Audit a nejdůležitější události ze světa vzdělávání v roce 2022

Krátce:

Do 1. března bylo možné podávat přihlášky na střední školy, odchází na ně nejsilnější ročník za posledních třicet let. Kapacitě středních škol se věnuje Deník N, vychází z materiálu Cermatu (podle něj je kapacita středních škol ve srovnání s počtem deváťáků dvojnásobná) a zmiňuje data Eurostatu, podle nichž v roce 2020 studovalo všeobecné vzdělávací obory více než 51 % středoškoláků v EU, v Česku je to zhruba pětina (v Praze 30 %). „Počty studentů v jednotlivých oborech nerostou přirozeně podle demografického růstu. Zájem o učiliště klesá. Kapacity gymnázií nestačí,“ cituje článek z analýzy Jana Zemana z EDUinu (Deník N). Konkrétně ve Středočeském kraji je na gymnáziích dostupných zhruba 1200 míst, vloni se hlásilo asi 2600 žáků. „Myslím si, že ve většině lokalit je poměr gymnázií adekvátní ke všeobecnému vzdělání,“ říká náměstkyně ministra školství Martina Běťáková. Podle ní je tak hlavní problém v Praze, kde je mnohem větší zájem o gymnázia než v jiných krajích (iRozhlas). „Děti by se měly vejít do všeobecného vzdělání, neměly by závodit u přijímaček. Například někteří politici na sociálních sítích říkají, že (pouze) ti nejlepší mají jít na gymnázium, ostatní ne. Podle mě tito politici neměli dítě, které musí mít z matematiky 45 bodů, aby se na gymnázium dostalo,“ poznamenal v podcastu Seznam Zpráv 5:59 Jan Zeman. Podle Seznam Zpráv bude nejvíce odmítnutých po gymnáziích na dalších žádaných oborech – na lyceích, na veterině nebo pedagogice. V některých částech Středočeského kraje se hlásí 15 uchazečů o jedno místo na všeobecně vzdělávacím oboru. O nedostatku míst na středních školách diskutovali programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký a pedagožka a poslankyně Renáta Zajíčková v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. O příčinách současného stavu diskutoval Miroslav Hřebecký také v Českém rozhlase Plus s radním Středočeského kraje Milanem Váchou. „V dobách, kdy populace dětí klesala, se některé obory nezavíraly, vychýlily se počty ve prospěch gymnázií a zespoda se vytratily učební obory. Kraje na zvyšování počtu žáků v roce 2015 reagovaly různě,“ řekl Milan Vácha.

Nejde jen o kapacitu, ale i o dostupnost. V Karlovarském kraji jsou lokality, odkud se nedá dojíždět na jakoukoli střední školu. Například velké odborné střední školy s maturitou jsou pro 12 % dětí vzdálené víc než hodinu a půl cesty hromadnou dopravou. Odhadem sto dětí bydlí v lokalitách, odkud je příliš složité dojíždět na jakoukoliv střední školu nebo učiliště. „Karlovarskému kraji by pomohlo, kdyby dokázal identifikovat rodiny, které mají zájem posílat dítě na jakýkoliv typ střední školy, a z prostorových nebo finančních důvodů to pro ně není možné. Zvlášť kdyby kraj zjistil, že dochází k územním koncentracím takových rodin. Pak by se mnohem lépe zacílila pomoc typu posílení veřejné dopravy,“ říká sociolog Josef Bernard (Deník N).

Mírná většina veřejnosti je podle průzkumu proti zrušení známek od 1. do 3. třídy, které navrhuje ministerstvo školství. Zastánci známkování považují současný systém hodnocení za přehlednější, objektivnější a více motivující. Příznivci si od zrušení známek slibují individuální přístup a méně stresu pro děti. „Větší podporu má myšlenka zavedení slovního hodnocení hlavně u mladých lidí pod 30 let, naopak mezi seniory je odpor k takové změně nejvýraznější,“ uvedl Radek Pileček z agentury STEM/MARK. Lidé, kteří mají zkušenost se slovním hodnocením, se k návrhu zrušit známkování staví pozitivněji.

Cermat možná v příštích letech nabídne školám jednotné přijímací testy z angličtiny, chce také testovat využití AI pro kontrolu odpovědí. „Nyní se na ministerstvu školství řeší, zda tento úkol dostaneme, nebo ne. Máme připravit harmonogram prací a vyčíslit náklady, což tento týden budeme mít,“ řekl k přijímačkám z angličtiny Deníku N ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Školy by je podle něj nemusely využívat povinně, podle Renaty Schejbalové se na ministerstvu diskutovalo i testování společensko-vědního základu. Další novinkou, kterou si Cermat chce otestovat, je kontrola některých úloh z přijímacích zkoušek umělou inteligencí.

Úpravy v učivu školáků a středoškoláků mají být podle aktualizovaného vládního prohlášení dokončeny v roce 2024. „Stále platí, že o změně harmonogramu revizí RVP se v tuto chvíli nejedná, a stále platí termín září 2024 pro dobrovolné zahájení výuky. Na základě monitorování procesů a prací na tvorbě nového kurikula je MŠMT v budoucnu připraveno o harmonogramu věcně jednat, protože je důležité, aby změna kurikula, ke které přistoupíme, byla v první řadě kvalitní,“ řekla ve středu mluvčí MŠMT Aneta Lednová (Novinky).

