Dva učitelé píší ministrovi dopis na obranu CERMATu

Publikujeme dva otevřené dopisy, které včera zaslali médiím učitelé Andrea Baumanová a Vladimír Stanzel. Zastávají se v nich jak CERMATu, tak současného systému hodnocení maturitních prací a její kritiku označují za mediální a difamační kampaň.

 Vážený pane ministře,

 

obracím se na Vás v souvislosti s mediální kampaní namířenou proti hodnocení písemných prací z JČ (dále jen PP). Jsem pedagog z praxe, 17 let učím na víceletém gymnáziu, řadu let působím také jako vzdělavatel v rámci DVPP a v současné době jsem vedoucí hodnotitelského týmu pro hodnocení PP.

Společně se svými kolegy, čímž mám na mysli centrální hodnotitele i ostatní vedoucí hodnotitelských týmů, se od počátku května usilovně snažíme zvládat náročné úkoly spojené s kvalitním hodnocením PP. Než jsme se do této práce pustili, věnovali jsme spoustu svého času a energie tomu, abychom v tomto oboru (v oboru hodnocení PP) byli odborníky. Tím chci naznačit jednu zásadní věc: není odborníkem na hodnocení PP každý, kdo umí česky, a není odborníkem na hodnocení PP ani každý češtinář, při vší úctě ke kolegům. To tvrdím s veškerou odpovědností. Kdyby si to uměli ti, kteří se do naší práce trefují, uvědomit, pracovalo by se nám výrazně lépe.

Chci se zásadně ohradit proti nařčením typu „Hodnotitelé dostávali výhružné maily, že musí znovu otevřít práce, které ohodnotili 12 body, a byli nuceni k tomu, aby svá hodnocení přitvrdili.“ , tvrzení tohoto typu jsou zcela jasným projevem hysterie, za níž se skrývají ty nejnižší lidské pudy. Pravda je, že jsme o průběžných výsledcích diskutovali a byli jsme upozorněni na jev, který na pomezí 11 a 12 bodů nastává. Nikdo nenutil nikoho paušálně přehodnocovat. Ono to ani dost dobře nejde…nutit svobodného, svéprávného odborníka k něčemu, co není v souladu s jeho odbornou ctí. Tímto se dostávám k dalšímu aspektu současné mediální situace. Velmi mě mrzí, že se dopřává sluchu těm, kteří mají poloviční, zprostředkované nebo pokroucené informace.

Jsem hluboce přesvědčena, že pro kvalitu naší práce budou jasně promlouvat výsledky hodnocení PP. Je zřejmé, že nespokojených a neúspěšných bude více , než tomu bylo v loňském roce. Očekávali jsme to. Výsledky hodnocení PP v loňském roce jasně ukázaly, že zaujaté a závislé hodnocení bylo častou praxí. Já i mí kolegové jsme se do této práce dali právě proto, abychom pomohli zvýšení profesionality v hodnocení PP. Máme srozumitelná kritéria, umíme pojmenovat problémy i pozitiva v PP, umíme PP vyhodnotit. Neumíme si zajistit spokojenost těch, kterým jsou určeny výsledky. Ale to není překvapivé. U zkoušek tomu tak bývá, někomu se daří víc a někomu méně. Máme systém i pro tyto případy nespokojenosti. Každý má legitimní právo na odvolání, na základě odvolání je hodnocení přezkoumáno jiným nezávislým odborníkem a ten hodnocení potvrdí nebo vyvrátí. Já osobně v tom nevidím problém. Maturita je závažná zkouška, která potvrzuje určitou úroveň vzdělání, neměli bychom si nechat vnutit, že by měla vypadat tak, aby se její průběh líbil každému. To by byla maturita laciné zboží.

