← Články

Fokus: Autor počítačové hry IF tvrdí, že naučí děti být ohleduplnější a nešikanovat ostatní

17. 1. 2014

EDUin

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 13. lednu, obsahují například tato témata: počítačové hry mohou v dětech probouzet místo agresivity schopnost zklidnit se a přemýšlet o emocích druhých lidí. Britové se chtějí soustředit na školní klima a emocionální spokojenost žáků.

Hra, která učí děti ovládat vlastní emoce
Inovátor, designér a podnikatel v oblasti počítačových her Trip Hawkins se ve své začínající společnosti If You Can Company zaměřil na vývoj počítačových her pro děti ve věku 6–12 let. První hrou společnosti je IF, hra kombinující akční a dobrodružné prvky, která má děti seznámit s konceptem emocionální a sociální výchovy (SEL). IF je zaměřena na rozvoj komunikačních dovedností, řešení konfliktů a pěstování pozitivních charakterových vlastností. Ve hře jsou zapracovány prvky kurikula pro sociální a emocionální výchovu státu Illinois, školy Nueva School, vývojáři spolupracují rovněž se Stanfordským výzkumným institutem a Kalifornskou univerzitou v Berkeley. Hra uvádí děti do fiktivního světa říše psů a říše koček, hráč si vytvoří vlastního avatara v podobě psa nebo kočky a jeho duchovního průvodce. Hra je rozdělena do kapitol a výuce jednoho konceptu je věnován přibližně měsíc: první kapitola se zabývá pozitivními a negativními emocemi, hráč se seznamuje s novými postavami a jejich příběhy, které přinášejí klíč k porozumění jejich emocím. Hra učí děti přemýšlet o emocích druhých, porozumět jejich vzniku a vývoji, ovládnout vlastní emoce. Hráč se např. naučí zklidnit sám sebe a použít obdobné postupy i pro zklidnění dalších postav ve hře. Hra využívá situací z reálného života a dětem by měla pomoci i se šikanou. Podle autora děti, které budou hrát IF, budou ohleduplnější a nebudou šikanovat ostatní. První kapitola hry bude přístupná zdarma koncem ledna, další kapitoly bude možné zakoupit. Tvůrce počítá s tím, že hru budou využívat školy i např. skautské organizace, očekává se rovněž velký zájem ze strany rodičů.
Školní klima a pocity žáků, i to zajímá odborníky při šetření PISA
Mezinárodní šetření PISA 2012 přineslo kromě zjištění stavu vzdělávání v matematice i poznatky o zaujetí studentů pro výuku, jejich úsilí ve škole a víře ve vlastní schopnosti. Angličtí žáci projevili vysokou míru spokojenosti se školou: ve škole se cítí šťastně 84 % žáků (průměr OECD 80 %, ČR 63,4 %), za ideální pokládá svou školu 72 % žáků (průměr OECD 61 %, ČR 42 %). Britská národní nadace pro výzkum ve vzdělávání (NFER) ve snaze zjistit, jak situace vypadá v jednotlivých školách, analyzovala výsledky z dotazníků, které v uplynulých dvou letech vyplňovali žáci, rodiče a učitelé a které obsahovaly otázky týkající se klimatu školy a spokojenosti žáků. Na základě analýzy doporučila NFER sledovat dvě oblasti měření: 1. Školní klima – posuzuje se celkový étos školy a to, jak je žákům předáván – patří sem hodnoty jako usilovná práce, dobré chování, přátelské vystupování, spravedlivost, zdravý způsob života, ochota pomoci, budování sebedůvěry. 2. Emocionální spokojenost – zjišťují se pocity žáků, jsou-li osamělí, smutní, jestli vycházejí s ostatními apod. NFER dále připravila i nástroj pro měření zaujetí pedagogických pracovníků pro výuku: otázky se týkají spokojenosti s prací, pocitu přináležitosti ke škole a toho, jak může učitel přispět k naplňování školní vize. NFER doporučuje využít výsledky analýzy v jednotlivých školách jako východisko pro další zlepšování školního klimatu. Úřad národní statistiky (ONS) ve Velké Británii pracuje na vývoji nástrojů pro měření celkového klimatu spokojenosti (wellbeing) obyvatelstva v 10 základních doménách, NFER sleduje uskutečňování programu wellbeing ve školách.
