Český rozhlas: V podzimním opravném termínu maturit neuspěla skoro polovina studentů

ilustrační foto. ccarlstead (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme článek Českého rozhlasu o výsledcích podzimních maturit (ZDE). O státní maturitě si přečtěte více v textu Připomeňme si, k čemu je a k čemu není státní maturita (ZDE).

Skoro polovina studentů, kteří se teď na podzim pokusili opravit nebo nahradit maturitní test, neuspěla. Nejvíc jich mělo vylepšit výsledky z matematiky, problémy jim ale nakonec dělala hlavně čeština a literatura. V ní propadlo víc než 53 procent uchazečů, kteří zkoušku opakovali.

Maturitní testy v podzimním termínu nezvládlo 44,2 procenta středoškoláků, kteří je opakovali nebo nahrazovali. V případě maturantů, kteří skládali zkoušku v řádném termínu, neuspělo 38,7 procenta. V řádném termínu znovu dopadla nejhůře matematika, v jejímž testu neuspěla 47,2 procenta maturantů.

V opravném termínu skládalo nejvíce maturantů zkoušku z matematiky. Dostavilo se jich 6296, přičemž 43,3 procenta z nich propadlo. Ještě vyšší neúspěšnost byla při opravném testu z českého jazyka a literatury, který psalo 1940 maturantů. Nezvládlo jej 53,4 procenta z nich.

Maturitu v podzimním termínu nezvládla skoro poloviny studentů. Výsledky hodnotí ředitel Cermatu Jiří Zíka:

Opravné testy z cizího jazyka psalo celkem 2095 žáků, z nichž 765 neuspělo, což představuje neúspěšnost 36,5 procenta.

V případě opravných maturit se nejedná pouze o žáky, kteří se o maturitu neúspěšně pokoušeli na jaře. Každý maturant má totiž nárok na celkem tři pokusy (řádný a dva opravné), přičemž maturitu musí vykonat nejdéle pět let po absolvování posledního ročníku středoškolského studia.

„Není to až tak velké překvapení, výsledky podzimního termínu jsou vždy výrazným způsobem horší,“ říká ředitel centra pro přípravu maturit Cermat Jiří Zíka.

„V letošním roce se u českého jazyka projevil výrazně větší podíl těch, kteří přicházeli k opravnému termínu, na úkor těch, kteří přicházeli k řádnému nebo náhradnímu termínu. Právě mezi těmi, kteří přicházeli k opravenému termínu, se rekrutovali ti neúspěšní,“ podotýká.

Zíka: Jazyk se přes prázdniny příliš nezlepší

Výrazně horší výsledky podzimních maturit oproti jarním jsou podle Zíky v případě jazyků dány tím, že se v nich žáci přes prázdniny už příliš nezlepší.

„Do podzimního termínu se látku příliš nedokáží naučit, nedá se u nich už příliš předpokládat, že by se zlepšili. Jazyk, porozumění textu a odbornou tematiku jazyka je obtížné se za tak krátkou dobu doučit,“ vysvětluje Zíka a pokračuje:

„Rozdíl je vidět třeba u matematiky, kde se stačí žáci přes prázdniny doučit některé specifické tematické celky, a získají-li navíc jeden, dva, tři body z didaktického testu, ještě mohou uspět. U cizích jazyků a českého jazyka tomu tak není. Ti, kdo v nich propadli na jaře, propadnou ve většině případů i na podzim.“

Ředitel Cermatu také připouští, že za špatnými výsledky je i fakt, že o maturitu usilují i lidé, kteří na ni nemají. Prokazují to prý inteligenční testy ITS, které si nechalo centrum rozsáhle zpracovat.

„Zjistili jsme, že 76 procent všech lidí z populačního ročníku maturuje. Z toho počtu zhruba 10 až 12 procent na maturitu daného typu nemá. Vidíme to i po jednom řádném a dvou opravných termínech, které mají žáci k dispozici, že tento podíl v nich neuspěje,“ dodává Zíka.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
rodič
rodič
6 years ago

Bravo mšmt. Bravo učitelé, Marcel a Cermat. Teď jste repetentům ukázali zač je toho loket. Vzdělání, to holt není jen tak. To se musí učit a být chytrý. Víte hošánkové a slečinky, vzdělání není zadarmo. Co ti učitelé, kteří vás na maturitu nepřipravili. Půjdou s vámi stát frontu na pracák? Strhnou jim prémie? Nedostanou osobní? Zavolá si je aspoň říďa na koberec? Ále prdlajzky, vždyť učitelé za to nemohou. Ti nikdy za nic nemohou. Můžete si za to vy samy děti, že jste hloupé, líné nebo, že máte špatné rodinné zázemí, potažmo, že nemáte peníze na doučování. A může za… Více »

rodič
rodič
6 years ago

Jo a repetenti, sbalte kufry a půjčte si na jízdenku. Česko je malý zatuchlý rybník s malýma zatuchlýma rybama. Mrkněte se ven, žijte. Nezapomeňte, že maturita je výmysl neukojených papalášů na ministerstvu školství a ve skutečném životě NIC neznamená.

