Fokus: Jak u žáků vyvolat zájem o probíranou látku?

ilustrační foto: by Gates foundation (CC BY-NC-ND 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 18. květnu, obsahují například tato témata: odborníci se ptají, jaký je přínos masově otevřených online kurzy, a každému učiteli vyhovuje jiný styl partnerství s žáky, myslí si Phil Parker.

  1. Jaké jsou přínosy MOOC pro vzdělávání
    Americká nezisková společnost Bellwether vydala zprávu „Disruptor, Distracter, or What“ autora A. Kellyho, která se zabývá vývojem a současným fungováním masově otevřených online kurzů (MOOC) a je určena pro tvůrce vzdělávací politiky. V první části zpráva přibližuje historii online kurzů v postsekundárním vzdělávání a současnou podobu MOOC a tří největších platforem, které je poskytují: Coursera, Udacity a edX. V druhé části autor uvažuje, jaký přínos by MOOC mohly mít pro vzdělávání1. Rozšíření přístupu ke vzdělávání – i přes malé procento těch, kteří kurzy dokončí, se rozšiřuje možnost zapojení do studia, tuto možnost využívají především motivovaní studenti. 2. Otevření cesty k získání kreditů s malými náklady – zde je potřeba vyřešit problémy spolehlivé identifikace studentů při skládání zkoušek, uznávání kreditů tradičními univerzitami a zájem studentů o ně. 3. Zlepšení vyučování a učení – jako slibné se jeví hybridní vyučování s využitím technologií. 4. Příprava dovedností žádaných trhem práce – absolventi tradičních vysokých škol často nejsou dostatečně připraveni pro praxi. Ve třetí části zpráva uvádí poznatky z dosavadního fungování MOOC1. Jen velmi málo vysokých škol uznává certifikáty z kurzů jako kredity pro další studium – zdá se, že o MOOC mají zájem již vystudovaní profesionálové, kteří nestojí o kredity, o něž naopak usilují studenti, kteří se však nezajímají o MOOC. Proti uznávání kreditů z MOOC stojí i univerzity. 2. MOOC nemusejí být vhodné pro přípravu studentů pro vysokoškolské studium – pokusy využít kurzů pro doučovací a přípravné studium před vysokou školou se neosvědčily – dosavadní zkušenosti ukazují, že MOOC nejsou vhodné pro slabší a nepřipravené studenty. 3. Slibné jsou hybridní kurzy se zapojením MOOC – kombinované formy výuky mají lepší výsledky než výuka pouze online a jsou využitelné na všech stupních vzdělávání. 4. MOOC mohou dobře posloužit pro doplnění chybějících dovedností a odbornosti. Ve čtvrté části zprávy jsou uvedeny náměty pro využití MOOC pro tvůrce vzdělávací politiky (o dalších dvou studiích věnujících se fungování a efektivitě online vzdělávání viz zde).odkaz

