Co přinese dětem revidované RVP? Učit by se podle něj mělo už od roku 2024

Přečtěte si závěry diskuse na březnovém Kulatém stole SKAV a EDUin, jehož tématem byla “velká” revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy. V současné době Expertní panel ministerstva školství pro revizi RVP sbírá připomínky veřejnosti k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV. Ten byl zveřejněn 24. března a má posloužit jako zadání kurikulárním odborníkům, kteří mají do konce roku připravit největší změnu cílů a obsahu vzdělávání od roku 2005, kdy začal plati současný RVP. Dokument Hlavní směry k revizi RVP najdete zde.

Diskuse u kulatého stolu se zůčastnili: Petr Chaluš, Národní pedagogický institut; Jan Jiterský, Expertní panel pro revizi RVP, MŠMT; Hana Košťálová, Pomáháme školám k úspěchu; Tomáš Kuba, SKAV; Eva Píšová, Asociace metodiků cizích jazyků AMATE, zástupkyně Kompas; Martin Plášek, Česká středoškolská unie. Debatu moderovala Dana Ticháčková, Učitelská platforma.

Co by měla revize RVP přinést dětem

V odpovědi na tuto otázku panelisté kladli u dítěte důraz na pocit smysluplnosti učení. “Bylo by výborné, kdyby se naše děti zapojovaly do svého učení s chutí a nadšením, kdyby revize vytvořila prostor pro ně, ale i pro učitele, aby neměli pocit, co všechno musí zvládnout navzdory tomu, že to ani v současném RVP není, aby věřili tomu, že prostor pro děti a jejich učení mohou udělat,” myslí si Hana Košťálová. Pocit, že učení má smysl, že děti v lavicích neposlouchají hodiny monologů a neučí se pro testy, považuje pro úspěch revize RVP za podstatný i Eva Píšová: “Dělala jsem si průzkum mezi našimi šedesáti maturanty, říkají – dejte nám informace, ukažte nám cestu, ale nesnažte se nám vnucovat názor.” “Doufám, že revize RVP přinese možnost vzdělávat se v tom, co připraví na měnící se svět. Bohužel český vzdělávací systém se trochu zastavil. Doufám, že revize přinese změnu, protože věřím, že změna je potřebná a důležitá,” říká Martin Plášek z České středoškolské unie.

O wellbeingu

Důraz na wellbeing dokumentem Hlavní směry revize RVP prostupuje na různých rovinách, včetně polohy sebepoznání nebo pocitu seberealizace. “Potřebujeme děti připravit tak, aby neopakovaly tolik chyb předchozích generací. Když to vztáhnu na žáka, měl by mít “sense of coherence”, měl by svůj život považovat za srozumitelný, smysluplný a také zvládnutelný.

Logicky, pokud to má umět, musí to zažívat dnes a denně ve škole, co se učí musí připadat srozumitelné, smysluplné a zvládnutelné,” upozornil s odkazem na překotně se měnící svět kolem nás Tomáš Kuba, vedoucí pracovní skupiny SKAV k revizi RVP.

Petr Chaluš, který má implementaci wellbeingu, osobnostního, sociálního a kariérního rozvoje, do revidovaného RVP na starosti v Národním pedagogickém institutu, považuje za podstatné, aby škola umožňovala dětem najít cestu pro život a kariéru, se kterou by mohli být spokojení. “Byl bych také rád, aby dětem (revize RVP) pomohla v sebepoznávání. Aby měly možnost poznávat sebe sama a jak mohou být s druhými. Tyhle dovednosti, někdy jim říkáme softskills, se dají docela dobře učit, ale my je zatím moc neučíme,” myslí si Petr Chaluš. Dokument Hlavní směry podle něj zdůrazňuje i rozvoj dovedností pro wellbeing, které by měly být rozpracovány i na úrovni očekávaných výstupů.

