pedagogickou komoru nebyla mířena přímo na Vás. Vím o tom, že Vy by jste nebyl proti. Kéž by nás bylo víc.

Víte sám, že svázaný systém se reformuje snadněji.
Podle mne není problém §5 samotný, ale spíše v tom, že „chybí“ paragrafy kolem. Jinak řečeno, nevadilo by nařízení, které by nejdřív muselo projít „připomínkovým řízením“, kde by příslušná reprezentace pedagogů měla právo veta. Nic takového ale nemáme.
Ale v obecné rovině souhlasím. V tomto bodě ta novela není dobrá.

Ad. ot.2: Opravte mne, jestli se pletu, ale mantinely RVP si snad střední a základní školy stanovily samy? Nebo tam nahoře někdo něco nedomyslel, když sestavoval jednotlivé RVP?

A teď zkusme Vaše otázky přeformulovat:
Proč základní školy nevyučují něco, o čem vědí, že to jejich žáci budou na střední škole potřebovat? Mají na to 9 let.
Proč učitelé základních škol tak snadno přestávají vyučovat učivo, které ještě před pár lety vyučovali?
Že by pohodlnost, lenost? Že by nezájem se vůbec o vstupech RVP SŠ informovat?
Tahle se budeme moci navzájem obviňovat hodně dlouho. Jaký by to mělo smysl?

Chápejte, střední školy mají 4 roky na to, aby připravily žáky k maturitám a hlavně dalšímu studiu. Ale nemají šanci to zvládnout, protože do prvních ročníků nastupují žáci, kteří mají obrovské neznalosti v elementárním učivu základních škol. A za tohoto stavu základní školy přestanou ještě vyučovat celé celky.
To mají matikáři středních škol učit i malou násobilku, když někoho napadne vypustit ji z ŠVP?
Víte, že mnozí kolegové navrhují zrušit devátou třídu, protože se v ní žáci stejně od přijímaček jen flákají a zavést nultý ročník středních škol?
Úsměvné, viďte?

Nikdy jsem netvrdil, že za pád vzdělanosti může RVP. Ale trvám na tom, že vnesení dalšího chaosu do už tehdy chaotického systému systém rozkolísalo ještě více.

Já vím, že ŠVP otevřely možnosti.
Jenže systém, učitelé, školy na tohle nebyli připraveni. Místo vysvětlení, možností dostali rozkaz být „svobodní“. Ale jen když budou psát hezkými slovíčky.
Když u psího spřežení necháte delší postraňky, myslíte, že spřežení potáhne lépe a rychleji? A jak to dopadne, když celé spřežení rozvážete?

Nenapadlo Vás, že systém, který fungoval, byl nejdříve znefunkčněn ideologií opírající se o pouhou víru. Stejně jako kdysi „množinová reforma“?
O jaké argumenty opíráte své tvrzení, že RVP propad vzdělanosti zastaví?
Ptám se znovu.
Proč pořád vadí možnost koexistence osnov a RVP?

Všichni víme, že „ekonomicky efektivní“ by bylo vyučovat každého jen těm znalostem, které bude v životě potřebovat.
Jenže které to jsou? A jak mám vědět, že Jindřiška Ohmův zákon potřebovat nebude a Karel ano?

Takže v mém chápání:
Posláním základní školy není poskytovat někomu „servis“, ale vybudovat ZÁKLAD budoucí pyramidy vzdělání.
Další stupně už budou pochopitelně oborově zaměřené, ale budou vždy z tohoto základu vycházet.
Ale pokud se základní úroveň „odflákne“ pak buďto není na čem stavět, anebo stojí neúměrné úsilí napravit alespoň nejhorší škody.

O tom, co má být obsahem onoho „společného jmenovatele“ bychom měli věcně diskutovat. Hledání shody nebude jednoduché, pokud bude každý prosazovat své zájmy na úkor ostatních.
Anebo velmi jednoduché, pokud vyjdeme právě z těch v minulosti zatracovaných osnov. Právě v bodě výstavby společného základu totiž, podle mne, fungovaly lépe, nežli RVP. Troufám si tohle tvrdit, protože mohu porovnávat vstupní znalosti žáků dnes a před 4 roky.
Tím nechci popřít možnost jisté „volnosti“ ve výběru předmětů i témat. Ale i ta v minulosti byla.
Rozhodně ale nemůže na základním stupni nastat anarchie.

