Co si veřejnost myslí o inkluzi a proč školy zanedbávají mediální výchovu?

Co přinesl týden 20.3. – 26.3. 2017

Témata týdne: 

Jak by mohla škola reagovat na rychle se měnící svět okolo nás. Princip tzv. převrácené třídy (flipped classroom) mění roli učitele z přednášejícího na kouče a konzultanta a posiluje princip samostatného učení dětí. Jak ukazuje text serveru K zamyšlení, tento vzdělávací přístup lépe odpovídá skutečnosti narůstajícího kvanta informací, v mnoha ohledech kratší lhůty jejich platnosti, a zároveň dostupnosti informací prostřednictvím externích zdrojů. Zobrazení světadílů doposud užívané ve většině škol je zavádějící. Školy v Bostonu začaly používat mapy, které zobrazují realitě více se přibližující podobu a velikost světadílů. Toto zobrazení ukazuje, že Jižní Amerika a Afrika jsou významně větší než na dosavadních mapách (Guardian, Aj). Příliš brzký nástup do školy významně zvyšuje riziko poruch pozornosti. Příliš brzký nástup do školy významně zvyšuje výskyt poruch pozornosti u jedenáctiletých dětí. Výzkum byl proveden na populačních statistikách v Dánsku (The National Bureau of Economic Research, Aj). Škola, stravovací návyky a dopady. Tomáš Václavík z projektu Skutečně zdravá škola reaguje na komentář Boba Kartouse zpochybňující účinnost projektů Mléko a Ovoce do škol, do nějž vláda investuje více než miliardu korun. Na příkladu programu Food for life a jeho komplexním pojetí ukazuje na pozitivní vliv, který může takový program přinést.

Výrok týdne: 

„To, co píše Marek Herman, že společná práce s mámou a tátou je jednou s archetypálních věcí prozkoumávám a myslím, že na tom je kus pravdy. Něco společně dělat, něco zvládnout a mít dobrý pocit…a u toho se ledacos dozvědět.” Z rozhovoru s Martinou Holcovou o její knize Uklidím, až děti vyrostou, která nabízí koncept výchovy založený na společném vykonávání přirozených činností v domácnosti (Rodiče vítáni).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • POSTOJ ČESKÉ VEŘEJNOSTI K INKLUZI JE ODLIŠNÝ, NEŽ JAKÝ JE OBRAZ DIGITÁLNÍ DISKUSE

Postoj české veřejnosti k inkluzi není většinově vyhraněný (EDUin). Tábor přesvědčených odpůrců převažuje nad táborem přesvědčených příznivců, mezi nimiž je nejsilnější skupina těch, jejichž postoj je více méně otevřený. I mezi těmito lidmi však v některých otázkách převažuje určitá skepse. Největší shoda napříč skupinami s odlišným postojem vůči inkluzi spočívá v obavě, že inkluze není dobře finančně a personálně zajištěna, že proces není dobře řízen. Naopak nejsilnějším diferenčním faktorem je otázka vlivu na výuku ve třídě, kde se diametrálně liší zejména postoje lidí vyhraněných pro a proti. Článek na Novinky.cz, který se výzkumu věnuje, mimo jiné upozorňuje na fakt, že neexistuje silná souvislost mezi získaným vzděláním a postojem k inkluzi. Aktuálně.cz zase zdůrazňuje fakt, že existuje závislost mezi volebními preferencemi: nejvyšší míru vyhraněnosti proti inkluzi vykazují stoupenci extremistického hnutí Úsvit, dále s určitým odstupem ČSSD a komunistů. Zajímavého zjištění si všímá server iDNES.cz, který upozorňuje na překvapivě vysoké procento odmítání inkluze mezi mladými lidmi. Výzkum byl koncipován do dvou fází, nejprve proběhla sémantická analýza sociálních sítí a poté kvantitativní prověření získaných postojů na reprezentativním vzorku české populace. Na provedení se podílel Josef Šlerka ze společnosti Socialbakers, která se věnuje analýze sociálních sítí a Daniel Prokop ze společnosti Median zaměřené na průzkum veřejného mínění. Výzkum podpořila Nadace Albatros. Před nedávnem zveřejnila Asociace speciálních pedagogů závěry vlastní ankety ve školách, na jejichž základě napsal představitel asociace Jiří Pilař text o „paralýze“ výuky ve školách (Echo24). První náměstek MŠMT Stanislav Štech na tiskové konferenci ke zveřejnění výzkumu takové závěry odmítl jako zcestné. MŠMT se oficiálně ohradilo proti tvrzením, která Pilař šíří (ČRo Plus). Asociace výsledky samotné ankety nezveřejnila, zveřejnila však údajné závěry z ní.

