Fokus: Když se zamilují obrazce, aneb jak fungují vztahy ve virtuálním světě

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 27. dubnu, obsahují například tato témata: sociální dovednosti – můžou je žáci získat při hraní počítačových her? Měli by se Angličané bát, že výsledky jejich školních testů budou zneužity?

  1. Pocit důvěry, empatie, emoční inteligence a počítačové hry
    Mnoho počítačových her je určeno pouze pro jednotlivce, v poslední době však přibývá her, kde spolu hraje několik hráčů. Nově se hry zaměřují také na budování sociálních dovedností a pěstování empatie. Blog MindShift přináší informaci o čtyřech takových hrách. 1. Aplikace Social Express přináší příběhy, které modelují situace z reálného světa, a děti postavám pomáhají řešit různé vztahové problémy. V bezpečném prostředí si tak osvojí základní sociální dovednosti. 2. Hra Thomas Was Alone představuje barevné obrazce, které mají vlastní osobnostní charakteristiky, své silné i slabé stránky. Hráč provádí obrazce světem, snaží se pochopit jejich vztahy, soucítí s nimi a tím se učí sociálním a emočním dovednostem. 3. Hra Way je založena na komunikaci a kolaboraci hráčů. Hráči hrají ve dvojicích a navzájem se navádějí pomocí gest a neverbálních návodů. Hráči se střídají, uvědomí si svou odpovědnost za druhého i pocit důvěry ve svého spoluhráče. 4. Aplikace Social Adventures je určena primárně pro pomoc dětem s poruchami chování a pomáhá jim osvojit si základní sociální postupy, dovednosti a návyky. odkaz 
  2.  Online identita jako prodloužené já ve virtuální realitě
    Americká Northwestern University nabízí od loňského roku studentům kurz „Řízení vlastní online pověsti“ (Managing your online reputation). Cílem kurzu je vést studenty k vytvoření stabilní a produktivní online identity, která jim umožní sledovat jejich zájmy a rozvíjet kariéru. Přesto, že pro dnešní mladé lidi se vžilo označení „digitální domorodci“, studenti přicházejí na vysoké školy nestejně připraveni pracovat v digitálním prostředí. Vyučující a tvůrkyně kurzu E. Hargittai uvádí, že třetina studentů nezná funkci bcc při komunikaci e-mailem a více než čtvrtina si neumí nastavit úroveň sdílení na svém profilu na sociálních sítích. Podle Hargittai kurz zaměřený na zvládnutí prostředí sociálních sítí pomůže také vyrovnávat rozdíly mezi bohatými studenty, kteří jsou lépe obeznámeni s digitálním prostředím, a obvykle méně připravenými studenty z chudších rodin. V rámci kurzu studenti vyhledávají pomocí různých vyhledávačů, vytvářejí profily na platformách jako Google Plus nebo Tumblr a sledují odborníky na Twitteru. Každý student má za úkol zpracovat studii o člověku, který úspěšně řídí svou pověst online, a prospěchu, který mu to přineslo. Studenti se učí nahlížet na svůj online profil očima budoucích zaměstnavatelů a získávat profesionální kontakty. Naučí se rovněž přemýšlet o tom, co je vhodné umístit na síti, a co ne (přinejmenším stejně jako pro studenty by takový kurz mohl být užitečný i pro učitele, viz zde). odkaz 
  3.  Se zlepšující se ekonomickou situací USA klesá počet absolventů středních škol, kteří nastupují do dalšího studia
    Tento pokles je největší za poslední téměř dvě desetiletí. Mnozí analytici přičítají pokles zájmu o postsekundární studium rostoucím nákladům na školné, přitom ale počet zájemců o čtyřleté vysokoškolské studium, kde jsou poplatky nejvyšší, stoupá. Naopak klesá zájem o dvouleté kurzy a vyšší komunitní školy – studenti, kteří nastupovali do těchto škol v období hospodářského útlumu, se nyní rozhodují mezi studiem a prací a často nastupují rovnou do práce. Tento trend je patrnější u žen, čímž se částečně vyrovnává nerovnováha v počtu studentů v terciárním vzdělávání, kde je více žen než mužů. I přes uvedený pokles zájmu o studium narostl podíl studujících v terciárním vzdělávání z 26,6 % mladých lidí ve věku 18 – 14 let v roce 1982 na 41 % v roce 2012. Absolventy středních škol, kteří dále nestudují, ohrožuje vyšší nezaměstnanost a vydělávají v průměru mnohem méně (až o 50 %) než absolventi terciárního vzdělávání. Ještě horší postavení na pracovním trhu mají studenti, kteří střední školu nedostudovali. Někteří odborníci vidí pokles zájmu o postsekundární studium jako příznak zhoršujících se příležitostí pro sociální mobilitu a postup k lepším sociálně ekonomickým podmínkám. odkaz 
  4.  Anglie zpřístupnila výsledky testování žáků badatelům
    Data shromažďovaná anglickou Národní databází žáků (National Pupil Database) jsou podle nové legislativy přístupná pro širší využití zájemcům, kteří je v zájmu podpory vzdělávání a dobré životní situace dětí a mládeže chtějí využít pro výzkum, statistiku, poskytování informací nebo poradenství. Data jsou shromažďována od roku 2002 a obsahují informace o testech, výsledcích zkoušek, pokroku žáků, jejich pohlaví a etnicitě, absencích ve škole, speciálních vzdělávacích potřebách a mateřském jazyku. Tento soubor dat je považován za jeden z nejrozsáhlejších na světě a zahrnuje údaje o žácích na všech stupních vzdělávání. Databáze obsahuje údaje, podle kterých lze identifikovat jednotlivé dítě, včetně jména, adresy a data narození, existuje zde tedy potenciální hrozba zneužití těchto dat. Rodiče nemohou zabránit tomu, aby údaje o jejich dítěti byly zahrnuty do databáze. Ministerstvo školství však tvrdí, že využívání dat podléhá přísnému režimu a kontrole (o využití dat ve vzdělávání a možných rizicích více zde a zde). odkaz 
  5.  Jak studenti – cizinci prospívají ekonomice země
    Německá instituce podporující mezinárodní výměnu studentů German Academic Exchange Service (DAAD) zveřejnila studii, která se zabývá tím, jaký ekonomický přínos představují zahraniční studenti pro země, kam přijedou studovat. Studie se zaměřuje na zkoumání šesti evropských zemí (Německo, Rakousko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko) a zahrnuje toto: 1. rozbor čistého ekonomického přínosu studentů (výdej peněz studentů, tvorba pracovních míst a výnos z daní), 2. analýza různých faktorů, které ovlivňují ekonomický přínos (školné, imigrace a daňová politika), 3. pohled na přínos nejen po dobu studia, ale i po absolvování (v případě, že student zůstává v zemi a je zaměstnán), 4. výpočet, jak dlouho v každé zemi trvá, než přínos přítomnosti zahraničního studenta převáží nad náklady vynaloženými na jeho studium. Působení jednotlivých faktorů je v ekonomikách různé, celkově však studie dochází k následujícím závěrům: 1. zahraniční studenti přinášejí ekonomice hostitelské země pozitivní přínos, 2. přínos roste s časem – čím déle student, případně absolvent zůstává v hostitelské zemi, a pokud pracuje, ekonomický přínos narůstá. Návratnost nákladů vynaložených na studium zahraničního studenta záleží mimo jiné na daňové politice – v případě, že 30 % zahraničních studentů zůstane po ukončení studia pracovat v Německu, náklady na jejich studium se vrátí během pěti let. Ve Švýcarsku to bude až 17 let. odkaz

Zdroj: Scio

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments