← Beduin ← Články

Co mají společného úspěšná učiliště?

6. 2. 2023

EDUin

Revize RVP Střední školy

Co přinesl týden 30. 1. – 5. 2.

Krátce:

Ministerstvo školství s půlročním zpožděním schválilo zadání pro revizi RVP, vzdělávací obsah se na jádrový a rozvíjející dělit nebude. Ministr Balaš na tiskové konferenci představil zadání pro revizi RVP. Nebude v něm kontroverzní dělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. „V momentě, kdy rozdělíte vzdělávací obsah, může se to vykládat tak, že je možné žáky seskupovat podle určitých kritérií. Chystaná změna tak ale nebyla myšlena, neměly vznikat ‚chytré‘ a ‚hloupé‘ třídy. Riziko tam ale bylo,“ říká předseda expertního panelu k revizi RVP Jan Jiterský (Aktuálně). Zadání se opozdilo, expertní týmy na revizi ale už několik měsíců pracují. „Pořád počítáme s tím, že to půjde zvládnout,“ odpověděl ředitel NPI Ivo Juppa v rozhovoru pro Deník N na otázku, zda budou moci první školy začít od září 2024 učit podle revidovaného RVP. Počítá se s redukcí vzdělávacího obsahu. Experti se mimo jiné snaží dosáhnout stavu, aby na 1. stupni ZŠ měli učitelé při současném rozsahu hodin 15 % času na individuální výuku, na 2. stupni by pak mělo jít o 30 % času (iDnes. Více času na efektivnější metody výuky by učitelé měli mít i díky tomu, že řada znalostí by se neměla učit duplicitně.) „Pokud se v dosavadním RVP nějaký obsah opakuje na prvním i druhém stupni vzdělávání, je potřeba kriticky zhodnotit klady a zápory takového přístupu a zvážit možnost odlišných řešení,“ cituje Deník N autory Hlavních směrů. Pokrok každého žáka se bude ověřovat ve třech uzlových bodech. „Ve 3. ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická gramotnost. Dalšími uzlovými body pak budou 5. a 9. ročník,“ doplňuje náměstkyně ministra školství Martina Běťáková (Seznam Zprávy).
Ve velkých městech a okolo nich se rodiče marně snaží dostat dítě do školky, ve strukturálně postižených regionech se školky naopak nedaří naplnit. Stav, kdy v Praze tříleté „spádové“ děti kvůli kapacitě odmítají, zatímco ve strukturálně postižených regionech se kapacitu nedaří naplnit, popisuje článek na Seznam Zprávy. Nejmenší podíl dětí ve věku od 3 do 5 let ve školkách hlásí podle dat ČŠI okres Most – předškolní docházku tu plní jen 78 % dětí. „Přijímáme všechny děti, máme volné kapacity i pro děti mladší 3 let. V letošním školním roce jsme přijali 109 dětí mladších 3 let,“ říká mluvčí Chomutova Zuzana Vavřínová.
Lepší šanci na pracovním trhu budou mít do budoucna absolventi všeobecně zaměřených středních škol, místa na gymnáziích ale nepřibývají, upozorňuje analýza EDUinu. „MŠMT nebude klást překážky při navyšování kapacit středních škol s výjimkou víceletých gymnázií a konzervatoří,“ píše se v pracovní verzi dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023 až 2027 (Novinky). Zřizovat nová místa na středních školách ale neplánuje, bez změny školského zákona by to byl zásah do pravomocí krajů. Situaci na středních školách s výhledem do dalších let zmapoval analytik EDUinu Jan Zeman, počet gymnázií podle něj nenarůstá, přestože podle vývoje pracovního trhu bude do budoucna výhodou všeobecné vzdělání. Zájem o učiliště klesá a nástavby neplní svůj účel vzhledem ke špatným výsledkům u maturit (EDUin).
