Chytré Česko: Digitální (ne)gramotnost učitelů. Zaostáváme za žáky, přiznávají. Je ale čím dál více výjimek

Jaká je digitální gramotnost českých učitelů? Přečtěte si text věnovaný tomu, jak školy ne/reagují na postupující digitalizaci společnosti. Text připravila Zuzana Hronová a celý ho najdete na webu Chytrecesko.org.

Současné společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude ještě dále rozšiřovat. Tomu však neodpovídá úroveň digitální gramotnosti žáků. Zavádění digitálních technologií do výuky slibovala již Strategie 2020 před pěti lety. Jenže to jde velmi pomalu. Tedy digitální přístroje by byly, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají. Bojí se, že selžou a žáky stejně nedohoní.

„Digitální doba není nějaká budoucnost, kterou vidíme ve sci-fi, probíhá v současnosti. Bez digitálních dovedností se dnes žáci ani učitelé neobejdou,“ říká ředitelka korporátní komunikace a společenské odpovědnosti Vodafonu Adriana Dergam. „Z praxe vidím, jak je vzdělávání v digitálních kompetencích nedostačující. Musíme velmi doškolovat nastupující mladé lidi, kteří přicházejí ze škol v této oblasti nevybavení, a trochu tím suplujeme roli státu.“

Miroslav Dvořák ze Vzdělávacího centra Microsoft upozorňuje, že doba se rychle mění a spousta pozic mizí. „Airbnb nevlastní jedinou nemovitost, a přesto je největší ubytovací společností, Skype nemá žádnou telefonní infrastrukturu, a přesto přes něj odehrávají miliardy hovorů denně, Facebook nevytváří žádný obsah, přesto to jsou nejčtenější ‚noviny‘. Tím ubývají pozice jako pokojská, recepční, inženýr telefonních sítí, spojovatelka. Naprogramovaný robot už dnes umí postavit zeď, brzy nebudou potřeba zedníci. Tomu všemu se musí škola přizpůsobit,“ říká Dvořák. Jelikož je i učitelem informatiky, dodává: „Informatika by neměla být o obsluhování počítače, což je možná strop nejednoho učitele, ale mělo by se tu učit i programování, které rozvíjí myšlení žáků.“

„Učitel dnes může učit velmi kreativně, s využitím nejrůznějších moderních technologií, může učit projektově, ve skupinkách. Jenže mnozí říkají, že kurikula jsou tak plná, že nestíhají látku odučit, natož ji nějak zpestřit použitím digitechnologií. Jenže to už v případě základních škol patnáct let, tedy po školské reformě, není pravda,“ říká Petr Naske, tajemník DigiKoalice (Česká národní koalice pro digitální pracovní místa).

Jak vysvětluje, učivo obsažené v rámcových vzdělávacích programech není povinné, povinné je pouze dosáhnout stanovených cílů. „Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách,“ doplňuje ho Tomáš Feřtek, odborný konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin.

Česká školní inspekce v dokumentu Rozvoj informační gramotnosti na středních školách ve školním roce 2018/2019 konstatuje, že 70 procent škol, které navštívila, zahrnuje digitální technologie (též informační a komunikační technologie, ICT) do koncepce rozvoje. Na všech navštívených školách pak byly touto technikou vybaveny i některé další učebny, ne například pouze specializovaná učebna informatiky. U 80 procent škol byla takto vybavena dokonce většina učeben. Bohužel se toto materiální vybavení příliš neprojevilo na inovaci či digitalizaci výuky.

Například pouze v 15 procentech navštívených středních škol se inspektoři potkali s tzv. systémem pro řízení výuky (learning management system, LMS). Jedná se o aplikaci, která řeší administrativu a organizaci výuky od elektronických žákovských knížek a třídnic přes komunikaci s žáky či rodiči po elektronické učební materiály či výukový obsah on-line či off-line nebo zadávání, vybírání a vyhodnocování úkolů či testů.

Celý text si můžete přečíst na webu Chytrecesko.org.