  • OECD VARUJE PŘED FAKE NEWS A VYZÝVÁ KE VZDĚLÁVÁNÍ, MEDIÁLNÍ VÝCHOVA V ČR SPÍŠE NENÍ, NEŽ JE, MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ TO ALE NEPOVAŽUJE ZA PRIORITU

OECD nedávno vyzvala členské země, aby se ve vzdělávání zaměřily na prevenci proti dopadu tzv. fake news, lživých informací záměrně šířených ve snaze vytvořit tzv. „alternativní realitu“ (nejčastěji v politických otázkách, jako je brexit, volba amerického prezidenta, postoj k Rusku atp.). Nedávný průzkum Medianu a Člověka v tísni přitom ukázal, že mediální výchově na středních školách je věnována minimální pozornost, přičemž není jasné, jaká je vlastně kvalita tohoto minima. Deník Referendum udělal na toto téma v minulém týdnu anketu mezi učiteli a odborníky z oblasti médií. Vyplynulo z ní, že stav vzdělávání směrem k dovednosti vyznat se v současném mediálním a informačním prostředí je neuspokojivý. Podle vyjádření ministryně školství Kateřiny Valachové však tato oblast vzdělávání není ve školách prioritou (Česká škola cituje z rozhovoru pro Radiožurnál).

  • DŮVODY K ZAKLÁDÁNÍ NEVEŘEJNÝCH ŠKOL: NABÍDNOUT JINOU CESTU ROZVOJE DĚTÍ

Stejně jako veřejné školy, musí i ty neveřejné naplňovat zákonné požadavky na vzdělávání dané rámcovým vzdělávacím programem. Chtějí však nabídnout jinou cestu k témuž cíli, zejména s ohledem na přístup k dětem, na rozvoj dovedností, než veřejné školy nenabízejí, říká v rozhovoru pro ČT zakladatelka ZŠ Prosperity Dita Nastoupilová. Jako zásadní vnímá roli učitele a jeho osobnost, pročež věnuje výběru kandidátů v její škole zvýšenou pozornost. Na téma neveřejných škol, důvodů jejich zakládání a toho, co nabízejí, hovoří pro ČRo Plus ředitel Institutu na podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer. Mapuje poslední roky vývoje neveřejných škol, zejména boom vzniku škol v posledních letech ve spojení s měnící se představou rodičů o tom, jakého vzdělání se jejich dětem dostane. Kraemer upozorňuje na to, že největší překážkou je najít vhodné prostory a pak také ředitele školy. Volající posluchači vesměs potvrzují důvody, které vedou rodiče k hledání jiného vzdělávání pro své děti: zastaralý koncept veřejného školství a nízká efektivita takového vzdělávání. Upozorňuje také na to, že ministerstvo školství se snaží v posledních měsících na základě jediného argumentu – údajné kapacitní nenaplněnosti veřejných škol – bránit vzniku a rozšiřování kapacit neveřejných škol (EDUin). Tématem neveřejných škol se zabýval poslední Kulatý stůl KSAV a EDUin, jehož záznam brzy zveřejníme.

  • TREST JAKOO VÝCHOVNÝ PROSTŘEDEK?