Kromě toho je snad samozřejmé, že obsah vzdělání na všech stupních musí podléhat pravidelné revizi. – Např. ta logaritmická pravítka na středních školách už dnes fakt používat neučíme.

Pokud stanovíme okruh témat, kterými by měl žák projít na prvním či druhém stupni, nechápu, jak a v čem to učitele ZŠ omezuje? Nikdo přece nikomu nebude přikazovat, zda má bitvu u Thermopyl rozpitvat podrobněji, nežli bitvu u Salaminy.

Otázka, proč střední školy berou všechny žáky, je Vás nedůstojná.
Odpověď přece zná každý. Jmenuje se finanční normativ.
Navíc střední škola, která „nenabere“, si říká svému zřizovateli o „optimalizaci“.
Chápu, že základní školy, snad kromě měst, kde je škol více, tohle téma zase tak moc netrápí. Ale je dobré vidět dál než po plot vlastní zahrádky.

Někde mnohem výše zaznělo od Rosti Novotného něco důležitého. Postavil proti sobě určité psychologické a sociální dovednosti a na druhé straně „absurdní, nebo obskurní“ znalosti. Tento souboj má rozhodnout trh, nebo-li zájem firem a uvidí se, kdo je blíž realitě. Někde na začátku jsem se ptal, co je to ten starý a nový svět a tady je myslím odpověď. Nový svět řídí trh. Starý svět a můžeme rovnou škrtnou nedávný starý svět byl idealistický a to se projevovalo i ve vzdělání. Na vzdělání nesmíme rezignovat. Souhlasím s poste restante a jeho pyramidou i Newspeakem. Současný marasmus se táhne celým školstvím a těžko se můžeme divit, že současný magistři a inženýři nedosahují úrovně předválečných maturantů. Já radím neodvracet se od starého světa klasiků.

Dobrý den, vážení kolegové,
nechci otravovat dílčími aspekty mého příspěvku, který ve většině ukazatelích vyjadřuje souhlas se všemi, zde. Uvědomme si, že podstatou tohoto a budoucího stavu, také ve školství, vědě a technice a hledání alternativ dalšího vývoje, je pokračování, navíc několik let již krachujícího našeho i světového kapitalizmu. Jinými slovy, vše se stále intenzivněji mění na pojem a obsah našich životů – „má dáti, dal“ a trh vše válcuje. Nejmocnější a nejbohatší vrstva lidí (dle statistik OSN asi 16% světového obyvatelstva), si je vědomo rozkladné situace „všeho“ a totálních hrozeb sociálních či environmmentálních na Zemi a potřebuje „přitáhnout“ otěže lidu. Příroda se má zbavit veškerých zdrojů, což je otázkou několika málo let současné spotřeby a degradace Ekosféry a většina lidí práce má být totálně zdevastována, přijít o zbytky svých práv a sociálních jistot. Součástí tohoto směru je logicky i – degradace kvalitního vzdělávání generací. Politická pravice si přece nebude dobrovolně pěstovat kompolexně inteligentnií a gramotnou, opozici. Jako ekofilosof se však domnívám, že tento boj, nenávratně, prohráli, již teď. Ale, to by bylo na další diskuse.
Politická levice však má jen obecné pohledy na edukaci a evaluaci, také schází ucelená Koncepce. nezoufejme však, braňme jak svou koncepční dlouholetou práci (poctiví pedagogové), tak logiku věci – braňme kvalitní vzdělání, na vyšší, širší a hlubší úrovni, i kdyby sto ředitelů a ministrů tento proces, odmítalo. Je logické, že stát potřebuje mít jistotu, že vzdělávání bude mít v celé zemi, adekvátní podobu a kvalitu, když po dobu 20 let vše nechal, na školách a učitelích, téměř nepomohl ve prospěch věci a o penězích a obecné, ucelené Koncepci všech oborů a oblastí, souvisejících také se školstvím a mimoškolní výchovou a vzděláním, ani nemluvě. Držím nám v tom všem, palce. Zdravím Luděk Janouch