Fokus: Jsou MOOC na ústupu? A co po nich zůstane?

by Mike Licht (flickr.com) (CC BY 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 17. listopadu, obsahují například tato témata: k čemu jsou ještě dnes dobrá počítadla; jak zachytit žáky ohrožené neúspěchem na střední škole už na základce; podle některých odborníků jsou MOOC na ústupu, jak ovlivnily podobu terciálního vzdělávání?

  1. V Americe se snaží už na druhém stupni ZŠ identifikovat děti, které by mohly mít potíže dokončit střední školu
    Učitelé, ředitelé a výchovní poradci ve školách 28 států USA využívají systémy včasného varování ( Early Warning System) s cílem identifikovat žáky, kteří mají potíže ve studiu a hrozí jim, že nedokončí střední školu. U žáků na 2. stupni ZŠ (middle school) je sledována řada ukazatelů, jako je školní docházka, chování, studijní výsledky, ale i informace o sociálně ekonomických poměrech rodiny a případném znevýhodnění. Tyto ukazatele žáka provázejí i v případě, že se stěhuje nebo mění školu. Data pro systémy včasného varování jsou většinou shromažďována na úrovni států, kde se rovněž provádí jejich analýza a výsledky jsou poskytnuty školám, rodičům, případně školským obvodům. Pro úspěšné ukončení středoškolských studií se ukazuje, že rozhodujícími kritérii jsou docházka a studijní výsledky, přičemž včasná intervence je účinnější než snaha o nápravu až na střední škole. S výsledky dat a označením žáka za rizikového je však třeba pracovat citlivě – data mají sloužit jako pobídka ke zvýšené podpoře žáka, nikoli k tomu, aby dostal nálepku repetenta. Školy organizují doučovací hodiny, speciální poradenství a mentoring, aby rizikové žáky vytáhly mimo oblast nebezpečí propadnutí nebo opuštění školy (více o používání dat pro usměrňování výuky naleznete zde). odkaz

  2. Proč jsme zanevřeli na počítadla?
    Klasické 
    počítadlo je jednou ze zapomenutých školních pomůcek, přitom může i dnes sloužit pro rozvíjení matematických dovedností u dětí od předškolního věku po základní školu. Ve světě existuje mnoho druhů počítadel, patrně nejrozšířenější je jejich používání v asijských zemích, kde jsou kurzy počítání s počítadly oblíbenou mimoškolní aktivitou. Děti s počítadlem zvládnou řadu operací od jednoduchého sčítání po násobení a počítání mocnin, řadě žáků pomáhá vizuální a doteková zkušenost k pochopení vztahů mezi čísly. Počítadlo se osvědčilo i při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. odkaz