Lidé, kteří se na hodnocení PP podílí, se ze všech sil snaží, aby pro tento stát odvedli dobrou práci. Tito lidé si zaslouží, aby jim jejich ministr věřil, i když na ně z některých míst padají ne zrovna voňavé kousky. Ono není ani tak důležité, co to na nás padá, ale spíše kdo to hází…

S úctou

Mgr. Andrea Baumannová

Kontakt:

Mgr. Andrea Baumannová

Břeclav

BaumannovaAndrea@centrum.cz

—————————————————————-

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás touto veřejnou formou, protože považuji za nutné čelit difamační kampani rozpoutané v současnosti některými médií a zájmovými uskupeními, kampani zaměřené proti hodnocení a hodnotitelům maturitní písemné práce z českého jazyka.

Jsem jedním z dvaceti tzv. VHT, tedy vedoucích hodnotitelských týmů, kteří dbají na regulérnost práce centrálních hodnotitelů a dodržování centrálně stanovené metodiky hodnocení maturitních písemných prací z českého jazyka. Je proto logické, že se danou kampaní cítím být odborně i lidsky poškozen, neboť v ní je soustavně zpochybňována odbornost a kvality hodnotitelů, potažmo celý projekt centrálního hodnocení písemných prací. Věřte, že snižování odborné (a nyní již bohužel i lidské) úrovně hodnotitelů a úrovně hodnocení samotného je naprosto nepodložené, jde o bezskrupulózní manipulaci s veřejným míněním ve velmi citlivé a komplikované problematice, jednu z mnoha, které se ve vztahu k nové podobě maturitní zkoušky v masmédiích poslední dobou objevily.

Za sebe mohu uvést, že učím již devatenáctým rokem na gymnáziu, v r. 2005 jsem získal ocenění Výrazná pedagogická osobnost Moravskoslezského kraje, byl jsem odborným garantem pro český jazyk společného metodického projektu devíti gymnázií Moravskoslezského kraje s názvem EUROgymnázia, jsem vedoucím okresní komise pro olympiádu v českém jazyce, autorem více než šesti desítek v odborných periodicích publikovaných recenzí a statí o literatuře a její výuce a autorsky jsem zastoupen v antologii básníků Jesenicka Krajina žulových křížů. Neuvádím to proto, že bych se chtěl jakýmkoliv způsobem vyvyšovat a dovolávat se nějakých zásluh, ale proto, aby bylo zřejmé, že o psaní a stylistice něco vím – jak teoreticky, tak prakticky – a že snad mohu své hodnotící soudy a názory Vám v tomto dopise předestřené opřít o relativně solidní odborný fundus. Nejsem žádná anonymní stvůra stvořená CERMATem, ukájející své komplexy a osobní malost na nebohých studentech, ale člověk s jasnou a ověřitelnou minulostí. Věřte, že za projektem CeHoPP stojí takových a mnohem lepších lidí víc – například autor vynikající řady učebnic českého jazyka pro gymnázia a renomovaný bohemista, kolegyně, která se svým týmem dvakrát zvítězila v celostátním finále Debatní ligy a jednou obsadila 3. místo, a další jim podobní (jména záměrně neuvádím, protože tento dopis je mou soukromou iniciativou a nechci čekat na jejich souhlas).

Všichni jsme prošli náročným výcvikem pro pozici, kterou nyní vykonáváme a do níž jsme byli vybráni na základě složení nelehké certifikační zkoušky, pečlivě sledovaných parametrů konzistence a „metodické čistoty“ hodnocení, pochopitelně i růstu míry shody v nahlížení na hodnocené jevy – tedy v růstu míry objektivizace hodnocení. V další fázi jsme vyškolili své týmy, které prošly stejně náročnou přípravou a výběrem jako my, a během samotného opravování důsledně kontrolovali jejich hodnocení – hlavně u těch prací, jejichž bodový součet nedosáhl hranice úspěšnosti. Tyto práce tedy finálně prošly de facto trojí kontrolou, neboť je revidovala i vedoucí hodnotitelka předmětu. Protože nikdo z nás není neomylný, nelze vyloučit (navzdory enormní snaze tomu předejít) chybný soud, ale právě proto je zde institut odvolání, který případnou chybu napraví.

