ČOSIV: Vliv vrstevníků, přátel či spolužáků na vzdělanostní aspirace a výsledky vzdělávání

ilustrační foto (PROSEIU Local 99 | Education Workers United) - flickr.com (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme příspěvěk sociologa Jana Klusáčka k diskusi o společném vzdělávání, který byl publikován 9.2. na webových stránkách České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) (ZDE). Text shrnuje odborné argumenty, které vidí možnost společného vzdělávání dětí ve škole jako prospěšný záměr.

V České republice bohužel nebyly realizovány prakticky žádné výzkumy, které by zkoumaly vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí. V ČR publikované studie analyzující determinanty vzdělanostních aspirací českých dětí vycházejí většinou z dat z šetření PISA, které neumožňují zkoumat vliv vrstevníků. Do šetření PISA ani jiných podobně rozsáhlých šetření také nejsou zahrnuti žáci základních škol praktických (bývalých zvláštních škol). Přitom právě v případě těchto škol, kde se koncentrují zdravotně i sociálně handicapované děti, můžeme očekávat poměrně silný specifický vliv vrstevníků, spolužáků na vzdělanostní aspirace a výsledky vzdělávání.

Zahraniční literatura a výzkumy poukazují na vliv vrstevníků či spolužáků již od 60. let minulého století. Greger shrnuje zjištění zahraničních výzkumů následovně: „…kromě sociálního zázemí a mentálních schopností mají na dosažené vzdělání vliv také vzdělanostní aspirace, na jejichž utváření se podílí sociální okolí, ať již jde o výchozí rodinu, vrstevníky nebo učitele ve škole“ (Greger, 2006, s. 33).

Proto „…vezmeme-li v úvahu jedince, kteří mají stejné mentální schopnosti, mohou se jejich dosažené školní výsledky značně lišit, a to v závislosti na jejich aspiracích… Aspirace jsou produktem očekávání širšího okolí a teorie racionálního jednání zdůrazňuje jejich vliv především v tranzitních bodech, kde se vzdělávací dráha větví. Povzbuzování jedince ze strany rodičů, ale také vrstevníků a učitelů k volbě té které dráhy, jak se domníváme, hraje významnou roli v našem vzdělávacím systému, který je velmi selektivní“ (Greger, ibid., s. 38).

Vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí potvrdila např. také studie publikovaná v roce 1990, která tento fenomén analyzovala na vzorku 20 tisíc dvojic přátel (Hallinan et al 1990).

Jiná studie publikovaná v roce 2001 (Ryan) poukázala na to, že vrstevnická skupina jako kontext, pokud kontrolujeme pro kognitivní schopnosti a vliv rodiny, má vliv na zájem dětí o školu a jejich vzdělávací výsledky. Studie dále ukázala, že ačkoli s rostoucím věkem dochází u všech dětí ke zhoršování výsledků ve vzdělávání, u sledovaných dětí, které byly členy vrstevnické skupiny s horšími výsledky, docházelo k výraznějšímu zhoršování, zatímco u dětí, které byly v skupině dosahující lepších výsledků, došlo k mírnějšímu zhoršení. Autorka tedy uzavírá, že vrstevnické skupiny mají potenciál ovlivňovat vzdělanostní aspirace pozitivním i negativním způsobem.

Pokud vztáhneme uvedená zjištění k problematice společného vzdělávání, respektive diskuse nad tím, zda mají být děti se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména ty aktuálně diagnostikované jako „lehce mentálně postižené“) vzdělávány s ostatními dětmi v běžných třídách nebo odděleně ve speciálních třídách v základních školách praktických, lze očekávat, že pozitivní vliv na vzdělanostní aspirace a výsledky těchto dětí bude mít spíše společné vzdělávání v běžných třídách, než segregované vzdělávání. Je však samozřejmě třeba těmto dětem a jejich učitelům zajistit adekvátní podporu.

Autor: Jan Klusáček

Literatura a zdroje

GREGER, D. Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In Matějů, P.; STRAKOVÁ, J. (eds.) Nerovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia, 2006, s. 21-40.

HALLINAN, Maureen T.; WILLIAMS, Richard A. Students‘ characteristics and the peer-influence process. Sociology of education, 1990, 122-132.

RYAN, Allison M. The peer group as a context for the development of young adolescent motivation and achievement. Child development, 2001, 72.4: 1135-1150.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
4 years ago

……..Pokud vztáhneme uvedená zjištění k problematice společného vzdělávání, respektive diskuse nad tím, zda mají být děti se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména ty aktuálně diagnostikované jako „lehce mentálně postižené“) vzdělávány s ostatními dětmi v běžných třídách nebo odděleně ve speciálních třídách v základních školách praktických, lze očekávat, že pozitivní vliv na vzdělanostní aspirace a výsledky těchto dětí bude mít spíše společné vzdělávání v běžných třídách, než segregované vzdělávání. Je však samozřejmě třeba těmto dětem a jejich učitelům zajistit adekvátní podporu………………. No já mám raději tu o Zlatovlásce. A Tři oříšky pro Popelku jsou taky dobré. A vůbec, Božena byla Božena, Tak… Více »