Vzdělávání založené na důvěře je hodnotnější než testování
Inovátor vzdělávání, konzultant, manažer a autor D. Price se ve svém blogu zamýšlí nad vztahem akontability a důvěry ve vzdělávání. Očekává, že v roce 2014 zesílí volání po akontabilitě ve sféře veřejných i soukromých služeb, včetně sféry vzdělávání. Price pozoruje ztrátu důvěry v zavedené instituce, jako jsou banky, média, policie a další, a zavedení akontability, která má důvěru posílit stanovením cílů a odpovědnosti. Akontabilita však podle něj spíše podlamuje důvěru a ve vzdělávání vysloveně škodí: tlak vysoké akontability škol vede k rozsáhlému podvádění u testů nebo alespoň k učení se pouze na testy. Lepší výsledky v rozhodných (high-stake) testech kromě toho podle posledních zjištění nesvědčí o celkovém zlepšení vzdělávacích výsledků žáků. Další pobídky, jako finanční odměny učitelům za dobré výsledky žáků v testech nebo odměna žákům, dopadly rovněž neuspokojivě (příklad, kam až může důraz na akontabilitu dovést, je popsán zde). Vzor systému založeného na důvěře vidí Price ve Finsku nebo Dánsku, kde neexistuje školní inspekce a vztah učitelů a řídicích institucí je založen na důvěře (Finsko) a kde středoškoláci mohou při skládání maturitní zkoušky používat internet a učitelé jim důvěřují, že si nebudou posílat e-maily nebo sms (Dánsko).
Při čtení o plavání se mozek chová podobně, jako když plavete
Výzkumníci z Emory University zkoumali, jak se mění funkce a struktura mozku po dobu čtení románu. Skupina 21 studentů se podrobila vyšetření mozku funkční magnetickou resonancí po dobu pěti dnů pro zachycení výchozího stavu mozku, dalších devět dní studenti četli vždy třicet stránek románu a každý den jim byl opět vyšetřen mozek. Měření pokračovalo ještě dalších pět dní po ukončení četby. Obdobné zkoumání se dosud zabývalo měřením mozkové aktivity v průběhu čtení, cílem této studie bylo zjistit déletrvající efekt čtení na mozek. Měření zaznamenalo zvýšenou konektivitu v levém temporálním kortexu, tedy části mozku spojené s vnímáním jazyka. Zvýšená konektivita v dalších částech mozku svědčí o procesech „ztělesněné sémantiky“, kdy např. čtení o plavání aktivuje tytéž nervové spoje jako reálné plavání. Změny v mozku přetrvávaly i v pěti dnech měření, které následovaly po ukončení čtení románu, otázkou však zůstává, jak dlouhodobé změny skutečně jsou.
Ženy mají horší výsledky v přijímacích zkouškách na obchodní školy
Podíl žen mezi studenty vysokých škol neustále stoupá, ve většině rozvinutých zemí představují studentky více než polovinu vysokoškolské populace. Ve školách zaměřených na obchod a management jsou však ženy stále v menšině. Vysvětlení pro tuto nerovnováhu lze najít ve výsledcích testů, podle kterých jsou přijímáni uchazeči do nejlepších obchodních škol a kurzů MBA. Jak v testu GMAT (Graduate Management Admission Test), tak v testu GRE (Graduate Record Examinations) podávají ženy horší výsledky v kvantitativních úlohách. Poznatky z mnoha zemí však ukazují, že ženy mají srovnatelné kvantitativní dovednosti jako muži, např. v Číně ženy dosahují lepších výsledků než muži. Představitelé univerzit poukazují na to, že rozdíl mezi výsledky mužů a žen v kvantitativních testech se zmenšuje (o polovinu od roku 2002) a že důležitá je příprava na testy. K horšímu výsledku může přispět i menší sebedůvěra uchazeček. Ženy tvoří menšinu mezi uchazečkami na obchodní školy.