Ujišťuji Vás, že nikdo – CERMAT, potažmo my, vedoucí hodnotitelských týmů či vedoucí hodnotitelka předmětu – nikdy nevyvíjel na hodnotitele nátlak, v jehož důsledku by museli přehodnocovat práce, jež získaly 12 bodů, směrem dolů pod cut-off score. Stejně tak nikdo z nás nikomu nevyhrožoval finančními sankcemi v případě, že tak neučiní. Jsou to sprosté lži a my jsme odhodláni proti jejich šiřitelům podniknout veškeré právní kroky, včetně možné žaloby.

Chci Vás dále ujistit o tom, že centrální metodika hodnocení písemných prací je krokem vpřed i v oblasti školské praxe – dosud totiž u nás neexistovala metodická publikace, která by se hodnocením slohových prací důsledně a důkladně zabývala; i ve zřejmě nejrespektovanější metodice českého jazyka prof. M. Čechové a dr. V. Styblíka Čeština a její vyučování jí jsou věnovány pouhé tři stránky. V souvislosti s projektem CeHoPP však vznikla publikace Český jazyk a literatura – písemná práce, jejíž autorky G. Baumgartnerová a A. Kapustová jsou zároveň metodičkami CERMATu a spolutvůrkyněmi koncepce centrálního hodnocení. Kvalitu dané publikace pozitivně ohodnotil i pan Feřtek, jinak jeden z nejhlasitějších kritiků CERMATu a nové maturity. Zrod této knihy je dle mého soudu důkazem toho, že navzdory všem problémům, které projekt centrálního hodnocení písemných prací provázejí, je tento správným krokem vpřed.

Systém šesti kritérií umožňuje dostatečně odstínit kvalitu písemného projevu žáka ve všech oblastech, které jsou pro tvorbu a následné hodnocení každého stylistického útvaru důležité. Objektivita hodnocení jistě nebude stoprocentní, neboť hodnocení slohu je vždy do jisté míry subjektivní záležitostí, ale z logiky věci vyplývá, že menší počet jednotně školených hodnotitelů musí přinést nárůst objektivity, neboť odpadá rovnice „jiný hodnotitel + jiná škola = jiné hodnocení“. Nemohu proto souhlasit s argumentací těch kolegů a kolegyň, kteří tvrdí opak (zaštiťujíce se přitom vzletnými slovy o odpovědnosti, citu a pokoře), protože centrální způsob hodnocení hodnotí totéž, co se hodnotilo i v dobách dřívějších a co naleznete v již zmiňované metodice prof. Čechové a dr. Styblíka – stránku tematicko-obsahovou, stránku slohovou a stránku jazykovou.

Věřím, že můj hlas není osamoceným hlasem volajícího na poušti, věřím, že Vy jako vědec a zralý člověk s bohatými pedagogickými zkušenostmi nepodlehnete mediálním atakům a pečlivě zvážíte všechny další kroky, které ve věci nové maturity a centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka podniknete. Apeluji na Vás v tomto směru jménem několika set hodnotitelů a jejich vedoucích, jejichž práce je nyní vláčena blátem a vystavena veřejnému lynči na základě veskrze lživých obvinění.

S úctou

Vladimír Stanzel,

vedoucí hodnotitelského týmu C-18

Rudé armády 31

795 01 Rýmařov

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
24 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Oldřich Botlík
8 years ago

Rozběhne se teď soutěž o to, kdo pošle ministrovi školství hezčí dopis s květnatějším vylíčením svých minulých zásluh a svého nasazení při hodnocení maturitních slohů, případně při jeho kritice? Anebo stojíme o OBJEKTIVNÍ ZJIŠTĚNÍ, kolik bylo v hodnocení chyb? Pokus, který by k takovému zjištění vedl, nesmí v zájmu objektivity provádět ani Cermat, ani kritici jeho práce. Jeho možnou podobu dnes EDUin navrhl ve své tiskové zprávě. Rád bych připomněl, že KAŽDÁ CHYBA V HODNOCENÍ NĚKOHO POŠKOZUJE. Podhodnocení práce poškozuje jejího autora, nadhodnocení zase všechny ostatní. Státní maturita si klade za cíl mj. nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. Má… Více »

