Fokus: Cíle učňovského vzdělávání – řemeslná dovednost i dostatečná úroveň v digitální nebo čtenářské gramotnosti

22. 3. 2015
EDUin
14997092018_566566f05b_z

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 18.března, obsahují například tato témata: šetření v oblasti využívání otevřených vzdělávacích zdrojů, programování jako vyučovací metoda v jednotlivých předmětech a debata o cílech učňovského školství.

  1. Zdroje k volnému použití
    V souvislosti s právě ukončeným Týdnem otevřeného vzdělávání (Open Education Week) uveřejnila iniciativa OER Research Hub (OERRH), která má základnu v britské Open University, infografiku přibližující rozsah využití otevřených vzdělávacích zdrojů ve školách od mateřských až po střední školy. Šetření probíhalo od prosince 2014 a zúčastnilo se jej 657 pedagogů z celého světa. Převažující účast měli američtí učitelé a dále učitelé z Velké Británie a Jihoafrické republiky. Infografika postihuje využití zdrojů podle jejich typu – největší podíl učitelů využívá video nahrávky (73 %), podle účelu, k jakému jsou využity – nejvíce pro získání nových nápadů a inspirace (80,5 %), podle přístupu ke zdrojům – pouze 11 % učitelů uvádí, že vytvořili vlastní zdroje a poskytli je k volnému využití. Tazatelé dále uvádějí, jaký vliv mají otevřené vzdělávací zdroje na učení a vyučování a jaké jsou největší překážky pro využití zdrojů – na prvním místě je uvedeno vyhledávání zdrojů odpovídající kvality (57 %). OERRH připravuje zprávu, která přinese podrobnější informace a analýzu využití otevřených vzdělávacích zdrojů.  odkaz

  2. Programování ve všech předmětech
    Na letošní konferenci SXSWEdu v texaském Austinu byla představena řada modelů netradičních škol a způsobů výuky. Článek v The Hechinger Report přináší informace o následujících čtyřech: 1. Nezávislá škola Beaver County Day School ve státě Massachussets zařadila programování do výuky geometrie a v průběhu školního roku zapojili programování do výuky žáků 2. stupně učitelé všech předmětů. V angličtině žáci vytvářeli program pro animaci scény z Macbetha, v dějepise programovali vizualizaci dat z koloniálního období. Žáci informace zpracovávají do nové podoby, lépe je pochopí a jsou více zapojeni do učení. Sami učitelé se programování učili navzájem. Důležité bylo uvědomit si, že programování není ztráta času a že žáci si osvojí obsah jiným způsobem a efektivněji. 2. Newyorská škola Quest to Learn je založena na výuce prostřednictvím digitálních her, vzdělávací obsah je představen v podobě výzev k překonání. Učitel nepředává obsah, ale spoluvytváří vzdělávací prostředí. 3. Ve střední škole Stanford Online High School se výuka odehrává v online hodinách dvakrát týdně, ve zbývajícím čase žáci sledují záznamy přednášek, řeší tradiční úlohy a studují knihy. Výuka v online hodinách probíhá stylem sokratovského rozhovoru. 4. K. Bauman z online střední školy Penn Foster High School představil myšlenku mobilní školy v autobuse bez řidiče, kde budou dostupné technologie, učební materiály a pedagog, který žákovi pomůže při studiu. Takový autobus může být dobrým řešením pro lidi, kteří mají rodinu a pracují, ale chtějí pokračovat v přerušeném vzdělávání, nedokončili střední školu apod.  odkaz

  3. 6 cílů učňovského vzdělávání
    V týdnu od 9. do 13. března probíhal ve Velké Británii týden učňovského vzdělávání. V období před volbami věnují politici učňovskému školství velkou pozornost a prohlašují, že je třeba zvýšit prestiž učňovských oborů na úroveň všeobecně zaměřených středních škol. Podle profesora University of Winchester a zakladatele organizace City & Guilds B. Lucase však zlepšení situace učňovského vzdělávání záleží především na jasné definici jeho obsahu a cílů. City & Guilds uvádí ve svém výzkumném dokumentu Remaking Apprenticeships šest cílů, kterých by měl dosáhnout každý účastník učňovského vzdělávání1. odborná rutina – spolehlivé dovednosti ve svém oboru, 2. vynalézavost (resourcefulness) – umět si poradit a jednat v nových situacích, 3. kvalitní řemeslo – být hrdý na své řemeslo a snažit se odvést co nejlepší výsledek, 4. funkční gramotnosti – čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, digitální a grafická gramotnost, 5. obchodnický přístup – zaměřený na zákazníka a klienta, podnikatelské dovednosti, vědomí hodnoty odevzdané práce, 6. širší dovednosti pro další růst – být připraven na celoživotní učení a zdokonalování se a na změnu. Systém učňovského vzdělávání ve Velké Británii v současné době prochází reformou a odborníci City & Guilds upozorňují na tři základní charakteristiky, které by měly být v centru pozornosti: 1. vzdělávání musí probíhat na pracovišti i mimo ně, aby bylo jasné, co se žák kde naučí, 2. učňové se učí od sebe navzájem a spolu s ostatními, je třeba zajistit dostatečný kontakt s odborníky v oboru, 3. proces učení musí být jasně nastaven a viditelný. Pro každý učňovský obor by měla existovat „signature pedagogy“ – soubor výukových metod, které vycházejí z dobré praxe a soustředí se právě na konkrétní obor.  odkaz

