Anna Brzybohatá 20. 11. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
13. 11. – 19. 11.
stávky ve školství: studenti tento týden za klima, odboráři ten příští za platy a podmínky pro výuku
na střední školy opět míří silný ročník, je pro ně všude dostatek míst?
17. listopad jako oslava demokracie a prostor pro satiru dnešní doby
Týden stručně
17. listopad je svátek demokracie. Využít se ho rozhodli také studenti, kteří vyrazili do ulic ve snaze připomenout důležitost ochrany klimatu. V reportáži Českého rozhlasu jsou popsané příklady aktivit, jako je kurz ekologického hrobnictví, noční programování nebo vlastnoruční výroba bot. Pustili se do nich studenti, kteří se do třídenní stávky zapojili. Vidět byly transparenty jako „Ne sliby – chceme plán. Vládo skoncuj s uhlím“, „Máme holé lesy“ a slyšet bylo i skandování hesla: „Uhlí patří pod zem“ (iDNES). Právě těžba uhlí je jedním z témat, které je podle studentů nejvíce palčivé. „Ministerstvo životního prostředí zcela bez ostychu povolilo těžbu v dole Bílina do roku 2035,“ řekl na shromáždění v hlavním městě jeden ze studentů. Vláda se zavázala v programovém prohlášení k tomu, že se v Česku přestane těžit uhlí nejpozději v roce 2033.
Čeští studenti využívají oslav 17. listopadu pravidelně k tomu, aby poukázali na problémy ve společnosti. Letos se na ty ve školství zaměřil satirický karnevalový průvod Sametové posvícení, který se konal už podvanácté. Na pražské Kampě bylo sedm skupin, které tvořili studenti vysokých i středních škol, akademičtí pracovníci či pracovníci neziskových organizací. Každá skupina měla vlastní téma, které ji pálí. V průvodu tak byla vidět například i podobizna ministra školství Mikuláše Beka jako principála cirkusu, poukázal ale i na nelidské zacházení s hospodářskými zvířaty nebo nedostatečnou péči o psychické zdraví lidí (ČTK).
Přijímací zkoušky na střední školy čekají deváťáky už v dubnu. Kromě toho, že se řeší podoba samotných přihlášek, které mají být elektronické a Cermat pracuje na vybudování IT systému (HN), řeší žáci především v Praze a okolí také kapacity škol. Jak píší Lidovky, z krajů i ministerstva zní, že se o místa nemusí nikdo obávat. Pro letošní rok odhaduje ministerstvo školství na 106 tisíc žáků v posledním ročníku základních škol, k tomu se ještě mohou hlásit ti, kteří se na střední nedostali v minulých letech. Střední Čechy, odkud jezdí tisíce dětí studovat do hlavního města, slibují na středních školách stovky nových míst. V Praze jsou však kapacity prakticky na maximu. A s jejich navyšováním metropole otálí. „Dokud navýšení neschválí ministerstvo, tak k němu nedojde,“ řekl Lidovkám pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Podle něj Praha vloni narazila hlavně na to, že školy neměly nová místa schválená pro první termín přijímacího řízení. „Ještě horší byly požadavky resortu, které chtělo za navýšení na jedné škole ubrat místa na škole jiné. Osobně doufám, že tato praxe se již nebude opakovat,“ dodal Klecanda. Ministr školství Mikuláš Bek chce dát zřizovatelům do budoucna větší volnost.
Během posledních přijímacích zkoušek bylo vidět, jaký je u silných ročníků převis poptávky a nabídky. Díky demografické křivce, která je sice známá léta dopředu, ale stát na ni není schopný dostatečně rychle reagovat, se loni počet žáků končících základní školu meziročně zvýšil o 12 procent – ve Středočeském kraji to bylo o 15 procent a v Praze dokonce o 20 procent. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy se ve spolupráci se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou pustila do zmapování průběhu a výsledků přijímacího řízení na střední školy. Dotazník k výzkumu na konci června vyplnilo 4934 žáků 9. ročníku, 5413 žáků 8. ročníku a 2540 rodičů žáků 8. a 9. ročníku ze základních škol v Praze a Středočeském kraji. Výsledek? Například systém dvou přihlášek neumožňuje podle výzkumníků odhalit skutečnou poptávku nejen po typech a oborech studia, ale ani zájem žáků a rodičů o konkrétní střední školy. Podle dat chce na 85 procent žáků z Prahy a Středočeského kraje získat maturitní vzdělání. Školy ale žákům devátého ročníku nabízely ve Středočeském kraji 42 procent a v Praze 25 procent míst v nematuritních oborech. Šetření dále ukazuje, že do prvního ročníku středních škol do nematuritních oborů nastoupilo 22 procent žáků v Praze a 37 procent žáků ve Středočeském kraji. Právě v oblasti nematuritního studia je podle výzkumníků největší nesoulad mezi poptávkou žáků a rodičů a nabídkou oborů středních škol.
Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) nepodpořilo změny vysokoškolského zákona. V něm se po novele měl změnit koeficient, podle kterého se počítá nárok na sociální stipendium. Český rozhlas připomněl, jak na podporu nyní studenti dosáhnou – rodiče nevydělají dohromady víc než 1,5 násobku životního minima – tedy zhruba 23 tisíc korun. Vysokoškolák má pak nárok na sociální stipendium ve výši 4300 korun na měsíc. Právě tento koeficient navrhovalo ministerstvo školství změnit, v připomínkovém řízení ale změny nepodpořil resort financí. „Definice studujících s nárokem na sociální stipendium tak zůstává nezměněná oproti aktuálně platnému znění zákona,“ shrnula pro iRozhlas mluvčí resortu školství Tereza Fojtová s tím, že resort nadále jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o jiných možnostech podpory studentů ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. V porovnání se zeměmi Evropské unie je přitom Česko na chvostu v podpoře studentů ze sociálně slabých rodin. Na potřebu proměny systému už v roce 2021 upozorňovala studie think-thanku IDEA, podle které má na veřejně hrazená sociální stipendia nárok velmi malý podíl studentů a stipendia jsou velmi nízká.
Publikaci vydalo Centrum kompetencí v rámci projektu OKAP 2 v Moravskoslezském kraji. Podle autorů jde o unikátní metodickou pomůcku, kterou ocení nejen kariéroví poradci, kteří působí na středních školách. K dispozici je jak v tištěné podobě, tak volně ke stažení v elektronické formě.
Výrok týdne
„Jsem přesvědčen, že je potřeba si svátek připomínat. Za více než 30 let jsme udělali obrovský skok kupředu a myslím, že je co slavit. Zároveň je dobré si připomenout všechny ty, kteří to umožnili, všechny ty, kteří tehdy měli odvahu říct, že už stačilo a chtějí změnu. A že si za tím stáli. Myslím, že to je to, co bychom si měli připomínat,” Více zde:
řekl v rozhovoru pro Českou televizi na Národní třídě prezident Petr Pavel, podle kterého 17. listopad doprovází velké emoce. Tento den je také mezinárodním dnem studentstva a připomíná si události z roku 1939, kdy v Česku probíhaly protesty proti nacistické okupaci Československa. O 50 let později se historie opakovala a byli to právě studenti, kdo protestovali proti tehdejšímu komunistickému režimu a demonstrace se stala začátkem sametové revoluce.
V souvislostech
Školské odbory na 27. listopadu vyhlásily celodenní stávku. Některé školy tak mohou příští pondělí zůstat zavřené. Připojit se ke stávce není povinné, takže řada z nich zůstane otevřená a bude se běžně vyučovat. Někde se mohou například připojit jen někteří učitelé.
Veřejným prostorem se šíří, že stávka je hlavně o platech pro učitele, ale není tomu tak. Je pravda, že sliby vlády o tom, co se nakonec objeví kantorům na výplatní pásce, zůstávají nenaplněné. Konkrétně jde o závazek 130 procent průměrné mzdy pro učitele, který nemají. Pondělní celodenní stávkou ale chtějí odboráři upozornit na to, že ve školách nemusí být dostatek dalších zaměstnanců, jako jsou asistenti pedagoga, kuchařky či školníci. Nejde totiž o stávku učitelů, ale školských pracovníků.
„Tady se nejedná o platech učitelů, ale o tom, jestli budeme mít dostatek nepedagogických pracovníků, jestli je seženeme, protože mají nízké platy,“ vysvětlila v pořadu Pro a proti v Českém rozhlase na začátku týdne místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Poslední číslo, se kterým má podle vládního návrhu ministerstvo školství pro příští rok počítat, je 269 miliard korun. To je sice o zhruba čtyři miliardy vyšší, než tomu bylo pro letošní rozpočet, ale nepočítá se v něm například s inflací, se kterou se Česko potýká. Takový rozpočet také „neutáhne” zmíněné uzákoněné zvyšování platů učitelů. Vzhledem k tomu, že má resort pod vedení ministra Mikuláše Beka reálně počítat s méně penězi, než by ve skutečnosti potřeboval, musí šetřit.
Platy pod hranicí minimální mzdy, která činí 17300 korun, mají na školách uklízečky, školníci nebo kuchařky. Jak ministr Bek přiznal v nedělním pořadu Televize Nova Za pět minut dvanáct, je takové ohodnocení skutečně velmi nízké a systém potřebuje změnit už delší dobu. „Tyto pozice jsou podfinancované velmi dlouho. Zatím se nepodařilo najít nastavení, které by umožnilo v této oblasti zavést větší efektivitu a lepší ohodnocování. Systém podle mě potřebuje velkou změnu,“ řekl Bek v pořadu, kde diskutoval i s předákem školských odborů Františkem Dobšíkem. Podle něj kroky vlády neukazují na to, že by bylo vzdělávání prioritou, jak zněly předvolební sliby.
Co dalšího ve školství ohrožují plánované škrty? Ministr Bek chce změnit podobu PHmaxů, což je maximální týdenní počet hodin vyučování, který úřad ve výsledku školám proplatí. Právě díky tomuto dělení mohly školy, potažmo učitelé dělit hodiny do menších hodin nebo využívat tandemovou výuku. To by do budoucna v případě úpravy PHmaxů mohlo zmizet, protože by to školám nikdo neproplatil. Takové zásahy by ohrozily především školy, které se snaží o moderní styl výuky. Ten po nich paradoxně ministerstvo chce, pokud by stále trvalo na naplňování dokumentu Strategie 2030+.
Ministr školství Mikuláš Bek v minulém týdnu přislíbil, že se v otázce rozpočtu a financování školství bude snažit získat v rámci vyjednávání s kolegy z vlády více peněz a jednat chce nadále také s odbory.
Z edukalendáře
20. 11. → Praha → debata Prostředí škol a jak ho proměnit
29. 11. → Praha → konference Školy bez bariér
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