Podívejte se na záznam celé debaty:

Jádrové a rozvíjející učivo

K nejdiskutovanějším otázkám patří v posledních měsících návrhy na rozdělení učiva na tzv. jádrové a rozvíjející. “Poměrně velké procento dětí v současném systému když ne selhává, tak nejsou úspěšné. Hlavní směry na to reagují například rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Umožní, aby děti, které po průchodu současným základním vzděláváním nemají v žádné oblasti ukotvené základní dovednosti potřebné pro další život, se mohly v některých předmětech soustředit na tento základ a v jiných naopak pomocí rozvíjejícího obsahu jít více do hloubky,” vysvětluje Jan Jiterský. Řada odborníků ale upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená. “Jedna věc je zakotvit do RVP možnost volby, druhá věc je zajistit, aby byla zvládnutelná v realitě školy. Vnitřní diferenciace je náročná a to, že budeme mít úlohy pro jádrové a rozvíjející učivo, je jen část odpovědi, jak diferencovat,” poznamenala Hana Košťálová.

Souhlasí i Eva Píšová, podle které revize RVP, která spočívá ve změně obsahu vzdělávání, pro to sama o sobě podmínky nezajistí. “Co by se ale především mělo měnit, to jsou formy výuky. Na to ale učitelé nejsou připraveni. Nebyli na to připravováni během studia, někteří se dále nevzdělávají, někdy nemají ani příležitost,” řekla v rámci diskuse o jádrovém a rozvíjejícím učivu.

Skeptičtí jsou také členové pracovní skupiny SKAV. “O rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo diskutujeme možná nejvíc a čím dál více v tom vidíme riziko. Lépe strukturovat učivo, aby ho na určité úrovni zvládl každý žák, je dobrý cíl, ale nejsme si jistí, že rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo je cesta, která k tomu povede. Rizika jsou v tom, jak to bude uchopené,” myslí si Tomáš Kuba.

Jak rozvíjet potenciál různě nadaných dětí

Rozdělení na jádrové a rozvíjející se učivo podle Hany Košťálové nemusí bránit tomu, aby děti měly šanci dosáhnout svého potenciálu, ale podstata je podle ní jinde. “Z našich zkušeností vyplývá, že je důležité, aby děti vnímaly cíle vzdělávání jako dostatečně ambiciózní. Pokud stanovíme dost ambiciózní cíl, ideálně společně s dětmi, a budeme mít promyšlené, jakou podporu dáme dětem, u kterých očekáváme potíže, pak diferenciace

nemusí být zajišťována rozdělením na jádrové a rozvíjející učivo. Vyplácí se nám pracovat s principem postupného předávání odpovědnosti z učitele na žáky, díky němu je možné dotáhnout všechny děti poměrně daleko, přestože každé jinam. Rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo tomu nemusí bránit, ale mám obavu, že u učitelů méně zdatných v podpoře různě zdatným dětem to může vést ke snížení vzdělávacích ambicí,” shrnuje své dlouholeté zkušenosti z projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová.

Podstatní jsou učitelé

“Pokud se něco nepovedlo v původní změně, byla to právě podpora implementace. Poučili jsme se z “krizového vývoje”, připravuje se velký projekt, kterému říkáme Kurikulum a který bude stát na třech pilířích. Jsou tam učební materiály, je tam pomoc sborovnám s tvorbou ŠVP i jeho naplněním ve třídách a v návaznosti na pilotáž středního článku vytvoření míst sdílení dobré praxe, aby v každém regionu bylo možné podívat se k učiteli, který má s implementací dobré zkušenosti,” slibuje Jan Jiterský.

Hana Košťálová je ale spíš skeptická. “Je velmi malé procento učitelů, kterým nezáleží na tom, jak učí, ale zároveň to automaticky neznamená, že skočí po tom, co my tady považujeme za příležitost. Svoje potřeby vidí jinde, než kde to nabízí revidované RVP. Nejsem si jistá, jestli tomu pomůže samotná lepší komunikace, spíš je třeba jít přes příklady dobré praxe, ale ty musí být pro učitele důvěryhodné a musí odpovídat jejich kontextu,” myslí si programová ředitelka Pomáháme školám k úspěchu, podle které podpůrné materiály, modelová ŠVP nebo modelové úlohy, jak se s nimi počítá v revidovaném RVP, nestačí.

Stanovisko SKAV k revizi RVP najdete zde.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments