bEDUin 18/2013: Zákon na Slovensku omezuje vstup dětí na střední školy

Co přinesl týden 29. 4. – 5. 5.

Témata týdne:

státní maturity probíhají, selektivnost českých škol, změny v odborném vzdělávání, standardy základního vzdělávání v připomínkovém řízení, každý 6. středoškolák chce odejít ze země, výzva pro učitele European Schools for a Living Planet

Výrok týdne:

„Slovensko je podle našich informací jediná země na světě, kde ze zákona bez výjimky stačí jedno vysvědčení se špatným průměrem a žák je doživotně vyloučený z možnosti mít maturitu.“ opoziční poslanec za SDKÚ-DS Miroslav Beblavý (Slovensko) o novém opatření omezujícím vstup žáků na střední školy na Slovensku (více níže)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Kdo na to nemá, nesmí studovat? Tvrdí to alespoň slovenští učitelé a zákonodárci, kteří rozhodli, že od nového školního roku nesmí na střední škole již nikdy studovat dítě, které má na vysvědčení ze základní školy průměr horší než 2,75. Na gymnázium se „nesmí“ s průměrem horším než 2,0. Proti novému zákonu se postavili opoziční poslanci, kteří si možná jako jediní položili otázku, kolik puberťáků má v devítce špatné vysvědčení, aniž by to něco říkalo o tom, zda jsou schopni studia na střední škole… Na téma selektivního školství a diskriminace ve vzdělávání píše svůj komentář také Michal Komárek z Literárek.cz, který se vrací k otázce sociálně vyloučených škol v Česku (zpráva OECD). Unikátní výzkum o schopnosti českých škol vzdělávat zdravotně znevýhodněné žáky publikoval OSF: výzkum proběhl v Karlovarském kraji a ukázal, že menší počet dětí ve třídě je běžnější, než si myslíme. Učitelům k péči o znevýhodněné žáky schází spíše konkrétní znalosti a metodická podpora. Dočtete se také, které školy s těmito dětmi již pracovat umí. Klíčová zjištění najdete v tomto článku. Pro srovnání krátký článek o finském přístupu ke vzdělávání dětí s různými potřebami najdete na Českém rozhlase.
  • Změny v odborném vzdělávání: Ministerský projekt POSPOLU nabídne od září 2013 pětadvaceti školám spolupráci s firmami formou praxí studentů. Model, který se uplatňuje například v Německu, by se mohl stát v budoucnu pravidlem. Zákonodárci připravují dokonce od 1. 9. daňové zvýhodnění firem, které budou se školami spolupracovat. O nedostatku technicky vzdělaných lidí ve firmách čtěte rozhovor s Pavlem Romanem z vedení firmy Bosch.
  • Maturitní zpravodajství: Vše o průběhu maturit z Českého rozhlasu a České televize hledejte v tomto souhrnném zpravodajství. Jak psal svůj „sloh“ z angličtiny, kterým měl být dle zadání CERMATu post na Facebook, „věcný a bez subjektivních názorů“, vypráví Ondřej Turek.
  • Víte o připomínkovém řízení ke standardům základního vzdělávání? Bez jakékoliv propagace MŠMT probíhá pouze čtrnáctidenní online připomínkové řízení ke standardům. Jen do 15. 5.!
  • O klimatu školy rozhoduje také učitelovo pozitivní očekávání žákova výkonu: říká v rozhovoru pro Moderní vyučování o klimatu školy profesorka Vladimíra Spilková.

Inspirace z (a do) praxe

  • Výstava pomůcek pro žáky se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností: Koná se v Sládečkově muzeu v Kladně, pořádá ji ZŠ a MŠ Norská, Kladno (škola Rodiče vítáni).
  • Zdroje pro sebevzdělávání: Najdete na novém serveru Mimo školu, online mezinárodní kurzy pro učitele najdete na Coursera.
  • Používejte ve výuce matematické úlohy TIMSS: Najdete je v nové e-knize.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 7. a 15. 5. Workshop Vize vzdělávání (Karlovy Vary, Praha)
  • 9. 5. Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jakou společnost má náš vzdělávací systém vytvořit a podporovat? (Praha)
  • 13. 5. Vzdělávání v době globální ekonomiky – konference s ministrem školství (Praha)
  • 14. 5. Konference Primární prevence rizikového chování (Praha)
  • 16. 5. Národní konference eTwinning (Olomouc)
  • 16. 5. IV. tematický kulatý stůl: Role učitelů jako předpoklad kvalitní výuky (Praha)
Více akcí a podrobnosti ke každé z nich najdete v EDUkalendáři.
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
11 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Mgr. Lubomír VRBA
Mgr. Lubomír VRBA
9 years ago

Tímto opatřením se Slovensko hlásí k odkazu totalitní minulosti zcela otevřeně ….. Tolik příležitostí pro korupci, klientelismus, elitářství tady bylo jenom za komunistů. Nechci tím říci, že nepořádek, který panuje u nás, je lepší. Ale obě země, myslím nás a Slovensko, se prostě asi ani nechtějí vyvázat z neblahé minulosti ve školství. Ta počala už tím, že Komenský nikdy ve skutečnosti nebyl učitelem našich dvou národů a končí snahou nepustit otěže jednotného školství a pustit do vzdělávání svobodu výběru. Nemám nic proto hlupákovi z prominentní rodiny, kterému „vzdělání“ zaplatí tatínek. Ale takový žák nesmí být příčinou, proč nadaný žák se… Více »

Václav Votruba
Václav Votruba
9 years ago

Rozumím tomu dobře, že považujete za možné, že nadaný žák může mít průměr horší než 2,7 a studijně nadaný žák průměr horší než 2,0? A čím je potom nadán?