Pavel
Pavel
8 years ago

Myslím, že maturita=vstupenka na VŠ nemá platit, že by si každá VŠ měla udělat vlastní přijímací zkoušky bez ohledu na SCIO testy. Souhlasím s výrokem, že hodnotím-li žáky, kterého znám, jsem tím při vší (z diskusi zprofanované) objektivitě ovlivněn. Viz měl jsi 4 roky za 1 či 2, musíš to tak mít i u maturity – to fakt ne. Nikdo nemůže popřít, že několik (a doufám, že jednotek, nikoli desítek) hodnotitelů bylo příliš přísných, na druhou stranu tečou potoky maturantských slz nad slohovkami ohodnocenými od 0 do 11 bodů – prostě, odklonil ses od tématu/nedodržel jsi útvar, máš smůlu. Nám… Více »

Harry
Harry
8 years ago

Oldřich Botlík:
Cermat to nezvládne, kdežto moje společnost Kalibro by to zvládla dokonale !!!

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
8 years ago

Pánové Botlík a Feřtek jsou nejpovolanějšími soudci státní maturity. Třikrát jim hurá.

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Pane Botlíku, mám Vás ráda, ale pochopte: nelze zjistit, kolik chyb v opravách slohů hodnotitelé udělali. Slohy se vlastně vůbec nedají dost dobře hodnotit. Důležité je, aby děti psaly česky a znaly pravopis i gramatiku, nepletly předmětové vazby, zvládaly interpunkci, netvořily anakoluty a zeugmy, vedli své texty odněkud někam….a nepsali blbě. Stále chcete nějaké anonymní přehodnocování. Podle jakých kritérií? Těch cermatích? Ta jsou na… Prosím, nepovažujte učitele češtiny za zuřivé psavce dopisů. Já jsem prostě unavený češtinář, který nechce učit děti psát jen rozumem a „trefovat se do stylů či útvarů“. Proto jsme napsali náš dopis. Aby byly záležitosti češtiny… Více »

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

…děti vedli…no vidíte, jak mě ty testy Cermatu zdegenerovaly. vv

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Jo, tady:
„Systém šesti kritérií umožňuje dostatečně odstínit kvalitu písemného projevu žáka ve všech oblastech, které jsou pro tvorbu a následné hodnocení každého stylistického útvaru důležité.“

Já nechci učit děti tvořit stylistické útvary. Já je učím psát!

jedna z hodnotitelek
jedna z hodnotitelek
8 years ago

Pro paní Valíkovou: Záležitosti češtiny jsou přenechány češtinářům. Asi nevíte, že hodnotitelé písemných prací a vedoucí hodnotitelé týmů jsou zkušení češtináři s několikaletou praxí ve školství. Přestaňte se do nás navážet, špinit a znevažovat naši práci.

Oldřich Botlík
8 years ago

Paní Valíková, vůbec Vás sice neznám, ale už delší dobu sleduji, co jste tady v různých diskusích po sobě zanechala. Mám z Vašeho „polibku smrti“ pramalou radost, neboť jsem získal dojem, že často rychleji píšete než čtete nebo myslíte. Zkuste se prosím na chvíli zastavit, pohodlně se posaďte a zhluboka dýchejte. Soustřeďte se a zamyslete se nad tím, jakou slepou zkoušku EDUin navrhuje a co má ta zkouška zjistit. Já samozřejmě také vím, že některá z kritérií hodnocení jsou subjektivní. Ale zjistil jsem, že jiní lidé (mj. pan Soukal, pan Sázel, možná pan Krátký a další, rovněž část hodnotitelů a… Více »