  3. Odpovědnost za vlastní učení aneb co zůstane po MOOC
    Konzultant ve vzdělávání J. Mazoue se v EDUCAUSE review zamýšlí nad vlivem fenoménu masově otevřených online kurzů (MOOC) na současné terciární vzdělávání. V poslední době se množí názory, že MOOC nesplnily očekávání a pomalu končí. Mazoue však tvrdí, že i kdyby přestaly kurzy v současné podobě existovat, nezmizí čtyři trendy, které byly zahájeny pod vlivem MOOC a které budou dále narušovat dosavadní status quo v terciárním vzdělávání. 1. Tituly získané na základě studia MOOC: ve vývoji MOOC nastupuje fáze shromažďování poznatků o jejich fungování a hledání odpovědi na otázku, zda mohou být diplomy MOOC alternativou k tradičním vysokoškolským diplomům. Americký Georgia Institute of Technology nabízí od letošního roku možnost získat diplom pouze na základě online studia a podle předběžných průzkumů jsou studenti s kurzem spokojeni, ačkoliv ho nelze, přísně vzato, označit jako MOOC, protože studenti platí poplatek. V dlouhodobém posuzování je třeba přihlížet k následujícím ukazatelům: možnost rozšiřování programů a navazování v dalším studiu, zda jsou programy srovnatelně náročné s denním studiem, míra udržení studentů a absolvování úplného kurzu a to, zda budou kurzy a diplomy přijímány zaměstnavateli. 2. Vzdělávání založené na kompetencích (CBE): tato praxe posiluje odpovědnost jedince za vlastní vzdělávání, klade důraz na personalizovaný přístup a oslabuje roli institucí, které trvají na tom, aby studenti prošli stejnými kurzy ve stejné době. 3. Formalizace učení: výzkum ukazuje, že větší individualizace a formalizace učení vede k lepším vzdělávacím výsledkům napříč žákovskou a studentskou populací. Vývoj vede od spoléhání na intuici při posuzování toho, jak se žáci učí, k využití formalizovaných nástrojů, jako jsou např. mapy učebního pokroku a další konstrukty zachycující rozsah a obsah znalostních domén žáka a jejich vývoj. Formalizace na úrovni systému vede k vytváření standardů a specifikacím požadované úrovně dovedností a kompetencí v jednotlivých oblastech a definování toho, co studenti mají umět a znát po absolvování studia. 4. Reforma pravidel: současné nastavení pravidel slouží k ochraně stávajících institucí terciárního vzdělávání a tím omezují nově vznikající konkurenci ze strany dalších poskytovatelů vzdělávání jako např. komunitních vyšších škol v USA, které začínají nabízet čtyřleté kurzy na úrovni terciárního vzdělávání. Tyto trendy ukazují na některé základní posuny ve vzdělávací praxi: od intuici k vědě, od místa k procesu, od času ke kompetenci, od výuky připravované „ručně“ k formalizaci učení, od dispozičního ke strukturálnímu pohledu na učení, od nerozlišené výuky k personalizaci (více k fungování online výuky a MOOC, analýza přínosu online vzdělávání pohled do budoucna viz zde). odkaz

  4. Jak ovlivňuje vzdělávání velikost školy?
    OECD zveřejnila v uplynulých dnech pracovní dokument zaměřený na zmapování přístupu států OECD k velikosti škol a s tím související kroky vzdělávací politiky v jednotlivých státech. Velikost školy má vliv na vzdělávací zkušenost žáků, malé školy umožňují lepší osobní kontakt a propojení s místní komunitou, velké školy nabízejí větší šíři programů a lepší vybavení. Dokument se zabývá otázkou efektivity vynaložených zdrojů, ale i efektivity vzdělávacího procesu ve školách podle jejich velikosti. Pozornost je věnována rovněž tomu, jak s využitím technologií rozšířit možnosti v malých školách. Mezi nedostatky velkých škol patří např. to, že žáci i učitelé musejí dojíždět dále a žákům není věnována individuální péče. Na nedostatek individuální péče doplácejí většinou žáci ze znevýhodněných skupin. Dokument je prvním v sérii zpráv věnovaných využívání zdrojů ve vzdělávání v zemích OECD. odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bořivoj Brdička
5 years ago

Pokud byl záměrem vyvolat dojem, že MOOC mizí v propadlišti dějin, pak tento dojem je nepochybně mylný. MOOC prochází standardním vývojem popularity (http://en.wikipedia.org/wiki/Hype_cycle). Definitivní ústup by byl jistě vhod mnoha méně kvalitním školám, protože takováto přímá konkurence odhaluje jejich nedostatky. Pro ty nejlepší učitele a školy je naopak vítanou formou, jak se uplatnit. Třeba právě poslední kurz MITx, kterého jsem se zúčastnil je toho jasným důkazem (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19515/). Závažný problém spojený se současným vývojem je ten, že možnost se bez překážek vzdělávat využívají jen ti, kteří jsou dostatečně motivováni a mají dostatečné intelektuální schopnosti. Nůžky mezi schopnými a neschopnými se tedy… Více »