Ve škole řešili stížnost rodiče, která se týkala prezidentských voleb. Kampaň podle ředitele vyděsila menší děti. Šlo o stížnost na to, že učitelka během hodiny ve 3. třídě zopakovala předvolební argumenty o tom, že v případě zvolení Petra Pavla hrozí válka, a řekla, že bude volit Andreje Babiše. Podle ředitele školy Josefa Vališe učitelka o válce nemluvila a zpětně to měly uznat i děti, řekla podle něj, že se tím „poučila a nebude už dětem říkat ani takové informace“. Kampaň děti na škole ovlivnila, největší strach podle ředitele vzbudila u nejmenších žáků (Seznam Zprávy).
Novela umožňuje školním jídelnám zvýšit cenu oběda, velká část jich tuto možnost nevyužije. Nové limity stanoví strop na oběd pro středoškoláky a školáky starší 15 let na 54 korun, dosud to bylo o devět korun méně. O tutéž částku narostla i možná nejvyšší cena za polední jídlo pro žáky ve věku od 11 do 14 let. Ti mohou nově za oběd platit až 50 korun. Většina jídelen zdražovat nechystá. Často zvedaly ceny začátkem školního roku (Novinky). „Zdražovali jsme dvakrát v průběhu loňského roku, museli jsme se přizpůsobit růstu cen potravin,“ řekla pro iDnes vedoucí pardubické školní jídelny Gabriela Malíková. Nezisková organizace Women for Women (W4W) odhaduje, že bez jediného teplého jídla za den může do konce školního roku zůstat až 40 tisíc dětí. „Neustálé zdražování školních obědů představuje velký problém, který v důsledku dopadá na naše děti,“ říká Zdeněk Joukl, starosta Syrovice na Brněnsku – ceny obědů zastropovali a zbytek doplácí obec (Seznam Zprávy).
Obavy z reakce rodičů na vysvědčení řeší Linky bezpečí méně často, s elektronickými informačními systémy ustoupily do pozadí. „Vysvědčení přestalo být pro Linku bezpečí stěžejním tématem ve chvíli, kdy byl zaveden elektronický systém hodnocení. Jeho zásluhou jsou rodiče o prospěchu svých dětí průběžně informováni. To ovšem neznamená, že by se mladá generace nepotýkala s psychickými obtížemi. Naopak, zhoršení psychického stavu u dětí je stále častější,“ podotýká Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí (Deník).
Ministerstvo školství uvažuje o zavedení slovního hodnocení na 1. stupni ZŠ, podle expertky na školní hodnocení to bude vyžadovat změnu v přemýšlení učitelů i rodičů. „Žáci přiznávali, že slovní hodnocení na konci roku prakticky téměř nikdy nečetli, protože bylo příliš dlouhé, a oni dostávali i v průběhu roku tolik informací o svém pokroku, což je vynikající zpráva, že to sumativní hodnocení na konci roku už nepotřebovali,“ odpovídá Veronika Laufková z Pedagogické fakulty UK na otázku, jak se u nás osvědčuje slovní hodnocení. Rozhovor Reportéra se točí kolem známek, slovního a formativního hodnocení a zmiňuje pilotní projekt Masarykovy univerzity ověřující hodnocení za pomoci čtyřstupňové škály.
Školy se tématu klimatické změny věnují, jen málokterá to ale pojímá soustavně, myslí si člen pracovní skupiny pro revizi RVP. „Je hodně škol, které téma reflektují a věnují se mu. Zároveň se ale jen menšina škol věnuje tématu klimatické změny nějak soustavněji, uceleněji. Učitelé s dětmi často proberou jednoduchá témata, jako je třídění odpadu, a u toho to skončí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Ve výuce o komplexnějších tématech souvisejících s klimatickou změnou podle něj většina učitelů potřebuje podpořit.