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

2. díl mého detektivního románu. Pocity češtinářky někdy na podzim. http://valikova.blog.idnes.cz/c/223060/Bezpecne-misto-k-nadechnuti-2-NEVERIM-SVYM-OCIM.html#t2 Tu práci jste si dobrovolně vybrali. Systém Cermatu jste znali. Já nikoho nešpiním. Jsem katolička a mohu špinit pouze systém, nikoli konkrétní lidi. Pokud je špatný systém, může se stát, že to tu práci nějak poznamená. To je jako za komunismu. Pořád někdo křičel, že je to dobrá idea, ale lidi to kazí. A já jsem někdy ve dvanácti (jsem ročník 1965) došla k názoru, že když nemůžou být v ulici dva pekaři a konkurovat si navzájem, je to blbý systém. A neopustilo mě to. A tak si vážně… Více »

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Podle mého názoru Vám máte trochu problém s tím…?

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Pro „jednu z hodnotitelek“:
O „zkušených češtinářích s několikaletou praxí“, kteří jsou schopni napsat „převiprávěn“, si myslím svoje :-(.
Viz http://sugarcoat.blog.cz/1205/a-to-ma-byt-oficialni-dokument

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Nu, když Vám ten pokus někdo zaplatí, klidně a spánembohem. Každý si nějak hrajeme. Mě statistika nezajímá a sám říkáte, že u tak velkých útvarů to nikdo nezkoušel. Průkopničte. Já si budu zase psát.

A opravovat slohy propadlých maturantů, až zase nějaké dostanu.

Co jsem na tomto webu po sobě zanechala tak hrozného? Mám přestat diskutovat? Nadávám někomu do hysterek a tak podobně? Každého chválím, tu Vás, tu kolegu Soukala, onehdá i pan Hausenblas se mnou poobědval a přežil…tak co Vám na mých příspěvcích tolik vadí?

Možná se Vám po nich dělá trochu nevolno. Zajděte za odborníkem.

Valíková

Dagmar
Dagmar
8 years ago

Já taky!

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

A k Vaší poslední větě, pane Botlíku. Nesouhlasím. Bylo neobjektivní. 2:4.

Stále jste mi ještě nevysvětlil, jak by kritéria 1A,B, 2B a 3B mohla být objektivní.

Třeba mi to někdy vysvětlí pan Kostečka.

Oldřich Botlík
8 years ago

Pan Kostečka je dobrý nápad. Ten dokáže vysvětlit úplně cokoli.

„Interpretace“ úryvku Halasovy básně na Vašem blogu je velmi názornou, srozumitelnou a trefnou ilustrací postupů, které NASRT používá. Líbí se mi.

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Díky. Konečně mě někdo pochválil. Začínala jsem propadat depresi. vv

PAVEL
PAVEL
8 years ago

Pana Kostečku jako češtináře uznávám, byť kdyby podle jeho knížky Do světa češtiny trochu jinak (snad to mám správně) měl mít maturant z češtiny požadované znalosti, nemusí v žádném případě studovat bohemistiku. Nicméně chtěl jsem říct něco jiného, zkuste se tam podívat na tabulku hodnocení slohových prací a pak mi řekněte, jak velký by byl asi odpad?

