Fokus: Jaké jsou trendy ve vzdělávacích systémech, které podporují vzdělávání založené na kompetencích

ilustrační foto. by Michael Cardus (flickr.com) (CC BY 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 3. listopadu, obsahují například tato témata: předmatematickou gramotnost a seznamování se s matematikou budou moci děti předškolního věku rozvíjet pomocí herních aplikací, důležité je sledovat při jejich tvorbě jak vzdělávací cíle, tak zájem dětí. Pro rozvoj kritického myšlení je třeba u žáků podporovat vůli k tomu vytvořit si odstup od vlastního názorového postoje, vůli naslouchat a dovednosti diskutovat a vyjadřovat vlastní názory. Vzdělávání založené na kompetencích nese změnu ve způsobu hodnocení.

  1. Jak vytvářet vzdělávací hry pro předškoláky
    Tým vývojářů a odborníků na kurikulum pracujících na projektu Next Generation Preschool Math (NGPM –Předškolní matematika pro příští generacipředstavil sadu aplikací pro předškoláky sloužící k seznamování s matematikou Early Math with Gracie& Friends. Volně k dispozici je prvních osm aplikací, následovat budou kurikulární materiály, sady praktických aktivit a v roce 2015 průvodce pro učitele. Tým odborníků pracoval na vývoji produktu tři roky a nabízí své zkušenosti a principy pro efektivní vývoj vzdělávacích her založený na výzkumu: 1. vytvořte mapu vzdělávacích cílů jako výchozí dokument pro design hry, 2. vytvořte množství prototypů, okamžitě je ozkoušejte a zachovejte jen nejlepší, 3. soustřeďte se na ověření toho, co funguje – pilotování, zkoušení u cílových skupin a odborníků, nikoliv na marketing produktu, 4. zapojte do zkoušení produktu učitele, nechte je improvizovat ve třídě a vyslechněte jejich připomínky, 5. držte se vzdělávacích cílů, ale soustřeďte se rovněž na udržení zájmu hráčů, 6. počítejte s rozmanitostí a nedokonalostí kolaborativní hry, 7. myslete na to, pro jakou věkovou skupinu je hra určena.odkaz  
  2. Jaké rysy má skupinové kritické myšlení?
    Psychologové z National University of Ireland provedli studii zaměřenou na koncept kritického myšlení a jeho chápání studenty. Kritické myšlení je metakognitivní proces, jehož zvládnutí je pokládáno za jednu z rozhodujících dovedností pro každého jednotlivce zejména v rychle se rozvíjející informační společnosti. Význam kritického myšlení je nepochybný, pedagogové a další odborníci však stále hledají definici kritického myšlení a způsoby, jak k němu vést studenty. Vědecká definice obvykle hovoří o metakognitivním procesu, který zahrnuje řadu dílčích dovedností (např. analýza, hodnocení, vyvozování) a řadu přístupů neboli dispozic (např. důvěra v rozum, schopnost změnit názor). Autoři předpokládají, že pro výuku prvků kritického myšlení je zásadní, aby studenti rozuměli tomu, co koncept zahrnuje, a jaké postupy je třeba zvládnout. Výzkum provedli s využitím metodologie kolektivní inteligence – procesu interaktivního řízení (interactive management). Výsledkem jejich práce je strukturální model vzniklý na základě studentských diskuzí a názorů. Studenti označili pět základních dovedností (přesnost vyjádření, dovednost konverzace, vyvozování, hodnocení a vysvětlení), pět přístupů (objektivnost, naslouchání, systematičnost, rozpoznání nejistoty a kladení si otázek) a 14 strukturálních vztahů mezi nimi. Jako základní pro rozvoj dalších dovedností a dispozic kritického myšlení se jeví vůle k objektivnosti (odpoutání se od vlastních názorů), vůle naslouchat a dovednost diskutovat a projevovat vlastní názory a zkušenosti.odkaz  
  3. Vzdělávání založené na kompetencích a jak je to v praxi
    Kolaborativní iniciativa Competency Works vedená organizací iNACOL (International Association for K-12 Online Learning) se zaměřuje na podporu vzdělávání založeného na kompetencích (competency-based education – CBE), poskytuje zdroje informací či příklady dobré praxe a slouží jako platforma pro sdílení zkušeností (viz např. dokument iNACOL ke standardu práce učitele v online prostředí zde). V uplynulých dnech zveřejnila zprávu o praxi vzdělávání založeného na kompetencích v různých zemích, konkrétně ve Finsku, Skotsku, Kanadě a Novém Zélandu, s kratšími poznámkami věnovanými Švédsku, Anglii, Šanghaji a Singapuru. Vzdělávací systémy v několika státech USA využívají principy vzdělávání založeného na kompetencích jako základ vzdělávací politiky (New Hampshire, Maine), v dalších státech probíhají pilotní programy. Praxi vzdělávání založeného na kompetencích přijaly a rozvíjejí ve svých programech tři prestižní americké university – University of Michigan, Purdue University a University of Wisconsin (podrobnosti o fungování programů zde). Pro vzdělávání založené na kompetencích je charakteristické, že pokrok se neměří časem odsezeným ve třídě. Žáci postupují individuálně po zvládnutí látky, ve