Fokus: Jsou MOOC cestou, jak zpřístupnit všeobecné vzdělání?

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 28.dubna, obsahují například tato témata: kognitivní věda radí, jak rozpoznat aplikace podporující učení, arizonská státní univerzita zpřístupňuje vysokoškolské vzdělání na zkoušku, v Číně a Indii stoupá počet vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Které aplikace podporují učení?
Skupina výzkumníků z několika amerických univerzit uveřejnila zprávu založenou na poznatcích z výzkumů v oblasti psychologie, lingvistiky a neurovědy a nabízející rodičům, pedagogům a tvůrcům aplikací soubor vodítek a kritérií pro hodnocení jejich vzdělávací kvality. Autoři studie uvádějí čtyři principy, podle nichž lze rozpoznat, zda aplikace podporuje učení: 1. Je aktivní, tj. vyžaduje mentální úsilí, nejen pouhé pohyby prstem po obrazovce. 2. Vyvolává zaujetí, ale nerozptyluje. 3. Je smysluplná v kontextu života dítěte. 4. Je sociálně interaktivní, protože děti se nejlépe učí s ostatními včetně rodičů nebo vrstevníků. Čím více z těchto požadavků aplikace splňuje, tím je pravděpodobně vyšší její vzdělávací kvalita. Některé aplikace obsahují písmena nebo číslice, ale jejich vzdělávací hodnota je přesto nízká. Autoři upozorňují také na přítomnost rušivých prvků, jako jsou zvukové nebo vizuální efekty, které oslabují efektivitu učení.

Nechte děti být dětmi
Japonský architekt Takaharu Tezuka ve svém TED talk představuje školku postavenou podle svého návrhu, který vychází z myšlenky ponechat dětem co možná nejvíc volnosti – volnosti pohybu, rozhodování, volby činností. Školní prostor – jen stěží lze hovořit o budově – představuje střecha a prostor pod ní, který není rozdělen do tříd a je otevřen po většinu roku okolnímu prostředí. Snahou architekta bylo odstranit hranice – mezi venkem a vnitřkem i mezi třídami a nejsou tu ani zvukové bariéry či uměle vytvořené tiché místnosti. Architekt Tezuka říká, že děti musejí zažít i nebezpečné situace, naučit se pomoci si v nouzi a být tak lépe připraveny na život.

MOOC místo prvního ročníku
Americká Arizonská státní univerzita (ASU) ve spolupráci s platformou edX plánuje od letošního podzimu nabízet online program Global Freshman Academy, který bude sestávat z úvodních masově otevřených online kurzů (MOOC) pro začínající studenty. Zapsat se bude moci každý bez přijímacích zkoušek, za malý registrační poplatek bude ověřena studentova totožnost a po ukončení každého kurzu může student požádat o certifikaci potřebnou k uznání kreditu, opět za poplatek. Získá-li student dostatečný počet kreditů, bude mu studium uznáno jako rovnocenné prvnímu ročníku a bude mít možnost nastoupit do druhého ročníku. ASU tak otvírá třetí cestu k vysokoškolskému vzdělávání kromě tradičního prezenčního studia (asi 10 000 studentů) a studia, které probíhá výlučně online (asi 13 000 studentů). Představitelé univerzity mají za to, že kurzy mohou studovat např. středoškoláci nebo zaměstnaní lidé. Je to způsob, jak umožnit rozšíření všeobecného vzdělání bez nutnosti zapsat se na univerzitu. Zájemci si také mohou vyzkoušet, jestli by vysokoškolské studium zvládli. Americká federace učitelů plán kritizuje s tím, že zejména v prvních dvou ročnících vysoké školy je role učitele nenahraditelná. Asociace amerických vysokých škol a univerzit poukazuje na to, že rozhodující bude kvalita nabízených kurzů a uznávání kreditů dalšími institucemi (více k proměně vysokoškolského studia a titulů viz zde, zde a zde).

Víc vysokoškoláků v Asii
Dirk Van Damme z Odboru pro vzdělávání a dovednosti OECD poukazuje ve svém blogu na posun v distribuci vysokoškolsky vzdělané populace mladých lidí ve věku 25–34 let ve světě. Podíl vysokoškolsky vzdělané populace celkově narůstá, situace se však liší v jednotlivých zemích světa i členských zemích OECD. Rozmístění lidského kapitálu je přitom rozhodující pro stav a rozvoj ekonomiky a společnosti. Podle grafu, který zachycuje předpokládaný stav v roce 2030, budou Čína a Indie zeměmi s daleko nejvyšším počtem terciárně vzdělaných mladých lidí (27 % v Číně, 23 % v Indii) oproti pouze 8 % v USA a 5 % v dalších rozvíjejících se zemích Brazílii a Indonésii. Tyto změny v globální distribuci lidského kapitálu s sebou přinesou změny ve světovém obchodu a ekonomickém růstu. Otázkou zůstává kvalita získaného terciárního vzdělání – v žebříčcích světových univerzit jsou stále v popředí univerzity americké, britské a evropské. Asijské univerzity však své postavení zlepšují a jejich rozvoj je podporován vysokými investicemi.