učitelka ČJ
učitelka ČJ
8 years ago

Škoda, že se zatím neobjevila diskuse o tom, jak objektivně se hodnotily slohové práce do loňského roku. Kostečkovu publikaci a jeho návrh hodnocení znám, ale pokud by se skutečně brala za základ známka za celkovou myšlenkovou, stylistickou a jazykovou úroveň a od ní by se odečítaly pravopisné chyby po stanovených intervalech, tak by nám hnedle neodmaturovala polovina žáků. Současný systém šesti kritérií leckomu vadí a jsou dokonce považována za značně subjektivní (idnes: od letoška se maturity hodnotí subjektivně / podle „gumových kritérií“ typu dodržení žánru). Podle jakých kritérií se tedy práce hodnotily dříve? My češtináři jsme často nedůtkliví vůči jakékoli… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Paní kolegyně, já se ale obávám, že my pořád zapomínáme na to, že dříve i žák, jehož slohová práce byla ohodnocena pětkou, postoupil k ústní zkoušce, a mohl nakonec odmaturovat celkově na trojku, ba i na dvojku (na naší škole se například slohová práce počítala za jednu třetinu výsledné známky, další třetinu tvořila první část ústní zkoušky z literatury, poslední pak druhá část ústní zkoušky z jazykovědy). Dnes má ale takový žák prostě smůlu – může mít klidně jedničku z didaktického testu i ústní části, ale maturitní vysvědčení nedostane, s nástupem na vysokou školu má utrum. Ale dobrá, i to… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Nebo třeba tento chlapec, „pětkař“ – co má zlepšit, jak lépe se má naučit zpracovat to téma o strachu? A v září zase bude psát něco úplně jiného, bude mu to hodnotit někdo jiný… je to tak trochu Hlava XXII, nemyslíte? „Někdo se bojí výšek, jiný třeba tmy. Já se bojím milovat. Matka mého kamaráda se bojí syna pustit samotného na cestu stopem do Skandinávie. I moje starší sestra se bojí. Jakmile se ocitne na Eiffelovce, či u jiné významné památky, má strach z teroristického útoku. Mám tedy konstatovat, že existují různé druhy strachu?“ (…) „Já říkám, že člověk nemá… Více »

Anna
Anna
8 years ago

Pane Botlíku: dík za poslední dva odstavce příspěvku – tak by to opravdu mělo chodit. Učitelko češtiny a paní Daňková: souhlasím s Vámi. Určitě je chybou to, že je sloh nyní hodnocen samostatně, zatímco dříve nedostatečná pouze ovlivnila konečnou známku. Určitě by stálo za srovnání, kolik žáků ze slohu loni neprošlo – tipuji, že velmi málo, protože proč by si škola dělala problém a propadlíky – znám velmi dobře praxi UČILIJSMEHOTAKDLOUHOPŘECEHONENECHÁMERUPNOUT…navíc škola vykazuje úspěšnost, potřebuje žáky, proč by si střílela do vlastního hnízda, že. Veřejnost nový způsob hodnocení takřka nezaznamenala. O odvolání se nemluvilo vůbec a hodně pochybuji, že někdo… Více »

Milan Z.
Milan Z.
8 years ago

K D. Daňkové. Ten podíl o třetinách se mi líbí, nicméně lze jej brát vážně pouze v případě, že literární a jazyková/slohová část dostanou stejný časový prostor, což by mělo být 50:50. Obávám se, že se to na mnoha školách (logicky) nedělo.
Měl-li žák na slohovku před dvěma lety čtyři hodiny, není scestné to porovnávat s (v ideálním případě) 7.5 minutami jazyka? Navazuji na předchozí, kolik času ze čtvrthodinky dostala jazyková či slohová otázka? Kule ze slohu, a přesto úspěšná maturita celkem? Neměl by žák, alespoň na minimální úrovni, uspět ve všech částech?

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Pane Milane, není až tak důležité, jestli se u ústní zkoušky přesně hlídala minutáž (některé školy měly jako součást ústní zkoušky třeba i krátký rozhovor o ročníkové práci). Ústní zkouška měla jednoduše váhu dvou třetin, písemka jedné třetiny. Ne, nemyslím si, že žák musí nutně uspět ve všech částech – ani u mezinárodních jazykových zkoušek tomu tak není. A zvlášť si to nemyslím v okamžiku, kdy se u nás o nedostatečné rozhoduje na tak vágních základech, jestli byla práce „banální“, polemika byla dosti polemická apod. Ty „samé nuly“ já osobně považuji za projev hodnotitelské arogance. Uhneš od tématu – nebudu… Více »