vzdělávání dospělých lze kompetenci prokázat na základě praxe bez nutnosti dalšího studia. Studie porovnává pojem „competency“ v USA a „competence“ v Evropě a uvádí trendy ve vzdělávacích systémech s výbornými výsledky, které úzce souvisejí s praxí vzdělávání založeného na kompetencích: 1. personalizace výuky – možnosti flexibilního nastavení postupu vzdělávání pro jednotlivce podle jeho možností a potřeb (k vývoji a možnostem personalizace ve výuce více zde), 2. reforma kurikula se zaměřením na jasné základní standardy a začleněním klíčových dovedností pro 21.století, důraz na holistickou výchovu, 3. integrace hodnocení založeného na výkonu (performance-based assessment), 4. zaměření na dobrou životní situaci žáka (wellbeing), se kterou souvisí i kognitivní rozvoj, 5. proměna fyzického prostředí pro výuku – třída bez stupínku, využití tabletů apod., 6. globální přístup – využívání zkušeností ze světa. V závěru autoři ukazují na příkladech z praxe jednotlivých zemí konkrétní realizaci základních principů vzdělávání založeného na kompetencích: 1. Žáci pokračují na další úroveň poté, co předvedou zvládnutí látky, 2. kompetence zahrnují měřitelné, explicitní, přenosné vzdělávací cíle, kterým žáci rozumějí, 3. hodnocení má smysl a přináší žákovi přínos pro jeho učení, 4. žáci dostávají správně načasovanou podporu zaměřenou na jejich konkrétní vzdělávací potřeby, 5. v očekávaných výstupech vzdělávání je kladen důraz na kompetence, které zahrnují aplikaci a osvojování znalostí stejně jako rozvoj důležitých dovedností a přístupů. Na wiki stránce projektu Competency Works jsou přístupné zdroje ke vzdělávacím systémům popisovaných zemí i obecně k tématu vzdělávání založeného na kompetencích.odkaz  
  4. Chválení může i škodit
    Britská nadace Sutton Trust a Durham University zveřejnily studiikterá se zabývá výukovými metodami a postupy, měřením kvality a efektivity práce učitelů a způsoby jejího zlepšování. Podle studie učitelé používají metody, které jsou módní, ale jejich efektivita není prokázána. Jako málo prospěšná nebo spíš škodlivá se ukazuje nadměrná chvála žáka i v situaci, kdy nezvládá látku, a dále dělení žáků do skupin podle výsledků v jednotlivých předmětech (setting nebo streaming). Studie uvádí šest složek, které podmiňují dobrou práci učitele, z nichž nejsilnější vliv mají první dvě: 1. hluboká znalost vyučované látky, 2. výukové postupy – efektivní kladení otázek a hodnocení, 3. klima třídy, 4. řízení práce ve třídě a zvládání studentů, 5. učitelovo pojetí vlastní práce, 6. profesionální postoje učitele – např. účast v dalším vzdělávání nebo komunikace s rodiči. Pro hodnocení práce učitele se jako zásadní projevují následující přístupy: 1. pozorování ve třídě (hospitace) kolegy, ředitelem nebo externími hodnotiteli, 2. modely přidané hodnoty – na základě vývoje vzdělávacích výsledků žáků, 3. hodnocení ze strany žáků. Další tři přístupy mají omezenou vypovídací hodnotu: 4. posudek ředitele, 5. vlastní hodnocení učitele, 6. analýza materiálů vzniklých ve třídě a učitelovo portfolio. Efektivitu práce učitele lze zvýšit dobře zacílenou zpětnou vazbou, která sleduje následující principy: 1. je jasně zaměřena na zlepšování výsledků žáků, 2. formuluje specifické a náročné cíle, 3. pozornost je věnována postupu výuky, nikoliv osobě učitele nebo srovnávání s ostatními, 4. učitelé mají podporu pro další samostatné vzdělávání, 5. zpětná vazba je podávána mentorem v atmosféře vzájemné důvěry, 6. vedení školy podporuje profesionální spolupráci.odkaz  
  5. Více doktorandů a více absolventů doktorského studia je žádoucí
    OECD referuje o zvýšení počtu držitelů doktorského titulu (PhD) v zemích OECD v posledních 12 letech o 60 %. Tato nejvyšší odborná kvalifikace je významná proto, že spojuje vzdělávání s výzkumem a inovacemi, a radikální zvýšení počtu držitelů titulu bylo v řadě zemí podporováno ze strany vlády nabídkou stipendií, grantů a dalších pobídek jak pro jednotlivce, tak pro výzkumné a vzdělávací instituce. Zvýšení počtu držitelů kvalifikace PhD nepochybně přispívá k rozvoji vědy v dané společnosti, ale otázkou zůstává, nakolik se vysoce kvalifikovaní odborníci mohou zapojit do praxe vně akademických institucí a výzkumných ústavů. V mnoha vzdělávacích systémech jsou do školení doktorandů začleňovány i dovednosti, které připravují kandidáty pro práci ve veřejném i soukromém sektoru. Podle údajů OECD je zaměstnanost držitelů kvalifikace PhD v zemích OECD v průměru 91 % oproti 85 % zaměstnanosti absolventů s bakalářským nebo magisterským titulem. V některých zemích je nemalé procento zaměstnáno v soukromém sektoru (např. Nizozemsko, USA), kde jsou platy obvykle vyšší než v akademické a výzkumné sféře, záleží však na oboru odbornosti.odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments