Deník.cz: Pro úspěch inkluze je nezbytná spolupráce s rodinou, tvrdí experti

Publikujeme zprávu, která vyšla 17.3. na zpravodajském webu Deník.cz a všímá si aspektů, které jsou důležité pro vytváření inkluzivního prostředí ve školách, ať už to je spolupráce s rodiči nebo politická shoda na dlouhodobém směřování školství. Zpráva, kterou původně vydala ČTK, shrnuje postřehy, které zazněly na konferenci Škola pro všechny, která se v Praze konala 16.3. a 17.3.. Videozáznamy z přednášek, prezentace a další infromace najdete brzy na stránkách eduin i stránkách konference ZDE. Původní zprávu najdete ZDE.

Ze zkušeností zahraničních odborníků, kteří vystoupili na dnešní konferenci Škola pro všechny, vyplynulo několik klíčových faktorů pro úspěch společného vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí. Patří mezi ně spolupráce s rodinou, vstřícný přístup učitelů včetně zapojení dalších odborníků, důraz na pokrok každého žáka a společenské vnímání inkluzivního modelu vzdělávání jako správné cesty.

Komunikaci s rodinou vyzdvihla mimo jiné Allison Colisová, vrchní učitelka z britské inkluzivní školy Chestnuts. Její pracovníci navštěvují rodiny dětí, které pro školní úspěch potřebují podporu. Také narazila na problémy s rodinami, kde nikdo nemá žádné pracovní návyky a kde odmítají pomáhat dětem s domácí přípravou. Některé rodiny mají obavy dávat své děti do běžné školy. Systematickou prací se to ale podle Colisové daří měnit.

Rodinné zázemí hraje důležitou roli také podle Susanny Rajalové z finské národní rady pro vzdělávání, která se zaměřuje na romské děti. „Myslím, že angažování rodiny je klíčové. Musejí cítit důvěru a musejí cítit, že jsou ve škole vítaní,“ poznamenala.

Politická shoda ve Skandinávii

Skandinávské země se na cestu společného vzdělávání vydaly po přijetí deklarace ze Salamancy v roce 1994. Dávají do školství znatelně více prostředků než v Česku a o zapojení dětí s různými problémy do běžných škol usilují bez ohledu na politické změny. „Existuje politická shoda na tom, že inkluzivní přístup je správný,“ poznamenal Bohumil Kartous z pořádající společnosti EDUin, který osobně poznával systém v Norsku, Finsku, Švédsku a Dánsku.

Není tam pravidlem, že by všechny děti byly po celou dobu v jedné třídě. Často bývá používán systém speciálních tříd, v nichž handicapované děti tráví minimálně část vyučování. V Norsku například vůbec neexistuje systém veřejného speciálního školství, ale jako reakce na poptávku rodičů obce tento typ škol někdy zakládají.

Speciální pedagogové v Norsku se stali experty, kteří pomáhají běžným učitelům. Obecně funguje podpora přímo ve škole. Propracovaný je také systém začlenění dětí, pro něž není vyučovací jazyk jazykem mateřským.

Jazykoví asistenti

Například ve výše zmiňované britské inkluzivní škole pro ně mají k dispozici jazykové asistenty. Vzhledem k tomu, že se jedná o školu s poměrně velkým počtem neslyšících žáků, umějí také učitelé britský znakový jazyk. Od začátku školní docházky ve čtyřech letech se znakový jazyk učí rovněž jejich zdraví spolužáci.

Zatímco na severu Evropy se systém inkluzivního vzdělávání rozvinul, například v Německu se asi dvě třetiny dětí s různými problémy nyní vzdělávají odděleně od zdravých spolužáků. Liší se to podle jednotlivých spolkových zemích, uvedl Christian Johann. Inkluzivní přístup podle něj má asi polovina německých základních škol.

Společné vzdělávání je v posledních týdnech a měsících bouřlivě diskutovaným tématem. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách v případě větší integrace dětí s lehkým mentálním postižením.