Komentář k problematice domácích úkolů vyvolal diskusi o relevantnosti pojmu vzdělávací nerovnosti. Diskusi o domácích úkolech spojila Alena Rychlíková v komentáři pro Český rozhlas Plus s tématem vzdělávacích nerovností. Odkazuje v něm mimo jiné na to, že nemalá část dětí žije v chudobě, v rodinách, které je nedokáží při plnění domácích úkolů podpořit. Její článek (a zejména jeho titulek) vyvolal na sociálních sítích debatu o relevantnosti pojmu vzdělávací nerovnosti. Na twitteru tomu pomohl zakladatel Seznamu Ivo Lukačevič. Odpověděl například @DrbohlavJakub nebo @KarelGargulak. Alarm připojil k článku tři podcasty věnované sociální a ekonomické situaci v regionech i vzdělávání, které vznikly v rámci projektu Vzděláváním k neúspěchu.

Soud zamítl žalobu češtinářky, která žákům vykládala, že v Kyjevě se nic neděje. Výpověď platí. „Výroky nezletilým žákům závažně porušila povinnosti pedagogického pracovníka, neboť jí pronesené výroky jsou zcela neslučitelné se zásadami vzdělávání. Výpověď soud shledává zcela důvodnou,“ uvedla soudkyně Lada Horáková. Učitelka Martina Bednářová si ponechala lhůtu na rozmyšlenou, zda se proti rozsudku odvolá (Seznam Zprávy).

Místo pedagogických pracovníků jsou ve vládním prohlášení jen učitelé. Slibovaná garance 130 % průměrného příjmu se pravděpodobně bude týkat jen jich. Podle pozměňovacího návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“. Původní vládní návrh počítal s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Upraveno bylo rovněž vládní prohlášení, podle premiéra byla původní formulace chybná – podle předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka chápali pracovníci ve školství vládní závazek jako garanci změny odměňování všech pedagogických pracovníků, proti úpravě jsou i odbory (Novinky).

Výrok týdne:

„Lidé žijí a budou žít ve velice složitém světě, kde jsou důležité nejen jazyky, ale i gramotnost ekonomická, sociální, politická a informační. A když mluvíme o základním a středním školství, tak to je poslední chvíle, kdy se tyto znalosti a dovednosti k těm lidem mohou dostat, pokud se jim nedostanou od rodičů. Teprve po tomto se mohou začít řešit zájmy byznysu a toho, kolik bude muset investovat do vzdělání nově najatých pracovníků,“ vysvětluje Daniel Münich, proč je třeba omezit specializované obory a dát přednost gymnáziím a technickým lyceím (Český rozhlas Plus).

V souvislostech:

Nejdůležitější události ze světa vzdělávání v roce 2022

V jednacím sále Senátu představil EDUin svůj letošní Audit vzdělávacího systému. Jako již tradičně jsou jeho těžištěm analytické texty, které se zaměřují na aktuální problémy vzdělávacího systému. V letošním roce se audit zaměřil na kapacity škol, adaptaci ukrajinských žáků, nedostatek učitelů a na problematický koncept posuzování školní připravenosti (zde). Vedle toho mapuje důležité události minulého roku. V části Události je možné vrátit se den za dnem k důležitým momentům ve světě vzdělávání, a to až k 1. lednu 2020. Z těch, které si do této části auditu našly cestu za rok 2022, vybíráme:

6. ledna 2022: Vláda schválila programové prohlášení. Nejdůležitější pozitivum viděl EDUin v příslibu vyššího podílu financí z HDP směřujících do školství a udržení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy.

7. února 2022: Vstoupil v platnost zákon o mimořádném ředitelském volnu pro období epidemie COVID-19. Umožnil vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem nebo mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů.

18. února 2022: Ve školách skončilo plošné testování na COVID-19.

7. března 2022: Otevřely se první Ukrajinské jednotřídky. Prvních pět jednotřídek se otevřelo na 1. Slovanském gymnáziu v Praze. Do každé třídy mohlo chodit 20 dětí.

17. března 2022: MŠMT novelizovalo vyhlášku upravující zápisy do soukromých a církevních škol. Podle návrhu si mohou při zápisu vybírat žáky podle toho, zda splní předpoklady, které si škola stanoví. Podle EDUinu je novela vyhlášky diskriminační.

21. března 2022: Sněmovna schválila LEX Ukrajina I.

21. března 2022: Začalo připomínkové řízení k Hlavním směrům revize RVP ZV. Připomínkové řízení trvalo do 21. 4. 2022.

9. června 2022: Školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti kvůli zvýšení platů. Pohotovost byla ukončena 25. 8. 2022, navýšení platů nepedagogických pracovníků o 10 % bylo schváleno k 1. 9. 2022.

1. července 2022: Ministrem školství se stal Vladimír Balaš.

1. srpna 2022: Expertní panel předal MŠMT ke schválení finální podobu Hlavních směrů revize RVP ZV.

25. srpna 2022: Vláda předložila Poslanecké sněmovně k projednání návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Zákon prošel prvním čtením 16. 12. 2022 a byl odeslán k projednání do výborů.

31. srpna 2022: Soud dal po třech letech za pravdu maturantovi ve sporu s MŠMT. Maturant se soudil s MŠMT o výsledek ve sporné úloze v testu z matematiky použitého na jaře 2019.

12. září 2022: Novým ředitelem CERMATu byl jmenován Miroslav Krejčí. Jedním z úkolů experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů je elektronizace státních zkoušek.

27. října 2022: MŠMT upřesnilo podmínky pro přijímací řízení cizinců do středního vzdělávání. Mohou například konat písemný test ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace v ukrajinském jazyce. Zkouška z češtiny může být prominuta a nahrazena rozhovorem.

2. listopadu 2022: Změna financování asistentů pedagoga šla do vnějšího připomínkového řízení. V novele školského zákona je navržena úprava právního postavení asistentů pedagoga a návrh nového způsobu financování asistentů pedagoga.

8. prosince 2022: MŠMT představilo učitelský kodex.

15. prosince 2022: Novým státním tajemníkem MŠMT byl jmenován Ondřej Andrys.