  2. MOOC jako takové nezlepšují vzdělávací výsledky, říká T. Bates
    T. Bates ve svém blogu na portále Contact North komentuje výzkumnou studii o masově otevřených online kurzech (MOOC) autorů F. Hollands a D. Tirthali z newyorkské Columbia University. Studie vychází z rozhovorů, analýzy nákladů a analýzy dosavadního výzkumu MOOC a vymezuje šest cílů, kterých se 29 sledovaných institucí, jež MOOC nabízejí, s větším nebo menším úspěchem snaží dosáhnout: 1. Rozšíření dosahu vzdělávání – MOOC nemají kýžený demokratizační efekt, studují je absolventi terciárního vzdělávání, a mohou naopak přispívat k prohlubování rozdílů ve vzdělanosti. 2. Budování a upevňování značky (brand)3. Snížení nákladů nebo zvýšení zisku – dosavadní model je náročný na náklady, negeneruje zisk a není dlouhodobě udržitelný, univerzity budou muset najít způsob, jak přitáhnout platící zájemce. 4. Zlepšení vzdělávacích výsledků – zatím se vliv MOOC na vzdělávací výsledky neprojevil, pozitivní vliv byl prokázán pouze při využití postupů MOOC v tradiční výuce. 5. Inovace ve vyučování a učení – přínosem jsou nové postupy, ale dosud není prozkoumáno a doloženo, že tyto postupy jsou účinné při plnění vzdělávacích cílů. 6. Výzkum ve vyučování a učení – není věnováno dostatečné úsilí na zkoumání toho, co se vlastně studenti v MOOC naučí. Autoři zprávu uzavírají s následujícím: 1. Online a kombinované vyučování se bude nepochybně dále rozvíjet a MOOC přispěly k posunu postoje nejprestižnějších vysokoškolských institucí v USA i ve světě, 2. MOOC by mohly dál ovlivnit terciární vzdělávání dvěma způsoby: a) tím, že by nabídly kredity, za které by účastníci byli ochotni zaplatit, a b) prosazováním rozvoje skutečně adaptivního učení. Podle Batese je nedostatkem MOOC to, že poskytovatelé se nezabývají tím, jaký je skutečný přínos kurzů pro studenta. Dodává, že pozitivní role MOOC je v tom, že přispěly ke změně pohledu na online vzdělávání a přinesly nové postupy do vyučování. Nadále budou představovat alternativní formu neformálního, celoživotního a otevřeného vzdělávání a nepředstavují žádnou hrozbu pro vzdělávání založené na kreditech, ať už online, nebo na tradičních univerzitách.odkaz 

  3. 4 styly partnerství učitelů s žáky
    P. Parker, bývalý ředitel školy a ředitel společnosti Student Coaching se zabývá spoluprací učitele a žáků při výuce a definuje čtyři styly partnerství mezi učitelem a žáky. Uvádí, že každému učiteli může vyhovovat jiný styl, který se může měnit i podle toho, na co je právě zaměřena výuka. Rozlišuje následující styly: 1. Korporace – řízení je založeno na hierarchii, struktura je fixní a neflexibilní, úkoly zadává vedoucí. Toto partnerství je zaměřeno na plnění cíle, veškerou kontrolu má učitel. Může vést k rychlému, ale povrchnímu osvojování vědomostí. 2. Asociace – formální struktura existuje, ale do plánování a rozhodnutí je zapojena skupina žáků, kontrola není tak zřejmá. Tento model vyžaduje dobré plánování, skupina žáků se podílí na organizaci výuky, učitel nabízí možnosti. 3. Afilace – jednotlivé týmy žáků postupují různými způsoby při plnění vzdělávacích cílů, podle svých zájmů a možností. Výsledky a postupy pak týmy sdílejí a navzájem se učí. Hierarchie je přítomna především ve stadiu plánování a rozdělení týmů. Důležitá je flexibilita a práce na společném úkolu. 4. Komunita – důraz je kladen na sdílení cílů, hodnot a výsledků. Hierarchie a vedení je založeno na konsensu a diskusi, může být časově náročné. Učitel je průvodcem, vystupuje neformálně, umožňuje žákům dělat chyby. Tento model vyžaduje vzájemnou důvěru. Je vhodný pro projektové vyučování a vede k získání trvalých vědomostí.odkaz

  4. Žáky zaujmou konkrétní problémy spíš, než teorie
    Žáci jsou více zaujati výukou, jestliže se učí o něčem, co je zajímá. Osobní zájmy se vyvíjejí dlouhodobě, ale učitelé mohou při výuce vyvolat situační zájem – okamžitý, krátkodobý, zaměřený na konkrétní problém. Výzkumníci v singapurském National Institute of Education se zabývají tím, jak ho u žáka nejlépe vyvolat. Učitel položí otázku nebo nastolí problém, žáci neznají odpověď a začnou se otázkou hlouběji zabývat. Dr. J. Rotgans uvádí, že problém musí být konkrétní a spojený s reálným světem, žáci si dovednosti a vědomosti získané na základě situačního zájmu pamatují déle. Žáci s vysokou úrovní situačního zájmu dosahují lepších výsledků ve standardizovaných testech. Jeho časté vyvolávání může i dlouhodobě změnit vztah žáka k určitému školnímu předmětu z negativního na pozitivní a vyvolávat zájem se dále učit ve škole i mimo ni.odkaz

zdroj: scio.cz

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments