Podobně se vyjádřil i analytik Karel Gargulák. Podle něj tak dnes zveřejněné výsledky o vzdělávacím systému mnoho nevypovídají. „Ony nic neříkají o tom, jaké úrovni znalostí a dovedností žáci dosáhli a co by se dalo zlepšit, nebo jestli se systém třeba zlepšuje v průběhu let, protože pokaždé je tam něco jiného,“ řekl. Ministerstvo školství by se podle něj proto mělo snažit testování změnit tak, aby bylo standardizované a vypovídalo víc o vzdělávacím systému.

Gargulák a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová zároveň uvedli, že pro žáky středních odborných škol je kvůli jejich oborové specializaci státní maturita těžší než pro gymnazisty. Oba upozornili, že na středních odborných školách mají žáci víc předmětů a součástí maturit jsou tam i praktické zkoušky. Podle Garguláka i Mazancové jsou i proto dlouhodobě výsledky těchto žáků horší. Oba se shodli, že by se vzdělávání na odborných školách měla přizpůsobit i podoba maturitní zkoušky.

„Je otázka, jak ty děti čtyři roky připravujeme, když ti, co dojdou do posledního ročníku, tak nejsou schopni odmaturovat,“ řekla Mazancová. Podle ní by nemělo být množství studentů, kteří propadnou u maturity, v řádu procent, ale mělo by se jednat spíš jen o jednotlivce. Neúspěšnost u maturit by podle ní měla vést znovu k diskusi o podobě maturitní zkoušky, která podle ní zejména v češtině spočívá v prověřování naučených faktů. „Zejména ve středních odborných školách bychom potřebovali jinou maturitní zkoušku,“ uzavřela.