Deník: Pomoc pro školy? EDUin navrhuje zřídit jednotku expertní podpory

Publikujeme shrnutí vystoupení zástupců EDUin v Senátu PČR, kde byl 4. února představen aktuální Audit vzdělávacího systému ČR. Text Kateřiny Perknerové vyšel na zpravodajském webu denik.cz.

Víme, jak na tom české školství je, kde jsou jeho slabá místa a co by pomohlo je odstranit. Přesto se nedaří s celým kolosem pohnout žádoucím směrem. Dokládá to i audit vzdělávacího systému, který na včerejším semináři v Senátu představila obecně prospěšná společnost EDUin.

Všichni řečníci včetně ministra školství Roberta Plagy a šéfa senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše se shodli, že klíčovou roli sehraje Strategie 2030+, kterou připravila skupina odborníků pod vedením Arnošta Veselého. Dokument je finalizován a poté půjde do vlády. Bude obsahovat i závazné pokyny pro uskutečnění popsaných záměrů.

„Kvalitní a dostupné vzdělávání se musí stát obecně sdíleným cílem. Finance jsou základní podmínkou, takže výdaje na školství by měly dosáhnout pěti procent HDP a platy učitelů aspoň 90 procent mezd ostatních vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ sdělil Karel Gargulák z EDUin. Česká republika nyní dává na školství 4,6 procenta HDP a platy pedagogů se pohybují na 65 procentech. Přesto je růst kantorských platů jedním z mála bodů, které prosazují všechny politické strany.

Příliš autonomie

Jak připomněl analytik EDUin Bohumil Kartous, prosazování schválených záměrů mnohdy brání značná krajská autonomie. „Pouze dvě procenta rozhodnutí týkajících se 2. stupně ZŠ činí ministerstvo školství, zatímco 68 procent dělají samy školy včetně přijímání, propouštění zaměstnanců a tvorby vlastního kurikula (školní vzdělávací programy). To z českého vzdělávacího systému činí jeden z nejdecentralizovanějších mezi zeměmi OECD,“ píše se v analýze. V takovém prostředí se obtížně prosazují vzdělávací cíle.

„Stát nedokáže přenést vzdělávací strategii do středních článků, ovlivňovat výuku a kvalitu pedagogického procesu. Mezi státem a školami je vakuum,“ uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Podívejte se na vystoupení Miroslava Hřebeckého v Senátu PČR:

Když se například hovoří o potřebě provzdušnit učivo, málokdo si uvědomuje, že školy k tomu mohou přistoupit už dnes, nikdo jim v tom nebrání. Tedy kromě stereotypů v hlavách rodičů, některých učitelů a ředitelů. „Nepotřebujeme peníze a strategie, ale změnu jejich myšlení,“ pronesl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy.

Podnítit ji může i všestranná podpora učitelů od jejich vstupu na fakultu až po odchod do důchodu. Totéž platí o ředitelích. Na proměnu obsahu výuky má velký vliv i testování výsledků. Pokud budou zkoušky včetně přijímaček a maturit zaměřeny hlavně na zjišťování znalostí faktografie, nic se nezmění. Na semináři mnohokrát zazněl požadavek na vznik středního článku řízení, který by ředitelům ulevil od administrativně správních agend a byl obousměrným informačním prostředníkem mezi centrem a školami.

„Organizace EDUin navrhuje jako jeho speciální, samostatnou nadstavbu zřídit jednotku expertní podpory, v zahraničí někdy označovaný pojmem superintendanti,“ píše se v analýze. Zdůrazňuje přitom, že před jeho plošným zavedením by se musel odzkoušet v minimálně dvouleté pilotáži.

Tikající bomba

Audit se hodně věnuje i velké bolesti českého školství, jímž jsou prohlubující se nerovnosti ve vzdělání, které souvisejí se socioekonomickým statusem rodin. Podle šetření PISA 2018 dosahují žáci s jeho vyšším indexem ve čtení o 105 bodů lepších výsledků než žáci znevýhodnění.

„Dlouhodobě chybějí kroky, které by cíleně zlepšily vzdělávání těchto dětí, a tak kompenzovaly nepodnětné prostředí, z něhož do škol přicházejí,“ píše se v analýze.