Výrok týdne:

„Náš vzdělávací systém bohužel od začátku počítá s výraznou pomocí rodičů. Jenže ti málo vzdělaní často neumí své děti ve vzdělání podporovat. S tímto handicapem nastupují děti už do první třídy a v průběhu studia se jen prohlubuje. Česko je jedna z mála zemí v EU, kde není povinná docházka i na střední škole, a když do středního vzdělávání netlačí naše klienty rodiče ani stát a oni sami nevěří, že vede lepšímu životu, mají malou motivaci dál studovat,“ říká Ruth Veselá, metodička kariérního poradenství Člověka v tísni a koordinátorka projektu Retrostipendia (denik.cz).

V souvislostech:

Charismatický ředitel nebo dobré vztahy mezi učiteli teoretické i odborné výuky. Školní inspekce hledala, co mají společného úspěšná učiliště

Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku. Sympatické na ní je nejen to, že se věnuje typu škol, který dlouhodobě obecně trápí vysoká školní neúspěšnost doprovázená předčasnými odchody ze vzdělávání (viz výroční zpráva ČŠI, str. 134), ale také zaměření na dobrou praxi. Šetření se uskutečnilo na 12 středních školách vybraných na základě předchozí inspekční činnosti. Jeho součástí byly i hloubkové rozhovory s řediteli a dalšími zaměstnanci školy, hospitace v hodinách nebo dotazování žáků. Zprávu se vyplatí prolistovat už kvůli „rámečkům“ obsahujícím záznam částí z těchto rozhovorů. Co mají podle školní inspekce společného?

Vize

Tyto školy mají typicky svou vizi lépe zpracovanou, než je obvyklé. Kromě toho není vize jen formálním dokumentem, ale skutečně se propisuje do života školy. Bere v úvahu specifika žáků (včetně nižší motivace k učení nebo vyššího rizika školní neúspěšnosti a předčasného odchodu ze školy) a klade důraz na jejich úspěch ve škole i v budoucím životě jako na cíl, ke kterému výuka směřuje.

Ředitel

Silnou osobnost ředitele s dobrými manažerskými, komunikačními a pedagogickými schopnostmi vidí autoři tematické zprávy ve většině těchto škol jako „nepostradatelnou pro udržení kvality vzdělávání“. Za rizikové považují, že přes delegování řady odpovědností pracují ředitelé v těchto školách mnoho hodin přesčas, což „se promítá do jejich osobních životů“.

Dobré vnitřní klima

Typické jsou pro tyto školy dobré vztahy mezi všemi, kdo školu tvoří. Platí to nejen pro vztahy mezi učiteli (včetně mistrů odborného výcviku), kteří spolu komunikují a poskytují si zpětnou vazbu, ale i pro přístup k žákům v teoretické výuce i v odborném výcviku nebo na pracovištích odborných partnerů, který zpráva popisuje jako partnerský. Pomáhá podle ní například posilovat sebedůvěru žáků při řešení zadaných úkolů. Výsledkem je i to, že téměř všichni učitelé, kteří na těchto školách učí, je považují za úspěšné.

Škola úzce spolupracuje s odbornými partnery

Podoba této spolupráce může mít různou podobu, není ale formální. Může zahrnovat účast zástupců partnerů, tj. odborníků z praxe, na tvorbě a úpravách školních vzdělávacích programů, na výuce nebo v komisích u závěrečných zkoušek. Může mít podobu spolupráce škol při organizaci odborných soutěží a jiných akcí. Některé z navštívených středních škol fungují jako centra odborného výcviku pro obor. Zpráva si všímá i toho, že úspěšné školy nezapomínají ani na spolupráci se školami základními. Pro potenciální zájemce o studium například pořádají exkurze.

Důraz na vzdělávání pedagogů

Zažitou praxí sledovaných středních škol je, že jejich vedení vyhodnocuje práci pedagogů a motivuje je ke zlepšování. Využívají k tomu různorodé nástroje: vzájemné hospitace, samostudium a další formy vzdělávání, ale i speciální programy na podporu začínajících učitelů.

Prevence školní neúspěšnosti

Typická je pro tyto školy pozornost, kterou věnují včasné reakci na školní neúspěšnost a jejím příčinám. Využívají různé strategie – mají nastavena striktní pravidla pro omlouvání absence a plnění zadaných úkolů, pořádají adaptační kurzy usnadňující přechod ze základní školy, nabízejí (bezplatné) volnočasové aktivity nebo individuální doučování.

Kvalita výuky

Podle hospitací jsou silnou stránkou výuky na těchto školách vstřícná pracovní atmosféra nebo provázání teoretické a praktické výuky a spolupráce mezi učiteli teoretických a odborných předmětů. Co inspekce pozitivně nehodnotila, byl průběh výuky zejména v hodinách teoretického vzdělávání, kde konstatovali problémy s aktivizací žáků a nízkou úroveň individualizace a diferenciace.