Dvojice textů v Britských listech se zabývá rolí trestu jako výchovného prostředku. Spisovatel Václav Dušek se staví na obhajobu trestu jako preventivního prostředku k tomu zabránit excesům, jako je týrání učitelky nebo ubití bezbranného tvora v zoologické zahradě. Bob Kartous oproti tomu argumentuje, že nedostatek respektu dětí vůči ostatním nelze budovat na základě trestu. Trest může fungovat pouze jako odstrašující prostředek proti opakování takového chování, ale respekt nezvýší, naopak pouze přesouvá potřebu násilné kompenzace jinam. Nedostatek respektu je pak většinou výchovnou chybou rodičů a trestat za ni děti je v určité fázi jejich života podobné trestání nevinné oběti. Klinický psycholog Michael Karson v krátkém a velmi výstižném textu na serveru Psychology Today vysvětluje, proč je trest neúčinný dokonce i jako prevence proti určitému chování. Na pokusu s laboratorními krysami ukazuje, že trest má v tomto smyslu pouze krátkodobý účinek. Vysvětluje také, že důvodem, proč rodiče sahají k trestu, je přirozeně vyvolaná agrese, kterou je nutno si nejprve uznat a naučit se ji řídit.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

7
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Janek Wagner

Vyhodnocení ankety Asociace speciálních pedagogů ČR – Vývoj základního školství po 1. 9. 2016 – období prvního pololetí školního roku 2016/2017 naleznete na http://www.pedagogicke.info/2017/03/vyhodnoceni-dotazniku-asociace.html

stanislav štech
stanislav štech

Konečně jsem ten „dotazník“ ASP ČR viděl. je dobře, že je tam všechno: ohromující vzorek 87 ZŠ, 102 bývalých praktických a 6 poraden či SPC (prý byly osloveny všechny školy?), způsob administrace dotazníku nezaujatými členy ASP, chybějící otázky, způsob zpracování odpovědí (není popsán) atd. Myslím, že metodologicky se liší od práce sociologů, jako je Prokop, jako hospodská kutálka od filharmonie. A to bez ohledu na to, „jak to vyšlo“.

Josef Soukal

Podle „filharmonie“ inkluzi v dnešní podobě podporuje jedna sedmina z oslovených.

Bořivoj Brdička

Jen velmi nerad, ale opět musím protestovat proti nadměrnému zjednodušení ve věci OECD. Citovaný článek The Guardian má sice v titulku teď tak populární termín „fake news“ ale není primárně o mediální výchově. To by bylo přílišné zjednodušení. Je o připravovaném ověřování globálních kompetencí v PISA 2018 (kterého se údajně nezúčastníme) – viz http://spomocnik.rvp.cz/clanek/21249/. To má přímou souvislost s digitálními kompetencemi a naší Strategií digitálního vzdělávání. Asi mi nezbude nic jiného, než si začít myslet, že to EDUin dělá schválně. Nebo se mýlím?

Bob Kartous

Pane Brdičko, proč bychom něco dělali schválně? Cituji přímé vyjádření Andrease Schleichera: „Distinguishing what is true from what is not true is a critical skill today,” said the thinktank’s director for education and skills. “Exposing fake news, even being aware that there is something like fake news, that there is something that is written that is not necessarily true, that you have to question, think critically. That is very important. This is something that we believe schools can do something about.” Schleicher přímo vyzývá, aby se školy zabývaly problematikou fake news. Jistě to souvisí s komplexními dovednostmi, které bychom ještě… Více »

Bořivoj Brdička

Vlastně se vším souhlasím. Jen jste zapomněli připomenout, že se vlastně jedná o vysvětlení, proč OECD připravuje do PISA 2017 onen modul Globální kompetence. A to je přesně to, o čem je třeba se bavit a vyvodit z toho doporučení školám. Samozřejmě i bez toho, že se do tohoto ověřování zapojíme. Rozhodně bych ale očekával od ministerstva zdůvodnění!!! Snad si rozumíme?

Bob Kartous

Ano, máte pravdu, budeme se snažit to vést v patrnosti a upozorňovat na to v podobných případech. Děkujeme za doplnění!