Publikujeme text ČTK, který shrnuje výsledky ze společné části maturitní zkoušky, která proběhla ve školách minulý týden. Cermat vysvětluje vyšší neúspěšnost maturantů vyšším celkovým počtem maturujících, zástupci EDUin a Učitelské platformy ovšem upozorňují, že takto jednoduché to není. Přečtěte si tematický text Jiřího Münicha: Zaveďme povinnou maturitu z tělocviku. Zpráva je převzata ze zpravodajského webu Deník.cz.
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které údaje zveřejnilo, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků. Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů, meziročně o dva procentní body víc. U maturitního testu z češtiny letos neuspělo 14,1 procenta žáků, což je o 3,9 procentního bodu víc než loni.
K testům se letos nedostavilo pouze 1,5 procenta těch, kteří se k nim přihlásili poprvé. V minulém školním roce činila neúčast prvomaturantů 8,2 procenta, uvedl Cermat.
„Ukázalo se, že distanční on-line příprava i následná koncentrovaná příprava maturantů od 11. května ve školách zafungovala. Přestože se maturity účastnili i ti žáci, kteří by v minulých letech ke zkoušce připuštěni nebyli, nedošlo k podstatnému zhoršení výsledků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj jsou průměrné výsledky velmi srovnatelné s minulými roky.
Státní maturity se skládají povinně z češtiny a druhý předmět si studenti mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Zhruba tři čtvrtiny maturantů zvolily angličtinu a pětina matematiku. Matematika měla ve srovnání s angličtinou v posledních letech vždy vyšší neúspěšnost. Letos u testu propadlo 17,5 procenta. Loni ho nezvládlo 15,5 procenta maturantů, což byl ale o 6,3 procentních bodů lepší výsledek než o rok dříve. Předtím se neúspěšnost šest let držela mezi zhruba 20 procenty a 23,5 procenta.
K testu z matematiky se nedostavilo 1,5 procenta ze zhruba 13.500 poprvé přihlášených. Loni ke zkoušce nepřišlo nebo nebylo připuštěno 6,3 procenta žáků. Test z češtiny letos neabsolvovalo asi 1,5 procenta z 68 tisíc maturantů, loni podíl neúčasti činil 8,1 procenta. I kvůli tomuto rozdílu podle Cermatu vzrostla neúspěšnost u testu z češtiny z loňských 10,2 procenta na aktuálních 14,1 procenta.
Zkoušky z jazyků
Meziročně větší podíl maturantů propadl i z angličtiny. Zatímco letos jich zkoušku nezvládlo 4,9 procenta, loni to bylo o 1,3 procentního bodu méně. Loni byla účast 91,5 procenta, letos 98,5 procenta ze zhruba 52 tisíc přihlášených.
Test z němčiny se nepovedl 26,5 procenta žáků, tedy o 1,5 procentního bodu víc než loni. Nezúčastnilo se ho 2,3 procenta přihlášených, loni 12,2 procenta. Z ruštiny propadlo 11,4 procenta prvomaturantů, tedy meziročně o 5,3 procentního bodu víc. K testu letos přišlo 96,4 procenta ze zhruba 700 přihlášených.
V didaktickém testu ze španělštiny neuspělo 3,1 procenta maturantů, což je o 1,6 procentního bodu horší výsledek než loni. V testu z francouzštiny si žáci naopak polepšili. Neúspěšnost v něm klesla o 1,5 procentního bodu na 1,2 procenta. K oběma zkouškám přišlo všech 248 přihlášených žáků.
Maturanti psali testy před týdnem. Termín byl letos kvůli pandemii koronaviru zhruba o měsíc později než obvykle. Podrobnou analýzu výsledků zveřejní Cermat na svém webu 22. června. Profilové zkoušky na úrovni škol a ústní část státních maturit začnou studenti skládat od 10. června.
Odborníci: Maturitní testy nejsou meziročně srovnatelné
Výsledky maturitních zkoušek z jednotlivých let nejsou podle odborníků srovnatelné. Letošní vyšší neúspěšnost u maturitních testů se sice může částečně zdůvodnit vyšší účastí maturantů u zkoušek, ale mohla na ni mít vliv také změna náročnosti testů. Není tudíž možné jasně říct, nakolik měli letos maturanti horší znalosti a dovednosti než v minulých letech. Shodli se na tom školští experti, které oslovila ČTK.
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Cermatu, který dnes údaje zveřejnil, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků. Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů, meziročně o dva procentní body víc. U maturitního testu z češtiny letos neuspělo 14,1 procenta žáků, což je o 3,9 procentního bodu víc než loni.
Podle analytika společnosti EDUin Jiřího Münicha je ale možné vyšší neúspěšnost zdůvodnit vyšší účastí u maturit jen zčásti. Potřeba je podle něj zohlednit také to, že u maturitních testů není záruka srovnatelnosti mezi lety. „My jsme v situaci, kdy se změnila úspěšnost, ale stejně tak se mohla jen změnit náročnost testu,“ řekl. Cermat podle něj nedokáže posoudit, zda šly testy maturantům hůř kvůli větší náročnosti nebo horším znalostem žáků.
Podobně se vyjádřil i analytik Karel Gargulák. Podle něj tak dnes zveřejněné výsledky o vzdělávacím systému mnoho nevypovídají. „Ony nic neříkají o tom, jaké úrovni znalostí a dovedností žáci dosáhli a co by se dalo zlepšit, nebo jestli se systém třeba zlepšuje v průběhu let, protože pokaždé je tam něco jiného,“ řekl. Ministerstvo školství by se podle něj proto mělo snažit testování změnit tak, aby bylo standardizované a vypovídalo víc o vzdělávacím systému.
Gargulák a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová zároveň uvedli, že pro žáky středních odborných škol je kvůli jejich oborové specializaci státní maturita těžší než pro gymnazisty. Oba upozornili, že na středních odborných školách mají žáci víc předmětů a součástí maturit jsou tam i praktické zkoušky. Podle Garguláka i Mazancové jsou i proto dlouhodobě výsledky těchto žáků horší. Oba se shodli, že by se vzdělávání na odborných školách měla přizpůsobit i podoba maturitní zkoušky.
„Je otázka, jak ty děti čtyři roky připravujeme, když ti, co dojdou do posledního ročníku, tak nejsou schopni odmaturovat,“ řekla Mazancová. Podle ní by nemělo být množství studentů, kteří propadnou u maturity, v řádu procent, ale mělo by se jednat spíš jen o jednotlivce. Neúspěšnost u maturit by podle ní měla vést znovu k diskusi o podobě maturitní zkoušky, která podle ní zejména v češtině spočívá v prověřování naučených faktů. „Zejména ve středních odborných školách bychom potřebovali jinou maturitní zkoušku,“ uzavřela.