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Problém je, jak je systém SŠ nastaven – na vstupu bere vše, školy jsou motivovány počtem studentů a i tak se slučují a zanikají, propouští se. Vždyt v roce 1995 se rodilo okolo 95 000 dětí – dnešních maturantů (píšu to odhadem, kdo chce, dohledá si přesné číslo) a maturantů je 90 000 (i když jsou tam i nadstavby, atd.) Student 4-6 let je na škole (někdy na více školách, když ho někde vyhodí, jiná ho ráda vezme). No a pak je maturita a ředitel Cermatu nám řekne, že je od začátku jasné, že to někteří udělat nemohli. Společnost platí… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Pane l.snirchu, z poslední vaší věty by mohlo plynout, že maturita je pro všechny. To by ovšem znamenalo opravdu zásadně změnit přístup. A to nikdo zatím neudělal. Buď tedy maturita pro všechny (a pak to snad už není ani maturita, mluvme spíše o dosaženém středním všeobecném vzdělání), nebo maturita garantující vyšší úroveň středního vzdělání (maturita možná poněkud exkluzivní, rozhodně ne pro všechny). Tohle pak samozřejmě musí zpětně ovlivnit vstupy (včetně způsobu financování) a musí vést k diskusi o samotné potřebnosti přijímaček. Nelze obě pojetí propojit, tady si musíme vybrat. Bude to tlakem zdola? Nebo osvíceným rozhodnutím zhora?

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Pane Sotoláři,
z čeho plyne, když napíši, že 10 % po x letech studia maturitu neudělá, že maturita je pro všechny?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Nechci vám nic podsouvat, ale vypadá to tak, protože jinak bychom měli připustit, že za stávajícího stavu je dost dobře možné, že těch 10 % prostě na tu maturitu nemá ani po létech studia. Neměli se tam vůbec dostat.

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Pane Sotoláři,
nepochopil jste nebo nechcete pochopit, o čem píšu.
Píšu o společenských škodách v systému, který na vstupu pustí vše (protože školy nepřímo motivuje, aby brali vše – drobná nadsázka) a na konci říká po x letech, neměli na to od začátku.
Zdá se Vám normální, aby desetitisíce studentů x let za peníze společnosti studovali neúspěšně? V čem je chyba? Jednoznačně v nastavení systému.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Normální se mi to nezdá. To už jsem tu opakovaně psal. A v čem jsme vlastně ve při? Psal jsem, Neměli se tam vůbec dostat. Teď dodávám, že kdyby se tam nedostali, nestudovali by zbytečně, nevznikly by společenské škody.

Možná proto se vracejí na scénu přijímací zkoušky, které jsou ale ihned napadány, že někomu berou šanci studovat a získat maturitu. Přesněji šanci „zkusit“ studovat a získat maturitu, protože v tomto systému samozřejmě někteří bezpřijímačkoví studenti maturitu opět nezvládnou. A budeme sčítat společenské škody. Zase.

To je ovšem bludný kruh. Systému, ale i naší diskuse.

Václav Votruba
Václav Votruba
6 years ago

Pane Šnirchu, odpovězte na tu jednoduchou otázku: mají vystudovat všichni, kteří jsou přijati na střední školu zakončenou maturitní zkouškou nebo jen ti, kteří tuto zkoušku zvládnou?
Vaše věta „A ještě se tváříme, že je to správně, že 10 % mladých po x letech studia maturitu neudělá.“ je nejednoznačná.
Jsou tu v podstatě dvě alternativy (a třetí – přešlapování v dnešním blátě) – buď zpět k variantě nejdříve své jisté (řemeslo, odbornost, …) a pak maturita nebo střední všeobecně vzdělávací škola otevřená všem a zbavená maturity (resp. s maturitní zkouškou takovou, aby „všichni“ prošli).

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Psal jsem o tom v příspěvku. Jednak si myslím, že dnešní varianty – učnák bez maturity či střední s maturitou je chudá a pro 21.století nedostatečná. Dnes každý potřebuje základní finanční gramotnost,právní gramotnost, jazykovou, počítačovou, ekonomickou gramotnost,…. – bez toho neuspějete v 21. století nikde. Ideální by bylo široce otevřené středoškolské studium bez maturity jako základ skoro pro každého, rozšířené nabídkou učnovské mistrovské zkoušky či maturitou. Muselo by ale existovat v zákonech uplatnění pro středoškolské vzdělání bez maturity – což dnes není. Na učnáky nikdo z rodičů dát nechce, střední školy berou vše a pak jsou společenské ztráty z neudělaných… Více »