Deník Referendum: Potřebujeme vzdělávání 4.0?

Publikujeme komentář Petra Chaluše, který vyšel 5. 1.  na webu Deníku Referendum (ZDE). Připojuje se jím do diskuse o podobě vzdělávání a jeho závislosti na na vývoji technologií. Jaká bude vize vzdělávání 4.0 a jak na to zareaguje MŠMT?

Český systém vzdělávání nepochybně potřebuje změnit, aby dokázal pružněji reagovat na dramatický vývoj nových technologií. Nemělo by se tak ale dít na objednávku velkých firem. Vize o průmyslu 4.0 čím dál častěji doprovází pojem vzdělávání 4.0. Soudě dle zpráv v médiích, ministerstvo školství dokument s tímto názvem skutečně připravuje.

Idea průmyslu 4.0 je založena na dramatickém vývoji nových technologií, který má přinášet nové formy práce a celkově proměňovat svět kolem nás. Má měnit (nebo už mění) společnost jako celek a ta se následkem této čvrté průmyslové revoluce stává společností 4.0. Vzdělávání 4.0 má pak na nové formy práce a na život v takové společnosti připravovat.

Zástupci průmyslu a zaměstnavatelů tímto pojmem čím dál častěji definují své nároky na změny vzdělávacího systému. Zaměřují se nejen na podporu technického vzdělávání na úrovni středních a vysokých škol, ale vyzývají i k radikálním změnám základního školství. Tlak přímo ovlivnil i některé nedávné novely zákonů, jak uvádějí na svém webu zástupci průmyslu: „…díky aktivitě SP ČR se povedlo či zčásti povedlo prosadit následující změny: Zavedení povinných přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky…“.

Od jednotných přijímaček na střední školu pro všechny děti si zřejmě někteří zástupci průmyslu i státu slibují nasměřování tisíců dětí do prací, které jsou podle jejich názoru potřeba. Toto směřování, zejména do oborů bez bez maturity, bude možné díky úpravám obtížnosti národního testu „na zakázku“. Jde o tlak na vytváření zadaného množství technických pracovníků bez maturity, to znamená mladých lidí bez možnosti dalšího studia na vysoké škole? Přitom například v severských zemích je bakalářské studium umožněno záměrně téměř každému s cílem podpořit úroveň celé společnosti. U nás by oproti tomu novely školských zákonů mohly umožnit vytvářet z dětí „technologické dělníky“. Ačkoli česká vize průmyslu 4.0 ukazuje snahu stát se technologicky pokročilým systémem a vytvořit technologicky pokročilá pracovní místa, stále z nějakého důvodu vyžaduje, aby systém připravoval „technologické dělníky“ spíše než „technologické vědce“. Vize vzdělávání 4.0 bude jistě obsahovat mnoho požadavků na podporu vědecké výchovy. Otázka však zní, zda půjde o pouhé proklamace a v praxi budeme nadále spíše plnit montovny nízce kvalifikovaným technickým personálem, pokud má vzdělávání naplňovat poptávku „továren“?

Trendy nahrávající elitě
Ve vizi vzdělávání 4.0 také najdeme požadavky na kreativitu, objevování, samostatnost, rozvoj průřezových kompetencí, jako je komunikace a týmová práce, rozvoj talentů. Důležité však je, do jaké míry tvoří tyto krásné vize pouhý doplněk k hlavní myšlence, že máme produkovat vlastně jen univerzální zaměstnance nového průmyslu, nebo zda je cílem opravdu kvalita života každého z nás.

Vize 4.0 obsahují spoustu krásných slov o svobodné, šťastné, vyspělé 4.0 společnosti, kde každý naplňuje svůj potenciál. Bylo by však lepší, kdybychom tu lepší společnost vytvářeli vědomě my, a nejen mystická síla s názvem „nové technologie“, která všechno udělá za nás. Technologie nám všem mohou zpříjemnit život, jenže ukazuje se, že pokud je necháme nekontrolovaně působit, pokračuje i nárůst nerovností. Světové bohatství se kumuluje v rukou úzké skupiny lidí a technologie kupodivu tento trend jen podporují.

