Čemu věnovat pozornost v roce 2022? 

Petr Gazdík je ministrem sice jen pár týdnů, během příštího roku bude ale hrát velkou roli v tom, jakým směrem se školství vydá při řešení řady dlouhodobých problémů. Řada kroků přímo vyplývá ze Strategie 2030+, ke které se nový ministr přihlásil.

Měnit se bude vzdělávání budoucích učitelů 

Na podzim 2021 nyní již bývalý ministr Robert Plaga podepsal se zástupci děkanů fakult připravujících učitele memorandum, ve kterém se společně zavázali, že přípravu budoucích učitelů promění tak, aby odpovídala cílům Strategie 2030+. Pro období do roku 2024 si stanovili šest priorit, patří mezi ně změna pedagogických praxí, soustředění na rozvoj oborových didaktik nebo zavedení kompetenčního profilu absolventa.

Další školy začnou učit informatiku podle revidovaného RVP

Na jaře ministerstvo školství zveřejnilo nový RVP pro základní vzdělávání s revidovanou informatikou. Učit podle ní od září začalo přes 800 škol, během tohoto roku začnou podle „nové” informatiky vzdělávat další školy. Změny se promítly i do RVP pro gymnázia, a to s účinností od 1. září 2022, změnit výuku budou muset nejpozději od 1. září 2025. Školy přitom budou moci využívat i prostředky z Národního plánu obnovy, kde je na jejich digitalizaci vyčleněno pět miliard korun. V roce 2022 by mělo být vyčerpáno 1,4 miliardy. Část by měla být využita pro implementaci nového kurikula, většina ale půjde na nákup techniky. Na jejich dovybavení vláda již vloni vyčlenila 1,5 miliardy.

Novela zákona o pedagogických pracovnících dostane zřejmě další šanci

Za prioritu označil její prosazení nový ministr školství Petr Gazdík i další zástupci vládní koalice. Za podstatné označují lepší začlenění podpůrných pedagogických profesí do vzdělávacího systému, ale také podporu začínajících učitelů nebo fixaci učitelských platů na 130 procentech průměrného příjmu v Česku, ke které se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě.

Do finále jde ministerská pilotáž tzv. středního článku na Svitavsku a na Semilsku

Hledání funkčního modelu podpory škol na regionální úrovni patří mezi priority Strategie 2030+. Pilotáž ve dvou vybraných regionech zahájilo ministerstvo školství na konci roku 2020 a v letošním roce by měla finišovat. S ukončením projektu se počítá v lednu 2023. Pilotáž středního článku je součástí implementační karty Podpora a řízení školy – spolu se snižováním administrativní zátěže ředitelů škol nebo institucionalizací podpůrných pedagogických pozic. Možnosti pro fungování středního článku hledají vedle ministerské pilotáže také projekty Eduzměna (na Kutnohorsku) a Partnerství pro vzdělávání 2030+, které letos startuje svůj koncept tzv. okresních partnerství.

Expertní panel slibuje do jara zadání pro revizi RVP, do konce roku by měly být základy nového kurikula

„Velká” revize se po několika neúspěšných pokusech znovu rozběhla loni v září, kdy pro ni ministerstvo zřídilo expertní panel. Jeho předseda je přesvědčen, že by podle nového kurikula školy mohly začít učit už v roce 2024. Revize RVP patří mezi priority Strategie 2030+ a vládní koalice její dokončení výslovně zahrnula mezi své programové priority. Vedle revize RVP, změn v podpoře vedení škol nebo vzdělávání budoucích učitelů je na implementačních kartách Strategie 2030+ pro období 2020–2023 také  snižování nerovností ve strukturálně postižených regionech nebo inovace oborové soustavy středního školství.

Ředitelé škol se budou moci přihlásit do nového vzdělávacího programu

Program, na jehož přípravě spolupracuje Národní pedagogický institut a organizace Učitel naživo, se pro první stovku ředitelů škol otevře od září 2022. Smyslem je posilovat a rozvíjet kompetence a dovednosti ředitelů jako pedagogických lídrů.

Text připravila Radka Hrdinová jako součást lednového vydání newsletteru bEDUin. Přihlaste se k jeho odběru!