Mgr. Lubomír VRBA
Mgr. Lubomír VRBA
9 years ago

Pracuji ve školství už dost dlouho na to, abych věděl, jak to s těmi známkami je. Ono totiž neexistuje objektivní hodnocení, to je přelud. Existují schopnosti, mezi lidské vztahy, ale taky existuje protekce a jiné záležitosti, které se na toto rozhodnutí nabalí. Nebudu vás zesměšňovat vyjmenováváním lidí, kteří posunuli náš svět a vědu dál a zrovna ve škole „jim to moc nešlo“. Divím se, že může někdo vůbec takový nápad mít.

Mgr. Lubomír VRBA
Mgr. Lubomír VRBA
9 years ago

No, ale když už jste u toho tak rovnou příklad, který je mi blízký. Můj syn, mimořádně nadané dítě, neměl tu smůlu, jako mívají mimořádně nadané děti v našem systému školství. Musím vysvětlit, jak mimořádně nadané děti v našem systému houfně dopadají? Tedy on tu smůlu neměl. Měl jinou, onemocněl. Mělo to tragický dopad na prospěch. Rok pře maturitou měl ale štěstí, dostal léčbu, která ho vrátila do života. Odmaturoval s průměrem 1,5, přestože studoval se špatným prospěchem. Nemohl se totiž učit, nemoc mu v tom bránila, nedovedete si vůbec představit, jaká hrůza to byla a co prožíval on. Nechci… Více »

Harry
Harry
9 years ago

Já to naopak vidím tak, že Slováci jsou v tomto směru rozumově vyspělejší než my …

Mgr. Lubomír VRBA
Mgr. Lubomír VRBA
9 years ago
Reply to  Harry

A jako myslíte v čem? V byrokratizaci školství? Ne, to jasně vedeme my.

Harry
Harry
9 years ago

Jestli je větší byrokratizace ve školství u nás nebo na Slovensku, to posoudit nedovedu. Ale přijde mi zcela nesmyslné přijímat na maturitní studium někoho, kdo má na základce průměr horší než 2,7. Argumenty typu, že žáci jsou třeba v devítce v pubertě – ať se na mě nikdo nezlobí, ale průměrně chytrý žák musí základku zvládnout s podstatně lepším průměrem, i když na školu bude zcela kašlat.

Václav Votruba
Václav Votruba
9 years ago

Nebojte se mne zseměšnit. Učím na OA, zjistil jsem si, že studentů s průměrem kolem 2,7 přijímáme minimálně a že tito studenti školu nedokončí, prakticky nepřejdou přes první ročník, který si zopakují. Kolega na ceskaskola.cz spočítal, že průměr při třinácti známkách představuje 7 dvojek, 3 trojky, 3 čtyřky. Vzhledem k tomu, že z výchov se obvykle dvojky nedávají, … Souhlasím s Vámi, že nemoc v dětském věku, zvláště vážná, je velmi nepříjemná. A že je těžké rozhodnutí, zda rok přerušit nebo se „smířit“ s tím, že nedopadne nejúspěšněji. A máte pravdu, že si tuto volbu neumím představit. Přesto je více… Více »

Tom Hurych
Tom Hurych
9 years ago

Pan Vrba má pravdu.
Je to v podstatě útok „zákoníků“ na lidskou SVOBODU.

A na druhou stranu pane Votruba – myslíte si, že nějaký
Mechanismus a omezující opatření může dostatečně řešit tak složitý a různě kulminující proces, jako je výchovně vzdělávací ?

Opět jsme svědky nekompetentních – hloupých (asociálních) opatření proti lidskosti obecně. To je to, co se v skrytu skrývá.

Hezký den přeji T. Hurych

Václav Votruba
Václav Votruba
9 years ago
Reply to  Tom Hurych

A nejsou v tom případě známky, přijímací zkoušky a zkoušky všeobecně také útoky na lidskou svobodu? Já jenom říkám, že to rozhodnutí zase tak diskriminující ve skutečnosti není. Je spíše signálem – nebudeš se učit průběžně (ergo nebudeš mít dobré známky), těžko můžeš pomýšlet na určitou školu. Koneckonců školy tak jako tak mají nějaké žebříčky přijímacího řízení a děti/žáky s určitým průměrem neberou, pokud nemusí (ekonomicky tlačeny snahou o přežití). Zkusmo jsem si spočítal, že bude-li mít žák na ZŠ 4 z matematiky, češtiny, angličtiny, fyziky (což jsou mnohdy i skryté pětky), trojku z chemie (také z milosti), další tři… Více »

Jirka
Jirka
9 years ago

Naprosto souhlasím! Kdo na určitý typ vzdělání nemá, nemá na dané škole co hledat. Pokud škola bere prakticky každého,tak ovšem klesá úroveň vzdělání. Prostě někdo na SŠ má a někdo nikoliv. Stačí poslouchat u maturity,co někteří maturanti ze sebe vypustí. Samozřejmě je to dané i nastavenou úrovní na ZŠ, nikoliv však chybou tamních učitelů, ti dělají mnohdy co mohou, ale celkou nastavenou koncepcí základního vzdělávání. Žák není nucen se učit a to praktikuje i na stření škole.A úroveň maturantů nadále klesá…..