A2larm: Inkluze dětí je důležitá pro budoucnost nás všech

Přečtěte si rozhovor Magdaleny Šipkové se Zbyňkem Němcem, sepciálním pedagogem, o roli asistentů pedagoga, jejich spolupráci s učitelem a důvodech, proč je inkluze ve školách prospěšná. Text vyšel 8. 5.  na komentářovém webu a2larm.cz.

Zbyněk Němec je speciální pedagog, vyučuje na Karlově univerzitě a dlouhodobě se věnuje problematice inkluze – společnému vzdělávání všech dětí, tedy i těch se specifickými potřebami. Právě o inkluzi, diskriminaci a segregaci dětí v českém školství jsme vedli následující rozhovor.

Které děti v České republice mají nárok na asistentku nebo asistenta pedagoga?

Nárok na asistenta mají všechny děti, které dostanou doporučení v Pedagogicko-psychologické poradně nebo Speciálně pedagogickém centru. Nedá se vymezit jedna typická skupina. Potřebu asistentské podpory mají děti s tělesným postižením nebo se smyslovým postižením, děti slabozraké nebo neslyšící, dále děti s poruchami pozornosti, třeba s diagnózou ADHD nebo poruchami chování. Podporu by měly mít i sociálně znevýhodněné děti, ale v této skupině je bohužel asistentů pořád dost málo.

Proč je důležité, aby tyto děti zůstávaly v běžných školách?

Je to důležité pro kvalitu jejich vzdělání. Pokud jsou děti se znevýhodněním v běžném školním prostředí, tak je různorodý kolektiv táhne na vyšší úroveň. A přítomností dětí, které mají znevýhodnění, se něco učí také celá třída. Děti do základních škol nechodí naučit se jen číst, psát a počítat, ale také fungovat v určitém kolektivu a být v rámci tohoto kolektivu solidární. To se mnohem lépe naučí, když je ten kolektiv rozmanitý a pokud jsou v kolektivu spolužáci nebo spolužačky, kteří potřebují větší míru ohleduplnosti nebo větší podporu ostatních. Pokud zůstávají děti se znevýhodněním v běžných školách, zůstávají i ve školách spádových. To znamená, že zůstávají v místě bydliště a tam si vytváří vztahy a mají tam kamarády. Můžou se s nimi setkávat odpoledne nebo o prázdninách. To je velká výhoda pro život, o kterou děti, které jdou do speciálních škol, přicházejí.

Děti se znevýhodněním mají na docházku do běžných škol zákonem dané právo. Je to důležité z lidského hlediska a také proto, že samotné utváření hranice je velmi ošemetné. Kdo určí, kdo je ještě normální a patří do běžné školy, a kdo už normální není? Nemáme jistotu, že děti, které jsou dnes považovány za normální, budou považovány za normální ještě za rok nebo za měsíc.

Co se změní pro celou třídu přítomností pedagogického asistenta?

Spolužáci se naučí žít se spolužačkou nebo spolužákem se speciálními potřebami a brát na sebe navzájem ohledy. V základu jde o to, že asistent je asistentem učitele, ne dítěte, pokud tento model škola správně pochopí, má spolupráci nastavenou tak, že asistent pomáhá učiteli s méně kvalifikovanými věcmi. Pokud je spolupráce mezi asistentem a pedagogem dobrá, žáci se také učí jejich pozorováním. Vidí, jak spolu dva dospělí kooperují, navzájem se respektují a rozdělují si práci. To je také zajímavý vzor. V projektech Nové školy máme část asistentek, které jsou Romky, a i tady děti vidí, že tato spolupráce funguje.

Na serveru asistentpedagoga.cz odpovídáte na řadu dotazů ohledně inkluze. V čem lidé nejčastěji vidí problém?

Problém je to, že pedagogové, asistenti nebo rodiče nechápou roli asistenta a myslí si, že tam má být hlavně pro dítě. Paní učitelka si často myslí, že tam má pětadvacet dětí, o které se má postarat, a toho šestadvacátého má na starost asistentka. Tak se stává, že asistentka sama dítě učí, což dělat nemá, a nemá na to ani znalosti. Jakmile asistentka dostane na starosti jen jedno dítě, vede to k tomu, že sama učí nebo i hodnotí. To má negativní vliv na vzdělání, a co je ještě horší, vede to k sociální izolaci dítěte, které je pak někde stranou kolektivu a nemá možnost si vytvářet zdravé vztahy s vrstevníky. Učitelé dávají asistentům na starost práci, na kterou nemají vzdělání – třeba výklad nové látky. Chyba je i to, když učitelé od začátku upozorňují na to, že asistent patří ke konkrétnímu žákovi. Když pan učitel hned řekne: „Tady Franta má novou asistentku“, ostatní děti se na něj pak dívají skrz prsty, můžou si říkat: „Tak to už je na tom Franta opravdu špatně.“

Celý text najdete ZDE.