Na konferenci IAEVG 2016 (mezinárodní asociace poradců v oblasti vzdělávání a práce) zdůrazňovali na jednom ze sympozií panelisté změny ve světě práce: celosvětově čím dál více ubývá jistoty, mizí například trvalejší pracovní úvazky. Práce se čím dál víc vyskytuje ve formě volného najímání služeb nebo specialistů, velký zisk lze vytvářet s využitím technologií i s malým počtem pracovníků. Rizika sociální nespravedlnosti rostou. Na tato rizika je třeba upozorňovat a hledat řešení, nečekat, jak to dopadne. Tyto sociální trendy, často prodávané jako směřování k ideální společnosti 4.0, mohou naopak snížit kvalitu života většiny lidí, kteří nepatří k elitě.

Je zjevné, že vize 4.0 mohou znamenat šanci na celkové zlepšení školství. Lze se s nimi identifikovat a zkusit na základě jejich idejí inovovat české školy. Jen je třeba dát pozor, co se kterými slovy skutečně myslí a kdo za tím stojí. Jaké politiky, média a vizionářské organizace si nadnárodní firmy a místní oligarchie platí a za co. Tím, kdo by měl mít vizi, je stát a také my. Ptejme se tedy, jaké hodnoty jsou pro nás důležité, jaký svět, vzdělávání a práci si přejeme, a jak nám v tom může pomoci průmyslová revoluce 4.0.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bořivoj Brdička
Bořivoj Brdička
3 years ago

S panem Chalušem souhlasím. Jen si musíme uvědomit, že ovlivnění funguje jednosměrně. Průmysl školství ano. Školství průmysl ne, nebo nanejvýš nepřímo tak, že i naši žáci budou se svými schopnostmi soutěžit na globální úrovni na pracovním trhu průmyslu 4.0. Je celkem zřejmé, že jiná než globální soutěž v této oblasti existovat nebude. Ovlivňovat vývoj průmyslu tedy budou přesně v té míře, jak se dokáží na tomto trhu prosadit.

Ondřej Neumajer
3 years ago
Reply to  Bořivoj

Obecně souhlasím. Mám jen připomínku, že nelze automaticky klást rovnítko mezi Průmysl 4.0 a Vzdělávání 4.0. Právě u Vzdělávání 4.0 by se neměl zohledňovat lobbing průmyslu, ale především názor odborníků na tuto oblast.
http://ondrej.neumajer.cz/prumysl-4-0-do-kazde-skoly/

Dáša Divišová
Dáša Divišová
3 years ago

Technologická r/evoluce, které se začíná říkat Digi revoluce, nebo chcete-li Průmysl 4.0 přinese tak velkou transformaci celé společnosti … že bych doporučovala přestat konečně mluvit o „lobbingu“ průmyslu a spojit síli, abychom tuto transformaci jako společnost v České republikce ustáli… pokud budeme stále někdo proti někon´mu bojovat, nemuselo by to dopadnout dobře… a z mého pohledu jde zde hlavně o společnost jako celek a průmysl, resp. technologický pokrok v tom boužel hraje podstatnou roli a pokud se snaží o tom informovat a hledat přešení vůbec bych negativně nehovořila o Lobbingu… uvědomme si, že skutečně na stole může být nárůst obrovské… Více »

Dáša Divišová
Dáša Divišová
3 years ago
Reply to  Bořivoj

Dovolím si nesouhlasit s tezí, že “ jiná než globální soutěž v této oblasti nebude.“ bude a to jednoznačně… digitalizace přinese tak velkou změnu do sppolečnosti, že jednoznačně vlivem digitalizace bude obrvská lokální soutěž… ale nejen soutěž, ale i nutnou a nezbytnou spolupráci v dané lokalitě… o tom jsem zase přesvědčena za sebe…nechť ale čas ukáže…

Dáša Divišová
Dáša Divišová
3 years ago

s tezí cituji: „od jednotných přijímaček na střední školu pro všechny děti si zřejmě někteří zástupci průmyslu i státu slibují nasměřování tisíců dětí do prací, které jsou podle jejich názoru potřeba. ..“ nějak nemohu souhlasit… mluvím se zástupci průmyslu i velkých firem, takto formulované očekávání fakt neslýchám… možná by bylo faj, aby odborníci ve vzdělávání nepsali jen „domněnky“, ale vycházeli z faktu… to by bylo opravdu fajn a potřeba si uvědomit, že „montovny, žádné kvalifikované pracovníky potřebovat nebudou“ montovny se už teď mění na robotizované montovny bez lidí… a cituji dále “ Otázka však zní, zda půjde o pouhé proklamace… Více »