Fokus: Finanční ohodnocení učitelů jen málokde zohledňuje hodnocení kvality jejich práce

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 27. října, obsahují například tato témata: experimenty ve výuce ukazují, že stačí vyměnit židličky za stoličky a děti se mnohem více zapojují do výuky, stejně tak, když je o obsahu výuky necháme spolurozhodovat. Přehled platových podmínek ze 40 vzdělávacích systému ukazuje, že jen v třetině sledovaných zemí jsou učitelé hodnoceni za další vzdělávání, pozitivní hodnocení výkonu a výsledky žáků.

1. Sezení v lavicích vede děti k pasivitě
   Tým výzkumníků z Texasu zkoumal v 374 texaských základních školách, jak se projeví odstranění běžných lavic a židlí ze tříd a jejich nahrazení vysokými stoličkami s tím, že žáci budou při výuce stát u pultíků. Výzkumníci rozdělili žáky do kontrolní skupiny sedící v lavici a skupiny stojící u pultíku a sledovali jejich biometrická data. Zjistili, že stojící děti jsou aktivnější a spálí víc kalorií, což se projevuje výrazněji u obézních dětí. Tým psychologů po dobu dvou let sledoval aktivitu žáků v obou skupinách při výuce a měřil jejich pozornost a zaujetí pro výuku. Stojící žáci byli významně více zapojení do výuky a tento efekt se opět projevil výrazněji o obézních dětí. Učitelé, kteří mají zkušenost s pultíky a vysokými židlemi ve třídě, uvádějí, že děti u pultíků se lépe soustředí. Ani dlouhé stání však není podle pediatrů pro děti vhodné, pro zdravý vývoj potřebují dostatek různorodého pohybu. 
2. Američtí učitelé používají často digitální hry ve výuce
   Americká nezávislá instituce Joan Ganz Cooney Center se zabývá výzkumem v oblasti inovativního využívání technologií ve vzdělávání, zejména využitím digitálních her. Jejich právě zveřejněná zpráva přináší výsledky šetření provedeného v roce 2013 mezi téměř 700 učiteli ve třídách K-8, tj. od předškolní výchovy po 8. ročník ZŠ. Šetření se zaměřilo na to, jak často a proč využívají učitelé hry ve výuce a s jakými problémy se setkávají. Zpráva je rozdělena do čtyř oddílů: 1. hráči – analýza učitelů podle toho, zda využívají hry, 2. postupy – jaké postupy učitelé používají, 3. profily – typy učitelů využívajících hry podle jejich přístupu ke hrám, 4. poznatky – jak učitelé vnímají podmínky a překážky pro využití her ve výuce. Mezi zjištění uvedená ve zprávě patří: 1. 74 % dotazovaných učitelů uvedlo, že využívají digitální hry ve výuce, z toho 55 % využívá hry minimálně jednou týdně. 2. U využití her nezáleží na tom, zda je učitel muž nebo žena, více hry využívají ti, kteří sami hrají. 3. Většina učitelů využívá kratší hry zaměřené na konkrétní vyučovanou látku, jen málo jsou využívány hry komplexní, které umožňují hlubší ponoření do probírané tématiky. 4. Integrace her do výuky je obtížná, učitelé si stěžují na nedostatek her provázaných s kurikulem. 5. Učitelé se seznamují s využíváním her především neformálně, od kolegů, pouze 8 % učitelů se seznamuje s využitím digitálních her ve výuce v rámci odborné přípravy nebo dalšího vzdělávání. 6. Ačkoli výzkumy poukazují na přínos her pro chápání složitých konceptů ve výuce přírodních věd, praktická zkušenost učitelů to nepotvrzuje. 
3. Když si žáci mohou rozhodovat o tom, co se budou učit, jsou zodpovědnější
   Na střední škole v americkém Pittsfieldu ve státě New Hampshire probíhá už třetím rokem experiment, který uvádí do praxe princip výuky soustředěné na žáka (student-centered learning). Škola má 260 žáků a více než polovina z nich má nárok na obědy zdarma, jsou tedy ze sociálně a ekonomicky slabých rodin. Výuka probíhá převážně ve formě diskuzí mezi žáky moderovaných učiteli, ve formě individuálních projektů a skupinové práce. Tradiční známkování bylo nahrazeno rubrikami pro kompetence, kde jsou specifikovány dovednosti a znalosti, které má student zvládnout. Stupnice hodnocení je od 1 do 4, stupeň 2,5 označuje osvojení dané kompetence. Žáci mají možnost hlubšího studia prostřednictvím online kurzů, absolvováním kurzu mohou získat kredit pro příští vysokoškolské studium. Žáci jsou zapojeni do programu Extended Learning Opportunities (ELO, více o rozšířených příležitostech k učení zde), který jim umožňuje získat kredity i za praxi v oboru jejich zájmu. Žáci spolurozhodují o tom, jak se budou učit či jak dlouhý čas věnovat určitému tématu, což je vede k odpovědnosti za vlastní učení. 
4. Porovnání ohodnocení učitelů ve 36 zemích
   Evropská informační síť Eurydice zveřejnila přehled platových podmínek učitelů a ředitelů ve školách ve 40 vzdělávacích systémech v 36 zemích ve školním roce 2013/14. Zpráva informuje o tom, na jaké úrovni státní správy se rozhoduje o výši platů – ve většině zemí je to na centrální úrovni s výjimkou skandinávských států, kde jsou platy stanoveny lokálně nebo ve spolupráci lokálních a centrálních úřadů. Ve většině zemí je minimální zákonný plat učitelů na základních a středních všeobecných školách nižší než hrubý domácí produkt na osobu, u ředitelů škol je vyšší. Téměř ve všech zemích je zvyšování platu závislé na délce praxe. Na výši učitelských platů se stále projevuje vliv hospodářské krize, ale ve většině (2/3) sledovaných zemí došlo ve školním roce 2013/14 ke zvýšení platů učitelů. Téměř třetina zemí poskytuje učitelům odměny a příplatky k platu z následujících důvodů: další vzdělávání, pozitivní hodnocení výkonu a dobré výsledky žáků, zvýšení odpovědnosti, působení v určité geografické oblasti, výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a učení ve ztížených podmínkách a zapojení do mimoškolních aktivit. Nejčastěji citovanými důvody pro odměny je zvýšení odpovědnosti a práce přesčas, nejméně uváděnými je další vzdělávání a pozitivní hodnocení výkonu a dobré výsledky žáků.