Co nám řekne maturitní generálka

Dnes, ve čtvrtek, končí generálka na státní maturity. Výsledky nám pan ministr Dobeš sdělí za dva týdny. Ale už dnes je zajímavé odhadovat, co se asi dozvíme.

Pokud jde o hlavní smysl generální zkoušky, tedy logistiku, je skoro jisté, že generálka dopadla bez výhrad. Všechno bylo vytištěno, rozvezeno, sebráno a nejspíš i vyhodnoceno bez větších problémů. Tedy až na to, že státní maturita je moloch, který zatěžuje školy další šílenou porcí úřadování, kopírování, zakládaní, ověřování a kontrolování všeho myslitelného. Vzhledem k tomu, že i obyčejná školní maturita je každoroční zátěž, které těsně předcházejí z úředního hlediska mimořádně komplikované přijímací zkoušky, na jaře nebude středoškolským učitelům opravdu co závidět.

Druhá stránka státní maturity je ta bezpečnostní. Aby se nic předem neprozradilo, nikdo neukradl zadání a nezfalšoval výsledky. V tomhle směru se toho mnoho soudit nedá. Na „generálkovém“ zadání nikdo zájem neměl, takže ani nebyl důvod, proč se ho snažit ukrást. Ale dá se soudit, že i v tomhle směru česká státní maturita obstojí. Její zabezpečení je totiž mimořádné. Jestli CERMAT věnoval něčemu opravu důkladnou pozornost, pak je to právě bezpečnost. Při tisku a balení testů je jen osm lidí, které sledují kamery. Mají speciální obleky, aby si nemohli schovat ani list papíru. Zadání rozváží firma specializovaná na přepravu vysoce postavených politiků. Přísná jsou i bezpečnostní opatření přímo ve třídách.

Je to tak správně? Těžko říct. Právě až přehnané zabezpečení českou státní maturitu velmi prodražuje. Momentálně se udává cena jednoho ročníku okolo 170 miliónů Kč. Na Slovensku je to deset miliónů Kč. Sedmnáctkrát méně? Jeden z podstatných důvodů je, že zabalené a zapečetěné zadání tam rozvážejí běžnou kurýrní službou na krajské úřady, kde si ho vyzdvihne ředitel příslušné školy. Zpočátku slovenské státní maturity (funguje pátým rokem) došlo několikrát k úniku informací, ale dnes i tenhle levný systém funguje bez problémů. Kdežto my za „skoro jistotu“, že nic neuteče, platíme zhruba polovinu každoročních nákladů.

Třetí otázka se týká obsahu. Tam se toho dá soudit nejméně. Do skutečné maturity zbývá ještě skoro tři čtvrtě roku studia a přípravy, takže pokud výsledky nebudou nic moc, dá se to pochopit. Nahlédnutí do testů ukazuje, že jsou připraveny vcelku pečlivě, ale často trpí tím, že nejtěžší je vůbec pochopit, co po vás chtějí, přičemž to, co ona otázka ověřuje, je často banalita. Tento typ testů není příliš náročný na dovednosti a znalosti, ale vyžaduje velké soustředění, pozornost a pečlivé čtení. S čímž může mít leckdo v maturitním stresu problém, aniž to nutně znamená, že je špatný student. To je ale těžko odstranitelný problém tohoto typu testování.

Hrozí tedy, že neuspěje velká část studentů? Paradoxně se obávám spíš opačné tendence. Na Slovensku jsou testy nastavené tak, že u maturity uspěje ten, kdo dosáhne alespoň 33% bodového ohodnocení. To je velmi nízko nastavená laťka, takže státní maturitu nakonec složí 99% studentů. Tím pádem její výsledky fakticky neslouží vysokým školám jako přijímačky a nemá vliv na reformu a kvalitu středních škol.

No a u nás je obtížnost testů nastavena ještě o trochu níž, na 30%. Pan ministr Dobeš sice opakovaně tvrdí, že maturitu nesloží až 20% studentů, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Pokud to tak bude, dá se alespoň předpokládat, že by státní maturita mohla k něčemu být. Pokud se míra neúspěšnosti bude držet někde do 5%, pak jsou všechny ty organizační tanečky, kosmické zabezpečení a utracené desítky miliónů k ničemu.

Na konečnou odpověď na otázku po smyslu maturity si musíme počkat do jara, na to maturitní generálka asi neodpoví. Ale měli bychom onoho třetího listopadu poslouchat ministra Dobeše velmi pozorně. Jde o velké peníze a potenciálně i velké znechucení učitelů, pokud se zjistí, že vynakládali energii zbytečně. A na změnu pořád ještě bude čas.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na