  4. Učení sociálních a emociálních dovedností
    OECD vydalo minulý týden zprávu Skills for Social Progress: The Power of Social and Emotional Skills zaměřenou na rozvoj sociálních a emocionálních dovedností dětí a na to, jaký význam mají pro jejich vzdělávání i další život. Zpráva je založena na tříletém empirickém výzkumu v zemích OECD, devíti longitudinálních studiích a odborné literatuře a přináší přehled toho, jaké přístupy a praktické kroky jsou využívány pro podporu sociálního a emocionálního vzdělávání v rámci vzdělávacího systému, v komunitách i rodinách v jednotlivých zemích, a dále zkoumá, zda a jak lze sociální a emocionální dovednosti měřit a jaké kroky udělat pro posílení jejich rozvoje. Zpráva uvádí, že dovednosti jako vytrvalost, péče o druhé a sebeúcta, jsou pro život stejně důležité jako kognitivní dovednosti a pro úspěšný a spokojený život je třeba rozvíjet obojí. Hlavní zjištění zprávy jsou následující: 1. Děti potřebují vyrovnaný soubor kognitivních, sociálních a emocionálních dovedností k tomu, aby mohly vést spokojený a úspěšný život. 2. Učitelé a rodiče mohou přispět k rozvoji sociálních a emocionálních dovedností tím, že budou budovat dobré vztahy s dětmi a využívat praktické příležitosti k učení. 3. „Dovednosti plodí dovednosti“, a proto může pěstování sociálních a emocionálních dovedností v raném věku příznivě ovlivnit pozdější získávání dovedností a přispět ke snižování sociálně ekonomických a vzdělávacích nerovností. 4. Sociální a emocionální dovednosti lze spolehlivě měřit v rámci jednoho kulturního a jazykového prostředí. 5. Pro rozhodující činitele ve vzdělávání by bylo přínosné získávat informace o postupech, které se osvědčily, a o způsobech, jak podporovat rozvoj sociálních a emocionálních dovedností.  odkaz

  5. Postsekundární on-line studiní program
    Profesor Tony Bates, odborník v oboru distančního vzdělávání, autor řady knih a poradce v oblasti řízení online výuky a přípravy pedagogů, se snaží na svém blogu najít odpověď na otázku, jak vybrat dobrý online program pro postsekundární studium. Prof. Bates uvádí deset kritérií nebo otázek, které mohou pomoci při zvažování programu: 1. Jaké předchozí vzdělávání je potřebné pro studium – ne všechny online kurzy jsou otevřené všem zájemcům, podmínkou bývá minimálně ukončené středoškolské vzdělání. 2. Jak kvalitní je škola nabízející kurz, jakou má akreditaci a reputaci. 3. Jak dlouhá je zkušenost školy s online programy – většinou se kvalita zlepšuje s délkou praxe. 4. Rozsah nabízeného online vzdělávání – kolik poskytuje kurzů a kolik má studentů, větší rozsah zpravidla svědčí o dobře zvládnutém systému. 5. Má kurz na starost kmenový učitel školy6. Jaký je poměr vyučujících a studentů a jsou kurzy vedeny učiteli na plný úvazek nebo asistenty či instruktory, absolvovali vyučující přípravu pro vyučování online. 7. Víte něco o programu, který škola nabízí, studovali jste některý z jejích kurzů, znáte některé vyučující. 8. Co si o programu myslí studenti a jaké procento dokončí jednotlivé kurzy – více než polovina těch, kteří začnou program, by jej měli dokončit, dobrý kurz dokončí až 80 % studentů. 9. Kolik program stojí – můžete jej zaplatit nebo můžete požádat o stipendium. 10. K čemu bude prospěšné osvědčení o absolvování programu – pro další prezenční studium nebo pro zaměstnavatele. Prof. Bates dále nabízí svá osobní doporučení pro jednotlivé instituce poskytující online vzdělávání podle jejich typu: 1. veřejné instituce nabízející jak prezenční, tak online vzdělávání, 2. veřejně financované univerzity, které se specializují na online nebo kombinovanou výuku, 3. veřejné dvouleté komunitní vyšší školy, 4. soukromé neziskové univerzity, 5. veřejně financované otevřené (open) univerzity, 6. soukromé ziskové univerzity a 7. masově otevřené online kurzy (MOOC) (o T. Batesovi více zde).  odkaz
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články