ČOSIV představil plán pro mírnění negativních dopadů pandemie na vzdělávání a duševní zdraví dětí

(c) ČOSIV

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) představila 27. května Plán pro mírnění negativních dopadů pandemie na vzdělávání a duševní zdraví dětí. Celé znění všech návrhů „Kompenzačního plánu“ si můžete přečíst ZDE. Tiskovou zprávu najdete na webu ČOSIV.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) ve spolupráci s dalšími odbornými partnery přichází s návrhem nutných kroků pro mírnění dopadů pandemie na děti a mladistvé. Kompenzační plán obsahuje konkrétní návrhy pro nejbližší období, střednědobý i dlouhodobý horizont i pro jednotlivé stupně vzdělávání v České republice.

Zveřejněný plán reaguje na zásadní dopady, které měla pandemie a s ní spojená opatření na děti a dospívající v České republice, i na to, že ministerstvo školství prozatím představilo jen velmi hrubé obrysy podobného plánu, které nereagují dostatečně na většinu skutečných potřeb z praxe. „Školy v České republice byly uzavřeny skoro nejdelší dobu z celého světa. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Dopady této izolace sledujeme dennodenně nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti duševního zdraví a psychické kondice dětí,“ vysvětluje Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV. Ke zmírnění těchto dopadů bude podle Laurenčíkové nutné několikaleté koordinované úsilí, do kterého se musí kromě orgánů státní správy zapojit i odborné organizace, akademická pracoviště či neziskový sektor.

Podle řady výzkumů i zkušeností odborných organizací došlo u českých dětí a dospívajících během pandemie k dalšímu prohlubování již tak vysokých nerovností ve vzdělávání. Podle dostupných dat výrazně narostl také počet případů duševních obtíží i vážných duševních onemocnění dětí a mládeže, patologického chování (agrese, šikana, závislostní chování) i počet případů násilí v rodinách.

V krátkodobém horizontu nejbližších měsíců proto Kompenzační plán mimo jiné navrhuje využít prostředky z Národního plánu obnovy na financování podpory všech stupňů českého vzdělávání. Česká republika přitom ve svém Národním plánu obnovy zatím na podporu vzdělávání počítá s nižšími finančními prostředky než třeba okolní země (např. Slovensko investuje v rámci obnovy do vzdělávání téměř 900 milionů eur z 6,5 miliard eur celého plánu, ČR chce do obnovy vzdělávání investovat necelých 700 milionů eur z přislíbených 7 miliard eur). Každé dítě, které bude potřebovat v nejbližší době doučování, by k němu mělo mít přístup. Do podpory školním neúspěchem ohrožených dětí by se měli v maximální možné míře zapojit pracovníci školských poradenských pracovišť, učitelé, asistenti pedagoga, studenti pedagogických fakult  či dobrovolníci. Plán přichází i s návrhem, aby byl celý proces zmírňování dopadů pandemie řízený na centrální úrovni, například specializovaným pracovištěm, které by pro tento účel mohlo vzniknout na ministerstvu školství.

Ve střednědobém horizontu by se podle autorů plánu měl stát zaměřit na to, aby byly ve všech školách i školských zařízeních dostupné poradenské a psychosociální služby a aby tyto služby byly systémově a udržitelně financovány. Školy by také pro podporu dětí měly v maximální možné míře využívat stávající systém podpůrných opatření.

V dlouhodobém horizontu Kompenzační plán doporučuje zaměřit se na zajištění předškolní docházky dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a usilovat o to, aby tyto děti i v důsledku pandemie neodcházely ze vzdělávání předčasně. „V tomto případě jde vždy o investice, které mají pro stát vysokou návratnost a jsou účinnou prevencí hlubších sociálních a ekonomických problémů,“ dodává k tomuto návrhu Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV. Součástí dlouhodobých kroků je i potřeba vzdělávání pedagogů a budoucích pedagogů v tom, jak mohou podporovat duševní zdraví dětí a minimalizovat dopady negativních zkušeností, které děti v posledních měsících zažily.

Pro oblast mateřských škol plán mimo jiné zdůrazňuje potřebu v nadcházejícím školním roce individuálně podporovat předškoláky a děti s odkladem školní docházky. Bude důležité i to, aby i v příštím školním roce byl odklad využíván jen u opravdu odůvodněných případů a pedagogicko-psychologické poradny měly pro takové rozhodování jednotnou metodiku. Základní školy by se podle odborníků měly v nejbližší době zaměřit především na podporu dětí prvních a druhých ročníků, na omezení propadání dětí kvůli školní neúspěšnosti a opět i na to, aby ze vzdělávání předčasně odcházelo co možná nejméně žáků.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) zveřejnila Kompenzační plán na svých webových stránkách, zaslala jej i zástupcům ministerstva školství a odborným organizacím, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. „Pokládáme jej za kvalitní podklad pro aktuální diskuzi. Rádi bychom tak také v oblastech naší expertízy přispěli k  tvorbě komplexního plánu, který by měl co nejdříve vzniknout  na centrální úrovni,“ vysvětluje Lenka Hečková, právní poradkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments