Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?

20. 2. 2023
EDUin
bEDUin_clanek_obrazek2

Co přinesl týden 13. 2. – 19. 2.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Potkávám dva typy dětí. Některé si chodí s jiskrou v oku pro další úlohu i pro vysvětlení, necítí se jako poražení, když něco nevědí. Takové dítě se hned tak nevzdá, do práce se zakousne, dokáže zdolat překážku, učí se s chutí. To mu bude v životě pomáhat. A pozor, zažil jsem to i u slabších žáků! A pak jsou děti, jimž se do ničeho nechce, nevěří si, a to včetně těch, které mají dobré předpoklady. Na druhý stupeň takových dětí přichází podle mých pozorování třetina. Prvňáčci jsou do učení dychtiví skoro všichni. Něco jako učitelé děláme špatně,“ říká v rozhovoru pro eduzin.cz Tomáš Chrobák, vítěz jednoho z ročníků učitelské ceny Global Teacher Prize CZ. Nominace do letošního ročníku jsou otevřeny do 23. února, přihlášky do 5. března.

V souvislostech:

Představíme nový Audit vzdělávacího systému. Čemu se v něm věnujeme?

EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?

Školy jsou někde přeplněné. Umíme plánovat jejich kapacity?

Autorský tým Miroslav Hřebecký, Silvie Rita Kučerová a Petr Meyer v textu Kapacity a naplněnost veřejných základních škol na základě dat z výzkumu Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP za období 2016/17–2021/22 sledují akutní problém s kapacitou škol. Analýza popisuje školský systém, který se rostoucímu počtu žáků přizpůsobuje zvyšováním počtu tříd (o 4 tisíce, tj. přes 9 %), zatímco počet škol zůstává zachován, stejně jako průměrný počet žáků na třídu. Z pohledu regionů jsou za tímto průměrným výsledkem značné rozdíly mezi regiony i mezi městy a venkovem. Autoři popisují tyto odlišnosti na základě parametrů, jako je kapacita nebo naplněnost škol (s vědomím problematičnosti těchto pojmů) nebo počet žáků (na úrovni obcí s rozšířenou působností).

Ve školách přibývá žáků-cizinců. Jsme na ně připraveni?

Kristýna Titěrová upozorňuje na dlouhodobý problém s adaptací dětí, které přišly ze zahraničí, nebo mají jen omezenou znalost českého jazyka, který výrazně ovlivňuje jejich šance na uplatnění v dospělosti. V příspěvku Ukrajinské děti jsou příležitostí, jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR autorka analýzy v šesti bodech nabízí doporučení, kam by v příštích letech měla směřovat pozornost tvůrců vzdělávacích politik. Mezi tato doporučení patří velmi kritizovaná podoba přijímacích zkoušek na střední školy a maturitních zkoušek, podpora pro dlouhodobou výuku češtiny jako cizího jazyka na školách (pro všechny, kdo to potřebují, včetně žáků středních škol) nebo příprava učitelů.

Chybí nám učitelé. Co s tím uděláme?

Na příkladu učitelů fyziky popisuje Jan Zeman faktory, které vedou k tomu, že výuka přírodovědných oborů zejména v některých regionech je vedena neaprobovanými pedagogy. Přestože jde o dlouhodobě vnímaný problém, upozorňuje autor analýzy Nedostatek učitelů zvláště přírodovědných oborů je problém, který je nutné řešit soustavou opatření na nedostatek dat k této problematice. Upozorňuje také na dlouhodobě nízké počty absolventů těchto pedagogických oborů i na jejich odchody mimo školství. Výsledkem je nejen nedostatek aprobovaných učitelů, ale také jejich stárnutí (i ve srovnání s učiteli přírodních věd v jiných evropských zemích, které stejně jako ČR řeší problém s nedostatkem učitelů). Analýza dále nabízí pohled na komplex faktorů, které ovlivňují atraktivitu učitelského povolání (například pregraduální příprava, podpora začínajících učitelů, pracovní podmínky nebo platy), a na jejich rezervy v tom, jak jsou v rámci českého školského systému pojímány.

Odkladů školní docházky je příliš. Co je příčinou?

Dlouhodobému trendu v podobě růstu podílu odkladů se věnuje Kateřina Lánská v textu Školní připravenost není otázkou pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola. Upozorňuje na řadou mezinárodních i domácích výzkumů potvrzený vztah mezi kvalitním předškolním vzděláváním zejména dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a školní úspěšností, i na rezervy, které má v tomto ohledu české řešení povinné předškolní docházky. Upozorňuje také na roli, kterou v kontextu vysokého podílu odkladů (v ČR podle krajů osciluje mezi 13,4 a 30,4%) hraje koncept tzv. školní zralosti a na diskusi spojenou se změnou paradigmatu, který staví na připravenosti jako procesu, ve kterém se zohledňuje připravenost dítěte i podmínek pro vzdělávání ve školách nebo na rozpačitý stav pedagogické diagnostiky a intervence v mateřských školách.

Audit vzdělávacího systému bude představen 28. února v 10 hodin, online můžete tuto událost sledovat zde.

Z edukalendáře:

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články